Mlok Skvrnitý: Ohrožení a Budoucnost Největšího Ocasatého Obojživelníka

Mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) dnes nepozná jen málokdo. Možná za to vděčí své pověsti údajného potomka bájných draků, který vzešel z pekelných plamenů a neživí se ničím jiným než ohněm.

Mloka skvrnitého potkáváme ve zdejší přírodě stále méně a jeho budoucnost je nejistá. Budou příští generace znát mloky už jen z knihy Karla Čapka?

Les je tichý. Po několika dnech sucha přichází konečně déšť. Kapky bubnují na listí, lesní vůně se probouzí. A právě tehdy, když většina tvorů hledá úkryt, se objevuje on. Jako stín mezi kapkami. Černé tělo s jasně žlutými skvrnami se ladně pohybuje po vlhké půdě. Je to mlok skvrnitý.

Mlok skvrnitý je náš největší ocasatý obojživelník. Průměrní jedinci dosahují zhruba poloviční délky trojúhelníkového pravítka, které si jistě pamatujete z dob školních lavic. A možná právě na školní časy si leckdo vzpomene mnohem snadněji než na poslední setkání s mlokem.

Krátké končetiny, malá hlava, zakulacená tlama, vypouklé oči a poměrně dlouhý a silný ocas. Tělo černě zbarvené s mírně vystouplými žlutými či žlutooranžovými skvrnami. Zbarvení mloka není jen krásné, ale i varovné. Žluté skvrny signalizují predátorům, že není radno si s tímto tvorem zahrávat.

Čtěte také: Význam daňka skvrnitého

Rozšíření a Biotop

Podle Atlasu rozšíření obojživelníků v České republice se mlok skvrnitý v minulosti rozšířil téměř plošně po celém území republiky kromě jižních Čech, západní poloviny Českomoravské vrchoviny, části Polabí, dolního Poohří, jižní Moravy a slezských nížin.

V ČR žijí roztroušeně až hojně především ve středních a vyšších polohách. V hlavních nížinných oblastech žijí jen okrajově nebo ojediněle, stejně tak i v jižní polovině území Čech.

Typickým biotopem výskytu mloka skvrnitého jsou totiž vlhké listnaté a smíšené lesy středních poloh. Druh s výraznou vazbou na listnaté lesy středních a vyšších poloh. Biotopově je poměrně náročný, vyžaduje hojnou přítomnost pramenů, drobných potůčků a studánek, dostatečný bylinný podrost a dostatečnou nabídku úkrytů. Nejhojnější jsou v bučinách a doubravách. Méně často žijí ve smíšených lesích a jasanoolšových luzích podél toků.

Ohrožení a Ochrana

Mlok skvrnitý, patřící do řádu ocasatí (Caudata), čeledě mlokovití (Salamandridae)‎ a rodu mloků (Salamandra), je v České republice podle vyhlášky 395/1992 Sb. silně ohroženým druhem. V Červeném seznamu ohrožených druhů ho řadíme mezi druhy zranitelné. Z necelých osmi tisíc druhů obojživelníků, které známe, je celosvětově ohroženo zhruba čtyřicet procent. Ocasatých obojživelníků v České republice žije pouze osm druhů a za různou mírou ohrožené považujeme prakticky všechny. Několik druhů se u nás dokonce nachází na okraji areálu svého výskytu, což ještě zvyšuje jejich citlivost na veškeré negativně působící vlivy.

Jeho areál výskytu podle Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích dlouhodobě ohrožují monokultury smrku a jiných dřevin a rovněž sucho. „V mnoha regionech mlok vymizel vlivem přeměny smíšených a listnatých lesů na plantáže jehličnanů. Ruku v ruce s přeměnou lesů na plantáže probíhaly a bohužel stále probíhají nevhodné úpravy lesních potoků.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Úbytek mloků u nás je spojován především s nešetrným lesnickým hospodařením: odvodňování lesů, zatrubňování drobných vodotečí, velkoplošné kácení a vznik velkých pasek, přeměna listnatých lesních porostů na jehličnaté monokultury, chemizace v lesnictví.

Populaci mloků totiž ohrožuje úbytek vhodných míst k rozmnožování: vysycháním a odvodňováním lesů, zatrubňováním drobných vodotečí nebo kontaminací lesních potůčků a studánek chemií, znečišťováním či zanášením pramenišť a rekultivací starých lomů.

Podle Jirků na řadě lokalit mlokovi velmi škodí i cykloturistika. „Sám to znám například z údolí Moravice na Opavsku, kde jsou po deštích lesní cesty zejména podél potoků posety přejetými mloky. Dříve převažovala turistika pěší a lidé se mlokům dokázali vyhnout. Cyklisté se jim ale často vyhýbat nezvládají, někdy možná ani nechtějí. Podle něj mlokům mnohdy škodí i nevhodné úpravy studánek, které často představují jediná vhodná místa pro rozmnožování. Mají totiž přesně to, co mloci potřebují pro vývoj svých larev - čistou vodu bez ryb a jiných velkých predátorů.

