Největší ekologické katastrofy od roku 2000

03.03.2026

Kvalitní životní prostředí je základem zdraví pro každého člověka. Bohužel, v historii se odehrálo mnoho ekologických katastrof, které měly devastující dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Uvádíme přehled největších událostí od roku 2000.

1. Únik ropy Deepwater Horizon (2010)

V roce 2010 došlo k jedné z největších ekologických katastrof s rozsáhlými dopady na ekonomické a ekologické zdraví Mexického zálivu, při níž do vody uniklo až 780 milionů litrů ropy. Důvodem byla exploze na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Jednalo se o největší únik ropy v historii USA.

Plošina byla postavena v roce 2001. 22. dubna 2010 se plošina potopila při vrtání v Mexickém zálivu v důsledku exploze. Samotný vrt zůstal otevřen a začalo z něj unikat obrovské množství ropy. Přes rozsáhlé nasazení norných stěn a dalších prostředků dorazila ropná skvrna během několika dnů ke břehům Louisiany a nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi.

V důsledku této katastrofy zemřelo téměř 6000 mořských želv, 26 000 delfínů a velryb, 82 000 ptáků a další obrovské množství ryb a bezobratlých živočichů. Kromě škod na životním prostředí měla havárie i sociální aspekt.

Osudem pelikánů hnědých v Louisianě je zřejmě být neustále symbolem nejprve tohoto amerického státu, poté symbolem boje o přežití a před 10 lety i ekologické katastrofy v Mexickém zálivu. Dokončuje obnovu ostrova, kam se kolonie pelikánů každý rok vrací kvůli hnízdění. Queen Bess Island se každé léto mění na ostrov pelikánů. Šest a půl tisíce se jich mačká na zbytku pevniny. Bojují o poslední místa k hnízdění, stejně jako Louisiana bojuje o ně.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

V roce 2017 se ukázalo, že většinu ropné skvrny z vody odstranily olej požírající mořské mikroby. Příroda si s katastrofou uměla poradit, přece jen jí ale na začátku pomohl člověk. Do vody byly nality chemikálie používané k disperzi oleje, které ropnou skvrnu udržely pod hladinou. Ropa se tak dostala blíž k mikrobům, které žijí v hlubších částech oceánu.

Tým mořských biologů se ponořil na místo, kde z ropné plošiny Deepwater Horizon před deseti lety došlo k masivnímu úniku ropy. Vědci tam našli téměř mrtvý ekosystém, jedinými živými organismy byli masivně poškození členovci. Podle ní se tato část Mexického zálivu z ekologické katastrofy stále ještě nevzpamatovala a některé oblasti jsou zřejmě zničené permanentně.

Společnost BP, která plošinu provozovala, zaplatila za havárii z roku 2010 neuvěřitelných 56 miliard dolarů, sama se navíc dobrovolně rozhodla investovat dalších 500 milionů dolarů do následného výzkumu. Společnost BP stála ropná havárie na likvidaci a pokutách dohromady neuvěřitelných 56 miliard dolarů. Obrovskou a nenávratnou ekologickou škodu však ani tak horentní suma nahradit nedokáže.

2. Povodně

Povodně jsou nejčastější přírodní kalamitou. V roce 2010 se v databázi EM-DAT (celosvětová databáze živelních přírodních katastrof) objevilo zhruba 400 přírodních katastrof a téměř polovina z nich (182) byly povodně, které ovlivnily zhruba 179 milionů lidí na celém světě. Ačkoli globální oteplování je často označováno za hlavní příčinu nárůstu počtu a rozsahu povodňových katastrof, je to jen částečná pravda.

Jejich riziko zvýšily také rozsáhlé lidské zásahy do přírody, například do přirozených toků řek a říčních ochranných pásem. "Stále častěji jsou povodí řek zničena například výstavbou silnic i nové zástavby, protože stále více nových stavebních pozemků vzniká v těsné blízkosti řek. To vše výrazně přispívá k záplavám s jejich obrovskými ekonomickými a humanitárními důsledky," říká Markus Stowasser, odborník na zajištění Allianz SE, který také zjišťoval hlavní důvody zvýšení počtu pojistných událostí v posledních desetiletích.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

"Mnohem více lidí se stěhuje do vysoce rizikových oblastí a jejich majetek je zároveň pojištěn na stále vyšší hodnoty,“ doplňuje M. Skutečnost, že povodně pravidelně vedou nejen k velkým škodám, ale jsou příčinou úmrtí, je zaviněna především nedostatečnými investicemi do preventivních opatření.

A přitom jednoduchá protikrizová opatření může zajistit každý z nás. "Je důležité vědět, že cenné předměty by měly být uloženy ve vyšších patrech, nebo že "povodňový balíček" pro případ hrozby povodní by měl obsahovat baterku, teplé oblečení a pitnou vodu. Pokud už povodně bezprostředně hrozí, je v první řadě třeba vypnout přívody plynu, vody a elektřiny. Pojištění proti povodni je samo o sobě poměrně jednoduchým krokem k prevenci, i když je často přehlíženo.

