Možnosti recyklace PET lahví v České republice

Plast se v dnešní době řadí mezi jeden z nejpoužívanějších materiálů. Většina lahví se vyrábí právě z něj a tyto nádoby jsou všude kolem nás. Proto je důležité jejich správné a důsledné třídění a následná recyklace. PET lahve nebo také lidově řečeno PETky jsou zásadním prvkem potravinářského průmyslu. Nejvíce jsou zastoupeny v oblasti výroby nápojů. Zkratka PET je označením pro plast polyethylentereftalát a jeho výhodou je, že je snadno recyklovatelný.

Víčka PET lahví jsou vyrobeny z materiálu HD-PE, což je polyethylen s vysokou hustotou. Proces recyklace PET lahví začíná v domácnostech, kde se vytřídí od ostatního odpadu a dále vhodí do žlutého kontejneru určeného na plast. Průměrná vzdálenost od domova k nejbližším nádobám na tříděný odpad se každý rok zkracuje. PET lahve by se měly před vhozením do kontejneru sešlápnout a ponechat na nich i šroubovací uzávěr. Uzavření víčkem zajistí trvalé zmenšení objemu PET lahví.

A tím se sníží také počet potřebných svozů tříděného odpadu. Na třídící lince se na pás vysype vytřídění odpad, který pracovníci dotřídí podle druhů materiálů a plastový odpad oddělí od nežádoucích složek. Každý druh materiálu vyžaduje rozdílnou technologii zpracování a má jiné možnosti využití. V České republice se aktuálně nejvíce vytřizují PET lahve, pěnový polystyren, plastové fólie a duté obaly z tvrdého plastu (např. obaly od kosmetiky a čistících prostředků nebo kelímky od jogurtů). PET obaly, průhledné fólie a pevné duté plasty se rozdrtí na malé PET vločky nebo tzv. PET flakes, které se následně zbaví nečistot praním ve vodě.

Proprané PET vločky se roztaví podle druhů nebo se vytvoří směs. Vznikne polotovar vtlačovaný do kovových forem, který dále míří ke svým odběratelům. Někteří odběratelé ale kupují ještě nezpracované PET vločky. Recyklace PET lahví pro výrobu obalů pro styk s potravinami a nápoji probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Výroba nových PET lahví ze starých se nazývá Bottle-To-Bottle recyklace. Podmínkou pro vstupní PET materiál je jeho vysoká jakost a čistota. Ze staré PET lahve vznikne regranulát, ze kterého se následně vyfoukne nová PET lahev.

A co se týká plastových fólií, i ty se namelou a rozdrtí na granule. Z recyklovaných PET lahví se nejčastěji vyrábějí nové. Další využití recyklovaných PET lahví je ale mnohem širší a stále běžnější. Čím dál více oblíbené jsou PET designové dekorace, módní doplňky a oblečení. Textilní vlákno se vyrábí z roztříděného, namletého vyčištěného a vysušeného PET materiálu. Tento materiál je pak roztaven a rozvlákněn. Z PET lahví se rovněž vyrábí například spací pytle, koberce, květináče, plastové kádě a sudy, oplocení a lavičky.

Čtěte také: Možnosti recyklace odpadů

Jestli existuje něco jako symbol třídění a recyklace plastů, pak jsou to bezpochyby PET lahve. Díky své mechanické odolnosti, pružnosti a bariérovým vlastnostem se od roku 1973, kdy byly patentovány, rozšířily do celého světa. Zároveň jsou velmi dobře recyklovatelné a patřily mezi první plasty, které se začaly v obcích třídit a sbírat. Málokdo však ví, že materiál, z něhož jsou vyrobeny, může mít celou řadu odlišných vlastností, které mají vliv i na jejich pozdější recyklaci.

Základní charakteristika PET

Pro své vlastnosti je PET velmi oblíbený v obalovém průmyslu. Když budete pozorní, objevíte zkratku PET nejen na lahvích, ale také na vaničkách a miskách na maso a ovoce a s trochou štěstí ji spatříte i na kelímku nebo fólii. V řadě případů najdete i značku rPET, což je zkratka pro jeho recyklovanou variantu. Jak to tedy s PETem a jeho používáním vlastně je?

