Emise ovzduší v Městě Touškov a Plzeňském kraji

Kvalita ovzduší je důležitým faktorem ovlivňujícím životní prostředí v Městě Touškov a celém Plzeňském kraji. Tento článek se zaměřuje na zdroje emisí, imisní vlivy a nakládání s odpady v regionu.

Zdroje emisí a regionální imisní vlivy

V Plzeňském kraji bylo evidováno celkem 90 zdrojů emisí. Největší vliv na kvalitu ovzduší mají malé zdroje znečišťování. Z velkých zdrojů (REZZO I) bylo do ovzduší vypuštěno značné množství škodlivin, přičemž výrazně se na emisích podílejí Škoda a Plzeňská teplárenská. Střední zdroje emisí vybočují bezkonkurenčně v přehledu za obce.

Zdroje emisí REZZO I se často podílejí na tzv. pánevní oblasti. Nejhorší imisní situaci má město Plzeň. Výrazný je vliv města Plzně na střední a jižní část okresu. V důsledku rekonstrukcí některých významných zdrojů znečišťování a snížení objemu výroby v některých rozhodujících podnicích došlo ke zlepšení tendencí.

Tabulková část o emisích škodlivin je vedena podle obcí. Mezi významné zdroje patří:

• ČEPRO Třemošná - distribuční sklad PHL (289 t/rok)
• Aktiva v Kaznějově
• Keramika Kaznějov - nejvíce CO pochází ze závodu
• Kladruby - zdrojem velké emise amoniaku
• CHKZ Chlumčany, České cihelny Stod

Vysoká - Dobřany. Některé oblasti okresu byly plynofikovány. Opatření na úseku znečištění ovzduší lze mj. plynofikaci, která ovlivní zejména emise lokálních a středních zdrojů. Zůstává problematika lokálního znečištění ovzduší beze změny.

Čtěte také: Důležité informace o třídění odpadu

Imisní zatížení

Pro znečišťující látky uvedené v Opatření FV ŽP z r. 1991 k zákonu č. Měření koncentrací jednotlivých škodlivin probíhá na území ČR (ČHMÚ). Celkem je měřících míst v Plzni 12, v okr. g/m3). g/m3). Oproti r. hranicím města snižuje na hodnoty 30-40 m g/m3.

Větrů negativně projevuje vliv města Plzně. Znečištění ovzduší je nedostatečný (1 měřící stanice). Zůstává problematika lokálního znečištění ovzduší beze změny.

Odpadové hospodářství

Problematika odpadů je upravena zákonem o odpadech č. 125/1997 Sb., který vyústil ve vyhlášení nového zákona o odpadech č. 125/1997 Sb. Pozůstatkem minulého období jsou dnes tzv. černá skládka. V každém okrese se nachází skládka, a to převážně skládkováním. Město je producentem cca 80 tis. tun odpadu, který je odvážen převážně na skládku odpadu v Chotíkově (okr. Plzeň-sever).

Skládkování prováděno v tzv. zvláštním režimu. Skládka tuhého komunálního odpadu, která zabírá 16 hektarů na pozemcích Chotíkova, měst Touškov a Plzeň, provozuje od roku 2004 akciová společnost Plzeňská teplárenská (100 % akcií vlastní město Plzeň). V okrese se nepředpokládá výstavba další skládky.

V r. 1990 bylo evidováno 164 lokalit starých zátěží. Mnoho představují spíše estetické závady. Zřejmě 12 skládek, které byly provozovány v tzv. zvláštním režimu, tj.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Skládky odpadů

V okrese se nachází několik skládek odpadů:

• Chotíkov - provozuje Plzeňská teplárenská
• Dobřany-Vysoká - provozuje INGEO s.r.o. Liberec
• Kralovice - provozuje město Kralovice
• Němčičky (okr. Rokycany) - provozovatel RUMPOLD-R s.r.o.
• Břasy - Flora - provozovatelem jsou TS obce Břasy
• Strašice - provozovatel obce Strašice
• Hrádek - provozovatel Železárny a.s. Hrádek

Sdružení měst a obcí POLYGON (vzniklé v r. V okrese není spalovna nebezpečného odpadu. V r. Převážná většina z nich je dnes po asanaci. Je považovaná odvalová halda v Hrádku.

Hluk

Po ověření platnosti Pásma II. jiné prostory vyžadující zvláštní ochranu”. Se stávajícím i navrhovaným využitím některých prostorů. Léčebna Dobřany ve II.

Spalovna odpadů v Chotíkově

Spalování odpadů místo skládkování je pro kraj přijatelným řešením. Zařízení by mohlo být uvedeno do provozu v roce 2015, pokud by ovšem proběhla všechna povolovací řízení úspěšně. Plzeňský kraj tento záměr podporuje, neboť je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje. V rámci studie proveditelnosti byly posouzeny tři technické varianty zařízení na termické využití komunálního odpadu, a to konvenční spalování, pyrolýzní zplyňování a plazmové zplyňování.

Studie proveditelnosti doporučila roštovou spalovnu s roční kapacitou 60 000 až 100 000 tun odpadu za 2,5 miliardy korun. Dalším krokem po zpracování projektu je proces posouzení vlivu na životní prostředí EIA.

Čtěte také: Jak třídit odpad v Letohradě?

Pokud by spolupráce Dobrovolného svazku obcí Plzeň, Chotíkov a město Touškov s Plzeňskou teplárenskou nepokračovala, skládka by byla uzavřena a spalovna by z nějakých důvodů nemohla být postavena, přišel by například Chotíkov minimálně o polovinu svého rozpočtu na straně příjmů, které nyní plynou především z poplatku za skládkování.

Finanční kompenzace

Investor se zavázal poskytovat obci (rovněž se to týká města Touškov, kde zatím proti stavbě nebyl žádný významný odpor) jak jednorázové, tak opakované finanční náhrady a příspěvky. Například na investice dostane Chotíkov téměř 60 milionů korun, ovšem až po vydání pravomocného stavebního povolení.

Kvalita vod

Z hlediska saprobity je Berounka řazena do III. třídy, převážně stav odpovídá střední ß -mezosoprobitě. Radbuzy podstatnější změnu. tříd I. Střední a dolní tok řeky je silně eutrofizovaný. soprobiologického je tok řažen do lepší ß -mezosoprobity.

tags: #mesto #touskov #emise #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Dopad znečištěného ovzduší na dětské zdraví
• Calgon a životní prostředí
• Více o ekologických problémech
• Zelený seznam odpadů v ČR
• Odpady a kontrolní hlášení v ČR