V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 má každý členský stát povinnost předložit Komisi návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období od roku 2021 do roku 2030.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) zaslalo do mezirezortního připomínkového řízení aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán, jehož cílem je zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko. Dále má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic a v neposlední řadě je plánem k dekarbonizaci České republiky.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela popisuje: „Tento plán nám poskytne vizi pro další vývoj české energetiky. Jeho cílem je zajistit dostatek energií za dostupné ceny při plnění potřebných klimatických cílů a udržení konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Plán tak stanovuje cíle, ale také odpovídající opatření pro jejich plnění.“ Dodává: „Jasné je, že budeme muset výrazně přidat v oblasti obnovitelných zdrojů, ve které jsme v minulosti zaspali. Na druhou stranu se dá očekávat postupný útlum výroby energie z uhlí.
Vnitrostátní plán pracuje se scénářem, který České republice umožní plnit podmínky vyplývající z evropských závazků v rámci dekarbonizace ekonomiky v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Při přípravě plánu byl použit soubor nástrojů, které modelují možný makroekonomický vývoj i vývoj energetického mixu. Zahrnuje mimo jiné i ekonomické ukazatele jako možný vývoj zaměstnanosti v České republice, vývoj růstu HDP, růstu cen energií či vývoj růstu cen emisních povolenek.
Ministr životního prostředí zdůrazňuje: „Vnitrostátní klimaticko-energetický plán je zásadní dokument pro vývoj české energetiky. Pro mě jako pro ministra životního prostředí je podstatný hlavně důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické úspory, v obou sektorech máme co dohánět. I proto jsem rád, že model v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě bude 30 %. Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme značně urychlit a míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit alespoň na 3 % ročně.“
Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona
„Na zavádění opatření, která s rozvojem obnovitelných zdrojů v České republice pomohou, již průběžně pracujeme - připravili jsme zákon o komunitní energetice a pětkrát zvýšili limit výkonu pro žádosti o instalaci menších zdrojů včetně solárních elektráren.
První Vnitrostátní plán České republiky byl vypracován a následně schválen Evropskou komisí v roce 2020 s tím, že nařízení vyžaduje aktualizaci a její opětovné schválení do 30. června 2024. Aktualizace slouží především k zohlednění technologického pokroku a průběžného plnění cílů. Slouží také jako signál pro trh s cílem nastavit transparentní a předvídatelné investiční prostředí.
Vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů MPO René Neděla říká: „Návrh aktualizace plánu finalizujeme a po schválení vládou ho odešleme Evropské komisi. Ačkoliv byl původní termín pro odeslání návrhu 30. června 2023, s ohledem na prodlužující se vyjednávání relevantní evropské legislativy jsme stejně jako řada dalších členských států využili možnost zaslat návrh plánu v pozdějším termínu.“
Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub doplňuje: „Vedle Vnitrostátního plánu dále pracujeme na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty nám ještě konkrétněji popíší, jak namodelovaného cíle dosáhnout. Hotové by měly být do konce tohoto roku.“
Aktualizovaný plán ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. MPO také uspořádalo veřejnou konzultaci, díky které se do přípravy zapojila odborná veřejnost. Součástí procesu bylo i detailní makroekonomické a energetické modelování v rámci projektu SEEPIA na úrovni konsorcia vedeného Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Resort plánuje ještě jednu veřejnou konzultaci, a to po odeslání plánu Evropské komisi (EK).
Čtěte také: Ochrana přírody: analýza zákona
Cíle Vnitrostátního Plánu
- Snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005, což odpovídá snížení emisí o 44 Mt CO2eq.
- Dosáhnout 22% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie.
- Navýšit produkci elektřiny z jádra do roku 2040 na 46-58 %.
Aktualizace a Změny v Plánu
Aktualizovaný NKEP již neobsahuje záměr snížit emise oxidu uhličitého o 59 procent do roku 2030, místo toho se hovoří o splnění cíle Evropské unie definovaného v balíčku „Fit for 55″ (tedy pokles o 55 procent). Nově se v plánu hovoří o „směřování ke klimatické neutralitě“ namísto původně slíbeného „dosažení klimatická neutrality“ v roce 2050. Opatrnější je nové znění NKEP také v otázce útlumu uhelné energetiky. Nově se zde hovoří o nahrazení uhelných elektráren a tepláren do roku 2033 s dodatkem, že k velkému odstavování uhelných zdrojů bude z ekonomických důvodů zřejmé docházet už v letech 2025 až 2030.
Podpora Obnovitelných Zdrojů
Jak vyplývá z návrhu nařízení vlády, v každém z let 2025 až 2027 chce stát podpořit výstavbu až 335 MW výkonu nových větrných elektráren. Podpořit chce také modernizaci starších větrníků v rozsahu 30 MW ročně. Hlavním nástrojem podpory mají být aukce, ve kterých investoři soutěží o výši požadované výkupní ceny energie. Skromnější jsou plány ministerstva průmyslu v oblasti vodní energetiky. Tady počítá s výstavbou 10 MW a modernizací 10 MW výkonu ročně. Masivní rozvoj se má naopak odehrát ve výrobě biometanu, tady by chtěl stát v tříletém období podpořit vznik výroben o kapacitě až 260 milionů metrů krychlových ročně. Velmi štědrý bude stát také v oblasti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Tady je na roky 2025 až 2027 plán postavit nové zdroje o výkonu 1780 MW a modernizovat teplárny o výkonu 90 MW.
Doporučení Evropské Komise
Evropská komise vydala doporučení, která doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. V konečném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu by mělo být Lotyšsko vzít v úvahu propojení mezi politikami, především synergie mezi rozměry snižování emisí uhlíku, energetické bezpečnosti a vnitřního trhu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“ tím, že vysvětlí, jak energetická účinnost přispívá k 1) nákladově efektivní realizaci vnitrostátních cílů konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství, 2) bezpečnosti dodávek energie a 3) ke snížení energetické chudoby.
Konečnému integrovanému vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu by prospěla komplexní analýza aktuálního postavení odvětví nízkouhlíkových technologií na globálním trhu, která by upozornila na oblasti konkurenčních výhod i možných problémů, stanovila by měřitelné cíle pro budoucnost, jakož i politiky a opatření pro jejich dosažení, a označila by vhodné vazby na podnikatelskou a průmyslovou politiku.
Emise Skleníkových Plynů
Postupný odklon od fosilních zdrojů a nejvíce pak od uhlí znamená snížení emisí skleníkových plynů. Každá studie takové snížení počítá pomocí vlastní metodiky (a nebo nepočítá vůbec). Proto pro všechny studie uvádíme náš výpočet snížení emisí, založený na rozdílu v mixu výroby mezi lety 2019 a 2030 a na emisních koeficientech od IPCC. Všechny tyto scénáře ukazují, že významný odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je proveditelný, resp. že překážky k takovému odklonu nejsou na úrovni bezpečnosti dodávek nebo stability přenosové soustavy.
Čtěte také: Využívání obnovitelných zdrojů energie
tags: #návrh #vnitrostátního #plánu #v #oblasti #energetiky
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]