PET je zkratka pro polyetylentereftalát, což je ester kyseliny tereftalové a etylenglykolu. Jedná se o tzv. lineární polyester a jako takový může mít při stejném chemickém složení rozdílné vlastnosti, které závisí na délce uspořádání jednotlivých polymerových vláken. Je to jedna z hlavních vlastností termoplastických polymerů, jejichž typickým představitelem je polyetylen (PE), který známe jako vysokohustotní (HD-PE), nízkohustotní (LD-PE), pěnový (EPE) a další formy. PET je znám již od čtyřicátých let dvacátého století, jeho výroba však nebyla vůbec snadná. K jeho rozšíření proto došlo až po objevení postupů, s jejichž pomocí bylo možné jej vyrábět v průmyslovém měřítku. Nejčastěji se používá metoda polykondenzace, jejímž řízením se dají významným způsobem ovlivňovat taktéž jeho vlastnosti.

Vlastnosti polyetylentereftalátu

Jednou z velmi žádaných vlastností PETu je jeho průhlednost, níž se dosahuje jeho prudkým ochlazením při výrobě, které zabrání krystalizaci a vznikne tak materiál s podobnými vlastnostmi jako sklo, tzv. amorfní PET (PET-A). Amorfní v tomto případě znamená, že jednotlivé makromolekuly nejsou uspořádány do krystalické mřížky, ale jsou nahodile propleteny do klubek připomínajících špagety na talíři. PET-A se nejčastěji používá pro výrobu lahví, fólií a vláken.

Pokud se však při výrobě zajistí pozvolné chlazení, vytvoří se drobné krystalky, které v konečném důsledku způsobí vznik křehčího a až neprůhledného materiálu známého jako krystalický, nebo polokrystalický PET se zkratkou PET-C. V praxi však nemá příliš využití. Občas se můžeme setkat i s obaly, které jsou vyrobené z PET-G. Jedná se o PET modifikovaný glykolem přidávaným během výroby. Tento materiál má výrazně odlišné vlastnosti, zejména nižší teplotu tání, a to z něj dělá materiál nevhodný pro současnou recyklaci s PET lahvemi a víceméně ani jinými plasty. Kromě obalů se PET-G prosazuje zejména v 3D tisku, kde je oblíbeným filamentem pro tiskárny.

Čtěte také: Lithiové baterie a recyklace v Česku

Využití polyetylentereftalátu

Výrazně větší uplatnění má amorfní PET, jenž se používá zejména pro výrobu technických a textilních vláken, která se často nesprávně označují zkratkou PES. Dále slouží pro výrobu populárních lahví a dalších pevných obalů a také jako surovina pro výrobu fólií a výrobků z nich. Poměrné málo známá je produkce polyesterových pryskyřic na bázi PET.

Polyetylentereftalát můžeme charakterizovat jako materiál s výrazně dlouhými polymerovými řetězci, které významným způsobem ovlivňují jeho vlastnosti. Délka polymerového řetězce také koreluje s hodnotou tzv. vnitřní viskozity. Čím je tato hodnota vyšší, tím jsou ony řetězce delší a vzájemně víc propletené. Hodnota vnitřní viskozity, resp. délka polymerových řetězců je ovlivňována během výrobního procesu samotného PET. Je tedy možné vyrobit surovinu pro konkrétní aplikace. Podle hodnoty vnitřní viskozity je tak možné usuzovat typ nebo i kvalitu vyrobeného PET.

Vlákna, která tvoří největší podíl z celosvětové produkce výrobků na bázi PET, mají nejdelší polymerové řetězce ze všech PET produktů. Známé jsou např. netkané textilie, výplně bund a spacáků, ale zejména koberce do automobilů. To vše jsou zástupci tzv. technických vláken. Ta mají o trochu kratší polymerové řetězce než vlákna textilní, která jsou vyráběna odlišnou metodou a nejčastěji slouží pro výrobu oblečení, např. velmi populárních sportovních dresů.

O něco kratší polymerní řetězce než vlákna, mají PET fólie. V minulosti se používaly jako magnetofonové a video pásky. V současnosti se uplatňují také ve výrobě obalů, a to buď jako samotné obalové fólie tvořící bariérovou vrstvu ve vícevrstvých obalech anebo se z nich velmi často vyrábí blistry, misky a vaničky. K tomu je třeba forma, do níž se fólie vloží a pomocí tepla se vytvaruje do potřebného tvaru. Takovým obalům se říká termoformované a nejčastěji se s nimi setkáme jako s obaly na hroznové víno, rajčata, maso nebo elektroniku.

Vlákna i fólie se vyrábějí víceméně totožným způsobem, liší se jen zakončením vytlačovacího stroje, kdy při výrobě fólií se používá plošná hlava, která umožní výrobu plošného výrobku, zatímco při výrobě vláken se používají zvlákňovací trysky (je možné si ji představit jako cedník s velmi malými otvory), jež vytvoří z taveniny tenká vlákna. Ta se potom mohou zase dále upravovat, např. dloužit.

