Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v lesnictví v náročných klimatických podmínkách

Práce v lese patří mezi fyzicky i psychicky náročné činnosti, které jsou spojené s řadou specifických rizik a nebezpečí. Ať už se jedná o těžbu dřeva, manipulaci s těžkou technikou, práci ve výškách nebo pohyb v nepřístupném terénu, vždy je nutné dbát na důsledné dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Cílem tohoto článku je přehledně představit základní požadavky, zásady a pravidla, která se vztahují k bezpečné organizaci práce v lesním prostředí.

Legislativní rámec a povinnosti zaměstnavatele

Úvodní část se věnuje legislativnímu rámci, konkrétně nařízení vlády, které stanoví bližší požadavky na způsob organizace práce v lese. Jednou ze základních povinností, uložených zaměstnavateli nařízením vlády č. 339/2017 Sb. K naplnění tohoto požadavku je nezbytné provést v předstihu identifikovat nebezpečí a vyhodnotit rizika, která se mohou při výkonu dané činnosti na pracovišti vyskytnout.

Přitom je nutné vzít v úvahu také možná rizika vyplývající z různých činností, na kterých se na jednom pracovišti podílí víc subjektů (práce a pohyb zaměstnanců několika zaměstnavatelů na společném pracovišti). Následně je nutné při hodnocení rizik vycházet z četnosti nebo pravděpodobnosti vzniku nebezpečné situace a z možné závažnosti jejích následků pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, ale také všech osob, které se během práce nacházejí v jejich blízkosti.

Obecné zásady BOZP a rizikové faktory

Následně se článek zaměřuje na obecné zásady BOZP, identifikaci nejčastějších rizikových faktorů a praktické bezpečnostní zásady u konkrétních činností - zejména při těžbě dřeva a práci ve výškách.

V souvislosti s tím je třeba zajistit, aby stroje, zařízení a nářadí, používané při pracích v lese a na pracovištích obdobného charakteru, neohrožovaly zaměstnance, kteří s nimi pracují, např. V případě, že nelze rizika vyplývající z obsluhy těchto strojů a zařízení a z práce s daným nářadím eliminovat nebo minimalizovat, musí být zaměstnanci, kteří s nimi pracují, vybavení odpovídajícími OOPP.

Čtěte také: Právní aspekty ochrany přírody

• Nepřekračovat maximální expoziční dobu určenou hygienikem pro obsluhu řetězové pily.
• Pokud na pracovišti dojde k úrazu, poskytnout postiženému pomoc a ohlásit úraz jeho nadřízenému.
• Používat při práci jen osobní ochranné prostředky účinné proti riziku možného ohrožení zdraví.
• Dodržovat stanovené přestávky v práci s řetězovou pilou.
• Nepoužívat zařízení se spalovacím motorem v uzavřených prostorách, kde není zajištěný dostatečný rozptyl spalin nebo jejich účinné odvětrávání.
• Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat ani jiné návykové látky na pracovišti a během pracovní doby ani mimo pracoviště.
• Jste-li svědkem pracovního úrazu, poskytněte postiženému pomoc a ohlaste úraz jeho nadřízenému.
• Používat při práci s řetězovou pilou v koruně stromu OOPP proti pádu z výšky (bezpečnostní postroj).

Zaměstnavatel je povinen poskytovat svým zaměstnancům OOPP podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Jedná-li se o rizikovou práci, při které je nezbytné nepřetržité používání OOPP, musí být během práce zařazené bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec ochranné prostředky odložit (po dobu této bezpečnostní přestávky nesmí být vystavený rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity - při práci v lese se jedná zejména o hluk a vibrace). Při poskytování OOPP zaměstnancům pro práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru je nutné vycházet z nařízení vlády č.

Práce v chladu

Při hodnocení rizika při práci v chladu se u venkovní práce zaměřujeme i na pocitovou teplotu, rychlost větru, typ práce (fyzická náročnost), délku nepřetržité práce venku, možnost zahřátí během směny, kontakt s kovovými nástroji a povrchy. Riziko lze snížit technickými opatřeními, kterými mohou být například mobilní vyhřívané buňky, kontejnery, vozidla; zástěny proti větru; izolační podložky při práci ve stoje nebo kleče; vyhřívané rukojeti nářadí (pokud je to možné).

Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 NV musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst.

Práce při teplotě od 13 do 4,1 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut. Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. Například na stavbách je zaměstnavatel povinen při nepříznivé klimatické situaci zajistit přerušení prací. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C.

Práce s chemikáliemi

• Vlastní postřiková technika se připravuje zásadně na místě aplikace a na volném prostranství.
• Prázdné obaly se nikdy nezahazují.
• Zbylé chemikálie se nevylévají, ale vrací se tomu, kdo je pracovníkovi vydal.

Zvláštní pozornost musí být věnovaná skladování chemikálií. Veškeré chemikálie se skladují v originálním balení. Obaly nesmějí být poškozené. Do skladu je zakázaný přístup s otevřeným ohněm. Některé chemikálie se musí chránit před mrazem, jiné uskladňovat ve tmě.

Čtěte také: Více o obnovitelných zdrojích

Další specifické činnosti a rizika

• Při ručním sázení (např. Při práci s přenosným jamkovačem - ohrožený prostor je 5 m.
• Při přecházení s přenosným jamkovačem na ploše musí být zastavený chod kypřicího nástroje, při přecházení na vzdálenost větší než 75 m musí být zastavený i chod motoru.
• K přípravě půdy ve školkách i při zalesňování se používají velmi často různé tažené nebo nesené motoroboty, malotraktory nebo i těžké traktory - všechny závěsné stroje musejí mít s traktorem pevné spojení a všechny otáčející se součásti a kloubové převody musejí být zabezpečené kryty.
• Při práci ve školkách se používají různé typy secích, školkovacích a sázecích strojů. Za pohybu secích strojů všech typů nesmějí zaměstnanci sahat rukou do zásobní skříně nebo do výsevních schránek, vystavují se tím nebezpečí zranění prstů pohybovými soukolími nebo různými šneky.
• Je zakázané seskakovat ze stroje za jízdy. Zaměstnanec by měl být proti vypadnutí ze stroje zajištěný bezpečnostním pásem a zaměstnavatel by mu měl poskytnout ochranný prostředek hlavy.
• Na jednoosé přívěsné vozíky za motorobot nebo malotraktor se nikdy nesedá.
• Při pálení klestu je nutné dbát o čistotu kolem ohniště. Zaměstnanci by se neměli od ohniště vzdalovat a při pálení klestu nepracovat sami. K rozdělávání ohně je zakázané používat pohonné hmoty. Snáší-li se klest na ohniště, nenosí se nikdy před obličejem.
• K aplikaci umělých hnojiv se používají rozmetadla. Za chodu se nevkládají ruce do zásobníku hnojiv. S rozmetadlem se nezatáčí v ostrém úhlu a se zapnutým vývodovým hřídelem.
• Za normálních okolností se vytíná kmínek co nejníže u země. Přidržuje se levou rukou a částečně se vyhne tak, aby sek mohl být vedený bezpečně. Při vytínání vysokých kmínků se stromek ohne do úhlu cca 45 stupňů a sek se vede v místě ohybu. Při této činnosti je důležité stát vždy rozkročmo. U tenčích stromků se používá nůž. Kmínek se uchopí rukou asi 40 cm nad řezem za vrcholek a pravou rukou se řez vede shora.
• Nevhodná pracovní poloha a jednostranně opakovaná práce (práce vyžadující hluboké ohyby zad, např. při kácení stromů přenosnou řetězovou pilou, při ručním vyžínání a při výsadbě sazenic).

Čtěte také: České limity pro znečištění ovzduší

tags: #narizeni #vlady #ochrana #pri #praci #ztizene

Oblíbené příspěvky:

• Mrazivá komedie o životě v normalizačním Československu
• Poznávání africké přírody
• Emise PPM
• Emise a chov dobytka v USA
• Právník a archeolog