Analyzujte své riziko - přemýšlejte o nebezpečí záplav a povodní v místě svého (nového) sídla firmy. Pokud se nachází v záplavových územích, tak získejte povodňovou historii místa svého podnikání podle povodňových map nebo modelů. Připravte se na pohromu - vytvořte povodňový plán a otestujte si ho v praxi i bez přímé hrozby povodní. Pokud budete mít katastrofický plán a budete poučeni, co v případě takové živelní události dělat, můžete výrazně snížit její následky.

Přijměte preventivní opatření, jako jsou: instalace bariérových systémů (utěsnění všech otvorů, kudy by se voda mohla proniknout), nebo ochrana důležitých inženýrských sítí - plynového potrubí, nebo elektrických kabelů. Zajistěte přístup k přenosným generátorům, které v případě výpadku elektrické energie mohou dočasně poskytovat v objektu elektrickou energii. Přesuňte do bezpečí auta. Uposlechněte rad záchranných složek a místních orgánů a postupujte podle jejich pokynů k případnému opuštění objektu.

Povodně mohou být trojí… "Říční povodně", které jsou způsobeny vysokým podílem vody hladiny v řekách v důsledku silných a dlouhodobých srážek. "Bleskové povodně "se mohou objevit náhle i mimo vodní toky a jsou důsledkem silných srážek v krátkém časovém období.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Desítka největších povodní, které se staly od začátku tohoto milénia, zasáhla do životů více než 670 milionů lidí, nejvíce v Číně, Indii, Bangladéši a Pakistánu.
Největší evakuace zvířat proběhla v ZOO Praha v srpnu 2002, kdy bylo přemístěno více než 1000 zvířat do bezpečí.

Morava a Slezsko se na začátku července 1997 (srážky začaly 4. 7.) staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě. Enormní deště způsobily vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v povodí Odry. Obvyklé třídenní období vydatných srážek se vlivem souběhu okolností prodloužilo o další dva dny. Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Povodně si vyžádaly 20 obětí na lidských životech.

„Povodně jsou ničivým přírodním fenoménem, před kterým se lidé snažili ochránit odpradávna. Fatální následky tragických povodní v červenci 1997 ukázaly, že kromě protipovodňových opatření je nutné také zdokonalit bezpečnostní systém a řešení mimořádných událostí a krizových situací je nutné centrálně koordinovat.

Při povodních v roce 1997 dosáhla historicky nejvyšších průtoků řeka Opava. Přitom oblast na horní Opavě má velmi nízkou povodňovou ochranu. Většina míst je schopná odolat jen pětileté nebo desetileté povodni. Z těchto důvodů se již začal realizovat rozsáhlý projekt protipovodňových opatření na horní Opavě. Průměrná povodňová škoda v povodí horní Opavy byla určena na 4,2 až 5,4 mld. korun/100 let (v cenách roku 2012). 6000 lidí je přímo ohroženo stoletou vodou, z toho téměř 2000 z nich se nachází v oblasti vysoké míry rizika při povodních.

Další významné katastrofy

Černobylská havárie (1986): Psal se 26. duben 1986, když oblastí kolem ukrajinského Černobylu otřásl výbuch. Podle zprávy Černobylského fóra se celkový počet lidí, kteří mohli nebo mohou v budoucnosti zemřít v důsledku ozáření, odhaduje na 4000.
Bhopal (1984): Neštěstí, k němuž došlo v noci z 2. na 3. prosince 1984 si bezprostředně a během prvního týdne vyžádalo na 8000 obětí a dalších asi 15 000 lidí zemřelo v následujících letech.
Exxon Valdez (1989): 24. března 1989, ztroskotal v aljašské úžině Prince Williama obří ropný tanker Exxon Valdez. Při havárii vyteklo do moře na 40 milionů litrů ropy, která znečistila zhruba 2000 kilometrů pobřeží a zahubila tisíce mořských ptáků a jiných živočichů žijících u pobřeží.
Seveso (1976): 10. července 1976 si obyvatelé městečka Seveso všimli, že v okolí houfně hynou ptáci. Tragédii zavinila chemická továrna firmy Icmesa, z jejíhož zařízení unikl dioxin.
Minamata (1956): V roce 1956 se zde objevila zvláštní nemoc, která se vyznačovala řečovými poruchami, křečemi a nekontrolovatelnými pohyby končetin. Ukázalo se, že na vině je místní chemický závod, který do zdejší zátoky vypouštěl rtuť.
Majak (1957): Ve zpracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem.
Baia Mare (2000): Kyanid, který 30. ledna 2000, unikl ze zlatého dolu Aurul v severorumunském Baia Mare, způsobil jednu z největších ekologických katastrof v Evropě. Z odkaliště dolu uniklo celkem asi 100.000 metrů krychlových odpadní vody kontaminované kyanidem (asi 100 tun kyanidu). Zamoření kyanidem postihlo Rumunsko, Maďarsko, Srbsko a částečně i Ukrajinu. V řekách jedovatá látka zničila většinu flóry a fauny.