Nástroje ochrany přírody v České republice

Česká republika si s sebou bohužel nese neblahé dědictví z období komunismu - zpřetrhání vazby k půdě. O to více je cenné, že přesto přibývá soukromých iniciativ a rozhodnutí vlastníků, kteří prostřednictvím věcných a dalších užívacích práv k pozemkům a stavbám usilují o ochranu přírodního a kulturního dědictví.

Současná ochrana přírody v Česku se řídí zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon doplňuje prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. Tento zákon zcela nahrazuje původní zákon č. 40/1956 Sb.

Zákon rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně hub a živočichů před vyhubením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich ekosystému).

Územní ochrana přírody

Na území Česka se nacházejí zvláště chráněná území o celkové rozloze 13 393 km² (2025), což představuje 17 % území:

• velkoplošná - národní parky (4, celková rozloha 1190 km²) a chráněné krajinné oblasti (27, celková rozloha 11 507 km²).
• maloplošná - 2 683 území o celkové rozloze 1219 km² ve 4 kategoriích: národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka.

Kromě zvláště chráněných území se vyhlašují také přírodní parky a památné stromy, které vytvářejí významné krajinné prvky.

Čtěte také: Česká republika a ochrana ovzduší

Všechna území musí mít schválený plán péče. Ten se schvaluje na deset let, popř. Památný strom - ochrana jednoho stromu, aleje, stromořadí. V Česku je jich vyhlášeno 5500 ks (stav k 27. ze dne 19. přijatá Ministerstvem životního prostředí v roce 2023.

Významné definice ze zákona o ochraně přírody a krajiny

• Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6.
• Planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• Volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
• Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
• Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Natura 2000

V roce 2004 byla přijata rozsáhlá novela zákona č. 114/1992 Sb. (jako zákon č. 218/2004 Sb.), která zavádí do legislativy České republiky ochranu v rámci soustavy Natura 2000. Zároveň byly vyhlášeny některé ptačí oblasti (celkem by jich mělo být 41, ale část z nich je dosud předmětem diskuse s vlastníky a samosprávou).

Dobrovolné nástroje ochrany přírody

Dobrovolné nástroje ochrany přírody se v České republice rozvíjí, zvyšuje se přímá účast vlastníků a pachtýřů v péči o přírodu a krajinu, každoročně narůstá počet chráněných území v soukromé správě. Pro další rozvoj této spolupráce je kromě kroků obsažených v tomto článku nutná především průběžná diskuse státní ochrany přírody s hospodáři a celkově se soukromým sektorem.

V České republice nejsou instituty „soukromá rezervace“ či soukromě chráněná území (Privately Protected Area - PPA) v právu ochrany přírody a krajiny zakotveny, byť se čím dál častěji používají. Rozumíme jimi „část přírody či kulturní památku chráněnou výhradně z vůle nestátního vlastníka či s jeho souhlasem jinou nestátní osobou“ (Pešout 2014).

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) definuje PPA jako zřetelně vymezené území se zajištěnou péčí s dlouhodobým cílem ochrany přírody a kulturního dědictví pod soukromou správou, zjednodušeně - chráněná území v soukromé správě. Zřizovatel PPA může mít nejrůznější právní formu. Může jít o fyzické osoby, jejich sdružení - spolky (NGOs), církve, právnické osoby založené za účelem zisku atd. (Mitchell et al. 2018).

Čtěte také: USA a životní prostředí

V současné době Česká republika, stejně jako další členské státy Evropské unie, připravuje Národní plán obnovy přírody (NPOP), který představuje základní plánovací dokument k plnění cílů evropského nařízení pro obnovu přírody (Nature Restoration Regulation - NRR). Cíle nařízení jsou ambiciózní a zdaleka se netýkají jen státem chráněných území, ba právě naopak. Hlavní důraz nařízení se soustředí na krajinu, která je běžně hospodářsky využívána (Pešout & Šíma 2022).

Ekonomické nástroje ochrany přírody

Ochranu životního prostředí včetně ochrany přírody a krajiny prosazuje stát různými nástroji. V ochraně přírody a krajiny v České republice se uplatňují zejména následující ekonomické nástroje:

1. pozitivně stimulující (pozitivní netržní nástroje)
   • finanční příspěvky
   • dotace
   • půjčky
2. negativně stimulující (negativní netržní nástroje)
   • poplatky za vjezd do národních parků
   • odvody za kácení dřevin

V nejširší míře se zatím využívají dotace. Dalšími finančními nástroji jsou kompenzační nástroje a pokuty, které se ale neřadí mezi nástroje ekonomické, nýbrž mezi nástroje administrativně-právní, resp. nástroje přímého řízení, byť i pokuty v praxi působí jako negativní stimulace, protože hrozba finanční sankce má povinné subjekty odradit od nežádoucího chování.

Tabulka: Kategorie územní ochrany (zvláště chráněná území v Česku)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) upřednostňuje dohody s vlastníky či pachtýři před jinými formami zajištění péče (Farkač, Sochová, Kobyláková et al. 2022). Pomyslně nejvyšší formou dohody s vlastníkem je tzv. komplexní dohoda o hospodaření (Pešout, Kinský dal Borgo, Lacina 2013). Jejím cílem je formulování jasných pravidel a podmínek pro hospodaření vlastníka či uživatele vč.

Dohody o způsobu hospodaření vyžadují velkou přípravu na obou stranách (zejména pokud se jedná o dohody víceleté), mohou vzniknout pouze v intenzivní vzájemné komunikaci vlastníka či pachtýře a orgánu ochrany přírody. Jednoznačně největším přínosem tohoto participativního přístupu je vzájemné pochopení potřeb a povinností. Pro vlastníky se po procesu přípravy dohody ochrana přírody stává čitelnější a předvídatelnější a pracovníci ochrany přírody lépe poznají hospodářské potřeby konkrétního subjektu a širší souvislosti.

Čtěte také: Více o nástrojích environmentální politiky

tags: #nastroje #ochrany #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Crassulaceae a životní prostředí
• Dopady klimatické změny: migrace a vymírání
• Více o Lach-Ner
• Odpadkový kontejner Ecopat
• Účesy pro muže: culíky a drdoly