Význam mamutů v ekosystému a snahy o jejich oživení

Genetičtí inženýři připravují návrat vyhynulých zvířat z různých částí světa. Chystají se naklonovat mamuta, ptáka dodo i vakovlka. Je to skoro jako v Jurském parku!

Mamut srstnatý: Kandidát na oživení

Před nějakými deseti tisíci lety bylo běžné vídat v oblasti Sibiře mamuta srstnatého. Jak dobře víme, s postupující klimatickou změnou a v důsledku lovu postupně mamuti vyhynuli. Právě díky nim má mamut šanci vrátit se mezi živá zvířata roku 2027.

Poměrně četné nálezy zamrzlých mamutů, ať už dospělých, nebo mláďat, dodaly vědcům dostatek tkání a pomohly jim v rekonstrukci mamutí DNA. V teorii funguje podobně jako oživení dinosaurů ve filmu Jurský park - nalezená DNA je propojena s genetickými informacemi živého tvora a zrodí se nový jedinec vyhynulého druhu.

Genetické inženýrství a oživení mamuta

Oživování mamuta by nebylo možné bez slona indického. Ten se totiž z mamutů vyvinul a je tedy jejich nejbližším žijícím příbuzným. S pomocí genetické editační metody nazvané CRISPR-Cas9 ale umí vědci propojit DNA mamuta a slona a implantovat ho do buňky, ze které následně vypěstují embryo.

Na projektu oživení mamuta srstnatého pracuje profesor genetiky George Church již 9 let a nyní tvrdí, že do vytyčeného cíle mu chybí přibližně tři roky. „Až budou zvířata živá, tak je vypustíme do divočiny, kam patří,“ řekl Church ábíčku. „Budeme se řídit požadavky místních obyvatel a vlád, ale také celkovým veřejným míněním. Původně měl být mamut srstnatý vypuštěn na Sibiři.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Jenže pozor! Ani v případě úspěšného naklonování mamuta a jeho vyslání do divočiny ale nepůjde o dokonalou kopii vyhynulého tvora. Mluvit můžeme spíše o hybridní verzi, která v sobě bude obsahovat část sloní DNA. Odlišnosti mohou být výraznější, jak nedávno vědci prozradili při úvaze o tom, zda by nové mamuty neohrožovali kvůli slonovině pytláci. V rámci editování DNA by jim genetici mohli kly zmenšit.

Další kandidáti na oživení

Zvířat, která za poslední staletí vyhynula, je celá řada. Podle odborných odhadů vymřelo od roku 1500 přibližně 880 zvířecích druhů. Naposledy jste ho mohli vidět v 17. století na ostrově Mauricius. Právě on se stal dalším adeptem pro oživení.

Podobně jako u mamuta museli vědci nejprve odebrat buňky z nejbližšího žijícího příbuzného doda, kterým je holub nikobarský z Malajsie. Do holubích buněk vloží výzkumníci, opět s pomocí editační metody CRISPR, DNA doda a novou genetiku použijí ve vejci.

Vypuštění ptáků zpět na Mauricius je podporováno ochranáři z organizace Mauritian Wildlife Foundation, kteří musí připravit ekosystém na staronového obyvatele. V Colossal Biosciences mají jasno a kromě mamuta a doda plánují i další zvířata. Mimo jiné vakovlka tasmánského.

Ekologický význam mamutů

Stáda mamutů pochodujících přes tundru jsou hezkou představou, jejich efekt by ale měl být i praktický. Z výzkumů vyplývá, že tající permafrost odhaluje velké množství biologického materiálu a trávu, kterou nikdo nespásá. A kdo je ideální jedlík trávy? Velké zvíře, kterému nevadí chlad. Třeba mamut.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Podle odhadů spase jeden mamut kolem 200 kilogramů denně, v dostatečně velkém množství by tedy omezil bujnou vegetaci a tím zpomalil změnu klimatu. Více se o celé problematice dozvíte v článku Zachráníme permafrost? Projekt oživení srstnatých kolosů má pomoci obnovit arktické ekosystémy.

Během pleistocénu tvořily velkou část současných oblastí tundry a tajgy louky známé jako „mamutí stepi“. Tento ekosystém vyhovoval rozmanitým stádům pasoucích se zvířat, včetně mamutů. Jejich vymizení vedlo ke změně pastvin do krajiny s převahou keřů. Tato změna ekosystému měla významné důsledky pro změnu klimatu.

