Malí ptáci v přírodě a jejich druhy

Ptáci jsou tou nejnápadnější, nejpestřejší a nejhlasitější součástí naší přírody, která člověka od pradávna fascinuje. Možná právě proto, že se dají tak snadno pozorovat, jsou i tou nejlépe prozkoumanou skupinou obratlovců.

Podle údajů Faunistické komise ČSO byl v České republice potvrzen výskyt 406 druhů ptáků. Téměř polovina z nich u nás hnízdí. Z hlediska jejich nároků na prostředí, tedy preferovaného stanoviště, lze tyto druhy rozdělit do čtyř základních skupin: lesní ptáky, ptáky zemědělské krajiny, mokřadní ptáky a druhy lidských sídel. Nejvyšší procento (46 %) je svým způsobem života vázáno na lesy, obecně lze tedy říci, že právě v lesích najdeme druhově nejrozmanitější část naší avifauny.

Zatímco populace lesních druhů je z dlouhodobého hlediska relativně stabilní, v zemědělské krajině počty ptáků klesají a ve zbývajících dvou skupinách biotopů silně kolísají. Abychom předešli úbytku ptačích druhů nejen z lesů, tak je nutné pochopit jejich ekologické nároky, definovat faktory negativně ovlivňující jejich početnost a přistoupit ke konkrétním krokům vedoucím k jejich ochraně.

Ptáci lesů

Typických původně lesních ptáků je na Šumavě cca 60 druhů. Nejběžnějšími jsou pěnkava obecná, střízlík obecný, brhlík lesní, červenka obecná, sýkora uhelníček nebo králíček obecný a ohnivý. Na dutiny po datlu černém na velkých stromech jsou vázány druhy jako holub doupňák či sýc rousný. Typickými druhy smrčin jsou např. křivka obecná nebo sýkora parukářka a čížek lesní.

Na smrčiny je vázán i nejvzácnější šumavský druh, tetřev hlušec, jehož dříve silné populace se dnes člověk snaží horko těžko podporovat, aby zde byl tento druh zachován.

Čtěte také: Jak se zbavit bílých červů v kompostu

Populace lesních ptáků se dá účinně podpořit a stabilizovat vhodně prostorově a časově zvolenými pěstebními a těžebními zásahy v porostu. Nevhodně naplánovaná těžba může mít fatální vliv na hnízdění některých druhů vázaných na korunové patro stromů.

Velmi důležitá je podpora hnízdních možností dutinových pěvců, ať už vyvěšováním budek, nebo ještě lépe ochranou doupných stromů. Na hnízdění v dutinách je v naší přírodě vázáno přibližně 40 druhů ptáků. Jen některé z nich jsou schopny si dutinu vytesat samy - datli, strakapoudi, žluny. Zbytek je vázán na opuštěné dutiny těchto druhů nebo na přirozeně vzniklé dutiny ve starých usychajících stromech, kterých těžbou v krajině výrazně ubylo.

V této souvislosti byla v roce 2006 podepsána smlouva mezi Lesy České republiky a Českou společností ornitologickou, která je zaměřena přímo na ochranu doupných a odumřelých stromů v lesích. Členové pobočky ČSO na Vysočině vyhledávají a značí tyto stromy, které jsou pak v porostech zachovány.

Ptáci zemědělské krajiny

Ptáci zemědělské krajiny, kterým se lidově (a trochu nepřesně) také říká polní ptáci, je označením pro ptačí druhy s úzkou vazbou na zemědělskou krajinu. Jedná se o velmi pestrou skupinu ptáků, vystující se tradičně jak na sušších - stepních - biotopech (koroptev polní), tak i na podmáčených mokřadních stanovištích (bekasina otavní). Na polích a loukách nalézají potravu, část z nich zde zároveň i hnízdí.

Jak dokládají výsledky z Celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů, právě ptáci zemědělské krajiny u nás i v Evropě ubývají nejrychleji. Jen od roku 1982 se jejich početnost snížila o zhruba o třetinu. Přitom u celé řady druhů (např. koroptve, chocholouše nebo sýčka) docházelo k poklesu početnosti už v průběhu 20. století.

Čtěte také: Zbavte se škůdců v odpadkovém koši

Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků.

