Národní muzeum v přírodě a orchestrion Klepetář

07.04.2026

Národní muzeum v přírodě sdružuje pět institucí - dvě na Moravě a tři v Čechách. Jejich posláním je dokumentovat, ochraňovat a uchovávat více než dvě stě let historie lidového stavitelství a přibližovat způsob života na venkově. Každá z nich odráží kulturu jiného regionu a je proto jedinečná. Zveme Vás k putování chudobným Valašskem, úrodnou Hanou, hornatou Vysočinou, rozmanitým Plzeňskem a tajuplnými Sudety. Poznejte příběhy obyčejných lidí na pozadí každodenních událostí i velkých dějin. Srovnejte jejich život s tím svým a objevujte spolu s námi odkaz našich předků. Není jen dávnou historií. Může nám přinést zajímavé poučení a inspiraci i pro dnešek.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je největším muzeem svého druhu v České republice. Je tematicky rozčleněno na tři areály - Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu - v nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov. Již jeho zakladatelé usilovali o vytvoření živého muzea - areály proto během celého roku ožívají pořady a akcemi zaměřenými na prezentaci běžného života, folkloru, obřadů, zvyků a rukodělných technologií. Nic strnulého pro nostalgiky tu ale nečekejte. je už od doby zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových prezentováno živě - při práci i zábavě.

Městský způsob života na Valašsku na přelomu 19. a 20. století představuje Dřevěné městečko, umístěné v rožnovském parku. Radnice, Billův měšťanský dům a později hospoda U Vašků, stavby převezené z místního náměstí, tvořily od počátku základ muzejního areálu. Nejrozsáhlejší území muzea zabírá Valašská dědina, budovaná od roku 1962. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádky jsou umístěny v terénu, který připomíná mnohé valašské vsi. Zvláště děti budou nadšené z domácích zvířat, horských ovcí valašek, prasátek či králíků. Při procházce na čerstvém vzduchu vám jistě přijdou vhod krajové speciality v Hospodě ze Zděchova.

Funkční technické stavby, převážně na vodní pohon, soustřeďuje Mlýnská dolina, otevřena v roce 1982. V areálu údolní louky u starého vodního náhonu můžete obdivovat technickou zručnost našich předků a jejich schopnost využívat přírodní zdroje.

Restaurování orchestrionu Klepetář

V roce 2016 realizovalo Valašské muzeum v přírodě ve spolupráci s varhanářem panem Jiřím Červenkou z Lanškrouna - Jakubovic rozsáhlý restaurátorský a konzervační zásah na orchestrionu Klepetář, který do muzejních sbírek darovali v roce 2002 potomci rodiny Terrichovy z Paskova. Orchestrion Klepetář je představitelem velkých mechanických hudebních automatů, s nimiž se od konce 19. století setkáváme i na Valašsku v mnoha hostincích, kavárnách a společenských sálech. Uměly napodobit malý orchestr a následné čtvrtstoletí se bez nich neobešla jakákoliv lidová zábava, tancovačka.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Muzejní exemplář byl vyroben po roce 1908 a lze ho označit již za produkt větší tovární výroby, kdy obchodní strategii od menších výrobců hudebních nástrojů a reprodukční techniky přebírají iniciativní obchodníci. Základem orchestrionu je pianový mechanismus se strunami doplněný dvojicí bubínků, činelem, trianglem a xylofonem. Hudební melodie, přesněji jejich notové zápisy jsou zaneseny prostřednictvím skobiček a kolíčků na výměnné válce. Orchestrion má válce 2 a na každém je 8 písní převážně z repertoáru Karla Hašlera. Celý mechanismus se spustí vhozením mince: roztočí se válec a jednotlivé skobičky pak rozpohybují příslušnou mechaniku kladívek, bubínků atd.

Dřevěná skříň orchestrionu je samostatnou prací nábytkového truhláře. Svou výzdobou, dýhováním, plastickými římsami, dekorovanými sloupky i mosazným kováním, odpovídá secesnímu stylu. Orchestrion je v současnosti funkční a návštěvníci muzea ho mohou nalézt v areálu Valašské dědiny v expozici Hospody s kupeckým krámem ze Zděchova. Připomíná zde časy její největší slávy, kdy ji provozovali hostinští Seidlovi a v rohu místní nálevny stával dle vzpomínek zděchovských pamětníků manželů Ezechýlových také tzv. Když mě má panenka nechce ráda mít?

Hranický orchestrion byl zakoupen do sbírek muzea v 70. letech minulého století. Původně stál v hospodě U Urbanů ve Velké. Orchestrion vyrobila firma Klepetář na přelomu 19. a 20. století. Orchestrion je mechanický hrací stroj napodobující zvuk orchestru nebo alespoň několika hudebních nástrojů. Hudba je zaznamenána na dřevěných válcích s ocelovými hřebíčky, pohon stroje zajišťuje těžké závaží. Skříň orchestrionu byla více či méně zdobená vyřezávanými detaily a různými zdobenými nástavbami, nechyběla ani ručně malovaná skla. Největší rozmach orchestriony zažily na přelomu 19. a 20. století, kdy se staly přímo módním hitem. Vyhledávány byly až přibližně do roku 1930. Dnes orchestriony najdete zpravidla jen v expozicích či depozitářích muzeí. České země mají ve výrobě orchestrionů bohatou tradici, jejich výroba měla na přelomu 19. a 20. století.

Čtěte také: Unikátní skanzen v Zubrnicích

Čtěte také: Historie Valašského muzea

tags: #muzeum #v #prirode #orchestrion #informace