Zahrada bez trávníku je pro mnohé nepředstavitelná, pro někoho však může jít o originalitu či promyšlený koncept. Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění skladbu i podobu parků a zelených ploch. Novým trendem je výsadba rostlin, které byly dříve považovány za plevele.
Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný.
Pro zahrádkáře a bylinkáře již sezóna začala. Od května do října můžeme obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici.
Tradice jsou hezká věc, ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.
Každý, kdo někdy kupoval sazeničky, má doma alespoň pár plastových květináčů. Ty po přesazení často končí v popelnici nebo se hromadí někde v koutě. Přitom právě tyto nádoby mohou v zahradě plnit desítky užitečných rolí - pomáhají chránit rostliny, organizovat zahradnické nástroje, budovat životní prostor pro užitečný hmyz i šetřit zeminu.
Čtěte také: Jak popsat obrázky přírody?
Chcete-li ochránit své sazeničky před větrem, škůdci a dalšími nepříznivými vlivy, nepoužívaný plastový květináč je k tomu jako předurčený. U čerstvě zasazených rostlin si navíc vystačíte i s tím nejmenším. Odstřihněte dno květináče. Vznikne vám takový malý límec, který můžete použít jako ochranu mladých sazenic či přesazovaných rostlin.
Větší květináče s odstřiženým dnem lze skvěle použít například při výsadbě rajčat. Umístěte je kolem rostliny tak, abyste ji nepolámali. Ochráníte tak sazenici před škůdci. Kolem límce na rajčata můžete rozsypat kávovou sedlinu, která odrazuje slimáky.
Noční či ranní mrazíky mohou pro rostliny představovat velké nebezpečí. Pokud se tedy očekává mráz, je potřeba vysazené rostliny chránit.
Nepoužívané květináče mohou skvěle posloužit i jako užitečné skladovací nádoby. Uložit do nich lze zahradnické nůžky, štítky, provázky, tužky. Stačí je připevnit na vhodné místo pomocí hřebíku či vrutu. Zkrátka tam, kde tyto drobnosti potřebujete mít k ruce nejčastěji.
Když vysazujete rostliny, ať už na zahradu, na parapet či do skleníku, vždy se hodí označit si je štítky. Proužky zastřihněte ve spodní části do špičky, čímž vám vzniknou praktické štítky. Na ně napište název rostliny a zapíchněte je do zeminy.
Čtěte také: Voda a příroda: Důležité informace
Chcete-li vysadit rostlinu do menšího květináče, než který máte zrovna k dispozici, nemusíte kupovat nový. Stačí vzít jeden větší a druhý menší. Ten malý otočte dnem vzhůru a položte ho na dno velkého květináče. Rostlina bude mít dostatečný prostor na zakořenění a vy ušetříte zeminu i peníze za nový květináč. Při tomto způsobu výsadby je navíc květináč s rostlinou mnohem lehčí.
Jak jistě víte, některý hmyz je potřeba si v zahradě předcházet. Jmenujme například včely, berušky nebo třeba škvory. Aby se u nás hmyzím pomocníkům líbilo, lze jim připravit domeček ze starého květináče a různých přírodních materiálů. Všechny přírodní materiály zahrádkář doporučuje narovnat do květináče tak, aby příliš nevykukovaly ven. Hotový domek pro hmyz lze vložit mezi větve stromu nebo ho připevnit například hřebíkem.
Do dna plastového květináče můžete také udělat dírku a zevnitř do ní zapíchnout tenký klacík či bambusovou oporu k rostlinám. Pak už jen stačí nádobku vyplnit senem, otočit dnem vzhůru a zapíchnout mezi rostliny.
Kdo někdy sázel mátu, ten moc dobře ví, že pokud se rostlina nehlídá, je schopna rozrůst se s lehkou nadsázkou po celé zahradě. Starý květináč lze v tomto případě použít jako hranici pro mátu či další široce expanzivní rostliny. Rostlinu zasaďte spolu s květináčem tak, aby jeho okraj lehce vyčníval z půdy ven.
Namnožili jste si rostliny a teď nevíte, co s nimi? Ideální čas zajít pro staré květináče! Všechny nové rostlinky rozsaďte a těmi, které máte navíc, obdarujte své přátele, sousedy nebo třeba kolegy.
