Masožravé rostliny: Pěstování v přírodě i doma

Masožravé rostliny jsou úchvatné unikáty. Mnozí lidé se však obávají, že jsou to rostliny choulostivé, pěstování je složité, že je budou muset každý den „krmit“. Opak je však pravdou, některé jsou dokonce odolnější než běžné pokojové rostliny.

Líbí se vám masožravé rostliny, ale bojíte se, že jsou příliš náročné na pěstování? Opak je pravdou! Některé druhy masožravých rostlin jsou dokonce odolnější než klasické pokojovky. Poradíme vám, jak na jejich pěstování.

Většina masožravých rostlin žije v přírodě na stále vlhkých a slunných místech. Pěstování masožravých rostlin není náročné. Vyskytují se v přírodě na vlhkých a slunných místech, pokud jim tedy zajistíte tyto podmínky i doma, bude se jim skvěle dařit. Mezi nejméně náročné druhy patří rosnatky a tučnice, a také šprlice. I podivuhodnou mucholapku podivnou, která pasti sklápí ve vteřině, je možné pěstovat poměrně snadno...

Základní požadavky pro pěstování

Dostatek světla i vody

Jako substrát použijeme rašelinu (čistou nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1). Jako substrát pro masožravé rostliny se používá rašelina. Může být čistá nebo smíchaná s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1.

Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Květináče by měly neustále stát v misce s centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné. Vyschnutí totiž pro masožravky znamená konec. Pro dobrý růst a vývoj masožravek je nezbytný dostatek světla, většina druhů snáší dobře i přímé slunce. Umístěte proto rostliny na nejslunnější místo.

Čtěte také: Masožravá příroda v umění Maxe Ernsta

Voda pro zálivku i rosení by měla být měkká, nejlépe dešťová. Málokomu ale měkká voda teče z vodovodu, většinou je třeba zajistit vodu dešťovou či destilovanou.

Krmení masožravých rostlin

Hmyzí kořist je pro masožravou pouze doplněk stravy, který podporuje vitalitu, krásu a kvetení. Rostliny vydrží i bez ní. Hmyz je pro masožravou rostlinu pouze doplněk stravy, který podporuje vitalitu, krásu a kvetení. Rostliny tedy vydrží i bez hmyzu.

V létě si při letnění samy dostatek chytí, někdy jim můžeme přilepšit sami. V létě si při letnění masožravky chytí dostatek hmyzu samy. Pokud jim však chcete přilepšit, jeden kus přiměřeně velkého hmyzu za týden bohatě postačí. Chybou je ale zaplnit všechny pasti, to může rostlině spíše ublížit! Jeden kus přiměřeně velkého hmyzu za týden i delší interval bohatě stačí.

Už si představujete, jak běháte po zahradě a chytáte svým miláčkům mouchy? Jsou i mnohem jednodušší způsoby, jak zajistit rostlinám přísun živin. Bohatě postačí obyčejné krmivo pro rybičky. Obsahuje podobné látky jako hmyzí kořist a pro krmení masožravek s adhezními (lepivými) a gravitačními (spadovými) pastmi je naprosto ideální. Navíc stojí jen pár korun. Před aplikací na menší druhy a semenáčky je dobré rozdrtit ho na co nejmenší kousky. A co oblíbené vodní bublinatky? Těm postačí trocha vody z rybníka, ve které je obsaženo mnoho potenciální kořisti.

Potřebují zimní odpočinek?

Na zimování jsou ideální zasklené balkony a zimní zahrady, kde rostliny pěstujeme při teplotách kolem 5-15 °C. Na zimování jsou ideální zasklené balkony nebo zimní zahrady, kde se rostliny pěstují při teplotách mezi 5 až 15 °C. Při těchto teplotách masožravky téměř nerostou a nevadí jim tedy ani zimní nedostatek světla. Při těchto teplotách masožravky téměř nerostou, a nevadí jim tedy ani nedostatek světla.

Čtěte také: Áron: Průvodce pro zahrádkáře

Neměly by však stát stále ve vodě (transpirace rostlin je v zimě omezena na minimum a přemokřené rostliny mohou v mokru a zimě snadno zahnívat), substrát udržujeme pouze stále mírně vlhký. Dejte si však pozor, aby rostlina nestála ve vodě. V zimě se totiž zálivka musí omezit na minimum. Přemokřené rostliny v zimě snadno uhynou.

