Malé Svatoňovice: Příroda a lidé pod Jestřebími horami

18.04.2026

Malé Svatoňovice (německy Klein Schwadowitz) jsou obcí v severovýchodních Čechách v Královéhradeckém kraji v okrese Trutnov. Obec leží pod Jestřebími horami v povodí Úpy. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel a Malé Svatoňovice mají rozlohu 676 ha.

Geografická poloha a přírodní poměry

Malé Svatoňovice leží na rozmezí Jestřebích hor a Rtyňské brázdy v nadmořské výšce okolo 441 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je kóta 714 m ležící v hlavním hřebenu Jestřebích hor (Petrovice). Nejnižším bodem je místo, kde opouští Mariánský potok území obce - 361 m.

Na území obce leží vrchy Kolčarka 692 m (Petrovice), Havlovský kopec 566 m (Strážkovice), Kraví hora 624 m (Odolov). Většina území je orientována k jihozápadu.

Podle Základní vodohospodářské mapy ČR je území odvodňováno Mariánským (Jestřebí), Lesním, Petrovickým a Strážkovickým potokem (1-01-02-045), jejichž vody jsou odváděny do Rtyňky. Rtyňka tyto vody odvádí do řeky Úpy.

Geologické zajímavosti

Geologické poměry jsou poměrně zajímavé, neboť územím obce prochází hronovsko-poříčská poruchová zóna, po níž je nasunuto jihozápadní křídlo vnitrosudetské pánve. Území je poměrně seismicky aktivní (poslední na české poměry větší zemětřesení bylo zaznamenáno 25. října 2005). V oblasti Malých Svatoňovic má poruchová zóna velice složitý charakter, kříží se zde hlavní zlomy jdoucí ve směru severozápad-jihovýchod se zlomy jdoucími generelně od severu k jihu.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Poruchová zóna postihla vrstvy žacléřského a odolovského souvrství. Z hlouběji uloženého žacléřského souvrství vystupují na povrch petrovické vrstvy (westphal), z odolovského souvrství svatoňovické vrstvy (stephan-westphal) a ve vyšších partiích hor jívecké vrstvy (stephan), které tvoří žaltmanské arkózy. Od Petrovic tvoří část petrovických vrstev melafyry, které se táhnou až k Hornímu Kostelci.

Svatoňovické vrstvy obsahují černouhelné sloje. Směrem k Rtyňské brázdě je území tvořeno vrstvami trutnovského souvrství (saxon), na nějž navazuje perucko-korycanské souvrství (cenoman) a vrstvy tvořené slínovci spodního turonu.

Historie a hospodářský vývoj

Hospodářský vývoj obce je poznamenán těžbou a zpracováním černého uhlí. Podle záznamu v tzv. trutnovské kronice Simona Hütella bylo uhlí objeveno v Markoušovicích 22. června 1590. Roku 1800 byla otevřena dědičná štola Xaver.

V letech 1857-1859 byla vystavěna odbočka Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Josefova (Jaroměř) do Svatoňovic. Roku 1868 byla zprovozněna trať Svatoňovice-Poříčí-Královec. Dnes se jedná o železniční trať 032 z Jaroměře do Trutnova.

Do Svatoňovic dříve vedla důlní koňka z dolu Xaver (U buku; postavena 1860-1861) a Rtyňská koňka (postavena 1863-1864) k dolu Ida. V letech 1873-1874 přibylo 40 nových pecí na výrobu koksu, který se zde jinak vyráběl již od roku 1831.

Čtěte také: Inspirace na výlet s dětmi

Ve Svatoňovicích byla první česká škola postavena roku 1875. Bývalo zde v letech 1950-1990 hornické učiliště. V současnosti je v Malých Svatoňovicích základní škola - dva stupně a Bezpečnostně právní akademie s.r.o.

Poutní místo a Mariánský sad

Dne 27. října 1715 sedlák Václav Šrejber zavěsil dřevěnou sošku Panny Marie s Jezulátkem na třešeň, která tam rostla nad studánkou se sedmi prameny. Třešeň roku 1709 zmrzla a uschla. Roku 1715 - sedm let po uschnutí - třešeň se na sedmi větvích zazelenala a rozkvetla na svatého Jana Křtitele (24. června), a na svatého Václava (28. září) na ní dozrály třešně.

Zpráva o této události se brzy roznesla a lidé spěchali ke studánce a prosili Pannu Marii o uzdravení. Roku 1731 byla studánka nejprve vyzděna a následně byla přistavěna kaple. Ve Svatoňovicích byly zbudovány vodoléčebné lázně. Poutní místo, které tak vzniklo, bylo postupem času dokonce srovnáváno s kladskými Vambeřicemi.

Podél cesty k rozhledně se nachází řada tzv. Křížová cesta k Božímu hrobu a sedm kapliček zasvěcených Panně Marii Sedmiradostné v parkové úpravě, tzv. Mariánský sad.

Znak a vlajka obce

„Ve zlatém štítě vyrůstající vykořeněná třešeň přirozené barvy, v koruně stříbrná Panna Marie s Jezulátkem obklopená dolů do oblouku sedmi stříbrnými třešňovými květy. Strom provázejí černá hornická kladívka s mlátky ke středu. Znak vychází z pověsti provázející vyvěšení dřevěné sošky Panny Marie, tak jak je uvedena výše. Třešeň se sedmi květy symbolizuje spolu se sedmi prameny dvě století vodoléčebných lázní. Čtyři hornická „kladiva“ symbolizují čtyři století dolování černého uhlí na Svatoňovicku.

Čtěte také: Vytápění a Ovzduší

Vlajku tvoří vodorovné pruhy, žlutý, zelený a modrý, v poměru 1 : 2 : 1. V zeleném pruhu je kruh sedmi bílých třešňových květů, provázených po stranách černými hornickými kladívky s mlátky ke středu.