Tipy pro zahradu plnou života a radosti


18.04.2026

Zahrada bez trávníku je pro mnohé nepředstavitelná, pro někoho však může jít o originalitu či promyšlený koncept. Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění skladbu i podobu parků a zelených ploch. Novým trendem je výsadba rostlin, které byly dříve považovány za plevele.

Chaos gardening

Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný.

Bylinková zahrada

Pro zahrádkáře a bylinkáře již sezóna začala. Od května do října můžeme obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici.

Jarní úklid s rozumem

Tradice jsou hezká věc, ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.

Využití plastových květináčů

Každý, kdo někdy kupoval sazeničky, má doma alespoň pár plastových květináčů. Ty po přesazení často končí v popelnici nebo se hromadí někde v koutě. Přitom právě tyto nádoby mohou v zahradě plnit desítky užitečných rolí - pomáhají chránit rostliny, organizovat zahradnické nástroje, budovat životní prostor pro užitečný hmyz i šetřit zeminu.

Čtěte také: Jak popsat obrázky přírody?

Ochrana sazenic

Chcete-li ochránit své sazeničky před větrem, škůdci a dalšími nepříznivými vlivy, nepoužívaný plastový květináč je k tomu jako předurčený. U čerstvě zasazených rostlin si navíc vystačíte i s tím nejmenším. Odstřihněte dno květináče. Vznikne vám takový malý límec, který můžete použít jako ochranu mladých sazenic či přesazovaných rostlin.

Větší květináče s odstřiženým dnem lze skvěle použít například při výsadbě rajčat. Umístěte je kolem rostliny tak, abyste ji nepolámali. Ochráníte tak sazenici před škůdci. Kolem límce na rajčata můžete rozsypat kávovou sedlinu, která odrazuje slimáky.

Noční či ranní mrazíky mohou pro rostliny představovat velké nebezpečí. Pokud se tedy očekává mráz, je potřeba vysazené rostliny chránit.

Skladování

Nepoužívané květináče mohou skvěle posloužit i jako užitečné skladovací nádoby. Uložit do nich lze zahradnické nůžky, štítky, provázky, tužky. Stačí je připevnit na vhodné místo pomocí hřebíku či vrutu. Zkrátka tam, kde tyto drobnosti potřebujete mít k ruce nejčastěji.

Štítky na rostliny

Když vysazujete rostliny, ať už na zahradu, na parapet či do skleníku, vždy se hodí označit si je štítky. Proužky zastřihněte ve spodní části do špičky, čímž vám vzniknou praktické štítky. Na ně napište název rostliny a zapíchněte je do zeminy.

Čtěte také: Voda a příroda: Důležité informace

Úspora zeminy

Chcete-li vysadit rostlinu do menšího květináče, než který máte zrovna k dispozici, nemusíte kupovat nový. Stačí vzít jeden větší a druhý menší. Ten malý otočte dnem vzhůru a položte ho na dno velkého květináče. Rostlina bude mít dostatečný prostor na zakořenění a vy ušetříte zeminu i peníze za nový květináč. Při tomto způsobu výsadby je navíc květináč s rostlinou mnohem lehčí.

Domeček pro hmyz

Jak jistě víte, některý hmyz je potřeba si v zahradě předcházet. Jmenujme například včely, berušky nebo třeba škvory. Aby se u nás hmyzím pomocníkům líbilo, lze jim připravit domeček ze starého květináče a různých přírodních materiálů. Všechny přírodní materiály zahrádkář doporučuje narovnat do květináče tak, aby příliš nevykukovaly ven. Hotový domek pro hmyz lze vložit mezi větve stromu nebo ho připevnit například hřebíkem.

Do dna plastového květináče můžete také udělat dírku a zevnitř do ní zapíchnout tenký klacík či bambusovou oporu k rostlinám. Pak už jen stačí nádobku vyplnit senem, otočit dnem vzhůru a zapíchnout mezi rostliny.

