Medvěd grizzly a jeho role v ekosystému

Biologové označují jako „ekosystémové inženýry“ druhy, které svou životní aktivitou významně proměňují krajinu a život, jenž je v ní přítomen. Na pacifickém pobřeží Severní Ameriky plní tuto roli přímo dokonale medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis).

Masa migrujících lososů představuje veletok živin, který „teče“ proti proudu řek - z oceánu do vnitrozemí. Dospělí pacifičtí lososi po vytření hynou a mnoho živin uvolněných z jejich těl se tak dostává přímo do vody. Významná role v koloběhu živin patří právě grizzlyům, zdatným lovcům ryb, kteří v době lososího tahu přicházejí k řekám, aby se vykrmili na zimu.

V dobách hojnosti si medvědi vybírají z kořisti jen ty nejvýživnější části - hlavu a vnitřnosti. Zbytky po jejich hostinách vroubí břehy řek a obohacují je o živiny. Druhá polovina těchto látek putuje v medvědích útrobách do okolních lesů, kde se s trusem masožravců dostává do půdy.

Pokud by medvěd grizzly zmizel z krajiny, zůstával by zdroj živin v podobě táhnoucích lososů ladem a to by mělo dramatický dopad na okolí řek. Změnila by se vegetace a v návaznosti na to i druhové složení mnoha bezobratlých živočichů i drobných obratlovců. Zmizení jiných živočišných druhů by nevyvolalo tak dalekosáhlé změny.

Díky nezastupitelné roli grizzlyho platí, že čím víc lososů každoročně táhne potoky a říčkami, tím více jsou pohnojeny jejich břehy. V okolí toků s mohutným tahem lososů jsou rostlinná společenstva druhově chudší. Z „vyhnojených“ lesů ustupují mnohé druhy rostlin, například keřovité menziesie (Menziesia) nebo brusnice (Vaccinium).

Čtěte také: Kreslený medvěd v souladu s přírodou

Výrazně menší je vliv grizzlyů jako ekosystémových inženýrů v okolí toků v nižších nadmořských výškách. V tamějších porostech je hojně zastoupená olše červená (Alnus rubra), která na kořenech hostí vláknité bakterie z rodu Frankia. Tito půdní mikrobi jsou s to zachytit a zpracovat vzdušný dusík a obohacují tak půdu o dusíkaté látky využitelné rostlinami.

V posledních desetiletích tahy pacifických lososů slábnou. Důvody poklesu jejich stavů jsou zřejmé - výstavba přehrad, znečištění řek a moří a v neposlední řadě i nadměrný rybolov. Slábne tak přísun živin nejen do řek ale i do jejich okolí.

Na podzim roku 2010 sledovali biologové i zástupy amatérských milovníků přírody nevěřícným pohledem vody amerických a kanadských řek, jež doslova zrudly těly táhnoucích lososů nerka (Oncorhynchus nerka). Tyto ryby podnikly nejsilnější tah za poslední století. Bylo by však předčasné jásat. Důvod rekordního tahu není jasný. Většina odborníků se domnívá, že migraci podnikla zcela výjimečná generace, která měla z pekla štěstí a setkávala se po celý život jen a jen s optimálními podmínkami. Do budoucna se nedá počítat s tím, že by se lososí příval brzy zase zopakoval. Vždyť o rok dříve zely vody severoamerických řek v úmoří Pacifiku v době tahu lososa nerky prázdnotou.

Ochrana medvědů grizzly a prevence konfliktů s lidmi

S expandující civilizací ubývá míst, ve kterých mohou medvědi žít. Například transkanadská dálnice je pro medvědy opravdovou hrozbou. Proto jsou vytvářeny různé nadchody a podchody, aby mohli medvědi přecházet ze svého území do druhého bez újmy na životě. V národních parcích Kanady jsou medvědi plošně monitorováni.

Medvěd se v divočině může dožít až 25 let. Celkový počet medvědů stále klesá. Další neméně častou příčinou úmrtí medvěda je habituace. K habituaci medvědů přispívají především nezodpovědní lidé. Medvědi mají velmi jemný čich a hodně mlsný jazyk. Jakmile jednou medvěd ochutná lidské jídlo, je ztracen. "A fed bear is a dead bear - nakrmený medvěd je mrtvý medvěd". Lidské jídlo je pro medvěda stejné, jako pro člověka heroin. Je velmi těžké ho odvyknout.

Čtěte také: Historie medvěda hnědého

Existují pak tři řešení, jak s medvědem naložit. Jedním z nich je uspání a přemístění na jiné místo, kde se však vždy nachází teritorium jiného medvěda. Lidé pak vytváří tzv. "bear jam", kdy se například ke krmícímu se medvědovi u silnice přiblíží neúměrně blízko a fotí, což vede k tomu, že další a další auta zastavují. Medvěd se pak přestane lidí bát.

Je důležité správně skladovat jídlo, aby se medvěd do něj nedostal. Nikdy je nezahrabávejte do země, medvěd je vyhrabe. Jídlo je třeba zavěsit aspoň 4 metry nad zem mezi dva stromy na provaz nebo na větev. Speciální boxy na jídlo je možné najít v některých kempech.

Jak se vyhnout setkání s medvědem v přírodě

Nejlepší je prevence. Dělejte dostatečný hluk, aby se o vás medvěd včas dověděl a stihl utéci. Medvěd se vás spíše vyhne, než aby byl překvapen. Ideální je mluvit nebo zpívat. Dobré je chodit ve skupinách, na skupinu si medvěd většinou zaútočit neodváží. Mějte psa na vodítku a co nejblíže u sebe.

