Kosmetika z Mrtvého moře a její vliv na životní prostředí

Unikátní kosmetická řada s mimořádně šetrnými recepturami s obsahem cenných minerálů z Mrtvého moře poskytuje regeneraci, hydrataci, úlevu, zklidnění a ochranu citlivé a podrážděné pokožce. Receptury kosmetiky Mrtvé moře jsou dále obohaceny o přírodní oleje (mandlový a makadamiový), ovesný beta-glukan, cenné ceramidy III., bambucké máslo, squalen či rostlinný glycerin.

Kosmetika Mrtvé moře je doprovázena jemnou hypoalergenní vůní s vodními tóny, která zpříjemní péči a podtrhuje šetrnost celé řady. Proměňte svou koupelnu v malé Mrtvé moře bez dlouhého cestování a užijte si něžnou zklidňující a hydratační péči.

Vlastnosti kosmetiky z Mrtvého moře

Sůl z Mrtvého moře je velmi dobře známá pro své mimořádné regenerační a antistresové účinky na tělo a kůži. Mnoho zákazníků používá pravidelně naši kosmetiku z Mrtvého moře také při projevech ekzému, lupénky či akné. Mimořádně šetrné receptury se pyšní 0 % SLES, parabenů, silikonů a barviv.

Zima patří k nejnáročnějším obdobím pro pokožku. Nízké teploty, suchý vzduch z topení i vítr narušují přirozenou ochrannou bariéru pokožky a způsobují ztrátu hydratace. Pleť se napíná, objevují se suchá místa na kůži, někdy i podráždění nebo začervenání pleti. Zima je pro naši pleť zkouškou odolnosti.

Naším nejoblíbenějším a tudíž i nejpopulárnějším produktem je bezpochyby náš IZRAESLKÝ ZÁZRAK. Krém plný prvotřídních ingrediencí stojících za účinky, na které zákazníci nedají dopustit už od úplného začátku. Krém obsahuje retinol nebo také vitamin A, který je považován za přírodní zázrak a jedná se o jeden z nejúčinnějších prostředků proti vráskám a stárnutí pokožky. Původně se retinol využíval převážně při péči o akné a nedokonalosti pleti.

Čtěte také: Dopad kosmetiky z Mrtvého moře na životní prostředí

Pleťový denní krém Izraelský zázrak je vytvořen speciálně pro Kosmetiku KESEM. Krém vyrábí přední izraelský chemik pro svoji manželku, který do krému přidává ty nejúčinnější ingredience, které uchovávají pleť stále mladou. Izraelský zázrak poznáte nejen díky jeho výjimečné jemné vůni, ale především dle jeho struktury, která Vám po nanesení připomene ten nejjemnější hedvábný dotek.

Příklady produktů z Mrtvého moře:

• Vyživující šampón pro silné a lesklé vlasy s výtažky z granátového jablka
• Detoxikační pleťová bahenní maska
• Minerální veganské oční zklidňující sérum pro redukci unavených očí
• Extra bohaté a hutné tělové máslo s bambuckým máslem
• Hydratační vlasová maska s avokádem, aloe vera a minerály z Mrtvého moře
• Keratinový šampón pro lesklé a silné vlasy
• Tělové mléko - SERENITY LEGEND - KIWI & MANGO
• Bohaté tělové bahenní máslo na tělo, ruce a nohy - vhodné na ekzémy
• Aromatické tělové máslo s minerály z Mrtvého moře - KIWI & MANGO
• Osvěžující jemný sprchový gel - MANGO & KIWI
• Osvěžující jemný sprchový gel - MILK & HONEY
• Tělové mléko - SERENITY LEGEND - MILK & HONEY
• ECO náhradní dávkovač minerálního šampónu
• Hloubkově čistící pleťový gel
• Minerální detoxikační pleťový noční krém
• Minerální a hydratační pleťový denní krém pro normální až suchou pleť
• Hydratační sérum AHAVA s kyselinou hyaluronovou a minerály z Mrtvého moře
• Bezoplachová hydratační maska AHAVA s kyselinou hyaluronovou
• Minerální bahenní maska AHAVA s 24K zlatem
• Zklidňující hydratační krém AHAVA po holení pro muže
• Minerální deodorant AHAVA pro muže s magnesiem a minerály z M. moře
• Osmoter Concentrate hydratační krém Blue Light AHAVA
• Osmoter Concentrate rozjasňující oční sérum - AHAVA
• Osmoter Skin-Responsive oční noční krém s minerály z M.
• Minerální šampon pro každodenní použití, pro všechny druhy vlasů s vysokým obsahem minerálů z Mrtvého moře z Izraele.
• Denní a noční krém pro bohatou hydrataci po dobu 24 hodin.

