Mikroorganismy, jako jsou bakterie, řasy, kvasinky a plísně, hrají klíčovou roli v mnoha procesech týkajících se životního prostředí. Jsou to hlavní činitelé. Bakterie a další mikroorganismy jsou schopny rozkládat organické látky a přeměnit je na neškodné produkty, jako je voda a oxid uhličitý, dusík atd. Některé bakterie jsou dokonce schopné rozkládat toxické látky.
Toto jsou mikroorganismy, které žijí v symbióze s jinými organismy, často rostlinami. Příkladem jsou mykorrhizní houby zpřístupňující rostlinám vodu a živiny, nebo bakterie, které žijí na kořenech rostlin a pomáhají jim vázat například dusík z atmosféry.
Velmi důležité jsou mykorhizní houby. Ty pomáhají rostlinám přijímat živiny a vodu z půdy tím, že jsou v symbióze s kořeny a prakticky tím až několikanásobně zvětšují plochu kořenového systému. Při vyšší dávce dokážou cíleného škůdce i usmrtit. Mikroorganismy se dají obdobně použít i jako prevence houbových chorob a plísní.
Tyto mikroorganismy se používají k čištění vody a půdy od škodlivých látek. Mikroorganismy hrají zásadní roli při čištění odpadních vod. V jezírkách a jiných stojatých vodách mikroorganismy udržují ekologickou rovnováhu a pomáhají zachovat čistotu vody. Různé druhy bakterií například spotřebovávají přebytečné živiny, jako je dusík a fosfor, které by jinak mohly vést k nadměrnému růstu řas a eutrofizaci.
Mikroorganismy jsou nezbytné pro udržitelné zemědělství. Pomáhají v procesu biologického rozkladu, který přeměňuje organické látky, jako jsou rostlinné a živočišné zbytky, na živiny, které rostliny mohou využít. Jde o systém udržitelného zemědělství, který kombinuje akvakulturu (chov ryb) a hydroponii (pěstování rostlin ve vodě). Bakterie přeměňují amoniak, který je pro ryby toxický, na dusičnany, které rostliny využijí ke svému růstu.
Čtěte také: Ekologický význam srnce
Kompostování je proces, při kterém se organický odpad, jako jsou zbytky jídla a rostlinné materiály, přeměňuje na bohatý, živinami nabitý kompost. Bakterie a houby jsou pro tento proces klíčové, protože rozkládají organický materiál a přeměňují ho na humus. Proces přeměny organického odpadu na kompost je aerobní, tedy za přístupu vzduchu, a exotermní, který uvolňuje teplo.
Nejstaraší žijící organismus na planetě, objevila se před 3,5 mld. V prokaryotní buňce nejsou mitochondrie, chloroplasty, endoplazmatické retikulum ani žádné jiné membránou oddělené prostory. To znamená, že prokaryotní buňka je jediným, dále již membránami neděleným prostorem.
Jádro prokaryot není odděleno od cytoplazmy membránou, nemá stálý tvar a tvoří jej jediná cyklická molekula DNA. Jádro zaujímá asi 15% objemu buňky.
Kromě jaderné DNA mohou bakterie obsahovat ještě další, přídatnou DNA ve formě kruhovitých molekul, které jsou asi 100x menší než chromozom - plasmidy. Buňka je mít může, ale nemusí, nejsou pro ni životně důležité. Kódují některé i významné fyziologické funkce bakterií. Kódují i různé rezistence, např. i antibiotika. Ribosomy v eukaryotních a prokaryotních buňkách jsou rozdílné ! Je tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidů, které jsou tekuté. Odděluje cytoplasmu od okolního prostředí. Živiny skrze membránu pronikají pomocí speciálních transportních proteinů.
Má antigenní vlastnosti. U patogenních bakterií podstatně přispívá k jejich virulenci a invasivitě (opouzdřené buňky jsou chráněny před protilátkami napadeného organismu). Jsou velmi křehké a snadno se odlamují. Některé fimbrie (pili) udělují bakterii schopnost specifického přichycení k hostiteli. Tzv. "sex fimbrie" umožňují předávání plasmidové DNA mezi jedinci.
Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá
Jsou všudypřítomné. Dokážou kolonizovat místa, kde jiné organismy nedokážou přežít (např. půdní bakterie - dokáží vázat vzdušný dusík - symbióza s rostlinami. Např. Obrana?
Mikroorganismy tak hrají klíčovou roli v mnoha aspektech našeho životního prostředí a jsou nezbytné pro udržitelnost a zdraví naší planety. Je důležité, abychom si tuto jejich roli uvědomovali a více je využívali.
Čtěte také: Důležitost ekoznačení
tags: #vyznam #bakterii #v #prirode #symbionti