Klíčovým zdrojem energie v našich zemích po stovky let byly vodní toky. Mlýny, hamry nebo pily dokonale využívaly přirozený ráz krajiny, toky řek. Dnes vzhlížíme k sluníčku a k větru, jako k primárním obnovitelným zdrojům. Vlivem dotací, vlivem legislativy, kterou si tak často komplikujeme smysluplné využívání zdrojů.
Těžko si představit, jak moc odvážní museli být první první inovátoři a propagátoři elektrifikace. Tehdejší optikou totiž vlastně hodlali zničit mlýn a přestavět jej na něco tak zbytečného, jako je výrobna nějakého elektrického proudu. Z dnešního pohledu neuvěřitelná odvaha a důvěra v pokrok. A právě toto sebevědomí a odvahu dnes často postrádáme při budování moderní, udržitelné infrastruktury. Stále čekáme na pobídky a podněty z venčí, namísto vlastní invence a iniciativy.
V naší zemi dnes funguje přibližně 1.500 malých vodních elektráren. Jejich majitelé jsou rozeseti po údolích řek a většinou jen dodávají vyrobenou elektřinu některému z velkých hráčů. ČEZ i eON následně stejný proud za troj až čtyřnásobek prodává koncovým zákazníkům, klidně i těm, kteří mají elektrárnu hned „za barákem“. Kdyby však majitelé malých vodních elektráren vybudovali nabíječky na auta či kola, mohou prodávat přímo koncovým zákazníků, kteří jistě ocení zelenou energii i dostupnost v krajině.
Rybníčky a rybníky u mlýnů byly odpradávna také součástí přirozeného zadržování vody v krajině a zároveň skvělou akumulací energie, jejíž produkci jste mohli odložit na chvíle, kdy jí bylo nejvíce potřeba. V případě hrozících povodní mohly rybníky pomoci zachytit nejhorší vlnu a zmírnit tak konečné následky. Nakládání s vodou v krajině bylo zkrátka vždy něco, co jsme v našich zeměpisných polohách ovládali skvěle. A zatímco v Holandsku si pod pojmem mlynář každý představí majitele větrného mlýnu, v čechách je mlýn synonymem pro vodní kolo, rybník a hastrmana.
Nevzhlížejme tedy tolik k řešením, se kterými přichází naši západní sousedé, ale budujme si páteřní udržitelnou infrastrukturu na základech, které nám postavili naši předci. Malé vodní elektrárny se v Česku obvykle definují jako zdroje s instalovaným výkonem do 10 MW. Technologicky nejde o nic exotického - voda roztáčí turbínu, ta generátor, a vzniká elektřina.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
V ČR je v provozu zhruba 1.400 - 1.500 malých vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem kolem 350 MW a roční výrobou řádově 1,1 TWh. To je asi jen 1 - 1,5 % celkové výroby elektřiny v ČR a přibližně 10 - 11 % výroby z obnovitelných zdrojů.
Výhody malých vodních elektráren:
Přestože odborné odhady mluví o potenciálu „stovek“ nových MVE, rozvoj je jen velmi pomalý. Faktorů je hned několik, přičemž jedním z klíčových je přísná environmentální regulace. Nové jezy se povolují jen výjimečně, z důvodu ochrany migrujících ryb a říčních ekosystémů, požadavků na minimální zůstatkový průtok a obav z dopadů na povodňové průtoky. To znamená, že klíčový prostor je v rekonstrukci a modernizaci stávajících jezů, mlýnů a starých MVE, ne v plošném „zastavění“ dosud volných toků.
Mezi další faktory patří:
Odhady se liší podle metodiky, ale obecně se ukazuje, že reálně využitelný potenciál MVE v ČR byl už před lety odhadován na cca 30-50 % nad současným stavem, hlavně rekonstrukcemi, modernizací a využitím stávajících stupňů. Podle aktuálních vyjádření Komory obnovitelných zdrojů energie a Cechu provozovatelů MVE je v ČR potenciál pro stovky nových malých elektráren, především s menšími výkony pod 1 MW.
Čtěte také: Inspirace na výlet s dětmi
Reálně to znamená, že MVE mohou zvýšit svou výrobu z dnešních cca 1,1 TWh/rok na řekněme 1,5-2 TWh/rok (při kombinaci modernizací a nových projektů) a dál tak posílit svou roli stabilního zimního zdroje v mixu OZE. Nepůjde o revoluci v číslech, ale o významný příspěvek k diverzifikaci, kdy každé stabilní procento výroby z vody se počítá.