Hnutí Duha a ekologické aspekty

Méně znečištění a udržitelné čerpání přírodních surovin. To jsou hlavní motivace, proč prosazujeme lepší prevenci a recyklaci odpadů nebo více energie z čistých domácích obnovitelných zdrojů. Chceme pestrou českou krajinu s místy ponechanými svobodnému vývoji divoké přírody, aby je mohly obývat vzácná zvířata a rostliny a obdivovat všichni ohleduplní návštěvníci. Prosazujeme řešení, která zajistí zdraví a kvalitu života pro každého z nás. Nebojíme se nahlas ozvat a do našich kampaní zapojujeme veřejnost. Učíme také aktivní občany, jak dosahovat změn. Jedině tak můžeme zajistit dodržování občanských práv.

Vliv české spotřeby daleko přesahuje hranice naší země, ba dokonce i kontinentu. A vůbec se nemusí jednat jen o těžbu ropy kvůli benzinu do našich aut. Dalekosáhlé problémy totiž můžou způsobovat i „banality“, skryté očím spotřebitelů. Napadlo by nás u sklenky vína a brambůrků, že právě držíme v ruce příčinu devastace indonéských pralesů? Česká republika každoročně dováží necelých 30 000 tun palmového oleje.

Palmový olej je po sójovém druhý nejvýznamnější jedlý olej; na světové spotřebě se podílí 21 %. Používá se v množství potravin i spotřebního zboží, od margarínů, zmrzliny, čokolády, chipsů, instantních polévek, majonéz či sušenek po mýdlo, šampony, kosmetiku, detergenty či zvířecí krmiva; slouží také v průmyslu, například kožedělném, textilním, chemickém či metalurgickém.

Palmový olej se vyrábí z plodů palmy olejné. Strom původně rostl na západoafrickém pobřeží, jeho pěstování se ovšem rozšířilo do tropů celého světa. Vyžaduje vlhké podnebí s teplotou mezi 24 a 32 stupni Celsia. Drtivá většina produkce dnes pochází z jihovýchodní Asie. Asi polovinu světové spotřeby (48 %) zajišťuje Malajsie, dalších 36 % potom Indonésie.

Čtěte také: Život a smrt v proměnách přírody

Do České republiky se v posledních letech dováží necelých 30 tisíc tun palmového oleje ročně. Přímý import z jihovýchodní Asie z toho tvoří pouze zhruba polovinu: v roce 2004 to bylo 36 % z Malajsie a 14 % z Indonésie. Zbytek je ovšem zjevně reexport. Ve všech případech jde totiž o evropské státy, kde se palma olejová samozřejmě nepěstuje - naším největším dodavatelem je Německo se 43 %. Ze srovnání se statistikami světové produkce lze tedy dovozovat, že velká většina, ne-li veškerý český dovoz ve skutečnosti pochází z malajských a indonéských plantáží.

Rostoucí spotřeba palmového oleje i dominance asijských zemí je novinkou posledních desetiletí. Zejména v Indonésii zažívá palmový byznys od osmdesátých let bezprecedentní boom. Produkce se zde jen v letech 1997-2001 zvýšila z 6,6 milionu tun na 9,5 milionu. Zatímco v roce 1985 pokrývaly indonéské plantáže 600 tisíc hektarů, o patnáct let později to už byly tři miliony. Na konci devadesátých let se rozvoj poněkud zpomalil v souvislosti s asijskou finanční krizí, kolapsem Suhartovy diktatury a dalšími faktory, nicméně se očekává, že do roku 2020 by mělo přibývat asi 150 tisíc hektarů ročně.

Obětí palmového byznysu se stávají místní lidé, které pěstitelé vytlačují z půdy. Plantáže běžně vznikají na obecních či soukromých pozemcích bez souhlasu tradičních majitelů. Při jejich zakládání pravidelně dochází k násilnému vyhánění původních vlastníků. Příčinou je právní systém v Indonésii i dalších rozvojových zemích. Asi 40 milionů indonéských zemědělců a obyvatel lesů půdu obhospodařuje po staletí a považuje ji za svůj majetek na základě zvykového práva.

