S novou odpadovou legislativou přišlo mnoho změn, a to jak pro původce, tak pro provozovatele zařízení pro nakládání s odpady. Mnoho povinností se tak týká obcí, které figurují jak na straně původců, tak často i na straně provozovatelů sběrných dvorů, skládek a dalších zařízení.
Jedna z nových povinností, která ovlivní nakládání s odpady u původců, ale i u provozovatelů zařízení, je úprava objemného odpadu katalogové číslo (k. č.) 20 03 07 před jeho uložením na skládku. Úpravou je v tomto smyslu myšleno vytřídění alespoň kovů, plastů a dřeva velkých rozměrů.
Tato povinnost nemusí být jen nutným zlem v podobě další změny zavedeného obecního systému, ale může být i nástrojem jak snížit množství ukládaného odpadu na skládky a tím dosáhnutí snížení nákladů na odstranění odpadu a zvýšení cílů stanovených obcím pro odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu.
V zákoně o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále zákon o odpadech), jsou uvedeny cíle odpadového hospodářství, které si stanovila Česká republika pro komunální odpady. Jedná se o zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a úrovně recyklace komunálních odpadů, omezení množství skládkovaného komunálního odpadu a o cíle vztahující se k maximálnímu množství energetického využívání komunálních odpadů.
Prvním referenčním rokem je rok 2025, což pro obce znamená, že v tomto roce budou muset vytřídit alespoň 60 % recyklovatelné složky komunálního odpadu.
Čtěte také: Nadměrný odpad Dolní Břežany
Vytřídění objemného odpadu mohou obce zajistit buď přímo v místě vzniku, tedy na úrovni obce, např. při mobilním svozu objemného odpadu, nebo ve sběrném místě. V případě, že obec nebude mít možnost provést úpravu v místě vzniku a objemný odpad předá do zařízení pro nakládání s odpady, nejčastěji do sběrného dvora, popř. do mobilního zařízení pro sběr, nebude si moci již následně vytříděné komodity, jakými může být zejména dřevo k. č. 20 01 38, kovy k. č. 20 01 40 a plasty k. č. 20 01 39 uvést ve své evidenci a množství tak nebude moci pozitivně ovlivnit procento cílů pro vytřídění odpadů.
Dalším důvodem, proč by se obce měly snažit nalézt možnost vytřídění objemného odpadu ještě u původce, tedy mimo zařízení pro nakládání s odpady, je možnost uplatnění tohoto množství i v případě vykazování množství vytříděných odpadů pro potřeby získání odměn od autorizované obalové společnosti EKO-KOM.
V případě, že objemný odpad bude předán např. do sběrného dvora a až tam provede provozovatel zařízení jeho úpravu, tedy vytřídí zmiňované dřevo, plast a kovy, změní se u takto vytříděných odpadů katalogové číslo ze skupiny 20 Komunální odpady na katalogové číslo ze skupiny 19 Upravené odpady. Nebude se tak již jednat o komunální odpady a obec nebude jejich původcem, což by způsobilo, že si je nebude moci započítat do cílů pro vytřídění, ale ani si je uplatnit ve výkazech pro EKO-KOM.
Pokud obec nemá potenciál, ať už prostorový nebo personální, pro zajištění vytřídění objemného odpadu, ale chce zůstat původcem těchto vytříděných odpadů, lze se dohodnout např. s provozovatelem zařízení sběrného dvora, který jinak slouží pro obecní systém, a využít část jeho plochy jako místo určené obcí pro soustřeďování objemného odpadu, tzv. sběrné místo.
Vymezený prostor by tak musel být uveden v obecním systému jako místo pro odkládání objemných odpadů, které by sloužilo pro shromažďování odpadů převzatých od občanů obce a jejich vytřídění na dřevo, plast, kovy a zbytek objemného odpadu po vytřídění. Zároveň by takto vymezené místo muselo být zmíněno ve schváleném provozním řádu sběrného dvora, vč. jeho vymezení v samotném areálu tak, aby bylo zřejmé, že nejde o odpady přijaté sběrným dvorem.
Čtěte také: Rybolov a biodiverzita
Obec by tak evidovala až předání vytříděného odpadu z místa pro soustřeďování odpadů do sběrného dvora. V evidenci by po naplnění soustřeďovacího prostředku zaznamenala produkci A00 k. č. 20 01 38, 20 01 39, 20 01 40 a 20 03 07 a předání AN3 do zařízení sběrného dvora, resp. do mobilního zařízení pro sběr nebo do zařízení skládky.
Sběrný dvůr, mobilní zařízení pro sběr, popř. další zařízení pro nakládání s odpady, by tak evidovaly příjem odpadu B00 od obce. V případě, že by obec rovnou předala nevytříděný objemný odpad do zařízení, např. sběrného dvora, pak by obec předala odpad k. č. 20 03 07 kódem AN3 a sběrný dvůr by přijal k. č. 20 03 07 kódem B00 od obce.