Podle Miloslava Jirků toto všechno ještě není to nejsmrtelnější, co populace mloků ohrožuje. „Navíc se směrem k našemu území šíří nové onemocnění způsobené houbou Batrachochytrium salamandrivorans, zavlečené do Evropy obchodem s teraristickými zvířaty z Asie. Onemocnění, které způsobuje takzvaná chytridiomykóza, je pro mloky prakticky stoprocentně smrtelné, například v Nizozemí již mlok vlivem tohoto onemocnění vyhynul. Nyní je hranice souvislého rozšíření této nemoci v severozápadním Německu, loni však byl výskyt zjištěn v Bavorsku necelých 130 kilometrů od našich hranic! Toto plísňové onemocnění způsobuje poškození pokožky ocasatých obojživelníků, která pak nemůže plnit svou funkci. Právě mloka skvrnitého decimuje plíseň ze všech obojživelníků nejvíce. S budoucností populace mloka skvrnitého to vzhledem k výše uvedenému u nás nevypadá zrovna nejlépe.

Mlokům by podle Miloslava Jirků pomohl především příklon lesního hospodářství ke smíšeným lesům s domácími druhy stromů a přírodě blízký způsob hospodaření, jehož výsledkem by byly věkově různorodé porosty s množstvím stojícího i ležícího mrtvého dřeva a vybranými porosty ponechanými samovolnému vývoji. Ale nejen to. „Lesníci by konečně měli opustit zcela běžnou praxi, kdy jsou koryta zejména vysýchavých lesních potoků používána jako svážnice, kudy těžká technika stahuje vytěžené dřevo k silnicím. Jde o barbarství, nad kterým zůstává rozum stát.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Obojživelníkům včetně mloka může různými způsoby pomoci každý. A často poměrně snadno, například tím, že budeme dbát o čistotu stávajících vodních ploch v krajině nebo živočichům nabídneme nové vodní plochy k rozmnožování. Nebo že budeme ponechávat na určitých místech hromádky větví z prořezávek, kupky sena či trávy, nebudeme kosit travnaté plochy tak často a ponecháme některé části nepokosené. Lidé na svých zahradách mohou vytvářet celé mozaiky stanovišť - od zimních úkrytů až po zahradní jezírka a tůňky.

Způsob Života a Rozmnožování

Většinu svého života mloci tráví na souši, kde také dochází k jejich páření. To probíhá nejčastěji v dubnu, květnu či říjnu. Na jaře se mloci hromadně stěhují k vodě za účelem rozmnožování.

Páření nastává většinou v období od července do října. Sameček položí na zem váček se spermiemi a samice jej sebere do své kloaky. Na jaře dalšího roku samice klade vajíčka do čistých a pomalu tekoucích potůčků nebo studánek. Mlok je vejcoživorodý, což znamená, že larvy se líhnou v okamžiku kladení vajíček. Jsou masožravé, loví drobné živočichy a někdy mají také sklony ke kanibalismu a loví se navzájem.

Mlok Skvrnitý a Člověk

Mlok skvrnitý je tajemně působící živočich. Možná je to proto, že je aktivní hlavně za soumraku a v noci, takže se s ním málokdy setkáme. Za dne se s ním můžeme setkat pouze pokud prší a je zamračeno.

Mloci mají černé zbarvení se žlutými až oranžovými skvrnami případně pruhy. Žlutý vzor je pro každého mloka jedinečný, podobně jako jsou jedinečné otisky prstů pro každého člověka. Díky skvrnám tak můžeme rozeznat jednoho mloka od druhého. Výrazné zbarvení má varovat případného nepřítele, který by si rád na mlokovi pochutnal, že jeho nositel je nebezpečný nebo jedovatý.

Až mloka najdete všimněte si velkých černých teček viditelných na kůži v místech žlutých skvrn a okolo páteře. Pro lidi není jed mloka příliš nebezpečný, potíže může způsobit alergikům nebo pokud by se dostal do úst nebo do očí. Nebezpečný je hlavně pro menší živočichy, kterým může způsobovat křeče, potíže s dechem a někdy i smrt.

Mlok má podobně jako jiní obojživelníci velmi citlivou a neustále mírně vlhkou kůži, proto se vyhýbá slunci a je aktivní hlavně v noci nebo za deštivého počasí.

Závěr

Mlok skvrnitý je tichý, tajemný tvor, který vypadá jako z pohádky - a přesto je skutečný. Jeho život je pevně spjat s lesními prameny, vlhkostí a deštěm. Až budete příště na procházce po dešti a zahlédnete v kapradí tmavou postavičku se žlutými znaky, nezapomeňte se usmát.

tags: #mlok #skvrnitý #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Spor o oboru Radejov
• Když se dětské dobrodružství setkává s mocí přírody
• Studentské Klimatické Stávky v ČR
• Ekologické mostní konstrukce
• Instalatérské práce: Recenze služeb