Jak kompostovat vařené jídlo a co do kompostu nepatří

Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost. Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.

Výběr kompostéru

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace. My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují.

Typy kompostérů

• Modulární kompostér JERY: Zahradní kompostér s unikátní konstrukcí pro snadnou montáž a demontáž. Umožňuje kontinuální kompostování ve dvou fázích. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci.
• Masivní dřevěný kompostér: Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.
• Zateplený otočný kompostér JORA: Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost.
• Drátěný kompostér GABI: Prakticky nezničitelný drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám.

Co kompostovat

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu.

Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Co nekompostovat

Kompostování je skvělý způsob, jak snížit množství odpadu a zároveň vytvořit kvalitní půdu pro zahradu. Ne všechen organický odpad je ale vhodný pro kompostování. Nesprávně zvolený materiál může způsobit problémy, jako je zpomalení rozkladu, nepříjemný zápach nebo přitahování škodlivých organismů.

Vařené jídlo, maso, mléčné výrobky nebo mastné potraviny nejsou pro kompost vhodné. Tyto materiály mohou přitahovat hlodavce, hmyz nebo jiná zvířata a způsobit nepříjemný zápach. Rostliny napadené plísní, škodlivými houbami nebo viry by se do kompostu dávat neměly. Plevele, které již vytvořily semena, mohou po aplikaci kompostu znovu vyrůst. Citrusy obsahují kyseliny, které narušují mikrobiální rovnováhu kompostu. Papír nebo textilie znečistěné chemikáliemi, barvami nebo plasty nejsou vhodné pro kompostování. Popel z uhlí nebo briket obsahuje těžké kovy a toxické látky. Silné větve, ořechové slupky nebo kokosy se rozkládají velmi pomalu. Pokud je chcete kompostovat, je nutné je nejprve rozdrtit nebo rozemlít. Trus psů, koček nebo jiných masožravců obsahuje patogeny a parazity, které mohou být zdravotně nebezpečné. Kompostujte pouze trus býložravců (např. králíků nebo slepic), resp. Rostlinné i živočišné tuky a oleje zpomalují proces rozkladu a přitahují škůdce. Do kompostu nepatří žádné plastové obaly, igelity ani jiné nerozložitelné materiály.

Některé zkrátka do kompostu a popelnic na bioodpad nepatří. Co do hnědé popelnice a na kompost nedávat a proč:

• Kosti, maso a jídelní zbytky: Riziko kontaminace závadnými patogeny. Teplota v kompostu nemusí být dostatečně vysoká k tomu, aby došlo ke zničení nebezpečných patogenů. Maso je celkově náchylné ke špatnému rozkladu, který vede k tvorbě nezdravých bakterií a plísní, které zhoršují výslednou kvalitu kompostu. Nepříjemný zápach. Přilákání nechtěných živočichů, jako jsou psi, kočky, lasičky a krysy.
• Tuky a oleje: Nefungují jako zdroj živin. Produkce škodlivých látek při rozkladu, které mohou být zhoubné pro organismy důležité pro kompostovací proces. Zpomalení kompostovacího procesu kvůli zpomalení proudění kyslíku. Vznik nebezpečných plísní kvůli zakrytí organických částí kompostu. Přilákání nechtěných živočichů. I v případě tuků a olejů hrozí přilákání zvířat, která kompostovací proces mohou narušit a znehodnotit.
• Mléčné výrobky: Zabránění vzniku kvalitního humusu kvůli vysokému obsahu bílkovin a tuků. Vytváření nebezpečných plynných látek a rychlý nárůst teploty v důsledku rychlého rozkladu způsobeného bakteriemi, kvasinkami a plísněmi. Zničení užitečných mikroorganismů v kompostu vlivem vyprodukovaných plynných látek. Překyselení kompostu zpomalující kompostovací proces a bránící růstu užitečných bakterií.

Jak kompostovat správně

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Čtěte také: Výzvy recyklace plastů

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici, která vám na přehledném diagramu zároveň ukazuje, je-li materiál příliš suchý, mokrý nebo je-li jeho vlhkost optimální. Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku. Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.

Při kompostování je důležité dát si pozor na několik klíčových faktorů, abyste dosáhli kvalitního kompostu a předešli problémům:

1. Maso, kosti, ryby, mléčné výrobky a tuky. Tyto materiály se rozkládají pomalu, zapáchají a přitahují hlodavce a jiné škůdce. Exkrementy masožravých zvířat (psi, kočky), které mohou obsahovat parazity a patogeny. Rostliny ošetřené pesticidy, herbicidy nebo jinými chemikáliemi, které mohou narušit proces rozkladu. Chemicky ošetřené dřevo, barvy, ředidla a jiné chemikálie. Plevele se semeny, které by se mohly v kompostu šířit. Rostliny napadené chorobami, které by se mohly v kompostu přenášet. Citrusové plody a cibule ve velkém množství, které mohou narušit pH kompostu. Plasty, sklo, kovy, textil a další nerozložitelné materiály. Vařené jídlo, které přitahuje hlodavce.
2. Kompost by měl být vlhký, ale ne mokrý. Ideální vlhkost je podobná vyždímané houbě. Pravidelně kompost provzdušňujte přehazováním, aby se do něj dostal kyslík, který je nezbytný pro rozkladné procesy. Kompostér by měl mít odvětrávání.
3. Udržujte vyvážený poměr uhlíkatých (hnědých) a dusíkatých (zelených) materiálů. Ideální poměr je zhruba 2:1 ve prospěch uhlíkatých materiálů. Uhlíkaté materiály zahrnují suché listí, slámu, piliny, papír a karton. Dusíkaté materiály zahrnují posekanou trávu, zbytky zeleniny a ovoce a kávovou sedlinu.
4. Pro urychlení kompostování je ideální takzvané horké kompostování, kdy teplota kompostu dosahuje 50-70 °C. Tato teplota zničí semena plevelů a patogeny.
5. Čím menší jsou kousky kompostovaného materiálu, tím rychleji se rozkládají.
6. Zápach z kompostu obvykle signalizuje nedostatek kyslíku nebo nadměrnou vlhkost. Zkontrolujte vlhkost a pravidelně kompost provzdušňujte.

Využití kompostu

Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete. Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce.

Správný kompost je potřeba hýčkat a dávat do něj jen vhodné přísady. Hromadu kompostu postupně zvětšujeme a doplňujeme v průběhu celého roku, přitom je potřeba mít odděleně asi tři hromady z různého období, které postupně dozrají.

Čtěte také: Bioodpad a jeho význam

tags: #varene #jidlo #na #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce zpracováním komunálního odpadu
• Nádraží Trnava
• Emise škodlivých látek
• Emise dieselových motorů
• Povinnosti šéfredaktora v ochraně přírody