Měrné Emise Uhelné Elektrárny a Srovnání s Ostatními Zdroji

Jaké emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů připadají na vyrobenou MWh elektřiny dle typu elektrárny? Ráda bych porovnala v tomto kritériu různé typy elektráren, např. tepelnou, jadernou, vodní a větrnou.

Emisní Faktor - Klíčový Ukazatel

Jednotkovým emisím oxidu uhličitého z různých zdrojů se říká emisní faktor. Uvádí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého připadající na jednotku energie ve spalovaném palivu. Udává se v jednotkách t CO2/MWh.

V České republice je oficiální emisní faktor elektřiny asi 0,43 tCO2/MWh. Znamená to, že v průměru se při výrobě 1 megawatthodiny elektřiny v ČR se uvolní 0,43 tuny CO2, aneb 430 kg CO2. Někdo si lépe představí jednotkou kWh (1 kWh je např. spotřeba staré ledničky za den): emisní faktor je po přepočtu 430 g CO2/kWh, či 0,43 kg/kWh, při výrobě 1 kWh elektřiny se uvolní 430 gramů oxidu uhličitého.

Emisní faktor je vážený průměr ze všech elektráren, kdy se uvažuje procentuální podíl jednotlivých zdrojů, tedy třeba uhelné elektrárny, jaderné, vodní.

Srovnání Emisních Faktorů Různých Typů Elektráren

Čísla pro různé typy elektráren nabízí materiál Emisní faktory Paktu starostů a primátorů pro členské státy EU, který vydala Evropská komise. Hodnoty se opět liší různých metodik. I v prostředí ČR se běžně pracuje se sloupcem standard tCO2 ekv. v tabulce č. Emisní faktor uhelné elektrárny je asi 0,36 t CO2 ekv./MWh. Pro hlavní obnovitelné zdroje, tedy větrnou elektrárnu, fotovoltaickou i vodní elektrárnu se uvádí nula (tabulka č. 3). Obnovitelné zdroje se tudíž podle tohoto dokumentu považují za tzv. bezuhlíkové. Jaderná energetika zde uvedena není.

Čtěte také: Emise CO2 v energetice

Abychom získali reálná měrná čísla z výroby elektřiny, je třeba uvažovat celkové emise všech skleníkových plynů během celé životnosti elektrárny. Musí se započítat např. stavbu/výrobu zařízení, jeho likvidace a případná doprava paliva. Kromě CO2 se uvažuje i vliv dalších skleníkových plynů, hlavně metanu. Provedl k tomu analýzu stovek jednotlivých vědeckých prací hodnotících jednotlivé zdroje energie.

Zdaleka nejhorším producentem emisí je uhelná elektrárna, následuje elektrárna na zemní plyn. Jednotlivá čísla se mohou významně lišit dle technologií a jejich stáří, u konkrétních obnovitelných zdrojů bude hrát velkou roli jejich umístění a výtěžnosti během celé doby používání.

Podrobný pohled do zprávy IPCC ukáže, kolik z celkových emisí jsou tzv. přímé emise, dále jaký je význam infrastruktury, včetně dopravy paliva, kolik jsou biogenní emise a jaký je vliv metanu.

Třeba u solárních elektráren, větrných elektráren i jaderných hrají roli jen ty emise z infrastruktury, ostatní jsou logicky nulové. Je vidět, že u elektrárny na biomasu (výtopna, kotelna) je nejvíce "klimaticky" náročná výstavba zařízení a pak pravidelná dodávka paliva.

V úvahách hraje důležitou roli životnost elektráren. Skvělý přehled ukazuje vizualizace celkových měrných dopadů (na kWh) výroby elektřiny v reálném čase pro většinu evropských zemí. Když si kliknete na jednu zemi, tak je vidět okamžitá spotřeba, podíl jednotlivých typů elektráren a u nich uvedená tzv. uhlíková intenzita. Tato čísla jsou ze zmíněné studie IPCC 2014.

Čtěte také: Tuhé znečišťující látky Středočeský kraj

Ze hodnocení měrných emisí skleníkových plynů i z dalších dopadů (např. vliv těžby a distribuce paliv na krajinu, místní znečištění ovzduší, znečištění vody) vychází, že obnovitelné zdroje elektřiny jsou lepší než neobnovitelné, tedy např. elektřina z uhlí, zemního plynu nebo popř.