Při celoročním pěstování v bytě musíme masožravkám zajistit co nejlepší osvětlení, např. na parapetu u okna na jih či západ, případně uměle dosvětlovat.

Masožravé rostliny v přírodě

Proč vlastně masožravost u rostlin vznikla a jaké podmínky tyto rostliny potřebují? Masožravost je reakcí rostlin na život v prostředí chudém na živiny, jako jsou rašeliniště, písčité půdy, případně i skalní stanoviště. Živiny získané z ulovené kořisti jsou pro ně něčím navíc, co jim dává konkurenční výhodu oproti jiným rostlinám.

Většina masožravých rostlin, které lze pěstovat na zahradě přes léto, ale i celoročně, pochází ze Severní Ameriky, především z USA. Největší a nejnápadnější jsou zástupci rodu špirlice (Sarracenia). Barevně i tvarově zajímavých je jen 8 druhů, obecně je lze popsat jako statné lapací trubice s víčkem.

V Česku roste 13 původních druhů masožravek a 2 jejich kříženci. Několik dalších druhů u nás bylo uměle vysazeno. Naše domovina je tedy na první pohled na druhy masožravých rostlin celkem bohatá. Zdání však může klamat. Až na výjimky se totiž jedná o rostliny vzácné a narazíte na ně jen zřídka. Ledaže byste věděli, kde hledat.

Čtěte také: Jak pěstovat olivovník

Typickým biotopem pro masožravé rostliny jsou otevřená vysluněná rašeliniště, jako je například Národní přírodní památka Swamp u Máchova jezera. Nejjednodušeji na ně narazíte na turisticky přístupných rašeliništích, kde bývají i informační tabule upozorňující na jejich výskyt. Nejvíce jich je v horských oblastech (například na Šumavě) nebo na Třeboňsku. Zde nejčastěji uvidíte rosnatku okrouhlolistou.

Dalším obvyklým biotopem jsou různé rybníky, tůňky a slepá říční ramena, kde se dobře daří bublinatce jižní. Informačních tabulí se v tomto případě ale držet nemůžete, protože u takovýchto biotopů nebývají. Musíte se spolehnout na své oči.

Tučnice česká je český endemit, jak název naznačuje. Má u nás několik posledních lokalit na celém světě!

I v opuštěných pískovnách můžete objevit masožravky. Důležitá je pro ně permanentní vlhkost půdy.

Seznam masožravých rostlin rostoucích v ČR

• Aldrovanda vesiculosa (aldrovandka měchýřkatá)
• Drosera anglica (rosnatka anglická)
• Drosera intermedia (rosnatka prostřední)
• Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá)
• Drosera × obovata (rosnatka obvejčitá) - kříženec D. anglica a D. rotundifolia
• Pinguicula bohemica (tučnice česká)
• Pinguicula vulgaris (tučnice obecná)
• Pinguicula × dostalii (tučnice Dostálova) - kříženec P. bohemica a P. vulgaris
• Utricularia australis (bublinatka jižní)
• Utricularia bremii (bublinatka vícekvětá)
• Utricularia intermedia (bublinatka prostřední)
• Utricularia minor (bublinatka menší)
• Utricularia ochroleuca (bublinatka bledožlutá)
• Utricularia stygia (nemá ustálený český název)
• Utricularia vulgaris (bublinatka obecná)

Ochrana masožravých rostlin

Pokud narazíte na masožravé rostliny v přírodě, vyfoťte si je, obdivujte jejich krásu, ale netrhejte je a nijak nevyrýpávejte. Raději obětujte pár korun a druh, který vás zaujme, si sežeňte od pěstitelů.

Rostlinám z kultury se u vás bude jistě dařit lépe: mají totiž ve srovnání s rostlinami z přírody lepší růstové vlastnosti, protože už jsou na pěstitelské podmínky do jisté míry zvyklé.

Přinesením volně rostoucí masožravky domů porušujete ve většině případů zákon. Kromě toho si můžete společně s ní zavléct mezi své rostliny i nebezpečného škůdce či chorobu.

Opačný problém, tedy vysazování rostlin do přírody, je bez odborné konzultace a povolení ještě nebezpečnější.

tags: #masozravé #rostliny #pěstování #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si o zdraví z přírody
• Odvoz odpadu v Jílovém u Prahy
• Odpad a mořské ryby
• Příčiny ekologických havárií
• Budoucnost obnovitelných zdrojů