Čtěte také: Minimalizace dopadu recyklace plastů na životní prostředí

Pevné obaly, typicky lahve jak pro nápoje, tak i potraviny, chemické prostředky nebo kosmetiku, mají z uvedených příkladů nejnižší hodnotu vnitřní viskozity. Díky tomu je možné vyrobit pomocí vstřikování tzv. preformu, též parizon. Jedná se o zárodek budoucí lahve, která má vyrobený závit a tělo připomínající zkumavku. Zároveň se tento „zárodek“ lahve může obarvit na požadovaný odstín. V této podobě se dodává výrobcům nápojů, potravin nebo domácích chemických prostředků. Až na plnící lince se z parizonu vyfoukne lahev požadovaného tvaru, naplní se obsahem, a nakonec uzavře víčkem a expeduje k zákazníkům. Tato praxe snižuje přepravní náklady, protože parizony při přepravě od jejich výrobce na plnící linku zabírají podstatně méně místa než hotové vyfouknuté lahve.

Recyklace PETu

Základním produktem recyklace PET lahví jsou PET flakes, neboli vločky. Jedná se o vypranou a usušenou drť zbavenou víček, etiket, zbytků obsahu a dalších nečistot. PET flakes mohou sloužit pro výrobu jak nových lahví, tak vláken, vázacích pásků, střešní krytiny nebo pryskyřic. Je to také vhodná a populární surovina pro testování vybraných forem chemické recyklace, např. chemolýzu, mikrovlnou a enzymatickou hydrolýzu, použití speciálních rozpouštědel apod., které však většinou fungují jen v laboratorních podmínkách. Průmyslového uplatnění se chemická recyklace dočkala zatím jen v zámoří.

S každou recyklací (přesněji regranulací) roste vnitřní viskozita PETu. Jak bylo uvedeno výše, takový PET je vhodný spíše pro výrobu vláken. Ze stejného důvodu nejsou pro výrobu PET lahví vhodné ani vaničky a misky od ovoce. Použít nelze ani lahve od kosmetiky nebo drogerie, ačkoliv se jedná o totožný materiál, neboť to neumožňuje platná evropská legislativa. Pravidla pro výrobu plastových obalů pro styk s potravinami (tzv. food-contact) s obsahem recyklátu se navíc v nedávné době významně zpřísnila, protože kromě vysoké míry recyklace je minimálně stejně důležitým cílem ochrana zdraví spotřebitelů. Je proto nezbytné zajistit, aby byl plastový odpad před vstupem do recyklace důkladně dekontaminován.

Z toho vyplývá, že pro opakovanou výrobu nápojových PET lahví je možné použít zase jen lahve od nápojů nebo mléka. Nezanedbatelný vliv má i barevnost lahví. Z čirých PET lahví je možné vyrobit produkt jakékoliv barvy, z barevných pak jen barevný nebo černý. Z pohledu recyklace je velmi problematický PET-G, i třeba jen v podobě etiket. Má totiž vlastnosti velmi podobné PVC, který je považován za jeden z hlavních kontaminantů plastů při recyklaci. PET-G se stejně jako PVC od klasického PETu velmi obtížně odděluje, a pokud zůstane součástí PET flakes, může komplikovat další recyklační proces. Jeho vytřídění je velmi obtížné i za využití moderních optických třídičů.

Jaký je rozdíl mezi tříděním a recyklací?

Tato dvě slova se často zaměňují, je ale důležité ujasnit si terminologii a věci nazývat pravým jménem. Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Pak teprve dochází k jejich recyklaci. Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt. Ale každý slovo recyklace vnímá jinak. Někdo si myslí, že recykluje doma, když vhodí kelímek od jogurtu do žluté popelnice. To je ale pouze proces třídění, kterým vše začíná. My pracujeme na tom, aby lidé třídili co nejvíce. Protože to, kolik toho vytřídí, ovlivňuje všechny další procesy týkající se recyklace plastů.

Jak velký podíl plastů se v ČR daří recyklovat?

V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech. Čili polovina z vytříděných plastů neskončí na recyklaci, ale na skládce nebo energeticky využita ve spalovně či v cementárně. Z toho se dá usuzovat, že ČR reálně zrecykluje zhruba 34,5 % plastových obalů.

Jak je to s recyklací PET lahví?

