Většina mláďat v přírodě lidskou pomoc nepotřebuje

Do záchranných stanic pro volně žijící živočichy se každoročně dostávají tisíce mláďat našich druhů volně žijících zvířat. Mnoho z těchto mláďat však lidskou pomoc pravděpodobně nepotřebovalo a z přírody bylo vzato kvůli lidské neznalosti přirozeného chování zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům spíše uškodí.

Většina mláďat lidskou pomoc nepotřebuje. Pokud u mláděte nejsou jeho rodiče, neznamená to, že je opuštěné. Jeho rodiče jsou většinou poblíž a pravidelně se k mláděti vrací, aby jej nakrmili. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu.

Jak se chovat, když najdete mládě v přírodě?

Nález osamoceného mláděte neznamená, že je opuštěné. Už od února můžete v přírodě narazit na malé zajíce, později na jaře se k nim přidají i srnčata. Leží v trávových hnízdech opuštěná. Matka ale nebývá daleko, o svém mláděti ví. Péče matky neustává, vrací se je několikrát denně nakrmit.

Pokud naleznete odložené mládě, nestresujte ho a co nejklidněji a nejrychleji dané místo opusťte. Nejlépe stejnou cestou, odkud jste přišli. Pokud si nejste jisti, že je všechno v pořádku, nenadělat víc škody než užitku zabrání telefonát s odborníkem. Ať už s místním myslivcem, nebo operátorem záchranné stanice. Odnos mláďat může nezřídka znamenat rozsudek smrti. Odchov v lidské péči bývá velice složitý a často ne-úspěšný.

Zajíci

Mláďata zajíců se rodí brzy na jaře a pokračuje to do podzimu. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory. Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a rychle od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést bez toho, abychom na něj sáhli na bezpečnější místo, ne však dál než 2 - 3 m, aby jej jeho matka nalezla.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Srny

Také srny nechávají svá mláďata prvních 7 až 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat. Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho mohla opustit) a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje. Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská.

Divoká prasata

Bachyně (samice divokého prasete) rodí svá selata v hnízdě, kde s nimi po několik dní setrvává. Po 7 až 10 dnech selata hnízdo opouštějí a všude svou matku následují. Ve vrhu mívá bachyně obvykle 5 až 7 selat. Pokud naleznete osamocené sele, raději se k němu hned nepřibližujte a pozorujte jej chvíli z povzdálí. Nedaleko totiž může být bachyně, připravená jej v případě nebezpečí bránit. Osiřelé sele se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a kvičí, ale jeho matka se delší dobu neobjevuje. Pokud je již vysílené, může jen ležet a nevšímat si okolí.

Veverky

Veverky rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech na stromech či v dutinách. Často svá mláďata přenášejí do jiného hnízda a někdy se stane, že mládě při přenosu upustí. Mládě veverky může být ze stromu sraženo také útočícími strakami či silným větrem. Pokud jsou na zemi nalezena malá, ještě nevidomá, mláďata, potřebují lidskou pomoc.

Lišky, kuny, jezevci, vydry a jiné šelmy

Lišky, kuny, jezevci, vydry a jiné šelmy rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdech, která jsou většinou umístěna v norách, dutinách či v jiných úkrytech. Tato hnízda mohou být někdy zničena při kácení stromů či stavebních pracích. Mláďata z takovýchto hnízd potřebují lidskou pomoc. Pomoc potřebují také osiřelá mláďata, která zmateně pobíhají během dne venku a nechají se chytit, nebo mláďata prochladlá či zraněná. Pokud ale na zahradě či v lese naleznete mláďata v neporušeném hnízdě (v noře, dutině, apod.), nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte.

Ježci

Také samice ježků rodí svá mláďata v hnízdech, která bývají obvykle ukrytá v hromadě dřeva, pod různými zahradními stavbami či v kupě staré trávy. Mláďata se mimo hnízdo vydávají poprvé ve věku tří týdnů, když doprovázejí matku při shánění potravy. Úplně se osamostatňují ale až ve věku 5 až 6 týdnů.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Ptáci

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotknul člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 metrů od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli. Může se také stát, že ještě nevzletné mládě vypadne či vyskočí z hnízda při bouři nebo silném větru. Ptáci neumějí svá mláďata přenést zpět do hnízda a o nevzletná mláďata mimo hnízdo nepečují. Pokud není možné holátko či málo opeřené mládě vrátit do hnízda (hnízdo není nalezeno nebo není jisté, že do něj mládě patří), je nutné mládě neprodleně dopravit do záchranné stanice, aby bylo co nejdříve zahřáto a nakrmeno.

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 až 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 metry, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře.

Mláďata rorýsů, vlaštovek či jiřiček někdy nezvládnou svůj první let a skončí na zemi. Můžete se pokusit je jemně vyhodit do vzduchu. Pokud slétnou zpátky na zem, jsou buď zraněná, nebo vysílená.

Záchranné stanice pro volně žijící živočichy

Někdy je těžké posoudit, zda mládě potřebuje lidskou pomoc či ne. Pomoc mláďatům poskytnou záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Národní síť stanic pro handicapované živočichy byla založena v roce 1997 pod patronací Českého svazu ochránců přírody. V současné době ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku. Každoročně poskytnou stanice sdružené do Národní sítě stanic pomoc více než 10 000 zraněných a jinak handicapovaných živočichů, z nichž více než polovinu vyléčí a vypustí zpět do přírody.

Pokud si nejste jistí, zda mládě pomoc opravdu potřebuje, poraďte se, prosím, nejdříve se záchrannou stanicí a teprve potom mládě případně odchytněte. V konkrétních případech lze využít telefonickou linku centrálního dispečinku Národní sítě záchranných stanic 774 155 155, kde vám se vším ochotně poradí.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #v #prirode #o #mladata #vetsinu #zivota

Oblíbené příspěvky:

• Orgán Ochrany Ovzduší Chmutov
• Inovace v environmentální politice Barum Continental
• Odpadové kontejnery Nymburk
• Význam kódu ekologického štítku
• Tvorba nabídky sociálního bydlení