Bez velkých zvířat, která by zhutňovala sníh a vystavovala půdu zimním teplotám, je méně pravděpodobné, že permafrost hluboko zamrzne. V kombinaci s oteplujícím se létem to urychluje tání permafrostu a uvolňování zachycených skleníkových plynů. Opětovné vysazení velkých stád oživených mamutů do tundry by mohlo tento trend zvrátit. Pasoucí se zvířata mohou pomoci přeměnit tundru zpět na pastviny. Tato transformace nejen že zvyšuje biologickou rozmanitost, ale může také pomoci zachovat permafrost. Velcí býložravci zhutňují sníh a narušují půdu, což umožňuje chladu v zimě proniknout hlouběji.

Další potenciální výhody oživení mamutů

Projekt Woolly Mammoth Revival přináší kromě dopadu na životní prostředí i další potenciální výhody. Genomy vyhynulých druhů totiž obsahují cenné informace o adaptaci a přežití během minulých katastrof a měnících se podmínek. Oživení vyhynulých genů v živých buňkách by mohlo odemknout poznatky, které nelze získat pouze z genetického kódu. Například studium mamutího hemoglobinu by mohlo odhalit informace o krvi savců užitečné pro léčbu lidských nemocí nebo dokonce pomoci budoucímu průzkumu vesmíru zlepšením tolerance vůči chladu.

Etické aspekty a kontroverze

Projekt Woolly Mammoth Revival sice představuje netušené možnosti, ale také vyvolává etické otázky. Kritici tvrdí, že prostředky by mohly být lépe vynaloženy na zachování existujících druhů a ekosystémů. Existují také obavy ohledně dobrých životních podmínek hybridních slonů a potenciálních nezamýšlených důsledků opětovného vysazení dávno vyhynulého druhu do moderních ekosystémů. Přesto se zastánci projektu domnívají, že potenciální přínosy - jak z hlediska zmírňování změny klimatu, tak vědeckého pokroku - převažují nad riziky.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Alternativní projekty oživení vyhynulých druhů

Vědci se v posledních letech snaží využít pokročilé genetické inženýrství a klonování k oživení nejen mamuta, ale i dalších vyhynulých druhů. Pták moa byl vyhuben přibližně před 600 lety na Novém Zélandu, nyní se vědci pokoušejí z jeho kostí extrahovat DNA, která by mohla být vložena do genomu blízce příbuzného ptáka, například pštrosa nebo emu. Vědci pracují i na vkládání genů holuba stěhovavého do genomu blízce příbuzného holuba hřivnáče. Chtějí obnovit obrovské populace holubů, které kdysi hrály klíčovou roli v ekosystémech severní Ameriky.

Příčiny vyhynutí mamutů

Odpověď na otázku, kdo nebo co mohlo za vyhynutí mamutů a dalších druhů velkých savců se hledá po desetiletí. Byla to změna klimatu, nebo lovící lidé? Dramatické změny klimatu během posledních meziledových a ledových dob populace druhů zcela jistě ovlivňovaly, významná vymírání jsou však pozorována pouze u těch největších zvířat, uvádí vědci. Za posledních 50 000 let vyhynulo nejméně 161 druhů velkých savců, tedy zvířat, která vážila alespoň 45 kilogramů. Nejvíce z nich byli zasaženi suchozemští býložravci.

Zatímco před padesáti tisíci lety žilo na planetě 57 druhů velkých býložravců vážících přes tunu, do roku 1000 n.l. Vědci z Aarhuské univerzity procházeli předešlé studie související s vyhynutím velkých zvířat. Všímali si v nich, kdy k vymření došlo, jakou stravu, klima a prostředí tito živočichové potřebovali, jak velká byla jejich populace i to, zda existují důkazy o tom, že byli loveni lidmi. Svá zjištění pak výzkumníci srovnali s poznatky o vývoji klimatu a vegetace za poslední 1-3 miliony let, vývojem a dynamikou fauny za posledních 66 milionů let a také archeologickými daty o rozšíření člověka a jeho životním stylu a stravování.

„Velký a velmi selektivní úbytek megafauny za posledních 50 000 let je za posledních 66 milionů let jedinečný. Předchozí období klimatických změn nevedla k velkému, selektivnímu vymírání, což svědčí proti hlavní roli klimatu při vymírání megafauny,“ uvádí profesor Jens-Christian Svenning, hlavní autor článku. Populace vymíraly navíc napříč světem v odlišných časech i s různou rychlostí, v klimaticky stabilních i nestabilních oblastech. Vyhynulé druhy naopak zřejmě dokázaly prospívat v různých typech prostředí.

tags: #mamuti #význam #ekosystému

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace plechovek od piva
• Praktické odpadkové koše
• Postupy Likvidace Odpadu v Nemocnici Pardubice
• Informace o odpadu z Jeseníku
• Přehled pojmů z zoologie a ekologie