Emise v České Republice

Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023). Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (25,61 milionů tun, resp. 24,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,10 mil. tun, či 7,8 % celkových emisí ročně).

Největším jednotlivým emitentem CO2 jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 4,69 mil. tun CO2, což je 4,5 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých fosilních elektráren, Počerady, Ledvice, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně téměř tolik emisí CO2 jako veškerá silniční doprava.

V roce 2019 vypustila 3,7 milionu tun CO2.

„Uzavření plýtvavých uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by srazilo emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby v Česku přestaly jezdit čtyři miliony osobních aut. Přitom odstavit zastaralé elektrárny by pouze snížilo obří export elektřiny z ČR,“ řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Čtěte také: Emise REZZO 1 Most

Oproti předchozímu roku vypustily Počerady o více než 700 tisíc tun CO2 méně. Tušimice II naopak o téměř 300 tisíc tun více. Obě elektrárny patřily k dvěma největším znečišťovatelům ovzduší i ve statistice za rok 2018. Třetí byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy.

Ekologové uvedli, že Česko je v Evropské unii (EU) třetí největší znečišťovatel spalováním uhlí pro výrobu energie. Na prvním místě je Německo, na druhém Polsko.

Největším zdrojem CO2 v EU je polská hnědouhelná elektrárna Belchatów, která v roce 2019 vypustila 32,7 milionu tun škodlivin. V první desítce znečišťovatelů je osm hnědouhelných zdrojů (jeden polský, šest německých a jeden bulharský), jedna černouhelná elektrárna a na 9.

Snižování Emisí

Dnes je snadné si vybrat ve své domácnosti (i ve firmě, úřadě) dodavatele elektřiny, která bude pocházet výhradně z obnovitelných zdrojů. Cena za tuto elektřinu je skoro stejná jako ta tzv. fosilní.

Pokud máte možnost, můžete si nainstalovat solární fotovoltaické kolektory a stát se výrobci elektřiny. Ceny panelů jsou rekordně nízké.

Dekarbonizace musí vyřešit řadu výzev včetně postupného nahrazování energetických zdrojů založených na spalování fosilních paliv, přípravy a výstavby nových jaderných zdrojů, ekonomicky rentabilního rozvoje obnovitelných zdrojů, prosazování efektivního využívání energie a podpory úspor energie ve všech oblastech života.

Cílem ČR je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % oproti roku 2005, což odpovídá snížení emisí o 44 milionů tun CO2 ekv. Vnitrostátní plán také obsahuje dlouhodobé indikativní cíle do roku 2050, které vycházejí ze schválené Politiky ochrany klimatu.

Emise skleníkových plynů poklesly mezi lety 1990 až 2018 o 35,2 %. V porovnání s průměrem EU má přesto ČR stále vyšší měrné emise skleníkových plynů na obyvatele (12,2 t CO2 ekv. oproti 8,7 t CO2 ekv.). Na druhou stranu má ČR v evropském kontextu podprůměrný, avšak rostoucí, podíl dopravy na celkových emisích skleníkových plynů (cca 14 %).

Emisní Faktory Oxidu Uhličitého Pro Různé Druhy Paliv

Pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého dosažených změnou druhu paliva nebo sníženou spotřebou paliva lze použít údaje z připojené tabulky:

Pramen: Vyhláška č. 425/2004 Sb.

Měrné Emise v Německu a Přechod na Plyn

Měrné emise oxidu uhličitého v Německu dosáhly v roce 2020 dle odhadů 366 g na kWh vyrobené elektřiny. To představuje pokles o 10,3 % oproti roku 2019, kdy měrné emise CO2 dosáhly 408 g/kWh.

Mimo rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie, došlo i k tzv. coal to gas switchingu, tedy nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn.

Německé plynové a paroplynové elektrárny vypouštěly vloni v průměru 409 kg CO2/MWh. Ve srovnání s tím vypouštěly černouhelné elektrárny v průměru více než dvojnásobné množství emisí, a to 852 kg CO2/MWh. Hnědouhelné elektrárny s 1135 kg CO2/MWh potom dokonce téměř trojnásobek.