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky

Charakter zdejšího území a skladba a kvalita místních biotopů, vodních nádrží, mokřadů, lesních komplexů a zemědělské krajiny vytváří z hlediska výskytu ptačích druhů tak cennou oblast, že snad pouze z důvodu nedostatečného výzkumu v této oblasti je území vyhlášeno pouze pro dva hnízdící ptačí druhy uvedené v příloze I Směrnice číslo 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků.

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena pro dva ptačí druhy, a to pro motáka pochopa a jeřába popelavého. Stavy a početnost populací obou uvedených druhů zabezpečují ochranu ptačího území legislativně, jak se již stalo v roce 2004. Optimální podmínky pro oba ptačí druhy by měla ptačí oblast zachovat, případně rozšiřovat v průběhu let za společného úsilí státních orgánů, veřejnosti laické i odborné, místních úřadů i společností hospodařící ve zdejší krajině.

Její význam tkví především v zachovalosti tohoto území jako celku. Mozaikovitá struktura vodních ploch, lesů, úhorů a obydlené krajiny ji činí pro ptactvo velmi atraktivní. Na jejím území bylo zjištěno hnízdění velmi vzácných a ohrožených druhů.

Kromě obou sledovaných druhů v tomto území pravidelně hnízdí některé kriticky ohrožené druhy ptáků, jako jsou:

• bukač velký (Botaurus stellaris)
• bukáček malý (Ixobrychus minutus)
• orel mořský (Haliaeetus albicilla)
• luňák červený (Milvus milvus)
• luňák hnědý (Milvus migrans)
• strnad luční (Miliaria calandra)

Čtěte také: Jak přikrmovat ptáky v zimě

Ze silně ohrožených druhů jsou to např.:

• chřástal kropenatý (Porzana porzana)
• čáp černý Ciconia nigra)
• včelojed lesní (Pernis apivorus)
• konipas luční (Motacilla flava)
• rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
• slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula)
• sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

Až do současné doby bylo možné ve sledovaném území zastihnout 205 druhů ptáků. Hnízdících druhů bylo evidováno 136, z toho 127 každoročně.

Kromě vzácných hnízdních druhů je tato oblast i velmi významnou tahovou zastávkou mnoha ptačích druhů. Z nejzajímavějších pozorování stojí zato zmínit výskyt volavky červené (Ardea purpurea), planeňáka růžového (Phoenicopterus ruber), bernešky velké (Branta canadensis), husice rezavé (Tadorna ferruginea), a to dokonce opakovaně ve dvou po sobě jdoucích letech, orlíka krátkoprstého (Circaetus gallicus), orla křiklavého (Aquila pomarina) , káni bělochvostou (Buteo ).

Druhy ptáků žijící v blízkosti lidských sídel

Řada ptáků se přizpůsobila životu v blízkosti lidských sídel. Některé druhy využívají zahrady, parky a další zelené plochy pro hnízdění a hledání potravy. Mezi tyto druhy patří například:

• Sýkora koňadra (Parus major) - běžný obyvatel ptačích budek.
• Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) - hnízdí v dutinách, třeba i ve schránce na dopisy.
• Brhlík lesní (Sitta europea) - žije v parcích a zahradách, kde najde staré stromy s dutinami.
• Vrabec domácí (Passer domesticus) - zdržuje se většinou při zemi a v hustém křoví.
• Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) - běžný obyvatel zahrad.
• Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) - typickým obyvatelem křovin, kde si staví své úpravné hnízdo.
• Kos černý (Turdus merula) - často pobíhá po trávníku, kde hledá potravu.
• Konipas bílý (Motacilla alba) - se nejčastěji vyskytuje v blízkosti vody.

Tyto druhy ptáků hrají důležitou roli v ekosystémech měst a obcí, a proto je důležité vytvářet pro ně vhodné podmínky pro život.

Jak podpořit výskyt ptactva v zahradě

Můžete jim nabídnout i krmítko - mělkou misku nejlépe žluté barvy s cukerným roztokem nebo např. Krmítko: Domeček nebo zavěšené zásobníkové krmítko, lojové koule a koláče. Ptáci byli odedávna každodenní součástí lidského života. Lidé obdivovali jejich schopnost letu i vzhled.

tags: #mali #ptacci #v #prirode #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání autošamponů: Ekologická volba
• Provoz zařízení XPS
• Využití ekologických zdrojů
• Pánské boty do přírody: Recenze
• Vodní ekosystém a parazitické vztahy