Evropa čelí mnoha environmentálním výzvám, od znečištění ovzduší po nakládání s odpady a podporu obnovitelných zdrojů energie. Tento článek se zaměřuje na různé aspekty těchto problémů a snahy o jejich řešení.
Znečištění ovzduší způsobené uhelnými elektrárnami zapříčiní každý rok předčasnou smrt téměř 23 000 Evropanů, uvádí nově zveřejněná studie, na níž se podílela mimo jiné německá pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Členské státy Evropské unie pokládají zkapalněný zemní plyn (LNG) za cestu k diverzifikaci zdrojů zemního plynu. Po několika měsících sporů schválily obě komory německého parlamentu reformu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Švédská vláda se rozhodla schválit prodej dolů a elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu českému investorovi EPH (Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského).
Evropský parlament schválil emisní limity pro stroje poháněné spalovacími motory, které nejsou určené k dopravě po silnicích, jako jsou například sekačky na trávu, buldozery či dieselové lokomotivy.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) chce v reálném provozu kontrolovat emise aut. Vozům, které překročí zákonné normy, hodlá zakázat vjezd do center měst. Ministr dopravy Alexander Dobrindt však je k záměru skeptický, podle něj nepatří kontroly aut do kompetencí UBA.
Původní návrh byl, aby se registrace pro glyfosáty prodloužila na 15 let. Glyfosáty jsou však podezřelé z karcinogenity a některé členské státy, ekologické organizace a veřejnost tlačily na to, aby se registrace glyfosátům neprodlužovala vůbec. Aktuální registrace totiž vyprší na konci června. Evropská komise včera rozhodla, že glyfosátům registraci prodlouží na 18 měsíců.
Španělská ministryně pro ekologickou transformaci Sara Aagesen oznámila, že vláda letos předloží návrh zákona na podporu vodíkového sektoru. Německá vláda oznámila plány poskytnout 220 milionů eur (262,8 milionu dolarů) na vybudování „počáteční sítě pro tankování těžkých užitkových vozidel vodíkem v Německu“.
Nizozemská firma VSPARTICLE dosáhla průlomu v technologii iridiové bariéry pro elektrolyzéry s protonovou výměnnou membránou (PEM). Jejich technologie vrstev prokázala desetinásobné zlepšení využití iridia, což připravilo cestu pro cenově konkurenceschopnou výrobu zeleného vodíku. Iridium je klíčový, ale vzácný materiál používaný pro výrobu vodíku.
Úmluva proti nelegálnímu mořskému rybolovu se složitě připravovala řadu let a přijata byla už dávno, v roce 2009. Aby vstoupila v účinnost, bylo potřeba, aby ji podepsalo alespoň 25 zemí. Místo náročného monitoringu aktivit podezřelých rybářských lodí na volném moři se soustředí na jejich důslednou kontrolu v přístavech.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Česká vláda řeší s polskou stranou problém s polskými skleníky u českých hranic, které svým osvětlením obtěžují obyvatele příhraničních oblastí Liberecka. Dopad mají i na přírodu.
Sopka neboli vulkán je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují z magmatického krbu pod povrchem na zemský povrch, ať již na souši nebo pod vodou. Většina sopek má sopečný kužel ze ztuhlé lávy. Vulkanické plyny jsou často těžší než vzduch a drží se u země, takže klesají do údolí a jiných sníženin.
Pyroklastický materiál je tvořen popelem, lapilli (sopečnou struskou) a sopečnými pumami (bombami), tedy úlomky nejrůznějších velikostí od jemného prachu až po velké bloky. Po explozi může pokrýt značná území, zničit půdu a kontaminovat vodní zdroje.
Láva je roztavená hornina (magma), která se z magmatického krbu dostala na povrch Země. Bazické lávy s nízkým obsahem křemičitanů a vyššími obsahy hořčíku či železa mají malou viskozitu a tečou poměrně rychle. Proud tekuté lávy, který teče korytem z pevnější (ztuhlé) lávy, resp. uvnitř lávových hrází, se nazývá lávový kanál.
Jezero je tvořeno velkým množstvím žhavé lávy nahromaděné ve sníženině (depresi) či v sopečném kráteru. Následkem sopečné činnosti může vzniknout pyroklastický proud. Jedná se o proud žhavých plynů a tefry (pyroklastického materiálu), který se velmi rychle pohybuje podél zemského povrchu směrem dolů po svahu sopky.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Z uvedených informací je jasné, že je pyroklastický proud nejsmrtelnějším rizikem ze všech vulkanických projevů. Nejznámějšími a nejničivějšími příklady pyroklastického proudu jsou exploze Vesuvu z roku 79 n. l., která zabila obyvatelé antických měst Pompeje a Herculaneum, či výbuch sopky Mont Pelé...
tags: #malorka #znečištění #oxid