Voda v krajině, i ve městech, je základem života a zaslouží si naši ochranu. Porozumět koloběhu vody a jejímu vlivu na životní prostředí je zásadní. Tento článek vám přináší informace a aktivity, které můžete využít ve svém oddíle.
Přišel prudký liják, po táborové louce se valí voda, vedoucí krumpáči kopou odvodňovací kanálky, světlušky si ráchají holínky v nově vzniklých stružkách. „Včelko!“ zvolá jedna z nich. „A proč si tu vodu nemůžeme schovat, až bude zase sucho?“ Všichni si z loňského tábora pamatují to sucho, při kterém vyschl táborový potok a nebylo se kde cachtat. „Co?“ pousměje se Včelka a kope dál. Možná jste se dětskému nápadu pousmáli podobně jako Včelka - jak by se povodňová voda asi dala skladovat? Jenže proč se na jedné straně snažíme, aby voda z krajiny a měst co nejrychleji odtékala a pak se nám jí v suchých měsících nedostává?
Abychom lépe porozuměli tomu, co se kolem nás s vodou děje, podívejme se na to, jak je vodní režim v krajině narušován:
Základem je chodit ven a sledovat prostředí okolo nás. Někdy může být zajímavé podívat se na historické mapy území, kam se chystáme na výpravu, a porovnat původní koryto toku a jeho současný tvar. Zastavte se u studánky. Kde se v ní bere voda? Porovnejte, jak dlouho vydrží voda v loužích na různém povrchu, proč? Pokud narazíte na drn mechu, vyzkoušejte, kolik zadrží vody - výborné na pokusy jsou sivozelené polštáře bělomechu.
Zatímco se světluškami si spíše budete hrát s polštáři mechu, na schůzku roverského kmene můžete pozvat např. iniciátora vydařené revitalizace ve vašem okolí a diskutovat více do hloubky, v čem spočívá její význam.
Čtěte také: Jak popsat obrázky přírody?
Zahrajte si hru Meandry a povodně, která krásně ilustruje, jak meandrující koryto ovlivní průběh povodňové vlny a vede k uvědomění významu přirozených říčních koryt. Hra se hodí pro všechny věkové kategorie. Lišit se bude hloubka navazující diskuse.
Hru můžete zopakovat, aby si každý tým vyzkoušel obě situace.
Rozhodně by měla následovat alespoň krátká reflexe, hra je vlastně evokací k tématu, zde je pár námětů do diskuse:
Upravená koryta jsou konstruována tak, aby rychle odváděla vodu z krajiny. Pokud prší na větším území, po soutoku několika řek se zvyšuje pravděpodobnost, že se jejich povodňové vlny sejdou najednou a tím se zvýší ničivá síla povodně. V přirozených tocích voda teče pomaleji, povodňová vlna roste pomaleji a nemá takovou sílu, povodňové vlny z kratších a delších řek se při soutoku tak často nesetkají.
Proč vadí, když je povodňová vlna rychlá? Protože je menší čas se na ni připravit (evakuovat lidi a majetek, postavit hráze z pytlů s pískem apod.) a přijde naráz s větší silou.
Čtěte také: Více o rostlinách
K čemu jsou dobrá narovnaná říční koryta? Prvotním účelem narovnání říčních koryt bylo usnadnění lodní dopravy. V poslední době je spíše důležitá ochrana před záplavami - hodně lidí věří, že město se před povodní ochrání nejlépe pomocí drahých betonových hrází. Částečně to platí (ale ne vždy - občas se objeví povodeň, která se chová jinak, než bylo vypočítáno na základě statistik), ale má to řadu negativních vedlejších jevů způsobených zrychlením povodňové vlny. Dá se říci, že je to trochu sobecké řešení - tím, že svou obec ochráníte vyrovnáním koryta a zdmi okolo, zhoršíte situaci obcím po proudu pod vámi - povodeň na ně udeří rychleji a silněji.
Napadá vás, jaké další důsledky má rychlý odtok vody z krajiny? V krajině chybí zásoba podzemní vody. V sušších obdobích po povodních klesá voda ve studních, což způsobuje problémy se zásobováním lidí vodou v zemědělství i v přírodě (usychají stromy, mění se druhová skladba, mizí vzácné druhy).
Ve městě má zadržená voda velký význam pro tvorbu vhodného mikroklimatu. Relativní vlhkost ve městech bývá nízká, naopak teploty vyšší než v okolí mimo ně. To je zejména způsobeno:
Jak si tyto mechanismy představit? Opět stačí chodit venku s otevřenýma očima. Zkuste dětem na náměstí říct, ať si za horkého letního dne najdou místo, kde je jim příjemně. Nejspíš většina z nich skončí u kašny nebo pod stromy, proč? Je tam chládek. Proč? K ochlazování dochází díky vypařování vody. Můžete teploměrem změřit rozdíl teplot ve stínu pod přístřeškem u zastávky a ve stínu stromu.