Ohraničení pro rostliny

Kdo někdy sázel mátu, ten moc dobře ví, že pokud se rostlina nehlídá, je schopna rozrůst se s lehkou nadsázkou po celé zahradě. Starý květináč lze v tomto případě použít jako hranici pro mátu či další široce expanzivní rostliny. Rostlinu zasaďte spolu s květináčem tak, aby jeho okraj lehce vyčníval z půdy ven.

Rozdávání radosti

Namnožili jste si rostliny a teď nevíte, co s nimi? Ideální čas zajít pro staré květináče! Všechny nové rostlinky rozsaďte a těmi, které máte navíc, obdarujte své přátele, sousedy nebo třeba kolegy.

Čtěte také: Více o rostlinách

Další využití

Ze starých květináčů jde vyrobit mnoho dalších věcí. Máte-li přebytek terakotových květináčů, zkuste z nich pomocí provázků vytvořit veselé sošky. A pokud pro své květináče přeci jen nenajdete žádné využití, dejte je do krabice k popelnici s cedulkou „K rozebrání“. Možná je ocení někdo jiný. Do směsného odpadu je však nikdy nevyhazujte.

Aktivity s dětmi v zahradě

Pozvi své blízké ven!

Pozvěte netradičně někoho ven. Třeba kamaráda, který není moc velký fanoušek chození do přírody. Vytvořte vstupenky, obdarujte rodinu dobrodružným kamenem, zabalte kamarádům fotovýzvu do krabičky nebo pošlete zážitkové pohlednice. Pozvání vyrobená s láskou se těžko odmítají.

Den Slunce a jeho síla

Slunce je pro nás velice důležité, ohřívá naší planetu, díky němu žijeme. Když se sluneční paprsky pomocí lupy nasměrují na jedno místo, mají takovou sílu, že mohou zapálit např. papír. Poučíme děti o bezpečnosti. Lupou míříme vždy jen na papír, který máme pod dohledem - rozhodně ne na živé tvory! Děti si mohou vyzkoušet, jak daleko od papíru musí lupu držet, aby se paprsky soustředily do jednoho bodu.

Hravé bojování

Sledujte mláďata, kolik času se perou, okusují, jsou v jednom chumlu. 1. Stačí si lehnout a vaše mláďátka vás rychle objeví a už jsou na vás. Pak stačí jen chytat, objímat, jemně strkat, lochtat (pokud to nikomu nevadí), jakož i okusovat.

  • Ze začátku je třeba objevovat a vzájemně si vymezovat své osobní hranice. Co komu sedí, co ne. Občas něco přeženou děti, občas vy. I to k tomu patří. Jinak hranice neobjevíte.
  • Někdy jim stačí klacek, papír, šiška a jejich představivost vykouzlí pušku, kanón, granát. Jindy mají chuť vyrábět zbraně opravdovější. Pohlídejte, ať nemají ostré hrany nebo špičaté konce, kterými by šlo skutečně zranit.
  • Vytvořte si pohyblivý terč, ten od vás chce víc přesnosti, obratnosti, opatrnosti. Stačí třeba kus dřeva zavěšený na větvi.
  • Nechte je občas něco zničit. Je to nejen uvolnění tlaků, ale i silná badatelská cesta. Běžte ven, tam je materiálu k ničení dost. Samozřejmě vybírejte tak, aby to nikomu a ničemu neškodilo - suchá tráva, kameny, větve, led, písek.
  • Často jim stačí jen svobodný prostor a čas. Jejich představivost zajistí vše další. Bojové scény, protihráče, zachráněné jednorožce. Děti jsou odborníci na hru, i tu bojovou.

Lehnout si do trávy a koukat na mraky

Při vytváření atlasu mraků se moc nenadřete. Dokonce se u toho můžete válet na dece. Podívejte se na nebe a sledujte mraky nad sebou. Nalaďte na ně svou představivost. Jaká zvířata, rostliny nebo věci na nebi běhají a rostou? Všechno je povoleno, v jednom mraku může každý vidět něco jiného a vůbec nevadí, když se neshodnete.