Pokud uvidíte čerstvé stopy, trus, na místě se nezdržujte a raději co nejrychleji odejděte. V přírodě nevařte nikdy blízko místa, kde spíte a správně likvidujte odpadky. Jestliže k setkání přece jen dojde, záleží vše na momentální situaci.

Pomalu a klidně, čelem k medvědovi, opusťte prostor. Nedělejte žádné rychlé pohyby. Jestliže medvěd zaútočí, může to být ze dvou důvodů: buď se cítí ohrožen a chrání sebe nebo svá mláďata, nebo je to predátor, který si právě vyhlédl svou kořist. V prvním případě je lepší hrát mrtvého, sbalit se do klubíčka a rukama si chránit hlavu. Pokud útok trvá déle než několik minut, je lepší se zvednout a bránit se. Braňte se čímkoliv, kamení a klacky. Zaměřte se na oči.

Čtěte také: Více o baribalovi

Použití pepřového spreje na medvědy je další možností obrany. Setkání s medvědem jsou velmi vzácná. Medvěd se raději vyhne. Je však pro medvědy čím dál obtížnější se člověku vyhnout. I přes pár nespokojených farmářů se k odstřelu medvědů správa parku neuchýlila. "Ještě do 40. let byli zaměstnanci parku pobízeni k tomu, aby stříleli tyto predátory pro 'dobro' ostatních zvířat.Jeden z místních farmářů Charlie Russell tvrdí, že medvědi nejsou přirozeně agresivní vůči lidem a v jejich blízkosti lze žít relativně bez problémů. "Medvěd, který tě má rád, tě nezraní.

Je důležité, aby lidé pochopili potřeby medvědů a chovali se zodpovědně v jejich přítomnosti. To vše pak může pomoci harmonickému soužití lidí a medvědů.

Klíčové druhy v ekosystému

Zvířata popsaná v tomto článku jsou považována za tzv. „klíčové druhy“. V anglicky psané odborné literatuře můžete narazit na termín „keystone species“. Role klíčových druhů je v tomto označení přirovnána k úloze svorníku (keystone) v gotické klenbě. Svorník je opracovaný kámen, který se nachází obvykle ve vrcholku oblouku klenby a nese její váhu. Pokud dojde k narušení svorníku nebo je tento kámen neprozřetelně vyjmut, ztrácí klenba stabilitu a hroutí se.

Vlajkové druhy a symboly ochrany přírody

Když se řekne ochrana přírody, většině lidí se vybaví pandy, tygři, sloni, lední medvědi nebo delfíni. Právě tyto charismatické druhy zvířat, tzv. vlajkové druhy, často slouží jako symboly v kampaních, které mají získat pozornost veřejnosti a podporu pro ochranu přírody.

Autoři článku, který právě vyšel v časopise Biological Conservation, přicházejí s novým a inkluzivním pojmem „vlajkový prvek“ (angl. flagship entity). „Vlajkovým prvkem může být samozřejmě zvíře, ale také les, korálový útes, slavný jedinec jako želvák Lonesome George, nebo i výjimečný přírodní jev - třeba hromadné rozkvétání rostlin, rojení jepic nebo migrace motýlů monarchů. Studie zároveň nabízí praktický návod, jak vhodný vlajkový prvek vybrat s ohledem na cílovou skupinu i konkrétní cíl kampaně.

„Chceme, aby ochranáři přemýšleli strategicky - podobně jako marketéři. Aby vycházeli z kulturních hodnot a preferencí publika a podle nich volili to, co u lidí skutečně rezonuje,“ říká spoluautor studie Diogo Veríssimo z Oxfordské univerzity.

Vědci také upozorňují, že výběr vlajkových prvků by se neměl řídit předsudky o tom, co „by mělo fungovat“, ale měl by být podložený výzkumem a marketingovými principy. Kampaň je třeba dobře promyslet a zároveň ověřovat, zda skutečně přináší dopady - například pomocí experimentálních metod.

„Když biologická rozmanitost po celém světě čelí rostoucím hrozbám, musíme přehodnotit, jak získáváme veřejnost na svou stranu,“ doplňuje spoluautorka Sarah Crowley z Exeterské univerzity.

Příklady symbolů ochrany přírody

Přehled různých kategorií symbolů ochrany přírody (tzv. flagship entities) na příkladu Velkého ekosystému Yellowstonu:

• Grizzly 399 jako individuální symbol - samice medvěda grizzlyho, považovaná za nejslavnější medvědici v Yellowstonu, přitahuje obrovskou pozornost a podporuje turistiku.
• Medvědi grizzly jako symbolický druh.
• Velcí predátoři (včetně amerického černého medvěda, vlka a pumy) jako symbolická skupina nebo komunita.
• Samotný ekosystém Velkého Yellowstonu a národní park Yellowstone jako symbolický ekosystém nebo chráněné území.
• Požár v pozadí jako symbolická událost.
• Kreslená postava medvěda Smokeyho na informační tabuli jako fiktivní symbol.

tags: #medvěd #grizzly #ekosystém

Oblíbené příspěvky:

• Historické aspekty ochrany přírody
• Co dělat venku, když prší
• Charakteristika lidských sídel
• ÚSES a jeho cíl
• Eko krémy na obličej – recenze