Město Protivín a třídění odpadů

Právní úprava nakládání s odpady v našem státě vznikla v podstatě po roce 1989. Prvním právním předpisem byl zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Svůj účel - zavést základní principy nakládání s odpady do praxe splnil, ale z dnešního pohledu měl značné nedostatky a byl proto nahrazen zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999Sb. a zákona č.

Zpřesňují a doplňují se pravidla pro nakládání s odpady, která by měla zajistit ochranu před jejich nepříznivými účinky. Precizuje se okruh osob, kterým lze předat odpad k dalšímu využití nebo odstranění tak, aby nedocházelo ke ztrátám odpadu.

Směrnice Evropského společenství vyžadují plánování nakládání s odpady především na národní úrovni. Dříve nebyla plně zohledněna řada směrnic vydávaných Evropským společenstvím postupně podle naléhavosti problémů spojených s určitou komoditou. Nový zákon je již zpracovává samostatně, i když se snahou o maximálně jednotný postup řešení.

Povinnost zpětného odběru nebyla ve stávajícím zákoně a nařízení vlády upravena dostatečně. Ačkoli zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech z nařízení Rady Evropského společenství, navazujících předpisů, z nařízení Komise pro implementaci závazků Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, z rozhodnutí Rady OECD o pohybu odpadů určených k operacím využití přes hranice států vycházel, obsahoval určité odchylky s ohledem na naši ekonomickou situaci.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002 s tím, že pro některé nové povinnosti, které jsou návrhem zákona stanoveny je účinnost zákona odsunuta. Například povinnost zpětného odběru pro všechny komodity kromě chladniček nabývá účinnosti 23. února 2002 a pro chladničky 1.

Čtěte také: Důležité informace o třídění odpadu

Na způsobu, jak se fyzicky manipuluje s odpadem, se nic měnit nemusí, pokud se obec sama nerozhodne. Zákon z roku 1997 umožňoval, aby si každý občan nakládal se svým odpadem sám. To ale vedlo ke zneužívání - v obcích vznikaly drobné černé skládky apod. Proto novela z roku 2000 zavedla (na žádost obcí) možnost stanovit poplatky na hlavu. Ukázalo se však, že tato právní úprava je na hranici ústavnosti.

Ústavním soudem sice tato novela nebyla zrušena, ale bylo doporučeno, aby se řešení našlo v rámci zákona o místních poplatcích. Obce mohou využít řadu obecných ustanovení zákona o místních poplatcích. Jde např. o možnost využít stanovení skupinových a individuálních úlev pro občany a radikálně tak zlepšit vymahatelnost poplatku.

Obce tak mohou účinně řešit problém části občanů a chatařů, kteří doposud odmítali za odpad platit a zbavovali se jej nežádoucím způsobem. Může se tak podstatně omezit problém černých skládek a spalování odpadů v kamnech apod. Přitom však zákon o odpadech umožňuje zachovat principy dosavadního způsobu fyzického nakládání s odpady v obci.

Úroveň třídění odpadů občany se odrazí ve výši druhé části poplatku. Čím více budou občané třídit, tím nižší tato složka může být. Pokud město odváží odpadky jen dvakrát v týdnu a kontejnery jsou opakovaně přeplněné, je problém v systému, který město zvolilo.

Čistotu a pořádek v obci a jejím okolí, pokud většina občanů bude respektovat nově zavedený systém. Místní poplatek platí podle zákona každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt bez ohledu na věk. Zákonem je však obci dána možnost, aby v obecně závazné vyhlášce o zavedení poplatku určila okruh osob, které od poplatku osvobozuje, případně stanovila možné úlevy z poplatku.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Obec tak může od poplatku osvobodit určité kategorie osob, např. občany důchodového věku, děti do dosažení určité věkové hranice nebo např. Produkce odpadů se liší např. Neplatí všichni stejně. U trvale bydlících se zákon vztahuje na každou fyzickou osobu, u rekreačních objektů se platí jako za jednoho občana bez ohledu na to kolik osob rekreační objekt užívá.

Je důležité si uvědomit, že zákon neukládá jednotnou sazbu pro všechny. Obec může vlastníkům rekreačních objektů určit konkrétní nižší sazbu poplatku. Obec má také možnost osvobodit od poplatku určité kategorie občanů, např. důchodce, děti do určitého věku nebo třeba každého čtvrtého a dalšího člena vícečetné rodiny. V poplatku může obec také zohlednit např.

I zde mají obce různé možnosti. Kromě poplatků mohou využít i další zdroje pro financování. Jde např. o příjem od podnikatelských subjektů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru obalů a jejich využití nebo autorizovaných společností, které za ně povinnost plní - takzvané sdružené plnění. Tyto povinnosti pro podnikatelské subjekty nově vyplývají ze zákona o obalech.

