Mezinárodní unie ochrany přírody a přírodních zdrojů (IUCN)

Mezinárodní svaz ochrany přírody (anglicky International Union for Conservation of Nature, oficiálně International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, známý pod zkratkou IUCN) je globální autorita v oblasti ochrany přírody a udržitelného využívání přírodních zdrojů. Jedná se o mezinárodní organizaci, která sdružuje jak vládní, tak nevládní subjekty.

IUCN se zaměřuje na shromažďování a analýzu dat, provádění výzkumu, terénní projekty, lobbování a vzdělávání. Poskytuje odborné znalosti a nástroje, které umožňují veřejnému, soukromému i nevládnímu sektoru dosahovat pokroku v ochraně přírody a udržitelném rozvoji.

Historie a založení

Svaz byl založen 5. října 1948 ve francouzském Fontainebleau po mezinárodní konferenci svolané z iniciativy UNESCO a francouzské vlády. Původní název organizace byl Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (International Union for the Protection of Nature, IUPN). Založení bylo reakcí na poválečné obavy z ničení životního prostředí a potřebu mezinárodní spolupráce v této oblasti.

V roce 1956 organizace změnila svůj název na současný, Mezinárodní svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů, aby lépe odrážela svůj rozšiřující se záběr, který zahrnoval i udržitelné využívání přírodních zdrojů jako základní kámen ochrany přírody. V průběhu let se IUCN stala klíčovým hráčem v globálním ochranářském hnutí, iniciovala a podílela se na vzniku mnoha významných mezinárodních dohod a koncepcí.

Struktura a členství

IUCN má unikátní hybridní strukturu, která z ní činí jednu z nejvlivnějších organizací svého druhu. Jejími členy jsou státy, vládní orgány i dobrovolné organizace. V současnosti sdružuje asi 500 členských organizací ve více než 100 státech světa.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

Nejvyšším řídícím orgánem je Světový kongres ochrany přírody (World Conservation Congress), který se schází jednou za čtyři roky. Mezi kongresy řídí organizaci volená Rada IUCN (IUCN Council).

Česká republika je státním členem IUCN od roku 1993. Stát je zastupován Ministerstvem životního prostředí. Kromě státu je členem IUCN také několik českých nevládních organizací a institucí, například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), správy některých národních parků a vědecké instituce.

Aktivity a programy

Šest odborných komisí se zabývá ohroženými druhy, chráněnými územími, ekologií, plánováním, legislativou a výchovou. IUCN se zaměřuje na:

• Oceňování a ochranu přírody: Posilování porozumění hodnotě přírody a její ochrana prostřednictvím vědeckých poznatků a praktických opatření.
• Nasazení řešení založených na přírodě: Prosazování tzv. řešení založených na přírodě.

Červený seznam ohrožených druhů

Červený seznam ohrožených druhů (IUCN Red List of Threatened Species) je nejkomplexnější inventář globálního stavu ochrany rostlinných a živočišných druhů. Využívá soubor přesných kritérií k hodnocení rizika vyhynutí tisíců druhů.

Představte si Červený seznam jako zdravotní kartu: Nejslavnějším nástrojem IUCN je Červený seznam. Je to něco jako obrovská zdravotní karta pro každý známý druh zvířete a rostliny. Některé druhy mají v kartě napsáno "zdravý" (málo dotčený), jiné "má nemoc" (je zranitelný nebo ohrožený) a ty nejhorší případy mají v kartě "zemřel" (vyhynulý).

Čtěte také: Vývoj klimatických dohod

Kategorie chráněných území IUCN

IUCN vyvinula mezinárodně uznávaný systém kategorií pro klasifikaci chráněných území podle jejich cílů správy. Kategorie parků jsou jako stavební předpisy: IUCN také vytvořila pravidla, jak se starat o nejcennější kousky přírody. Je to podobné, jako když máme pravidla pro ochranu historických památek.

Přehled kategorií chráněných území IUCN:

1. Kategorie Ia: Přísně chráněná území za účelem ochrany biodiverzity a eventuálně i geologických či geomorfologických celků, do kterých je přístup člověka, či jeho působení striktně regulováno a omezováno tak, aby nedocházelo k narušování chráněných hodnot. Tato chráněná území poskytují nezbytné srovnávací podklady pro vědecký výzkum a sledování životního prostředí.
2. Kategorie II: Velká území přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, určená k ochraně přírodních procesů ve větším měřítku společně s doplněním druhů a ekosystémů charakteristickými pro danou oblast, a která poskytují základy pro ekologicky a kulturně slučitelné duchovní, vědecké, vzdělávací, rekreační a návštěvnické aktivity. V této kategorii je vyhlášen např. severoamerický Yellowstonský národní park (rozloha 8.991 km2), či vietnamský Cat Tien (rozloha 720 km2) či ugandský Bwindi Impenetrable Forrest (rozloha 331 km2). Obecně je zde velký akcent na spíše větší rozlohu nutnou k průběhu přírodních procesů.
3. Kategorie III: Chráněná území zřízena za účelem ochrany specifické přírodní památky, kterou může být charakter terénu, podmořská hora či jeskyně, geologický prvek jako např. jeskyně nebo dokonce i živý prvek, jako např. prastarý háj. Obecně se jedná o relativně malé, návštěvně atraktivní chráněné oblasti. Na území ČR např. Podyjí. Srovnávat ho s Yellowstonem je vyslovená manipulace. jako porovnávat Čechy s USA. jsou tu velké, ale i poměrně malé parky. jak slouží svému účelu. také říci proč. Vesměs to není kvůli velikosti.
4. Kategorie IV: Chráněné oblasti cílené na ochranu druhů a přirozeného prostředí, což je i hlavní prioritou jejich plánu péče.
5. Kategorie V: Oblast, ve které dlouhodobou interakcí člověka a přírody vznikla krajina ekologické, biologické, kulturní a estetické hodnoty, a kde zabezpečení celistvosti této interakce ve své tradiční podobě je nezbytné pro ochranu a udržení této oblasti včetně přidružených hodnot. Národní park (kategorie II) je jako chráněný "hrad", kde je příroda ponechána co nejvíce svému osudu, zatímco chráněná krajinná oblast (kategorie V) je jako "historická vesnice", kde lidé žijí v souladu s přírodou.
6. Kategorie VI: Chráněná území uchovávají ekosystémy a přirozená prostředí spolu s přidruženými kulturními hodnotami a tradičními systémy hospodaření. Jsou to velká území, jejichž převážná část je přirozeného charakteru a jsou obhospodařována tak, aby se zajistila dlouhodobá ochrana a správa biologické rozmanitosti za současného udržitelného využívání přírodních produktů. Svým obsahem i systémem hospodaření hodně připomínají Standard lesnických parků, modelových lesů, nebo biosférických rezervací, což ovšem v naší legislativě nejsou kategorie chráněných území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. stupni. a maloplošných chráněných území. výměra, je daná konkrétními podmínkami.

