Mutagenní látky v ovzduší: Zdroje a vliv

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí.

Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Kvalita ovzduší závisí z velké části na lidské činnosti a každý z nás může přispět ke zlepšení. Nejlepší cestou, jak zlepšení dosáhnout, je abychom měli správné a jasné informace o tom, jaká je úroveň znečištění, co jí ovlivňuje, jak ji lze zlepšit, popř. jaké jsou dopady zvýšené úrovně znečištění.

Právě osvěta v oblasti kvality ovzduší je cílem těchto stránek, které obsahují spoustu důležitých informací, odkazů na další zdroje a představují určité verze ukazatelů pro ty, kteří chtějí o kvalitě ovzduší vědět více. Kvalita ovzduší není jen téma pro vědce nebo ekologické aktivisty. Ovlivňuje naše zdraví, energii, náladu i délku života. A přesto ji často bereme jako samozřejmost. Kvalita ovzduší není jen otázkou zdraví. Znečištění ovlivňuje i přírodu - ničí vegetaci, snižuje úrodnost půdy a ohrožuje biodiverzitu. Navíc má ekonomické dopady, kterými jsou vyšší náklady na zdravotní péči. Čistý vzduch tedy není luxus, ale investice do budoucnosti.

Znečištěné ovzduší není jen problém velkých měst. Znečišťující látky, především pak jemné prachové částice, se dostávají do našich plic i v menších obcích. Tyto látky mohou způsobovat respirační potíže, zhoršovat astma, zvyšovat riziko srdečních onemocnění, a dokonce ovlivňovat naši imunitu. Podle studií Světové zdravotnické organizace je špatná kvalita ovzduší jedním z největších zdravotních rizik současnosti.

Čtěte také: Emise znečišťujících látek: přehled

Zdroje znečištění ovzduší

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích. Lokální topeniště (domácí kotle, kamna, krby) mají na kvalitu ovzduší v České republice zásadní vliv. Spalování pevných paliv (uhlí, dřevo) v nevyhovujících kotlích produkuje mnohonásobně více škodlivin než velké zdroje znečišťování.

Hlavní znečišťující látky a jejich zdroje:

• Polétavý prach (PM10, PM2,5): Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Domácnosti se podílejí na emisích polétavého prachu až ze 78 %.
• Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Domácnosti se podílejí na emisích benzo(a)pyrenu dokonce z 98 %.
• Oxid dusičitý (NO2): Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
• Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru.
• Radon: Je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

PAU patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Čtěte také: Návykové látky a zdraví v ČR

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu.

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

Mutagenní a karcinogenní látky

Genotoxické látky jsou chemické substance, které mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození. Mutagenní látky způsobují změnu genetického kódu buněk nukleové kyseliny) a vzniklá mutace je trvalá. Je to dědičná změna v molekule DNA. Genotoxicita je jedním z projevů toxického účinku látek. Patří mezi nejzávažnější a tedy také nejsledovanější toxické účinky látek.

Karcinogeneze je vznik zhoubného bujení. Je to proces, při kterém se kumulují poruchy některých genů. Tím se naruší běžná funkce proteinů, které se podílejí na diferenciaci a dělení buňky. Vyvolávající příčinou karcinogeneze mohou být faktory chemické (různé chemikálie), fyzikální (ionizační, rentgenové, ultrafialové záření v rozmezí délek 290 - 320 nm), biologické (onkogenní viry - adenoviry, herpesviry a retroviry) a genetické.

Karcinogeny, které působí na genetický materiál, můžeme označit jako genotoxické karcinogeny. Jsou však i karcinogeny, které nepůsobí na genetický materiál. Jsou to tak zvané epigenetické karcinogeny, které nepoškozují přímo genetický materiál, ale působí jinak. Například modifikují hormonální rovnováhu v organismu (extrogeny) nebo snižují obranyschopnost organismu (to jsou například látky s imunosupresivním účinkem. Takové látky se neřadí mezi genotoxické karcinogeny.

Čtěte také: Alkohol a řízení

V ovzduší je veliké množství chemických látek, z nichž desítky mají genotoxické účinky. Mnohé tyto látky se vyskytují ve stavu plynném, ale mohou ulpívat i na povrchu tuhých částic. Mnoho látek s genotoxickým účinkem se do atmosféry dostane zejména z primárních zdrojů, jako je spalování fosilních paliv nebo používání pesticidů. Dále se ale tyto látky mohou dostávat do ovzduší vytěkáním těchto látek z půdy.

Nemoci z povolání v důsledku působení karcinogenů

Zatímco celkové počty zhoubných novotvarů v české populaci mají vzrůstající tendenci, výskyt profesionálních zhoubných nádorů se dlouhodobě pohybuje kolem 2-4% všech hlášených nemocí z povolání. V absolutních číslech to představuje několik desítek případů ročně.

Profesionální nádorová onemocnění se vyznačují tím, že:

• vznikají po dlouhé době expozice nebo latence karcinogenním látkám, směsím nebo faktorům, tedy obvykle i několik desetiletí po ukončení expozice,
• klinický obraz takového nádoru se specificky neodlišuje od nádoru vzniklého v důsledku působení neprofesionálních faktorů; z uvedeného důvodu při posuzování nemoci z povolání je rozhodující hodnocení úrovně profesionální expozice karcinogenům.

Možnosti zlepšení kvality ovzduší

Mnoho států také přistupuje k omezením, která mají únik znečišťujících látek do ovzduší minimalizovat. Kde je to možné, instalují se zařízení pro zachycování emisí - např. Filtry, katalyzátory, odsiřovací či denitrifikační zařízení. Pro průmysl to znamená i zavedení nízkouhlíkových technologií či změnu paliva, hojně se omezuje rychlost dopravních prostředků nebo zavádějí nízkoemisní zóny ve městech. Důležité je také udržovat a budovat nové zelené plochy, které jsou schopné zachytit rizikové jemné prachové částice.

Jak situaci zlepšit?

• Výměna starých kotlů za moderní (emisní třída IV, V, ekodesign).
• Kotlíkové dotace a podpora přechodu na plyn, tepelná čerpadla, biomasu.
• Správné topení - suché dřevo, žádné odpady.
• Osvěta a kontrola - pravidelné revize kotlů, informování obyvatel.
• Řešení problémů s obtěžováním kouřem ze spalování paliv.

Snižte množství znečišťujících látek u vás doma

Omezit látky, které znečišťují ovzduší ve vašem domově, můžete za pomoci dodržení několika zásad, vaše zdraví vám pak určitě poděkuje. Pravidelně, krátce větrejte, pokud tedy venku není zrovna vysoká míre znečištění. Doma nekuřte, smažte co nejméně, omezte zde činnosti, jako je natírání a lakování nábytku. Pořiďte si rostliny, které fungují jako přírodní čističky vzduchu - vhodný je lopatkovec, monstera, břečťan či fíkus a mnoho dalších. Sáhněte po vhodné čističce vzduchu.

Tabulka: Příklady příčinných souvislostí mezi profesionálními škodlivinami, průmyslovými technologiemi a vznikem jednotlivých druhů nádorů

tags: #mutagenní #látky #v #ovzduší #zdroje #a

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné bydlení
• Zdroje znečištění ovzduší
• Co je Ekologický Program?
• Studie o emisích CO2
• Zajímavosti Nového Města na Moravě