O budoucnosti malých vodních elektráren bude rozhodovat politika a na ni navazující legislativní podpora. Budou třeba jasně nastavené podmínky podpory v čase (např. v rámci programů typu OP TAK pro malé vodní elektrárny) jsou zásadní pro bankovní financování projektů. Zjednodušením povolovacích procesů - jedno místo kontaktu, jasně dané lhůty a transparentní pravidla pro ekologické požadavky.
Významnou roli sehraje podpora regionů a obcí! Některé obce už dnes podporují projekty místních elektráren jako součást strategií energetické soběstačnosti a adaptace na změnu klimatu. Tam, kde je lokální shoda, se projekty prosazují výrazně snáz. Tím zásadním faktorem ale bude stejně jako v minulosti odvaha… Odvaha v inovacích, podnikání a v prosazování smysluplných cílů.
S některými konstatováními, objektivně vzato, není účelné polemizovat. Je nutné uznat snahu o ochranu přírody a krajiny, jako rozumnou součást vývoje společnosti. Tomu také přizpůsobovat i naše hospodaření na řekách. To se jistě děje. Bohužel se stále objevují i tvrzení a teorie, jejichž cílem je malé vodní elektrárny zpochybňovat či očerňovat. Autory bývají často lidé nebo skupiny, které prosazují především své zájmy - ať už volnočasové, podnikatelské či aktivistické - a ne vždy se opírají o ověřená fakta. V záplavě takových, často i vzájemně rozporných výroků, je obtížné odlišit kvalifikované a věcně podložené názory od těch, které slouží spíše k politické či ideologické propagaci.
Nezbývá než dále obhajovat MVE jako čistě ekologický, vysoce účinný, relativně stabilní zdroj, který má své měřitelné místo v našem energetickém mixu, kdy jeho negativní dopady na okolní přírodu a krajinu jsou minimální (akceptovatelné), resp. Aby naše snahy o obhajobu významu MVE mohly být účinné, je nezbytné, abychom všichni uznali důležitost všech pravidel stanovených pro provoz našich MVE a tyto poctivě dodržovali (i když je to někdy těžké).
Čtěte také: Vytápění a Ovzduší
Dále, v rámci implementace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027, byly provedeny následující úpravy:
Malé vodní elektrárny jsou specifickými výrobnami energie z obnovitelných zdrojů, což se projevuje nejen v právní úpravě, ale také v rozhodování soudů, zejména v rámci tzv. správního soudnictví. Předmětné spory se vztahují k různým aspektům jejich provozu, souvisí např. S odlišnostmi malých vodních elektráren od ostatních výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů se lze setkat jak v různých právních předpisech, tak i v judikatuře.
Jedná se převážně o umožnění migrace ryb. Tento problém řeší rybí přechody. Jejich budování se poslední dobou podstatně mění, v současnosti se jedná o rozsáhlé stavby vytváření biotopů, které umožňují migraci ryb stejným způsobem, jakým před budováním elektrárny ryby putovaly peřejemi.
Druhým a častým konfliktním bodem je stanovení a dodržení minimálního zůstatkového průtoku. Při přípravě příslušného vládního nařízení byly diskutovány různé hodnoty, jako přiměřené se jeví stanovení tohoto průtoku o objemu 355 denní vody, za věcně nesprávné považujeme pak krajní hodnoty, např. průtok o objemu 180 denní vody, jenž se v diskusi také objevil. Na druhou stranu bohužel víme, že jsou provozovatelé, kteří stanovený minimální průtok nedodržují a ohrožují tak život v řece v délce, která je tímto průtokem ovlivněna. Tvrzení o zraňování ryb lopatkami turbín lze z našich zkušeností považovat za nepodložené. Každá malá vodní elektrárna je na vstupu vody do turbín chráněna před nečistotami jemnými česlemi. Jejich instalace je nutná - pokud by instalovány nebyly, hrozí zanášení a poškození technologické části elektrárny například kameny, větvemi apod.
Jeden ze stále důležitějších aspektů fungování malých vodních elektráren je úkol zadržet vodu v krajině. Zde působí malé vodní elektrárny, jejich jezy i derivační náhony velmi pozitivně. Domníváme se, že problém sladění rozvoje malých vodních elektráren s oprávněnými potřebami ochrany přírody je především v nedostatečné komunikaci. A to jak na straně nás, provozovatelů malých vodních elektráren, tak na straně orgánů i organizací ochrany přírody.
tags: #male #vodni #elektrarny #ochrana #prirody #dopad