Zákon na paušální platbě netrvá. Druhou část poplatku stanoví obec podle vlastního rozhodnutí. Pokud ji stanoví paušálně, je to pouze věcí rozhodnutí na úrovni obce. Zákon rozhodně nevyžaduje, aby všichni za odpady platili stejnou sumu.

Co se rozumí netříděným komunálním odpadem v § 10b odst. 3 písm. Obsah pojmu "netříděný komunální odpad", který zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, není definovaný a není uveden ani v Katalogu odpadů (zde je uveden pouze směsný komunální odpad pod katalogovým číslem 20 03 01), je nutno pojímat ve smyslu "netříděný v souladu se systémem třídění komunálního odpadu stanoveným obcí obecně závaznou vyhláškou".

Čtěte také: Jak třídit odpad v Letohradě?

Jedná se de facto o komunální odpad odložený v nádobách určených pro zbytkový (směsný, nevytříděný) komunální odpad. Je samozřejmé, že komunální odpad, ani směsný komunální odpad uvedený v Katalogu odpadů, nebude nikdy odpadem zcela netříděným. Vyplývá to nejen z povinnosti obce zajistit místa, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (§ 17 odst. 2 zákona o odpadech), ale např.

Předpokládáme, že se v praxi ve většině případů bude poplatek takto odvádět. Majitel domu nebude však mít tuto povinnost ze zákona. Ustanovení, které určilo jako plátce poplatku vlastníky či správce budovy či nemovitosti, není možné v rámci zákona o odpadech doplnit účinnými nástroji na vymáhání.

Zákon o místních poplatcích dává možnost, aby poplatek za domácnost odváděl společný zástupce a za rodinný nebo bytový dům vlastník nebo správce. Příjemcem poplatku je obec, způsob placení určí ve vyhlášce o stanovení místního poplatku.

Může obec, která měla zaveden poplatek dle zákona č. 37/2000 Sb. zavést novou formu poplatku dle zákona č. 185/2001 Sb. pouze změnou této původní vyhlášky? Ne, to není možné, zákonem č. 185/2001 Sb. byla provedena změna právního režimu poplatku za komunální odpad, který je nadále zařazen mezi místní poplatky, na které se vztahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

Vyhláška o poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů musí mít náležitosti uvedené v §15 tohoto zákona. Nelze tedy pouze pozměnit dosavadní obecně závaznou vyhlášku, která upravuje poplatek za komunální odpad podle zákona č.

Přechodný pobyt náš právní řád v současnosti nezná. V § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích je uvedeno, že poplatníkem je každá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Je jasné, že toto řešení není ideální, ale kategorie trvalého pobytu je jednoznačná a pokrývá naprostou většinu případů.

Trvalým pobytem se ve smyslu § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu občana v době narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak.

Informace o trvalém pobytu osob získají obce z informačního systému od okresních úřadů podle zákona č. 133/2000 Sb. Ustanovením § 15 zákona o místních poplatcích je stanoveno, že v obecně závazné vyhlášce obec stanoví konkrétní výši sazby poplatku. V této konkrétní sazbě poplatku má obec promítnout místní podmínky.

Lze tedy stanovit rozdílnou výši sazby poplatku pro okruh poplatníků, kteří mají vlastní odpadovou nádobu a pro ty, kterým odpadové nádoby zajišťuje obec. Otázka nájmu či koupě odpadových nádob občany má být řešena obecně závaznou vyhláškou v rámci zavedení místního systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

V § 10b odst. 3 písm. b) je zákonem stanoveno, že sazba poplatku podle tohoto ustanovení je tvořena částkou až 250 Kč na osobu a kalendářní rok, která byla stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Aby tedy obec mohla sazbu poplatku stanovit i podle tohoto ustanovení, tedy nejen podle písm, a), musí takové skutečné náklady prokázat.

Náklady obce vynaložené na nakládání se separovaným (vytříděným) odpadem, které nejsou (nebudou) uhrazeny z příjmů obce ze systémů podle zákona o obalech a povinnosti zpětného odběru podle zákona o odpadech, což je dlouhodobý záměr zákona, lze zahrnout pod prvou složku sazby poplatku podle § 10b odst. 3 písm. a), která je v podstatě částkou paušální.

Lze říci, že zařazení poplatku za komunální odpad mezi místní poplatky odstraní problémy, které obcím vznikaly právě při vymáhání poplatků. Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec podle § 11 zákona o místních poplatcích poplatek platebním výměrem a může případně použít i další sankční ustanovení.

Dlužné částky může obec vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla oznamovací (poplatková) povinnost. Až v případě, že nedojde k uhrazení dlužného poplatku ani na základě platebního výměru, nastupuje vlastní vymáhání, které se řídí § 73 zákona č. 377/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Obec jako správce poplatku nejprve ještě jednou vyzve dlužníka k zaplacení (odst. 1 § 73). Pokud dlužník nezaplatí, přistoupí obec k vlastnímu vymáhání, které se provádí daňovou exekucí (odst. Nelze vyloučit, že v praxi takové případy u některé obce nastanou.