Čtěte také: Více o rostlinách
Ze starých květináčů jde vyrobit mnoho dalších věcí. Máte-li přebytek terakotových květináčů, zkuste z nich pomocí provázků vytvořit veselé sošky. A pokud pro své květináče přeci jen nenajdete žádné využití, dejte je do krabice k popelnici s cedulkou „K rozebrání“. Možná je ocení někdo jiný. Do směsného odpadu je však nikdy nevyhazujte.
Pozvěte netradičně někoho ven. Třeba kamaráda, který není moc velký fanoušek chození do přírody. Vytvořte vstupenky, obdarujte rodinu dobrodružným kamenem, zabalte kamarádům fotovýzvu do krabičky nebo pošlete zážitkové pohlednice. Pozvání vyrobená s láskou se těžko odmítají.
Slunce je pro nás velice důležité, ohřívá naší planetu, díky němu žijeme. Když se sluneční paprsky pomocí lupy nasměrují na jedno místo, mají takovou sílu, že mohou zapálit např. papír. Poučíme děti o bezpečnosti. Lupou míříme vždy jen na papír, který máme pod dohledem - rozhodně ne na živé tvory! Děti si mohou vyzkoušet, jak daleko od papíru musí lupu držet, aby se paprsky soustředily do jednoho bodu.
Sledujte mláďata, kolik času se perou, okusují, jsou v jednom chumlu. 1. Stačí si lehnout a vaše mláďátka vás rychle objeví a už jsou na vás. Pak stačí jen chytat, objímat, jemně strkat, lochtat (pokud to nikomu nevadí), jakož i okusovat.
Při vytváření atlasu mraků se moc nenadřete. Dokonce se u toho můžete válet na dece. Podívejte se na nebe a sledujte mraky nad sebou. Nalaďte na ně svou představivost. Jaká zvířata, rostliny nebo věci na nebi běhají a rostou? Všechno je povoleno, v jednom mraku může každý vidět něco jiného a vůbec nevadí, když se neshodnete.
Školní herbář, jeden z těch zábavnější školních projektů mého dětství. Už pár let čekám, že si děti ze školy donesou podobný úkol. Ze čtvrtky nastříhejte pásky na náramky, nalepte oboustranku. Než vyrazíte na lov, domluvte se s dětmi, jaké druhy a části rostlin je vhodné trhat. Vyberte místo, které je rozmanité a bohaté na plevele, voňavé bylinky a květy. Lepení ulovených ozdob je velmi snadné. Některým dětem vyhovuje mít náramek rovnou na zápěstí. Jiné raději zdobí pásek a na ruku si jej navléknou až ozdobený.
Prkno, kulatina, kámen či cihla. Nic víc není třeba. A může začít nejen hodina tělocviku, ale i fyziky. Děti okamžitě přirozeně hledají rovnováhu, pracují s těžištěm. Padají, radují se, objevují.
Pojďme si užít společný čas venku a při tom vyrobit pěkný obrázek. Třeba jako dárek ke Dni matek. Barvy nám tentokrát poskytne pestrá přírodní paleta. Pojďme této paletě nejdříve přijít na kloub. Hnědou barvu má pro nás hlína. Zelená je venku zastoupená hned v několika odstínech: tráva, listí, mech, červenou, růžovou i oranžovou nám poskytnou cihly, žlutou pampelišky….
Pojďme si vlastnoručně vyrobit pomůcku pro objevování divočiny v trávě, na stromech, v hlíně i ve vodě. Kelímkové lupy lze koupit, ale není to nutné a při opakovaném používání se mohou poškrábat Proto se hodí si na běžné pozorování a objevy vyrobit vlastní lupu. Do skleničky či kelímku můžeme šetrně lovit, pak rychle přetáhnout kousek igelitu a zagumičkovat. Na igelit kápneme trochu vody, aby vznikla jedna velká kapka.
Vyrobit si vlastní hru ze dřeva. Zdokonalit svou koordinaci... Z vhodné větve (průměr 3-5 cm) vyrobíme špačka. Pak už jen stačí položit špačka na zem či jiné vhodné místo a připravit si pálku (přiměřeně silnou a dlouhou větev) pro odpálení. Vyklidíme bezpečnou zónu pro odpal a pak už je možné začít zkoušet udeřit špačka do zašpičatělého konce tak, aby se vymrštil do vzduchu. Dalším úderem pálky ho můžeme odpálit do dálky. Dětem však často stačí naučit se vystřelovat špačka do vzduchu.
Pojďme udělat venkovní muzeum! Děti vyrobí "exponáty" z přírodních materiálů a napíší ke každému informační cedulku.
tags: #stojící #lidé #květina #venku #příroda #tipy