Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.
„Příštích deset let bude pro přechod na moderní odpadové hospodářství kritických. Plán odpadového hospodářství představuje konkrétní cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Rozšířená odpovědnost výrobců
Klíčovou roli v tom má sehrát rozšířená odpovědnost výrobců. To je podle ministra reálná cesta, jak dosáhnout opravdové cirkularity. „Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby,“ vyjmenovává Petr Hladík.
„Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat. „Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství. Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím tedy minimalizovat plýtvání,“ komentuje vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.
Pro dosažení stanovených priorit je tak součástí plánu i Program předcházení vzniku odpadů, Program předcházení vzniku potravinového odpadu a rovněž je reflektována oblast kritických surovin a jejich vzrůstající význam. Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů.
Čtěte také: Povinnosti obchodníka s odpadem
Plán odpadového hospodářství na více než 400 stranách detailně vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství ČR, podrobně analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů a modeluje potenciální scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady. Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady.
Oproti předchozímu plánu odpadového hospodářství je součástí této nové strategie i robustní „Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035“, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z legislativy EU. Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld. Významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje stávající Operační program Životní prostředí 2021-2027.
„Cíle jsou jasně dané. Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes 4 miliony tun. Maximálně 2 miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu.
Plány odpadového hospodářství
Plán odpadového hospodářství je dokument, který stanovuje cíle a opatření pro nakládání s odpady. Plány odpadového hospodářství dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, zpracovávají ministerstvo, kraje a obce. Plán odpadového hospodářství je v podstatě nástroj pro vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností.
Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje programy předcházení vzniku odpadů, vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část. Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením. Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let.
Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy
Ministerstvo životního prostředí provádí každoročně vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství České republiky pomocí tzv. hodnotících zpráv (do 31. Kraje v samostatné působnosti zpracovávají plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území. Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky. Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou část.
Podobně jako plán odpadového hospodářství České republiky, obsahuje plán odpadového hospodářství krajů jednotlivé cíle (nakládání s komunálními odpady; využívání odpadů; předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností…). Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu, zpracovává plán odpadového hospodářství obce pro jí spravované území. Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje.
Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a tento plán je závazným podkladem pro její činnost.
Dle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává.
Změny v legislativě
1. října r. 2013 vstoupila v platnost tzv. „ekoauditová novela“ zákona o odpadech. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, byl změněn zákonem č. 169/2013. Tato novela zákona se dotkla též plánů odpadového hospodářství, a sice zrušení povinnosti vytvářet plán odpadového hospodářství původců odpadů (tato povinnost zůstává pouze obcím).
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
Prvního ledna t. r. nabyl účinnosti zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který nahradil dosavadní zákon č. 125/1997 Sb. Ve Sbírce zákonů byl publikován sice teprve v červnu 2001 (částka 71), ale už v jeho druhé polovině byl prostřednictvím části čtvrté zákona č. 477/2001 Sb., o obalech novelizován, a to ještě ke dni 1. 1.
Novela nebyla sice co do rozsahu nijak velká, zajímavé je na ní ale to, že se týká jedné - jak dále ukážeme - z poměrně kontroverzních novinek, které ve srovnání s předchozí právní úpravou nový zákon přinesl. Jedná se o plány odpadového hospodářství (část sedmá zákona č. 185/2001 Sb. - § 41 a násl.).
Podle § 41 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. se mají tyto plány zpracovávat za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi. V § 41 odst. 3 obsahuje zákon o odpadech obligatorní náležitosti všech typů plánů odpadového hospodářství a v § 41 odst. 4 předpokládá, že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) stanoví vyhláškou další náležitosti obsahu plánů odpadového hospodářství ČR, krajů a původců odpadů.
Zákon předpokládá, že plány odpadového hospodářství nebudou jen doporučujícími dokumenty, ale akty závaznými při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy. Plány mají obsahovat závazné a směrné části řešení, přičemž zákon předpokládá, že závazné části mají vytvářet jakousi hierarchii, a to tak, že závazná část plánu odpadového hospodářství kraje bude muset být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství ČR.