Důvody, proč konkrétní obec nahradí malé popelnice pro některé občany velkými, neplynou z nového zákona. Zákon rozhodně nevyžaduje, aby všichni za odpady platili stejnou sumu. Podle nového zákona přímá vazba mezi úrovní třídění odpadu u konkrétní osoby a výší poplatku, který platí, není zcela zřejmá, ale do určité míry existuje.

Čím více občanů se zapojí do třídění, tím menší budou náklady obce na netříděný komunální odpad a mělo by tak dojít ke snížení druhé části poplatku za odpad. V případě vytříděných složek odpadu obce ušetří za rostoucí ceny za jejich skládkování, mohou získat peníze z jejich prodeje a od podnikatelských subjektů dle zákona o obalech.

Je ovšem třeba zdůraznit, že třídění odpadů by mělo být přirozeným a odpovědným projevem vztahu občana k životnímu prostředí. Pojem "stavba pro individuální rekreaci" je vymezen v § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, jako jednoduché stavby, které však svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci.

Jde tedy o rekreační domky, chaty a rekreační chalupy. Místní poplatek podle § 10b odst. 3 písm. Důvodem pro zpoplatnění osob, vlastnících stavby určené nebo sloužící k rekreaci, byly hlavně problémy vznikající kolem odstraňování odpadů těmito osobami.

Problematika, týkající se poplatků, spadá kompetenčně pod ministerstvo financí, kde na Vaše dotazy odpoví vedoucí oddělení místních poplatků JUDr. Zdeňka Jirásková nebo prom. práv. a tzv. Poplatek nepokryje veškeré náklady, i tak bude město dotovat 700 tis. Neplatí osoby v zákl. voj. službě a ve výkonu trestu odnětí svobody, slevu 50% mají např. osoby v rodin. domech vytápěných jen ekolog. palivy (plyn, el., dřevo…) a důsledně separující odpad, slevu 25 % mají osoby v rodin. domech důsledně separující odpad a osoby v bytových nebo rodin. domech vytápěných ekolog. palivy.

§ 10b zákona č. (Poplatek může být odváděn za domácnost společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem. b) částkou stanovenou na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu do 250 Kč za osobu a kalendářní rok.

Zastupitelstvo obce (města) .........vydává dne ..... podle ustanovení § 15 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanoveními § 10 písm. a) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. Správu poplatku vykonává obecní (městský) úřad ........... (dále jen "správce poplatku") a v řízení ve věcech poplatku se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č.

Jedná se o informaci, která upozorňuje povinné subjekty na věcnou působnost orgánu obce k výkonu správy místního poplatku a na procesní předpisy, na základě kterých je vedeno poplatkové řízení. Osoba poplatníka je určena přímo zákonem o místních poplatcích.

(1) Sazba poplatku pro fyzickou osobu podle Čl. 2 písm. a) této vyhlášky činí ...... a) z částky ...... b) z částky ...... Kč za kalendářní rok. Tato částky je stanovena podle skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. (Dalším způsobem je např. (2) Sazba poplatku pro fyzickou osobu podle Čl. 2 písm. b) této vyhlášky činí ..... a) z částky ....... b) z částky ....... Kč za kalendářní rok.

(Tato částka je stanovená stejným způsobem jako v Čl. 3 odst. 1 písm. (3) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce.

Tento způsob stanovení sazby předpokládá rozdílnou výši sazby pro fyzické osoby s trvalým pobytem v obci a pro fyzické osoby vlastnící v obci stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. Pro snadnější orientaci poplatníka vyjadřuje první věta odstavce 1 a odstavce 2 celkovou výši sazby, která určuje výši jejich poplatkové povinnosti za celé poplatkové období.

Podle ustanovení § 10 b odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je sazba poplatku tvořena ze dvou složek. Z částky, která odpovídá zajištění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce, který obec zavedla obecně závaznou vyhláškou ve své samostatné působnosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Další částí sazby poplatku...

Město Protivín se nachází na území okresu Písek a náleží pod Jihočeský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Písek. Obec Protivín se rozkládá asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Písku.

Záměr realizace projektu vychází mimo jiné z nutnosti naplnění evropské směrnice o skládkování, která nařizuje postupné snižování podílu biologicky rozložitelného odpadu ve skládkovaném směsném komunálním odpadu. Záměrem projektu je posílení stávajícího systému pro separaci a svozu biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen ?BRKO?) v Protivíně a celé spádové oblasti.