Z celkového množství PET lahví uvedeného na trh skončí zhruba 5 % volně pohozené v přírodě a na veřejných prostranstvích (z toho se ale ještě něco uklidí a skončí ve směsném komunálním odpadu), 4,8 % v cementárnách, 8 % ve spalovnách, 26 % na skládce, 1,6 % ve směsných plastech, ze kterých jsou vyráběny například lavičky. Zhruba 55,9 % se odešle v balících k recyklaci a přeměně na například PET střiže, které následně slouží jako výplně v automobilovém průmyslu nebo v dětských plenách, PET pásky nebo nové PET lahve s obsahem recyklovaného plastu.

Co se nejčastěji z recyklovaných plastů vyrábí?

V současnosti se bohužel z poloviny plastů vytříděných do žlutých kontejnerů, nic (kromě tuhého alternativního paliva) nevyrábí a proto končí na skládkách, ve spalovnách či cementárnách. V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky. Ostatní plasty se většinou nerecyklují, protože po nich není poptávka. Nemají totiž pozitivní tržní hodnotu. Situace se zhoršila po tom, co Čína zakázala dovoz některých plastových odpadů. Ty plasty, které se dnes v ČR odešlou k recyklaci a po kterých poptávka je, se většinou musí nadrtit, očistit, oddělit od etiket, víček a dalších nesourodých materiálů.

Co by pomohlo lepší recyklaci?

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Proto musíme v prvé řadě omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití. To můžou ovlivnit výrobci lepším designem, stát novými zákony a zákazníci svou volbou. Dále se musíme zaměřit na to, aby se plasty, které už uvedeme na trh, daly znovu použít. Například znovupoužitelné kelímky na kávu či lahve na vodu by měl být spotřebitel schopen použít klidně stokrát, aniž by se to podepsalo na jejich kvalitě.

Také je potřeba navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat. Tedy aby nebyly z různých příměsí mix materiálů (v případě PET lahví škodí jejich recyklaci například PVC potahy nebo exotické barvy), a ideálně už obsahovaly recyklované plasty (což zvýší poptávku po druhotných surovinách). Takový styl přemýšlení stimuluje lepší design, protože výrobce chce, aby se mu navrácený plast jednoduše recykloval. Mimo jiné musí zajistit efektivní transport výrobků. Zároveň musí hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit. To by v konečném důsledku vedlo i k méně plastům v naší přírodě.

Jaké jsou výzvy, které čekají Česko ohledně plnění Evropských recyklačních cílů pro obaly?

PRO PLASTOVÉ OBALY BUDEME MUSET VYKAZOVAT MÍRU RECYKLACE 50 % V ROCE 2025 A 55 % V ROCE 2030. Z hlediska plnění nových recyklačních cílů EU čeká ČR velká výzva. Změnu nakládaní s odpady přináší série nařízení EU - dlouho očekávaný balíček k oběhovému hospodářství, s oficiálním názvem Circular Economy Action Package. Evropský parlament v dubnu 2018 odhlasoval návrh čtyř směrnic balíčku k cirkulární ekonomice a členské státy nyní mají dva roky na zapracování této legislativy na národní úrovni. Jedním z pilířů balíčku jsou tzv. recyklační kvóty na jednotlivé obalové materiály. Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.

Právě recyklační kvóty, zejména na hliníkové a plastové obaly, budou s novou metodikou měření představovat pro ČR problém, jelikož hliníkové obaly se netřídí samostatně a míra jejich recyklace dosahuje 25-35 %. Hliníkových obalů však v roce 2025 budeme muset recyklovat 50 % a v roce 2030 60 %. Tento fakt umocňuje problematiku dosažení nových recyklačních kvót. Nejenže budou kvóty pro některé obaly vyšší než doposud, ale budou se měřit i po výstupu z dotřiďovacích zařízení, a to při odeslání do recyklačního zařízení.

Jaké jsou z pohledu Institutu Cirkulární Ekonomiky stěžejní kroky k vyřešení problematiky plastového odpadu?

Nejdůležitější je prevence vzniku odpadu, nastavit systém tak, aby jej vznikalo co nejméně. Institut Cirkulární Ekonomiky aktivně pracuje na tom, aby v Česku vznikly dostatečné zpracovatelské kapacity, díky nimž by se tok materiálů uzavřel na lokální úrovni. To je základním stavebním kamenem cirkulární ekonomiky. Pak by nás podobná situace, jako když Čína přestala vykupovat plasty, nemohla překvapit.

tags: #možnosti #recyklace #PET

Oblíbené příspěvky:

• Co je Hlavní Odvod Odpadu?
• Les a životní prostředí
• ÚKZÚZ a ekologické výjimky
• Zvláštní odborná způsobilost – ochrana přírody
• Problémy recyklace plastů