Technologie a ochrana přírody

V souladu s tématem Světového dne životního prostředí "Pouze jedna Země" se IUCN, společnost Huawei a globální partneři na summitu Tech for a Better Planet zabývali úlohou technologií v ochraně přírody. IUCN, společnost Huawei a partneři projektů na ochranu přírody v úterý společně vyzvali k většímu celosvětovému úsilí o vývoj a zavádění nových technologií pro lepší ochranu Země.

Partneři společně uspořádali on-line summit "Tech for a Better Planet", aby ukázali, jak mohou technologie významně přispět ke zefektivnění ochrany přírody, a představili nové digitální technologie, které mají potenciál stát se klíčovými faktory ochrany životního prostředí. Proces reakce na environmentální hrozby zvýšil povědomí o tom, že technologie mohou mít zásadní vliv na ochranu přírody.

"Věříme, že digitální technologie jsou klíčovým faktorem ochrany životního prostředí," řekl ředitel představenstva a ředitel výboru pro udržitelný rozvoj společnosti Huawei Tao Jingwen. "Všechna odvětví naší společnosti by měla spolupracovat v otevřeném tržním prostředí, aby mohla aplikovat technologické inovace v průmyslových sektorech a transformovat nové technologie v řešení a služby, které mohou pomoci budovat zelenou planetu."

Čtěte také: Recyklace a její mezinárodní den

Společnost Huawei podporuje ekologický rozvoj v průmyslových odvětvích prostřednictvím inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií, které podporují globální cestu k nulovým emisím uhlíku. Společnost Huawei také navázala dlouhodobá partnerství s cílem zlepšit výsledky v oblasti ochrany přírody prostřednictvím vývoje technologických řešení, která lépe rozumí přírodě a vedou k účinnějším opatřením na ochranu biologické rozmanitosti v různých ekosystémech.

Projekt Tech4Nature

V roce 2020 zahájily IUCN a Huawei globální projekt Tech4Nature a od té doby spustily několik pilotních projektů založených na standardu IUCN Green List ve Švýcarsku, Španělsku, Číně, Mexiku a na Mauriciu. U pobřeží ostrova Mauricius rozmístily organizace IUCN, Huawei a Ecomode Society první podmořský systém v západní části Indického oceánu, který dokáže monitorovat ekosystémy korálových útesů v reálném čase. Cílem projektu je obnovit vysoce ohrožené ekosystémy korálových útesů pěstováním živých korálů ve školkách, jejich přesazováním a sledováním růstu, vodních podmínek a hrozeb, jako jsou řasy.

Řešení se skládá z podvodních kamer se speciálními objektivy, senzorů, sítě 4G pro přenos dat a umělé inteligence pro interpretaci výsledků. Do dnešního dne bylo na degradované útesy přesazeno téměř 10.000 úlomků korálů a do konce roku 2022 je plánováno přesazení celkem 25.000 úlomků.

"Partnerský projekt Tech4Nature organizací IUCN a Huawei je dobrým příkladem inovativního projektu mezi odvětvími ochrany přírody a informačních a komunikačních technologií, jehož cílem je využít transformační potenciál vhodného využití digitálních technologií pro ovlivnění ochrany přírody v dané oblasti," uvedl náměstek generálního ředitele IUCN pro program Stewart Maginnis.

IUCN považuje kombinaci "technologií, dat a inovací" za klíčovou pro dosažení ambiciózních cílů programu IUCN Nature 2030. Organizace také věří, že inovace v oblasti snímání dat, velkých dat, strojového učení a umělé inteligence mohou výrazně zlepšit znalosti a vhled do oblastí dopadu na životní prostředí, jako je půda, voda, oceány a klima. To zase pomůže zúčastněným stranám navrhnout lépe informovaná opatření ochrany a systémy monitorování živočišných druhů a ekosystémů.

tags: #Mezinárodní #unie #ochrany #přírody #a #přírodních

Oblíbené příspěvky:

• Přehled stupňů ohrožení
• Zdroje vápníku
• Intervence u rizikového chování
• Nebezpečný odpad: obaly od pesticidů
• Pracovní listy pro ekovýchovu