Pokud bude mít sběrný dvůr ve svém provozním řádu povolenou úpravu odpadu tříděním (BR12), pak by po vytřídění vznikly z objemného odpadu k. č. 19 12 04 Plast a kaučuk, 19 12 07 Dřevo a např. na 19 12 02 Železné kovy.
Dalším rizikem je skutečnost, že pokud zbytkový objemný odpad po vytřídění provozovatel zařízení zaeviduje jako odpad po úpravě k. č. 19 12 12, pak by v případě jeho předání na skládku nemohla na tento odpad obec uplatnit tzv. slevu na občana. Poplatek za tunu uloženého odpadu by tak činil v roce 2023 namísto 500 Kč za tunu 1 000 Kč a v r. 2024 by tato částka dokonce vzrostla až na 1 250 Kč za tunu.
Předpokladem pro nastavení obecních systémů v souladu s platnou legislativou, které zároveň budou i finančně přijatelné pro místní samosprávy, je bezpochyby znalost problematiky odpadového hospodářství a spolupráce s provozovateli zařízení pro nakládání s odpady.
Čtěte také: Řešení odpadové krize
Většina občanů netuší, jaké jsou náklady na odpadové hospodářství. S novým zákonem o odpadech vstoupila v účinnost také nová povinnost pro obce týkající se informování občanů o odpadovém hospodářství.
V § 60 odst. 4 je uvedeno, že: „Obec je povinna informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Nejméně jednou ročně obec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce včetně nákladů na provoz obecního systému.“
Detailnější informace o plnění uvedené povinnosti nejsou ve vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady uvedeny a Ministerstvo životního prostředí pro dané téma doposud nepřipravilo žádný metodický pokyn.
Domníváme se proto, že dalo obcím volnou ruku, což odpovídá i podstatě této povinnosti a nekonečnému množství možností, které obce v případě řešení odpadového hospodářství mají (door-to-door, pytlový sběr, odpuštění poplatku, motivační slevy, edukativní akce na školách či ve spolupráci se spolky apod.).
Jaké informace tedy musíte zveřejnit?
Na závěr pro úplnost uvádíme, že podle § 122 odst. 1 písm. d) zákona o odpadech se nesplněním uvedené povinnosti (nebo její části) obec dopustí přestupku, který je možné sankcionovat až do výše 100 000 Kč.
Při průběžné evidenci a ročním hlášení se obce do roku 2024 včetně ještě řídí původní vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. To znamená, že průběžná evidence odpadů se do konce roku 2024 vede podle požadavků § 21 vyhlášky č.
Počínaje 1. lednem 2025 mají původci odpadu povinnost, při vedení průběžné evidence, vycházet z požadavků nové vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, konkrétně § 26. Od roku 2025 se tak průběžná evidence povede podle listu 2 přílohy č. 13 této nové vyhlášky.
Z hlediska četnosti se u obcí obvykle považuje za dostačující měsíční záznam provedených sběrů a svozů odpadů a dalšího nakládání s nimi.
Na základě nového zákona o odpadech se změnil okruh původců odpadu, kteří jsou povinni podávat roční hlášení. Tito původci mají povinnost podat roční hlášení již za rok 2022, tzn. do 28. února 2023.
Nové formuláře pro podání ročního hlášení se poprvé použijí k vykazování za rok 2025, tzn. že MŽP musí být zaslány do 28.
Souhrnné údaje z průběžné evidence, tj. roční hlášení, se budou vykazovat na formulářích, které tvoří přílohu č. 13 vyhlášky č.
V případě nakládání s POPs, budou původci povinni vyplnit rovněž list 6 - Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
Počínaje letošním rokem jsou provozovatelé zařízení určených pro nakládání s odpady přebírající komunální odpady od fyzických osob, tj. občanů, povinni oznamovat obcím, na jejichž území tyto odpady vznikly, údaje o jejich druzích a množství za předchozí rok.
Oznamován je jakýkoliv komunální odpad převzatý od fyzických osob, tedy např. papír, kovy, plasty, sklo, ale i směsný komunální odpad nebo objemný odpad. Místo vzniku odpadu, tj. konkrétní obec, sdělí provozovateli předávající fyzická osoba. Pokud jej není možné zjistit, je za příslušnou obec považována ta, na jejímž území se dané zařízení nachází.
Provozovatelé plní danou povinnost vždy nejpozději do 15. ledna následujícího roku prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze č. 19 vyhlášky č. 273/2021 Sb. To znamená, že údaje za rok 2022 by obce měly obdržet do 15.
Do 15. ledna 2023 by měly obcím údaje o druzích a množství odpadů předat rovněž školy nacházející se na jejich území, a to v případě, že v předchozím roce organizovaly školní sběry, o nichž jsme psali zde.
tags: #nadmerny #odpad #povinnosti #obce