Ekologie krajiny v České republice

11.03.2026

Česká společnost pro krajinnou ekologii, z.s. (IALE-CZ) je spolkem ve smyslu § 214 zákona č.89/2012 Sb. IALE-CZ sdružuje vědecké, odborné a pedagogické pracovníky, studenty i amatérské zájemce, kteří se zabývají krajinnou ekologií.

Posláním IALE-CZ je především přispět k rozvoji oboru ekologie krajiny v České republice a zprostředkování komunikace mezi zainteresovanými odborníky, vědci, pedagogy, manažery, územními a krajinnými plánovači z decisní sféry, a dalšími profesionály i amatérskými zájemci nejen na národní úrovni. Současně se společnost podílí na výchovně-vzdělávacích a výzkumných aktivitách, programech, projektech a organizaci různých odborných setkání.

Společnost spolupracuje s vládními institucemi, vysokými školami a Akademií věd ČR, s profesními společnostmi i dobrovolnými sdruženími. IALE-CZ každoročně organizuje pravidelné konference, terénní praktika či semináře na aktuální témata (viz Kalendář akcí) a vydává sborníky příspěvků z těchto akcí.

IALE-CZ byla založena na svém ustavujícím zasedání dne 4. února 1999, zaregistrována Ministerstvem vnitra České republiky 15. března 1999. Prvním předsedou CZ-IALE byl prof. Pavel Kovář (2000−2004), následoval doc. Antonín Buček (2004−2008), doc. Petr Maděra (2008−2012) a doc. Zdeněk Lipský (2012-2020).

Definice a vývoj ekologie krajiny

Hlavním cílem předmětu ekologie krajiny je seznámit studenty sociálních věd s pojmy a přístupy krajinné ekologie jako disciplíny spojující přístup ekologie a geografie. Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit proměny středoevropské krajiny od postglaciálního období do současnosti, principy prognozování vlivu člověka na krajinu a principy tvorby ekologické sítě v krajině.

Čtěte také: Dopady na místní prostředí

Studenti budou seznámeni s pojmy homogenity a heterogenity krajiny, biogeografickou diferenciací krajiny, mapováním biotopů v programu NATURA 2000. Dále se seznámí s pojetím krajiny v zák. č. Determinanty a závislé druhy. Biomy Evropy. Ekologické sítě jako ilustrace uplatnění krajinoekologických principů v plánování krajiny.

Mapování biotopů a krajiny

Diferenciace současného stavu krajiny zahrnuje:

Přípravné mapování, základní mapování, podrobné mapování
NATURA 2000
Sekundární analýza údajů o využití půdy

Kategorizace geobiocenóz

Kategorizace geobiocenóz probíhá podle intenzity antropogenního ovlivnění a podle stupně ekologické stability.

Doporučená literatura

Pro hlubší studium problematiky ekologie krajiny se doporučuje následující literatura:

Typ	Autor	Název	Místo vydání	Nakladatel	Rok	ISBN
D	Buček, A., Lacina, J.	Geobiocenologie II. Geobiocenologická typologie krajiny České republiky.		MZLU	2008
D	Forman, R.T.T., Godron, M.	Krajinná ekologie.	Praha	Academia	1993
D	Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, K. (eds.)	Katalog typů biotopů České republiky.	Praha	Agentura ochrany přírody a krajiny ČR	2001
D	Kovář, P.	Ekosystémová a krajinná ekologie.		Skriptum UK v Praze	2008
D	Maděra, P., Zimová, E. (eds.)	Metodické postupy projektování lokálních ÚSES. Multimediální učebnice.	Brně	LDF MZLU	2004	CD Rom
D	Měkotová, J.	Principy v obecné a aplikované krajinné ekologii.			2007