Směr obnovitelných zdrojů: Příležitost pro českou energetiku

Česká republika má nyní jedinečnou možnost transformovat svou energetiku a podpořit tak konkurenceschopnost svého průmyslu i energetickou soběstačnost domácností. Podle studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích. Pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

Česko tak musí udělat maximum, aby této příležitosti nyní využilo a změnilo povolovací procesy, které výstavbu fotovoltaických a zejména větrných elektráren často zbytečně a nelogicky brzdí. Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila.

Ekonomické benefity výstavby obnovitelných zdrojů

Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 mld. Kč, navýšit výrobu v ČR o 721 mld. Kč a vytvořit 34 000 pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v ČR by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Pokud Česko využije potenciál současných dotačních titulů, vznikne cca 34 000 nových pracovních míst, příjmy domácností se zvýší o 145 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů o 119 miliard korun a výroba v Česku se zvedne o 721 miliard korun. Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. Jedna investovaná koruna povede k navýšení výroby v ČR o 4,4 Kč, navýšení příjmů domácností o 0,89 Kč, navýšení příjmů veřejných rozpočtů o 0,73 Kč a navýšení HDP o 1,8 Kč.

„Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat. Během výstavby by navíc vzniklo dalších 34 tisíc nových pracovních míst,“ vysvětluje hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Čtěte také: Nebezpečné odpady: Co musíte vědět

Legislativní překážky a zjednodušení povolování

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná. Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let.

Zvláště u větrných elektráren tak jejich povolovací procesy výrazně přesahují horizont, po který jsou pro Česko k dispozici finance z Modernizačního fondu a dalších dotačních titulů. Výstavba větrných elektráren je přitom z důvodu rovnováhy v přenosové a distribuční soustavě vhodná. Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících.

„Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky. Tuhle legislativu musí kvalitně implementovat i Česko, jinak nám hrozí, že okolní evropské státy už nikdy nedohoníme,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Potenciál obnovitelných zdrojů a podpora od vlády

Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030. Pro srovnání: celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně. Takové množství elektřiny odpovídá roční spotřebě všech českých domácností (1).

„Naše vláda chce tuhle nelichotivou bilanci změnit. Pro naše občany a podniky potřebujeme elektřinu levnou a ekologickou. Modernizační fond čeká letos řada změn, například se rozroste o další oblasti podpory. Dosud jsme schválili podporu pro fotovoltaické elektrárny o výkonu 2 GW, které jsou schopny vyrobit elektřinu pro 750 tisíc domácností. Musíme jít ale dál. Je třeba zrychlit a odbyrokratizovat povolovací procesy, jinak nám v budoucnu hrozí nedostatek levné čisté elektřiny, což by byl problém pro naše domácnosti i podniky,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o přírodě

Vliv na průmysl a mezinárodní obchod

Mezinárodní firmy ze všech odvětví zaměstnávají statisíce zaměstnanců v ČR. Budoucí investice těchto firem jsou často vázány na dostupnost bezemisní energie pro plnění jejich skupinových cílů v udržitelnosti. Pokud v ČR nebude energie z obnovitelných zdrojů dostupná, budou tyto firmy investovat jinde. To stejné platí pro české firmy, které působí jako subdodavatelé mezinárodních podniků. České firmy jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, což zvyšuje požadavky na jejich postupnou transformaci směrem k větší udržitelnosti výrobních procesů.

Ta je zásadní pro spotřebitele na mezinárodních trzích, kteří více projevují ochotu kupovat především udržitelně vyrobené produkty. Zásadní je i pro finanční instituce podmiňující poskytování svých služeb a úvěrů požadavky na udržitelnost financovaných projektů.

„Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto. Nově by tak mohly tyto vozy sjely z výrobních linek s nulovou emisní stopou,“ dodává Martin Sedlák (2).

Komunitní energetika

Komunitní energetika už není jen heslo - stává se realitou, která mění to, jak české obce vyrábějí, sdílejí a využívají energii. Nová dotační výzva KOMUNERG č. Komunitní energetika umožňuje obcím, domácnostem a místním firmám společně investovat do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (např. solární panely, malé bioplynové jednotky) a sdílet ji uvnitř komunity. To znamená, že se méně elektřiny nakupuje od externích distributorů a více se spotřebovává tam, kde vznikla.

Podmínky výzvy KOMUNERG:

Čtěte také: Proč se české firmy zaměřují na ekologii?