Řešení problematiky sběru a svozu odpadů v dané lokalitě spočívá v návrhu typu sběrných nádob, jejich objemů, počtů a rozmístění v řešeném území. Volba svozových prostředků pak logicky vyplývá z navrhovaných typů a počtů sběrných nádob, svozových tras, vzdáleností a z objemů svážených odpadů.

V roce 2014 bylo v Protivíně a spádové oblasti vyprodukováno celkem 2039,361t komunálního odpadu. Z toho směsného komunálního odpadu (kat.č. 20 03 01) činí 1524,79t, tj. 74,77% z celkového množství komunálního odpadu. Vzhledem k faktu, že směsný komunální odpad statisticky obsahuje 40% BRO, bylo v roce 2014 v e spádové oblasti v rámci směsného komunálního odpadu skladováno 609,916t.

BRO, tj. 29,91% z celkového množství komunálníhoodpadu. Množství svezeného BRO činí 302,19t tj. BRO bude uložen na pozemku k tomu určeném, p.č. KN 2438/2 a 2433/1 v k.ú. Protivín, který je ve vlastnictví města Protivín. Bude uložen ve speciálním zařízení do procesu zetlení. Po té osoba pověřená k převzetí odpadu zajistí odvoz tohoto uleželého odpadu s následným dalším biologickým zpracováním.

Projekty zaměřené na zpracování odpadů v Protivíně a okolí

• Projekt řeší zpracování odpadů pro materiálové využití. Předmětem projektu je pořízení vybavení pro zpracování relevantních druhů odpadů, konkrétně nakladače a mobilní drtící jednotky. Dílny a doprava s.r.o.
• Cílem projektu je vybudování učebny dílen a cvičné kuchyně pro rozvoj a podporu polytechnického vzdělávání na ZŠ Hošťálková. Učebny budou zaměřeny na podporu klíčových kompetencí technické a řemeslné obory a práce s digitálními technologiemi a na podporu klíčových kompetencí IROP Člověk a příroda a Člověk a svět práce. V rámci realizace projektu bude vybudována moderní dílna pro 12 žáků, a dále také moderní cvičná kuchyně, také pro 12 žáků.
• Předmětem projektu jsou energeticky úsporná opatření na administrativní budově f. HMM Reality, s.r.o. v Brně, Vídeňská 153/119b, jejíž prostory jsou následně pronajímány. Jedná se o realizaci několika energeticky úsporných opatření, vedoucích k k celkovému snížení spotřeby prim. energií o více jak 30 % a v návaznosti na to i k redukci produkovaných skleníkových plynů.
• Předmětem projektu je provedení vybraných energeticky úsporných opatření na budově společnosti AUTO - MOTO Jelínek, s.r.o. ve městě Pohořelice za účelem dosažení nižší konečné spotřeby energie a snížení dopadu podnikatelské činnosti na životní prostředí.
• Předmětem projektu je provedení vybraných energeticky úsporných opatření na objektu společnosti GABRETA, spol. s r.o. v obci Zbytiny za účelem dosažení nižší konečné spotřeby energie a snížení dopadu podnikatelské činnosti na životní prostředí.
• Předmětem projektu je provedení vybraných energeticky úsporných opatření na budově společnosti GABRETA, spol. s r.o. v městysu Strážný za účelem dosažení nižší konečné spotřeby energie a snížení dopadu podnikatelské činnosti na životní prostředí.
• Projekt se zabývá zateplením střešní konstrukce, obvodového pláště a výměnou otvorových výplní ve vybraných objektech.

Aktivity spolku Kocanďáci v Protivíně

Jsme protivínský spolek Kocanďáci a k našim hlavním činnostem, jako je pořádání letních dětských táborů a oddílové činnosti pro děti, je velice úzce spojena příroda. Bez té naší české, krásné přírody, by náš spolek postrádal smyl. Není nám příroda volná. Proto jsme se rozhodli naší planetě pomoci a ulevit jí od přebytečných nečistot.

Shromážděné pytle s odpadem dopravíme na vlastní náklady do sběrného dvora města Protivín, kde proběhne jeho likvidace a popřípadě i třídění odpadu. Akce z mého pohledu organizátora dopadla výborně. Sice jsme neoslovili tak značnou část veřejnosti, jak jsem si přál, ale i tak díky našim členům spolku akce proběhla v hojném počtu.

Úklid byl následně rozdělen na tři části: dopolední úklid, pauza na oběd a odpolední úklid. Akci jsme následně ukončili v přibližně 16:30 a všechny pytle s odpady dopravili na náš pozemek, kam následně zajednou technické služby města Protivín a odpad odvezou na sběrný dvůr.

tags: #mesto #protivin #odpady #třídění

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce instalací bojleru
• Udržitelné štětce na make-up
• Lidé, příroda a vesmír
• Proces recyklace plastů
• Ekologické důsledky bojů v Dukle