Generální tajemník OSN poznamenal, že významné události na různých místech celého světa prověřují naše odhodlání a vyžadují společnou a jednotnou reakci mezinárodního společenství. „Domnívám se, že se nacházíme v bodu zlomu v dějinách. Vše se mění. Stará pravidla přestávají platit. Nevíme, jaké nové uspořádání vznikne.
V oblasti Afrického rohu - Džibuti, Etiopii, Keni a Somálsku - je téměř 12,5 milionu lidí, kteří urgentně potřebují humanitární pomoc. Polovina z nich jsou děti mladší pěti let. Krize si již vyžádala desetitisíce lidských životů. Úřad OSN pro humanitární otázky (OCHA) varuje, že je k dispozici pouze 46 procent prostředků nutných ke stabilizaci situace.
Dnes s obavami sledujeme zatím nekončící vývoj tragédie v japonské elektrárně Fukušima. Od výbuchu v Černobylu uplynulo již 25 let. Havárie vyhnala z domovů více než 300 tisíc lidí a zasáhla život šesti milionů lidí. Reaktor je stále smrtonosný, ale zakonzervovaný v betonu. Město samotné je mrtvé, zahalené tichem.
Je něco zcela jiného o Černobylu číst a vidět jej na vlastní oči. Byl to silný zážitek, který jen tak nezmizí. Nic takového jako katastrofa v jiném státě neexistuje. Jak ale nyní znovu vidíme, jaderné havárie neznají hranice mezi státy. Ohrožují lidské zdraví a životní prostředí a mají ničivý dopad na ekonomiku.
Přírodní katastrofy jsou věci, jenž se v přírodě vyskytují s železnou pravidelností. Člověk je nijak neovlivní, jen s nimi může počítat a připravit se na ně. Naše planeta se (částečně i díky nám) mění a to způsobuje častější přírodní i lidmi způsobené katastrofy (někdy to jde ruku v ruce - viz třeba Fukušima). A i nadále se dá očekávat, že se tyto faktory budou měnit s tu více a tu zase méně většími dopady na světové ekonomiky a lokální i globální trhy.
Čtěte také: Výzvy pro západoafrickou přírodu
Je jedno, jak moc optimističtí jste, jak moc věříte v dobro politiků a státu a jak moc věříte dobro v jiných lidech. Faktem je (a nejen historie to ukazuje), že lidé jsou úplatní, líní, se sklony k opilství a drogám, … a vlády tvořené těmito lidmi nejsou na stabilitu o nic více náchylnější.
Rozumný prepper ale nikdy neví, co jej časem čeká, takže se snaží připravit co nejvíce univerzálně. Mnoho z prepperů propadá mylné dezinformaci, takže se poté připravuje jen na tuto jednu konkrétní hrůzu (více či méně absurdní povahy). Úplně nejlepší je v této věci si prostě napsat seznam pohrom, jaké vám hrozí ve vaší oblasti a ty pak seřadit podle nejméně až po nejvíce pravděpodobnou.
Přírodě je jedno, jak moc jste na něco dřeli, ona je boss a klidně ve vteřině můžete přijít o vše, co máte. Co pak? Lidstvo upřímně doufá (jak by ne, když mu to zajistilo veškerý moderní luxus), že změny v moderním světě nám zajistí nejenom udržení našich stávajících životních standardů, ale rovnou jejich zvýšení.
Naše výzkumy prokázaly, že pro náhodnou osobu je šance na náhlou pohromu zhruba stejná jako pro pomalý úpadek nějaké infrastruktury / systému / zdroje okolo nich je přibližně stejná. Stejně tak obdobně srovnatelně často dorazí i nějaké ty osobní katastrofy (dlouhodobé zdravotní následky z nehody, kladivo vám v práci spadne na hlavu, nezaměstnanost, …) všech typů a verzí. Podotýkáme, že některá věc (jako namátkou povodně) může být zároveň pomalá i rychlá v jiných situacích.
Je nutné též sázet na osoby znalejší v určité branži, jako jsme my a to výhradně osoby spolehlivé. Lékaři také věříte optimální čas, kdy je třeba vyndat nádor. Jistě neuškodí univerzálně ani to, podívat se lokálně na některé poslední události (ty totiž mají obvykle sklon se opakovat) - jako třeba povodně.
Čtěte také: Klimatické pásy a podnebí
Většina míst na Zemi zažívá každoroční změny svého klimatu a vskutku jen málokterá z nich je pozitivním směrem. Když pomineme naši tendenci cpát se nezdravými hnusy (přeslazená a přesolené věci), tak sice pokroky v lokálních a organických jídlech/projektech sice slibují pokroky, i státní lokální malé farmy jsou super, ale jak znáte opět každý z tisku, nezřídka se objevují situace, kdy byl nějaký zdroj jídla odhalen jako otrávený, pokažený či nějak jinak znehodnocený.
Pro preppery a začátečníky v survivalu a outdooru je snadné myslet v intencích masivní pohromy na globálním měřítku (pád meteoru, 95 % lidí vyhyne po zmutování nějakého viru, celkový kolaps ekonomického rázu, …). Preppeři se nepřipravují jen na věci jako jsou velké SHTF / PA / VP problémy, ale také na jiné věci - počítají také s tím, že se jim po cestě domů může stát autonehoda atd. atd. Také je nezlomí a nešokuje, když mají pomoci sousedovi s hašením střechy.
I vaši dědečci a babičky patrně umí vařit i ze základních surovin, vykřesat oheň + starat se tak aby již nikdy nevyhasl, očistit rybu doma i u řeky přímo, spravit za pomoci jehly / starého šicího stroje svoje šaty. Nedávná a trochu jiná studie uspořádaná podnikem „Cabela’s“ zase zjistila, že moderní dospělí Američané v objemu 53 % nemají často ani jídlo a vodu na tři dny ve formě, která se okamžitě nezkazí.