Závazná část plánu odpadového hospodářství původce odpadů (tedy též plánu odpadového hospodářství obce, bude-li ve smyslu podmínek definovaných v § 44 odst. 1 obec jako původce odpadů povinna plán odpadového hospodářství zpracovat) bude muset být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje.
Mezi náležitosti závazné části řešení plánu odpadového hospodářství ČR mají podle § 42 odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 185/2001 Sb. patřit mj. (zákonem blíže nedefinovaná) opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady.
Součástí závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje mají být podle § 43 odst. 4 písm. b) a e) zákona též (zákonem opět blíže neurčené) zásady pro nakládání s komunálními odpady a nebezpečnými odpady a zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady.
Výše popsaná právní úprava ale ani před novelou ani po ní nebyla a není prosta problémů, a to jak pokud jde o vzájemný vztah plánu odpadového hospodářství ČR k plánu odpadového hospodářství kraje, tak v případě vztahu plánu odpadového hospodářství kraje k plánu odpadového hospodářství obce jako původce odpadů.
Podle § 17 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. se na obce vztahují všechny povinnosti původců odpadů, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 17 odst. 2 může obec ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem.
Podle § 17 odst. 3 je obec povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Tuto povinnost obec splní, zajistí-li pravidelný svoz těchto odpadů oprávněnou osobou.
Toto ustanovení tedy v návaznosti na cit. čl. Ústavy rovněž vylučuje, aby kraj při výkonu své samostatné působnosti ingeroval do samostatné působnosti obcí. Zákon o odpadech ale prostřednictvím plánu odpadového hospodářství kraje (schváleného v jeho samostatné působnosti) předpokládá pravý opak.
Pokud jde o závaznost plánu odpadového hospodářství ČR pro územní samosprávné celky, původně (podle znění před novelou provedenou zákonem č. 477/2001 Sb.) mělo jeho závaznou část vyhlašovat Ministerstvo životního prostředí formou sdělení ve Sbírce zákonů. Již ale bylo řečeno, že podle zákona bude závazná část řešení plánu odpadového hospodářství ČR včetně jejích změn, závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
Svaz měst a obcí ČR na řadu těchto rozporů při projednávání návrhu zákona o odpadech v obou komorách Parlamentu upozorňoval, jeho námitky ale zůstaly nevyslyšeny. Řešením je uvést dotčená ustanovení zákona o odpadech o plánech odpadového hospodářství do souladu s výše citovanými ustanoveními Ústavy, zákona o obcích a zákona o krajích.
Budou-li dotčená ustanovení zákona o odpadech v této podobě ponechána, nelze při zpracovávání a schvalování plánů odpadového hospodářství, zejména při jejich uvádění v život, vyloučit zcela zbytečné konflikty mezi kraji a obcemi, resp. mezi územními samosprávnými celky a státem, jež mohou vyústit až v kompetenční spor ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR.
Nové povinnosti obcí v roce 2022
Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Významnou novinkou letošního roku je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce. Konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb.
Společnost EKO-KOM připravila na svých internetových stránkách novou sekci INSPIRÁTOR, která je určena zastupitelům samospráv měst a obcí a zástupcům městských a obecních úřadů. Inspirátor slouží jako pomůcka pro zajištění efektivní komunikace témat z oblasti nakládání s komunálními odpady směrem k občanům a jako „pomocník“ ke splnění nové zákonné povinnosti.
Příležitostí, jak lze obsažené materiály při komunikaci využít, existuje hned celá řada - místní zpravodaj, informační letáky do schránek, letáky ve stojanech na úřadech, regionální deníky, webové stránky či sociální sítě obce (např.
Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější. Obecní systém odpadového hospodářství (dříve systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů), který je obec povinna podle § 59 odst.
Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků. [§ 59 odst. 2 zákona č.
Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např. mohou jimi být sběrné dvory, zařízení určená pro nakládání s odpady, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby nebo pytle. [ 33-35 vyhlášky č.
stanovit, že se může komunální odpad v obci soustřeďovat nad rámec obecně závaznou vyhláškou určených složek i na další složky určené obecním úřadem či radou obce, neboť obec je oprávněna stanovit obecní systém třídění komunálního odpadu na základě § 59 odst. 4 zákona č.
stanovovat skutkové podstaty přestupků a sankce za jejich spáchání, jelikož jsou upraveny zejména v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákoně č.
ukládat povinnost nepoškozovat sběrné nádoby, poněvadž zničení nebo poškození cizí věci je považováno za přestupek podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č.
stanovit povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace či zákaz umísťovat sběrné nádoby na pozemní komunikace, protože zákaz umisťovat bez příslušného povolení na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jiné předměty než dopravní značky a zařízení stanovuje § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, příp. rovněž § 5 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. c) zákona č.
omezovat jakýmkoliv způsobem (i jiným než OZV) produkci komunálního odpadu jednotlivých fyzických osob (např.
Obec je oprávněna, v rámci zákonného zmocnění [§ 59 zákona o odpadech], obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze obecní systém, nemůže však regulovat otázky upravené v právních předpisech (zejména v zákoně o odpadech).
Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích.
Na základě novely tohoto zákona účinné od 1. ledna 2021 (zákon č. 543/2020 Sb.) došlo ke změně poplatků za komunální odpad, kdy místní poplatek za systém odpadového hospodářství byl v zásadě nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za komunální odpad poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
Obecně závazné vyhlášky o poplatku za systém odpadového hospodářství a poplatku za komunální odpad, vydané podle starého zákona o odpadech, přestaly platit 31. prosince 2021. Obec není povinna poplatek za komunální odpad na svém území zavést.
Krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy
Krajský Plán odpadového hospodářství hlavního města Prahy (POH HMP) vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky, a musí obsahovat náležitosti dané zákonem o odpadech. Součástí koncepčního dokumentu je také vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces SEA - Strategic Environmental Assesment) a veřejné i legislativní projednání návrhu dokumentu se zapracováním připomínek do konečné podoby Plánu předaného ke schválení vedením kraje.
Aktuálně platný krajský plán navazuje na Krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Od roku 1991, kdy nabyl účinnosti první zákon o odpadech v České republice, byla legislativa upravující problematiku odpadů mnohokráte aktualizována a měněna. V současnosti nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a prosazuje základní principy oběhového hospodářství, ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nakládání s odpady.
Současně ukládá povinnost zpracovat a popř. Stanovené cíle POH ČR jsou uvedeny v závazné části dokumentu, ze které následně vychází krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy (krajský POH hl. m. Prahy). Platný krajský POH hl. m. Prahy byl pro období 2016 - 2025 schválen usnesením Rady hl. m. Prahy č. 690 ze dne 29. března 2016. Následně byla Zastupitelstvem hl. m. Prahy dne 31. března 2016 usnesením č. 15/2 schválena obecně závazná vyhláška č. 6/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vyhlašuje závazná část dokumentu s účinností od 15. 4. 2016.
Dokument navazuje na krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Dokument představuje dlouhodobou strategii určující základní směr v nakládání s hlavními skupinami odpadů v zájmu splnění strategických cílů, kterými jsou předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů; minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí; udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se evropské „recyklační společnosti“; maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.
Krajský POH hl. m. Prahy vychází z Plánu odpadového hospodářství ČR a je členěn na 3 části: analytickou, závaznou a směrnou. Analytická část obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje. Závazná část obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů krajského POH hl. m. Prahy. Směrná část obsahuje výčet nástrojů pro splnění vytčených cílů; kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl krajský POH hl. m.
Závazná část POH hl. m. V souladu s platnou legislativou je krajský POH hl. m. Obecně závazná vyhláška č. Vyhodnocení plnění Krajského plánu odpadového hospodářství hl. m.
tags: #nakladani #s #odpady #plan #odpadoveho #hospodarstvi
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]