Nejvíce ohrožený savec v České republice a další rekordy přírody

Česká republika se pyšní bohatou přírodou, ale i mnoha ohroženými druhy. V tomto článku se podíváme na jednoho z nejvíce ohrožených savců, na další zajímavosti z české přírody a na snahy o ochranu biodiverzity.

Skokan skřehotavý: kriticky ohrožený obojživelník

Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) je největší žábou v ČR a zároveň největší z původních druhů žab v Evropě, dosahuje obvykle velikosti 100-140 mm, ve výjimečných případech však může měřit i 180 mm. Základní zbarvení skokanů skřehotavých je nejčastěji olivově zelené, hnědozelené nebo světle zelenošedé. Vyskytují se i zcela zelení nebo naopak i zcela hnědí jedinci. Řada jedinců má na hřbetě přítomný výrazný podélný zelenožlutý proužek.

Tento druh je typicky nížinný a původně rozšířen ve všech nížinných oblastech České republiky do nadmořské výšky cca 400 m. V současnosti je však zavlečen na mnoho míst, a to i do vyšších nadmořských výšek.

Skokan skřehotavý je vyloženě vodní druh obojživelníka, ve vodě totiž tráví v podstatě celý rok. Vyhledává otevřenou a zvodnělou krajinu - říční nivy, pomale tekoucí toky, kanály, jezera, rybníky a tůně.

Rozmnožování a vývoj

Ve střední Evropě je rozmnožování závislé na počasí, ale většinou trvá od konce dubna do začátku června. Samice skokana skřehotavého může za sezonu naklást až 16 000 vajíček. Snůšky jsou uloženy ve vodě jednotlivě nebo v seskupeních, většinou nehluboko pod vodní hladinou, vždy jsou uchycené alespoň svou menší částí (okrajem) k různým částem vodní vegetace.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Při vykulení jsou larvy velké 6-8 mm. V průběhu svého vývoje dosáhnou obvykle velikosti 50-70 mm. Ve většině případů je proměna ve střední Evropě dokončena od poloviny července do konce srpna, občas můžeme nalézt larvy či nově metamorfované jedince ještě na začátku října. Nově metamorfovaní jedinci jsou velcí 16-25 mm.

Ohrožení a ochrana

Skokan skřehotavý je veden ve vyhlášce č. 395/1992 jako druh kriticky ohrožený, což neodpovídá realitě. Stejně jako jiné druhy obojživelníků upřednostňuje i skokan skřehotavý vodní nádrže (rybníky, tůně aj.) s nízkou rybí obsádkou nebo bez ryb. Pokud chceme tento druh podpořit, stačí mu nabídnout nějakou vodní plochu, která však vůbec nemusí mít ideální parametry ani ideální využívání.

Strašilka humří: Vzkříšení z popela

Zoo Praha slaví unikátní úspěch. Jako první v Česku rozmnožila kriticky ohrožené strašilky humří, přezdívané stromoví humři. Rozmnožení strašilek humřích, které vedle své velikosti zaujmou zejména fascinujícím příběhem svého zmrtvýchvstání, se v Evropě dařilo dosud jen ve Velké Británii.

Strašilka humří (Dryococelus australis) může v dospělosti měřit až 15 centimetrů a ještě před 110 lety se běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku. Roku 1918 uvízl na jeho útesech parník, z něhož unikly krysy. To byl začátek jejího konce.

Existence strašilek humřích na Ballově pyramidě byla potvrzena až počátkem nového tisícitelí. Šlo o první živé exempláře spatřené lidským okem po více než 80 letech. Vědci poté objevili celkem 24 jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči.

Čtěte také: Červený seznam rostlin

Další zajímavosti a rekordy z české přírody

• Los evropský je největším savcem české přírody. Dosahuje až velikosti koně; v kohoutku je vysoký 1,5-2,2 metru a váží 240-600 kilogramů.
• Nejstarší horniny v ČR jsou staré 2,1 miliardy let a najdete je zhruba mezi Českým Krumlovem a vodní nádrží Lipno.
• Krkavec velký se sice neproslavil krásným zpěvem, přesto však jde o našeho největšího zástupce ptačího řádu pěvců. Dorůstá délky až 78 centimetrů a hmotnosti až 2 kilogramy.

Biodiverzita v CHKO Jeseníky

Chráněná krajinná oblast Jeseníky se může pochlubit značně rozmanitou faunou. Příčiny této biodiverzity lze spatřovat v pestrosti biotopů, velké výškové členitosti a snad i v dlouhodobé ochraně přírody. Území CHKO Jeseníky je považováno za jeden z nejméně antropogenně pozměněných horských celků v ČR.

Některé významné druhy v CHKO Jeseníky:

• Čolek karpatský (Lissotriton montandoni).
• Linduška horská (Anthus spinoletta).
• Rejsek horský (Sorex alpinus).
• Vydra říční (Lutra lutra).
• Tesařík javorový (Cerambyx cerdo).

Neustále narůstající antropogenní tlak právě na tato poslední klidová území (zástavba, zvyšující se turistická návštěvnost) se negativně podepisuje na prosperitě těchto na prostor a klid náročných druhů.

Čtěte také: Příčiny znečištěného ovzduší

tags: #nejvic #ohroženy #savec #v #Česku

Oblíbené příspěvky:

• Předcházení vzniku odpadu v ČR
• Současné problémy ekologických aktivistů a rezervací
• Ekologická známka pro TIR v Rakousku
• Kaňony a jeskyně Berounska
• Ozdravný pobyt: Detaily