Právě plantáže palmy olejové jsou v Indonésii nejčastější příčinou konfliktů vyvolaných násilným vyháněním z půdy - na případech monitorovaných do roku 2001 se podílely 32 procenty, tedy více než těžba dřeva, přehrady a doly dohromady. Odvětví ovládá korupce a palmové společnosti běžně spolupracují s vojáky, aby potlačily odpor původních majitelů. Součástí teroru je zastrašování, mučení, vraždy i zatýkání. Platilo to zvláště za dob diktatury, která padla v květnu 1998, ale stovky podobných případů pokračují i poté.

Pěstování palmy olejné patří mezi nejdůležitější příčiny rapidního odlesňování v jihovýchodní Asii. Asi polovina plantáží vzniká na úkor lesů. Pouze v Malajsii způsobilo jejich rozšiřování podle statistik FAO ztrátu přinejmenším 700 tisíc hektarů pralesa. Rapidně tak mizí zbývající tropické pralesy na ostrovech Sumatra, Borneo i dalších, které jsou místem mimořádné biologické diverzity. Tisíce rostlin a živočichů žijí pouze zde a nikde jinde na světě. Indonésie zabírá jen 1,3 % zemské souše, ale vyskytuje se zde 10 % všech známých druhů kvetoucích rostlin, 17 % ptáků, 12 % savců, 16 % plazů a 16 % obojživelníků.

Čtěte také: Alternativní pohřební metody pro zvířata

Na intenzivně obhospodařované monokultury se mění unikátní prales, domov řady vážně ohrožených zvířat: nosorožce sumaterského, orangutanů, tygra sumaterského, levharta obláčkového, slonů a dalších. Přeměna pralesa na plantáže znamená pro většinu z nich konec. Výzkumy v Malajsii ukázaly, že zatímco v primárním lese má biotop 75 druhů savců, na plantážích jich zůstává jen 13. Vytěžení lesa znamená také ztrátu přírodních zdrojů pro lidi, kteří zde žili. V jihovýchodní Asii na lese ekonomicky závisí miliony lidí.

Vedle přímého odlesňování jsou plantáže palmy olejné navíc důležitou příčinou lesních požárů, které v posledních letech sužují jihovýchodní Asii. Masivní ohně v letech 1997-1998 postihly asi šest procent indonéského území. V Indonésii a Malajsii zničily dohromady skoro 12 milionů hektarů lesů, polí, plantáží a další půdy, tedy území odpovídající bezmála rozloze bývalého Československa. Města v několika zemích po řadu týdnů pokrýval těžký smog.

Na rozsahu požárů se podepsalo silné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niňo. Každý oheň má však také bezprostřední příčinu. Kolem 50-80 procent případů - podíly se liší podle provincie - způsobilo v Indonésii vypalování lesa při zakládání plantáží; z toho asi tři čtvrtiny tvořily palmové plantáže. Zdaření je zde na papíře zakázáno, ale pěstební společnosti běžně zákon obcházejí, protože to snižuje náklady. Ze 176 firem, které vláda označila za podezřelé z podílu na požárech, bylo 133 producentů palmového oleje. Ilegální praktiky se staly předmětem desítek soudních procesů.

Ekologické a sociální škody se neomezují na zábor území a zakládání lesních požárů. Palmový průmysl patří mezi nejhorší znečišťovatele v regionu. Při pěstování se používá 25 různých druhů pesticidů, včetně kontroverzního přípravku paraquat. Při zpracování palmových plodů vzniká tekutý odpad, který se často vypouští do vody a způsobuje silné znečištění. Rybáři tak přicházejí o živobytí a rodiny v sousedních obcích o vodu k vaření, praní a koupání. Z okolního moře a korálových útesů mizí ryby, na kterých místní lidé ekonomicky závisejí.

Poučení spotřebitele o spotřebitelský právech dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“) Poskytovatelem zboží specifikovaného v Kupní smlouvě je společnost Daniel Obdržálek - VELBA.CZ (dle OR), dále jako „Prodávající“.

tags: #mrtve #more #kosmetika #ekologie #hnuti #duha

Oblíbené příspěvky:

• Vliv PAU na rostliny
• Udržitelnost a Obnovitelné Zdroje
• České ekologické problémy
• Průvodce Tříděním Odpadu
• Ochrana přírody a tramping