• Příjem žádostí: již probíhá od 15. 1. 2026 do 31. 12. 2027 (nebo do vyčerpání prostředků).
• Alokace: 1 mld.
• Vlastní spoluúčast: minimálně 10 % způsobilých nákladů projektu.
• Podmínky sdílení: minimálně 80 % roční a 60 % denní výroby musí být spotřebováno v rámci společenství.
• Podmínky zapojení: o podporu mohou žádat energetická společenství, tedy právnické osoby založené podle zákona o energetice, které mají za cíl uspokojovat vlastní energetické potřeby svých členů (nikoliv primárně generovat zisk).

Podpora energetických úspor a OZE na veřejné infrastruktuře

Webinář z cyklu Hodinka regionálního rozvoje, který se konal 25. října 2024, byl zaměřen na možnosti podpory projektů energetických úspor a OZE na veřejné infrastruktuře. Hlavním cílem těchto výzev je dosažení energetických úspor. Bylo představeno několik různých opatření, mezi která můžeme zařadit například zateplení budov, výměna oken či využívání odpadního tepla.

Z Národního plánu obnovy je aktuální výzva č. 8 /2024, u které byl prodloužen příjem žádostí do konce roku 2024. Podporu je možné využít na komplexní renovaci budov, včetně instalace obnovitelných zdrojů energie (OZE), s cílem dosáhnout alespoň 30% úspory energie.

Na stejné cíle se zaměřuje také několik menších dotačních výzev v rámci Operačního programu Životní prostředí, s výjimkou 58. výzvy, která se věnuje výstavbě a rekonstrukci obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy. V rámci OP Životní prostředí je možné využít 56. a 57. výzvy. Tyto dvě výzvy jsou určeny pouze pro několik vybraných regionů a jsou otevřené do konce března 2025.

Z tohoto operačního programu je prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) podporována také 77. a 78. výzva. Na podporu výstavby FVE jsou zaměřeny nesoutěžní výzvy Modernizačního fondu RES+ č. 1, 3 a 4. Všechny tři výzvy mají příjem žádostí do konce roku 2024 a kromě pořízení FVE je u nich možné z dotace financovat také pořízení bateriové nebo vodíkové akumulace.

Výzva RES+ č.1/2024 je určena pro fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem od 50 KWp do 5 MWp s vlastní spotřebou vyrobené elektřiny. Výzvy č. 3 a 4 mají instalovaný výkon omezený na 1 MWp na jedno odběrné místo. U těchto dvou výzev lze dotaci využít také na vynucené investice, jako je renovace střechy či modernizace elektroinstalace.

Výzva RES+ č. 3/2024 je specifická tím, že je určena pro obce, které měly k 1. 1. 2023 maximálně 3 tisíce obyvatel podle ČSÚ. Její výhodou je vyšší výše příspěvku, který může činit až 75 %. K dispozici je ještě přibližně polovina z alokované 1 miliardy Kč.

Výzva RES+ č. 4/2024 podporuje sdružené projekty výstavby FVE, neboli alespoň dvě odběrná místa v rámci jedné obce nebo na území maximálně tří vzájemně sousedících obcí s rozšířenou působností. Tato výzva má alokovanou rovněž 1 miliardu Kč, přičemž vyčerpáno je zatím pouze zhruba 10 %.

Z Modernizačního fondu je kromě výzev RES+ možné žádat o dotaci také z výzev ENERGov a PUBGRID. ENERGov č. 1/2023 se zaměřuje na podporu energetických úspor veřejných budov na území hl. m. Prahy. Dále lze podpořit i prvky zlepšující kvalitu vnitřního prostředí nebo výstavbu či rekonstrukci obnovitelných zdrojů energie.

Poslední představená výzva, PUBGRID č. 1/2024, se zaměřuje na modernizaci soustav veřejného osvětlení v obcích na území národních parků s cílem snížit spotřebu energií. Dotaci je možné využít i na zavedení inovativních technologických prvků, které lze instalovat na sloupy veřejného osvětlení. Mezi ně patří například prvky inteligentní dopravy či nabíjecí stanice pro alternativní druhy dopravy.

Na závěr byly představeny možnosti využití EPC projektů obcemi. Jedná se o větší a složitější projekty zaměřené na energetickou úsporu, případně projekty zahrnující více budov. Tyto projekty mají zaručenou úsporu dodavatelskou firmou, která realizuje projekt od začátku do konce. Dodavatelská firma investuje do technologií, které obce následně splácí z dosažených úspor za energie, které jsou smluvně garantované, a nemusí tak na začátku investovat vlastní finance.

Tabulka: Ekonomické dopady investic do obnovitelných zdrojů (2023-2030)

tags: #smocr #vice #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Vzor nákladního listu pro odpady
• Přírodní lyrika pro žáky 5. ročníku
• Informace o záchraně puštíka bělavého
• Vysvětlení ekologické valence pro studenty gymnázií
• Dojmy z přírody a společnosti - recenze