Uhelné Elektrárny Zavřou Nebo Přestaví

Po 40 letech byla definitivně odstavena hnědouhelná elektrárna Mělník III. Zbylé dvě elektrárny z technologického komplexu jsou zatím v provozu. Mělník I a II ale čeká proměna na ekologičtější provoz. Do roku 2030 zde skončí uhelné zdroje úplně, píše deník Náš region Mělnicko. Naposledy dodával Mělník III energii do sítě letos v únoru. Poté už elektrárna nevyráběla a aktuálně je vyřazena z české zdrojové základny. Následovat bude postupná demontáž technologií a likvidace provozních kapalin s tím, že některé látky i součásti ještě využijí další elektrárny. Náš region Mělnicko informuje, že celková investice, která by měla zajistit snížení emisí, může od letošního roku do roku 2030 vyšplhat na 20 až 30 miliard korun.

V roce 2026 by měl v mělnické elektrárně začít fungovat první paroplynový zdroj, následovat má odstavení elektrárny Mělník II. Na rok 2030 je plánováno odstavení elektrárny Mělník I. ČEZ prověřuje možnosti využití dalších bezemisních technologií jakými jsou kotle na biomasu, technologie využívající vodík nebo tepelná čerpadla s akumulací tepla. V komplexu elektráren má rovněž vzniknout zařízení na energetické využití odpadu, takzvané ZEVO. Mělnická elektrárna dodává teplo do Prahy, Mělníka či Neratovic.

Alternativou pro draze zaplacenou přestavbu může být fotovoltaika a solární elektrárny. „Má-li stát rekonstrukce 20 miliard, pak se za tyto peníze postaví 1000 MW fotovoltaická elektrárna s mnohem nižšími provozními náklady.

Rostoucí Náklady Emisních Povolenek

Ceny evropských emisních povolenek (EUA) se v posledních několika měsících více než zdvojnásobily, což se výrazně odráží na nákladech na provoz elektráren spalujících fosilní paliva.

Dle výpočtů agentury Montel při ceně 53 EUR/t, které dosahoval referenční prosincový kontrakt EUA v polovině minulého týdne, představují povolenky pro hnědouhelné elektrárny dodatečné náklady v průměru ve výši 60,16 EUR/MWh. V případě černouhelných elektráren je to 45,16 EUR/MWh a 21,68 EUR/MWh u elektráren spalujících zemní plyn.

Německo plánuje masivně zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň usiluje o ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2038, případně v roce 2035. Rostoucí cena EUA by však mohla rozhodnout o dřívějším konci uhlí. Na začátku měsíce navíc náš západní soused svůj cíl pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 navýšil na 65 % ve srovnání s rokem 1990.

Emise Největších Znečišťovatelů v ČR

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů - více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Druhé jsou Tušimice II, další elektrárna ČEZ, se 4,7 milionu tun CO2. Na data ze systému obchodování s emisními povolenkami, které zveřejnila Evropská komise (EK), včera upozornily ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace.

„ČEZ v následujících letech bude nadále snižovat svoje emise, i díky odstavování uhelných elektráren. Průměrné měrné emise CO2 z vyrobené elektřiny ve zdrojích skupiny ČEZ klesly za tři roky o 20 procent. Proti předloňským datům vypustily loni Počerady o více než 700.000 tun CO2 méně. Tušimice II naopak o téměř 300.000 tun více. Obě elektrárny patřily k dvěma největším znečišťovatelům ovzduší i ve statistice za rok 2018. Třetí největší znečišťovatel byla loni paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné, která vypustila 3,9 tuny CO2.

„Elektrárna Počerady bude samozřejmě splňovat i nadále veškeré nynější přísné ekologické limity. Jde ale o elektrárnu, kterou jsme prodali, a proto u ní žádáme o výjimku. Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová včera řekla, že firma i během současné koronavirové krize pokračuje v ekologizaci elektrárny Chvaletice. „Soustředíme se na snižování skutečných škodlivin, tj. Obdobně podle ní firma plánuje postupovat také v případě budoucí modernizace elektrárny Počerady. „Počítáme s instalací moderních technologií i zaváděním dalších opatření, které kromě dalších emisí významně sníží také emise CO2.

Jiří Koželouh z Hnutí Duha včera uvedl, že uzavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by srazilo emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby v Česku přestaly jezdit čtyři miliony osobních aut. „Přitom odstavit zastaralé elektrárny by pouze snížilo obří export elektřiny z ČR.“

tags: #měrné #emise #uhelná #elektrárna

Oblíbené příspěvky:

• Inovace recyklovaného betonu
• Odpadová lišta do sprchy
• Litoměřice: Kvalita ovzduší
• Vzor plné moci pro ekologickou likvidaci
• Ekologické aspekty dieselů