České stavební právo čeká další velká proměna. Poslanecká sněmovna posunula do druhého čtení rozsáhlý návrh novely stavebního zákona, předložený poslanci vládní koalice. Novela se podle důvodové zprávy vrací k ambicím původní verze nového stavebního zákona z roku 2021.
Od 1. srpna 2025 vstoupily v účinnost tři důležité novely, které mění mimo jiné i nový stavební zákon (NSZ). Změny se dotýkají požadavků na dokumentaci staveb, povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE), kompetencí stavebních úřadů i územního plánování. Další úpravy nás čekají od ledna 2026 a 2027.
Nový stavební zákon: Kolaudací je závěrečná kontrolní prohlídka. Se zapojením stavebního úřadu musíte počítat i po vydání povolení stavby, a to při kontrolních prohlídkách prováděných v různých fázích výstavby a existence stavby. Stavebník je pak povinen stavebnímu úřadu tyto fáze ohlašovat, umožnit provedení kontrolní prohlídky a prohlídky se osobně zúčastnit (ledaže by tomu bránily vážné důvody). Účelem těchto prohlídek je ověření, zda je při výstavbě postupováno v souladu s vydaným povolením.
V praxi dochází k případům, kdy jsou stavby realizovány bez povolení či v rozporu s ním, představují ohrožení pro své okolí nebo jsou závadné z jiných důvodů. Tehdy stavební úřad autoritativně zahajuje řízení o odstranění stavby a může nařídit její odstranění i proti vůli stavebníka. Za určitých okolností však lze nařízení odstranění stavby předejít.
V průběhu svého života může stavba dospět do bodu, kdy bude nutné ji odstranit - třeba proto, že na pozemku překáží jinému záměru. Může ale dojít i k tomu, že stavba vznikla v rozporu s povolením nebo přímo bez něj. V takovém případě stavební úřad autoritativně zahajuje řízení o odstranění stavby a může nařídit její odstranění i proti vůli stavebníka.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Stavbu vám stavební úřad povolil a čeká vás samotné provedení stavby a její kolaudace. Stavbu zpravidla může provádět jen stavební podnikatel, tj. osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací podle živnostenského zákona. Ten zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
První okruh námitek navrhovatelky směřoval proti § 3 odst. 2 písm. d), § 11 odst. 2 písm. d), § 36 odst. 1 písm. b) a k) a § 36 odst. 10 písm. b) v označení písmen "b)" a "k)" zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tato ustanovení upravují zákaz prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety (dále jen "tabákové a obdobné výrobky") "na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let", zákaz prodávat nebo podávat alkoholické nápoje "na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let" a související přestupky.
Navrhovatelka měla za to, že tato omezení nemají racionální podstatu a odpovídají státu vysoce paternalistickému. Akceptovatelnou ochranu dětí a mládeže již obsahuje zákaz prodeje uvedených produktů osobám mladším osmnácti let. Není důvod omezovat rodiče dětí, kteří své děti na akce jim určené doprovází. Naopak navrhovatelka považovala za tradiční, že si rodiče například na dětském dnu dají pivo či víno, zatímco si jejich děti hrají. Protože "akce určená převážně pro osoby mladší 18 let" je neurčitým právním pojmem, budou dle navrhovatelky například provozovatelé stánků s občerstvením na sportovištích či turistických místech vystaveni velké právní nejistotě, a tím i libovůli kontrolních orgánů, pokud se na takovém místě bude vedle běžného provozu konat i akce určená pro děti. Vyjmenovaná ustanovení proto považovala za rozporná s čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 1, čl. 2 odst. 2 a čl. 26 odst.
Třetím okruhem námitek navrhovatelka zpochybnila ústavnost § 8 odst. 1 písm. k) zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, kterým se zakazuje kouřit ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek. Navrhovatelka se domnívala, že jde o speciální ustanovení k § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona, kterým se zakazuje kouřit ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření. Speciální zákaz dopadající na provozovny stravovacích služeb hodnotila jako nedůvodný a paternalistický, znemožňující zřízení kuřáren.
Ty by byly dle § 10 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek zvlášť větranými prostory, kam by nesměl vstupovat zaměstnanec při výkonu práce v době, kdy se v těchto prostorách kouří. Speciálním zákazem nemohou mít ani restaurace na letištích kuřárny, byť jinak je v prostoru mezinárodního letiště možné kuřárny zřizovat. Zákaz je dle ní nerozumný, nedůvodný a neodpovídá ani vládou deklarovanému účelu ochrany zdraví nekuřáků, a proto je neústavní. Nelze totiž akceptovat zásah veřejné moci motivovaný ochranou zdraví nikoli nekuřáků, ale kuřáků. Napadené ustanovení proto považovala za rozporné s čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 1, čl. 2 odst. 2 a čl. 26 odst.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Ústavní soud se zabýval návrhem na zrušení některých ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 7/17 ze dne 27. března 2018 se týkal mimo jiné i ustanovení, která upravují prodej tabákových výrobků a alkoholických nápojů na akcích určených převážně pro osoby mladší 18 let, a také zákazu kouření ve vnitřních prostorách provozoven stravovacích služeb. Ústavní soud rozhodl o zrušení některých napadených ustanovení, přičemž se zaměřil na ochranu ústavně zaručených práv a svobod.
Čtěte také: Pracovní rizika
tags: #ohrozeni #kourem #od #sousedniho #stanku #legislativa