Výborně k otevření tématu pro skautky a skauty, případně rovery, poslouží aktivita Koloběh vody ve městě. Jedná se o pohybovou simulační hru, která ilustruje koloběh vody v různých městských prostředích. Účastníci ve hře vystupují v roli molekuly vody. Jejich pohyb je řízen hody kostkou. Pravděpodobnosti vypaření, vsaku, odtoku odpovídají realitě. Po hře následuje diskuse, ve které by si účastníci měli uvědomit, jak se liší rychlost odtoku v různém prostředí a z toho vyplývající důsledky. Nedílnou součástí aktivity je i hledání odpovědi na otázku, čím zlepšit vodní cyklus v blízkosti domova.
Čtěte také: Transport koní Převalského letadlem
Všechny materiály ke hře naleznete na stránkách: skautskyinstitut.cz/prihody-prazske-prirody
Možná vás řada věcí napadla již v průběhu čtení článků, ale na závěr se hodí přiložit pár námětů, co pro zlepšení vodního cyklu můžeme udělat s oddílem, třeba v rámci blížící se kampaně Skautský dobrý skutek…
Nejsnazší může být nějaká pozitivní změna v okolí klubovny. Zkuste vytipovat místa, kde by byla vhodná výsadba zeleně - samozřejmě je vždy třeba zjistit vlastnické vztahy a dohodnout se se všemi, kterých se to týká.
Větší možnosti máte při přestavbě klubovny/základny. Zkuste již ve fázi návrhu zvažovat dopady na vodní cyklus. Pomoci vám mohou následující otázky:
Plánování přestaveb se týká hlavně vedení střediska či oddílů, případně roverů, rozhodně ale má cenu vysvětlovat, proč jste se k některým řešením uchýlili. Příklady jsou důležité, na založení zelené střechy se klidně může podílet celý oddíl.
Další možností je zapojit se do rozhodování na úrovni obce. Nemusí se jednat jen o přímé zapojení formou práce v zastupitelstvu nebo účasti v pracovních skupinách. Co třeba s dětmi vytvořit výstavu o vodě nebo zrealizovat hru Koloběh vody na obecním dětském dni či jiné akci?
| Název | Popis |
|---|---|
| GLOBE | Metodami badatelsky orientovaného vyučování a občanské vědy žáci zkoumají přírodu a pomáhají zlepšovat životní prostředí v okolí své školy. Oblasti: voda, půda, krajina, vegetace, meteorologie, změny v přírodě, věk: 3.- 9. ročník ZŠ, celá SŠ. |
| ŠKOLNÍ ZAHRADA | Specializovaný česko-slovenský on-line časopis je zaměřený na pěstitelství a vzdělávání ve školní zahradě. Naučíte se podle něj zahradu plánovat a projektovat, pěstovat bylinky i zeleninu, kompostovat, stavět jednotlivé zahradní prvky, učit zde přírodopis a zeměpis, ale i matematiku, fyziku nebo český jazyk. |
| LES VE ŠKOLE | Poznáte s žáky les, náš největší ekosystém, vlastními zážitky a objevováním, tak jako nikdy předtím. Učitel získává skvěle připravené roční plány aktivit pro každý ročník ZŠ. Témata: les všemi smysly, tajemství vody v lese, lesní rovnováha, mapování divočiny atd. věk: 1.- 9. ročník ZŠ. |
| EKOPOBYT.CZ | Pobytová střediska ekologické výchovy nabízí jedno či vícedenní pobyty zaměřené na posilování vztahu k přírodě a respektování principů trvale udržitelného rozvoje. |
| EKOŠKOLA | Jak zlepšit prostředí a okolí školy s plným zapojením žáků do rozhodování. Jak principy ekologie, o kterých se učíte, uvést ve vaší škole v opravdový život. |
| JDĚTE VEN | Inspirujeme rodiny, aby s dětmi trávili více času venku. Databáze her, návody, jak se ven vybavit, deník do divočiny pro děti ke stažení, studie a důvody, proč chodit ven. Témata: hry a aktivity naven, deník do divočiny, věk: předškolní děti, 1. - 3. |
Místo závěru máme pro vás jednoduchou výzvu. Zkuste celý následující týden, ať už půjdete kamkoli, sledovat okolí pohledem dešťové vody. Jaká bude její cesta?
tags: #co #je #prvek #venku #voda #a