Náramek z rostlin

Školní herbář, jeden z těch zábavnější školních projektů mého dětství. Už pár let čekám, že si děti ze školy donesou podobný úkol. Ze čtvrtky nastříhejte pásky na náramky, nalepte oboustranku. Než vyrazíte na lov, domluvte se s dětmi, jaké druhy a části rostlin je vhodné trhat. Vyberte místo, které je rozmanité a bohaté na plevele, voňavé bylinky a květy. Lepení ulovených ozdob je velmi snadné. Některým dětem vyhovuje mít náramek rovnou na zápěstí. Jiné raději zdobí pásek a na ruku si jej navléknou až ozdobený.

Užij si záplavu žlutých květů

  1. Je skvělé věnovat dost řasu pozorování žlutozeleného koberce. Co vše se tu hýbe, kdo tu hledá potravu, kdo úkryt?
  2. Jak se maluje pampeliškovými barvami? Vyzkoušejme to na papír. Nebo co takhle si vyrobit pampeliškové domalovánky?
  3. Pampelišky jsou dokonalý materiál na vyrábění a zdobení. Vyrobit můžeme si hodinky, brčka na bublání, prstýnky, chobotničky, frkačky, věnečky, tetování pampeliškovým mlékem...
  4. Trávník plný pampelišek je skvělá herna. Můžeme vyzkoušet, jak daleko dolétne chmýří, zahrát si na pampeliškové víly, které doprovází semínka na dobrodružné cestě.

Jednoduchá atrakce - rovnováha

Prkno, kulatina, kámen či cihla. Nic víc není třeba. A může začít nejen hodina tělocviku, ale i fyziky. Děti okamžitě přirozeně hledají rovnováhu, pracují s těžištěm. Padají, radují se, objevují.

Stavba dráhy

  1. Nejprve je dobré se s dětmi domluvit, kde a s čím mohou stavět. Také je přínosné si ukázat pár příkladů - jaké překážky v terénu lez využít k přeskokům, co vyrobit k přelézání, jak vyznačit trasu, co je a co není bezpečné.
  2. Nejlepší je, když vlastní stavbu otestují nejprve její autoři. Vyzkouší si trasu, přechody mezi překážkami, náročnost, vtipnost dráhy. Mohou ještě něco upravit, pokud je třeba.
  3. Když se děti svých postavených cest nabaží, často je napadnou změny a úpravy. Testují se nové výzvy, vyšší překážky nebo veselejší úkoly.

Rovnováha s klacíkem

  1. Každé z dětí si najde ideálně suchou rovnou větvičku. S klacíkem si nejprve hrajeme a hledáme rovnováhu na prstu, pak na hlavě, rameni či nosu, noze, jak nás bude bavit. Cíl je najít pro klacík rovnovážný stav.
  2. Když se nám podařilo najít rovnováhu s klacíkem, vyzkoušíme si vyrobit malou váhu/houpačku pro hračky či přírodniny. Jednoduše podložíme rovné prkýnko kulatým špalíkem. Minimalistickou variantu lze vyrobit z kuchyňského prkýnka. Nechme děti trochu objevovat, co je těžší: jablko, nebo šiška, plastový lední medvěd, nebo labuť, jablko, nebo hruška?
  3. Je skvělé, když mohou děti objevovat rovnováhu na vlastní kůži. Proto jim nabídneme stavební materiál - kratší prkno pro jednoho, delší pevnější prkno/fošnu pro celou skupinu, k tomu kulaté špalky, cihly či provaz na stromě - a požádáme je, ať si vyrobí a otestují vlastní houpačku.
  4. Velkou houpačku si představíme jako váhu a budeme zkoumat, jak se mění rovnováha, když sebe jako závaží posunujeme po rameni váhy ke středu, či od středu dál. Děti rozhodně rády vyzkouší i pokusy s vystřelováním přírodnin či předmětů.

Den matek - obdaruj výrobkem z přírody

Pojďme si užít společný čas venku a při tom vyrobit pěkný obrázek. Třeba jako dárek ke Dni matek. Barvy nám tentokrát poskytne pestrá přírodní paleta. Pojďme této paletě nejdříve přijít na kloub. Hnědou barvu má pro nás hlína. Zelená je venku zastoupená hned v několika odstínech: tráva, listí, mech, červenou, růžovou i oranžovou nám poskytnou cihly, žlutou pampelišky….