Ani turistické cesty do jiných zemí nejsou ani zdaleka bez problémů: vezměme si, že jen v roce 2015 se na území USA zabilo na všech cestách (včetně soukromých) šokujících 38 300 lidí! Uvažujme, že u země velikosti USA (tedy cca 321 milionů lidí) to dělá šanci 1 %, že se setkáte s tímto typem pohromy životní i silniční. Uvažujme také, že v průměru nehodu vidí a jsou jí svědkem asi tak tři dospělí lidé, jenž ji vidí buď přímo proběhnout anebo jsou poblíž hned bezprostředně / po.
Ty záběry si pamatuje asi každý, kdo v roce 2004 vnímal televizní zpravodajství. Tropické ráje v Indickém oceánu na druhý svátek vánoční doslova spláchla obří vlna, která za sebou zanechala těžko pochopitelnou zkázu a odhadem 230 tisíc mrtvých. Většina Čechů se tehdy naučila slovo tsunami. 26. 11. března 2011 - zemětřesení (9,1 stupně) 370 km severovýchodně od japonského Tokia způsobilo tsunami, jehož téměř desetimetrové vlny způsobily jadernou nehodu ve Fukušimě.
Čtěte také: Guinejský záliv a Kongo
Černobyl a sídliště Pripjať spojuje závažná havárie jaderné elektrárny. Po oblasti se navíc můžete pohybovat i svým vlastním autem, to však příliš nedoporučujeme. Dostanete se téměř až k betonovému sarkofágu, aktuálně překrytého ještě další vrstvou, který chrání výbuchem rozmetaný čtvrtý blok. A jako bonbónek na závěr si nechte sídliště Pripjať, kde se život doslova zastavil.
Smyslem semináře Válka proti Ukrajině - válka proti životnímu prostředí, který se věnoval dopadům války na Ukrajině na přírodu a životní prostředí, nebylo prezentovat konkrétní data a výzkumy, na to je ještě příliš brzy. Odborníci na různá spektra ochrany přírody nabídli své expertní odhady škod, které se pojí s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „Válka na Ukrajině je obrovská lidská a humanitární katastrofa. Tento fakt však nyní vytýkáme před závorku a na tomto semináři se budeme věnovat jen vlivu války na životního prostředí.
Další vlivem na životní prostředí je důsledek střelby, tedy dopady granátů, při kterých dochází k přeměně prostředí. Každý zničený tank je bod kontaminace. Podle analýzy Russia will pay byla k 8. červnu odhadnuta škoda na 2 421 miliardy Kč. Na Ukrajině je zničeno velké množství rezidenčních budov. Na Ukrajině je zničeno tolik silnic, jako je dvojnásobek všech silnic ve Středočeském krajin. S ohromnou mírou destrukce je spojena i ohromná produkce odpadů. Odhaduje se, že každý zničený rodinný dům představuje něco kolem 50 m3 demoličního směsného odpadu. Řada rodinných domů měla na střechách eternitové šablony, které obsahují azbestová vlákna.
Kvůli válce se dalo do pohybu obrovské množství lidí, jen do České republiky dorazilo přes 380 tisíc lidí. V cílových zemích pak kvůli tomu vzniká nová zátěž skrz nároky uprchlíků na energie, suroviny, ale i prostřednictvím produkce odpadů. Už nyní se přemýšlí na tím, jak by měla vypadat poválečná obnova Ukrajiny.
Jaderné elektrárny jsou konstruovány tak, že by měly nálet rakety země-země vydržet. Dana Drábová zmínila, že Ukrajina správu svých jaderných zařízení zvládá. Tedy těch, které má pod kontrolou. „Problém je se Záporožím, kterou Ukrajina pod kontrolou nemá, protože je obsazena ruskou armádou. Elektrárna je ale na ukrajinském území, a z pohledu mezinárodního práva nese odpovědnost Ukrajina.
Ve válce podle něho přichází v úvahu tři hlavní oblasti, kde chemie může ovlivňovat prostředí. Jedním jsou bojové aktivity, tedy používání střeliva a exploziv, což jsou často nebezpečné chemické látky. Svůj podíl na znečišťování prostředí má samotný provoz a údržba techniky. Ve válce se totiž na nějaké úniky nebezpečných kapalin moc nehledí.
Tomáš Cajthaml konstatuje, že Česká republika je dekontaminační velmoc. „V 90. letech se tu na dekontaminaci věnovaly ohromné prostředky. Máme vyvinuté dekontaminační technologie,“ naznačuje Cajthaml, kde by Česká republika mohla pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny.
Na prachové částice se pak vážou škodlivé látky, například polycyklické aromatické uhlovodíky, dioxiny, které pak dál putují prostředím a poškozují lidské zdraví. Ivan Holoubek pak poukázal na několik konkrétních problému. Už před válkou spolupracoval Ivan Holoubek s ukrajinskými institucemi na odhadu počtů transformátorů a kondenzátory, které obsahují PCB, polychlorované bifenyly, provozní kapaliny, které jsou ale velmi škodlivé látky.
Podle něho se dá odhadnout, že na Ukrajině v důsledku války bude tak dva tisíce kontaminovaných lokalit. 40 % rozlohy tvoří step, kvalitní černozem, kde se pěstuje obilí. Asi jednu třetinu krajiny tvoří lesostep a 16 % lesy. Na západ Ukrajiny zasahují Karpaty.
tags: #afrika #přírodní #katastrofy #černobyl #srovnání