Lupa z kelímku

Pojďme si vlastnoručně vyrobit pomůcku pro objevování divočiny v trávě, na stromech, v hlíně i ve vodě. Kelímkové lupy lze koupit, ale není to nutné a při opakovaném používání se mohou poškrábat Proto se hodí si na běžné pozorování a objevy vyrobit vlastní lupu. Do skleničky či kelímku můžeme šetrně lovit, pak rychle přetáhnout kousek igelitu a zagumičkovat. Na igelit kápneme trochu vody, aby vznikla jedna velká kapka.

Cesta džunglí

  1. Na vhodném místě natáhněte provaz tak, aby tvořil trasu pro malé dobrodruhy. Příprava je časově náročnější, ale použijte alespoň 50, nejlépe však 100 metrů provazu.
  2. Dětem dejte do ruky malé karabiny, aby se mohly připnout na provaz. Pokud nemáte karabinky, stačí kroužky od záclon, ruličky od toaletního papíru nebo očko z provázku. Děti po jednom nastupují na start, připnou se na provázek a prochází džunglí, aby se s karabinkou dostaly do cíle.

Houba z citrusové kůry

  1. Při jezení citrusové svačiny zkusíme zachovat co největší kus slupky vcelku. Např. mandarinka se dá oloupat snadno: jemně nožem nařízneme slupku po obvodu a pak odloupneme v celku.
  2. Na výrobu “houby” si připravíme klacík, které na jednom konci zašpičatíme.
  3. Poté stačí den za dnem pozorovat, co se s kloboukem děje. Jak sesychá, kdy začne chytat první plíseň? Není nutné nechávat “houbičky” venku do úplného rozkladu, to by trvalo opravdu hodně dlouho. Nicméně je užitečné porovnat původní odhad dětí se skutečností.
  4. A jak dlouho tedy ten rozklad trvá? Kvůli vysokému obsahu kyselin a esenciálních olejů totiž může slupka zpočátku zpomalit růst některých mikroorganismů, což mírně prodlužuje rozklad v porovnání např. s bramborovými slupkami.

Odhadni, jak těžké je jedno kilo

  1. Úkol je jednoduchý: rozběhnout se po okolí a do látkové tašky, pytlíku či jen do rukou ulovit něco, co je jedno kilo těžké. Co by to mohlo být? Větev, kámen, hrst kamínků, pytel šišek? Kdo chce, může si připravit i víc kilových přírodnin.
  2. Na váze děti zjistí, jak přesný byl jejich odhad. Pomocí mincíře či váhy ověřují váhu svých přírodnin, případně odebírají či přidávají, aby měli přesně jedno kilo.
  3. Výsledná kila vystavíme, aby se nám postupně sešla celá sada přírodnin vážících jedno kilo. Je to skvělé porovnání, vidět na jednom místě zavěšené v taškách či pytlíkách kilo kamenní, kilo větví, kilo listí, kilo trávy atd.

Hra našich rodičů

Vyrobit si vlastní hru ze dřeva. Zdokonalit svou koordinaci... Z vhodné větve (průměr 3-5 cm) vyrobíme špačka. Pak už jen stačí položit špačka na zem či jiné vhodné místo a připravit si pálku (přiměřeně silnou a dlouhou větev) pro odpálení. Vyklidíme bezpečnou zónu pro odpal a pak už je možné začít zkoušet udeřit špačka do zašpičatělého konce tak, aby se vymrštil do vzduchu. Dalším úderem pálky ho můžeme odpálit do dálky. Dětem však často stačí naučit se vystřelovat špačka do vzduchu.

Venkovní muzeum

Pojďme udělat venkovní muzeum! Děti vyrobí "exponáty" z přírodních materiálů a napíší ke každému informační cedulku.

tags: #stojící #lidé #květina #venku #příroda #tipy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]