Nejvíce ohrožení savci v České republice

V celých Krkonoších žije nebo v minulosti žilo 402 druhů obratlovců, z nichž jich je 355 původních a 47 nepůvodních (zavlečených nebo vysazených). Několik druhů bylo v minulosti vyhubeno. Mezi vyhynulé počítají mnohé informační zdroje i vlka a rysa. Obě tyto šelmy se do Krkonoš vrátily. I když rys pouze přechodně, je velká šance, že se v příštích letech znovu objeví.

Jako hlavní podklad pro tvorbu seznamu chráněných živočichů byla použita vyhláška Ministerstva životního prostředí 395/1992 Sb. V nálezové databázi Agentury ochrany přírody a krajiny bylo vyhledáno, jestli se daný druh z vyhlášky nachází na území Krkonoš. U ptáků jsem brala v úvahu pouze ty, které se zde vyskytují v hnízdním období.

Informace o vzácných a ohrožených druzích je možné čerpat i z Červených seznamů. Ty byly vytvořeny odborníky pro Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN a existují prozatím jen pro některé skupiny živočichů, rostlin a hub. Co se týče vzácnosti a ohroženosti druhů, jsou mnohem přesnější než poněkud zastaralá vyhláška našeho Ministerstva životního prostředí. Pro faunu Česka byl naposledy aktualizován Červený seznam v roce 2017 a byl publikován v časopise Příroda.

V dalším textu uvádím stručné informace o všech legislativně chráněných druzích. Některé názvy jsou podtržené. Takto jsem označila ty, které jsem osobně měla možnost v Krkonoších spatřit, uslyšet nebo alespoň objevit jejich stopy. Až na rejska horského patří všechny níže vyjmenované ohrožené druhy savců mezi zvířata se soumračnou až noční aktivitou. Setkání s nimi patří v mnohých případech mezi vzácné zážitky. Převažující skupinu chráněných savců tvoří netopýři.

Jedinečná možnost je spatřit zblízka se naskýtá vždy koncem prázdnin v zámeckém parku ve Vrchlabí, kdy se před zámkem pravidelně koná Netopýří noc. Při této akci vám zoolog z národního parku přestaví naše netopýry a některé z nich vám i zblízka ukáže.

Čtěte také: Seznam ohrožených savců

Ohrožené druhy savců

Netopýři

• Netopýr brvitý - Malý až středně velký netopýr. Podobá se netopýru řasnatému. V Česku i v Krkonoších je velmi vzácný, nacházíme se na severní hranici jeho rozšíření. Přes léto žije na půdách a v jeskyních. Loví v blízkosti vodních ploch. Zimuje v podzemí.
• Netopýr černý - Středně velký netopýr, 6-15 g. V létě žije převážně samotářsky v dutinách stromů. Loví hlavně v lesích, zřídka ho zastihneme i u lidských obydlí. Zimuje v podzemí, ve štolách nacházený jako nejdominantnější druh.
• Netopýr pobřežní - Středně velký netopýr, váží do 18 g. Nejvzácnější krkonošský druh. Býval nacházen pouze v zimě na jedné lokalitě v podzemí. Krkonoše byly dokonce vyhlášeny evropsky významnou lokalitou pro toto zvíře. Bohužel byl jeho poslední výskyt zaznamenán v roce 2004. Přes léto žije v nížinách na sever a na východ od našeho území. Vyhledává oblasti s dostatkem vodních ploch nebo bažin, nad kterými loví. V oblastech letního výskytu mu chybí vhodné prostory na přečkání zimy. Proto zalétá zimovat do okolních hornatých oblastí.
• Netopýr velký - Největší krkonošský netopýr, 18-45 g. Pravidelně nacházený v letním i zimním období. Samice s mláďaty tvoří velké letní kolonie na půdách budov. Zimuje v podzemí.
• Vrápenec malý - Jeden z nejmenších netopýrů, 3-9 g. Česko se nachází na severním okraji jeho rozšíření. Vyskytuje se celoročně v nevelkém počtu. Přes léto se zdržuje na půdách budov.
• Netopýr Brandtův - Malý netopýr, 4-9 g. V Česku patří mezi vzácné druhy, v Krkonoších je poměrně početný.
• Netopýr dlouhouchý - Malý až středně velký netopýr, 5-14 g. Velmi podobný netopýru ušatému, oba jsou jen obtížně rozlišitelní. Netopýr dlouhouchý je oproti ušatému značně vzácnější.
• Netopýr hvízdavý - Malý netopýr, 4-7 g. Náš nejhojnější druh. Je velmi společenský, tvoří početné letní kolonie pod podbitím střech. Na jednom místě je možné nalézt desítky až stovky jedinců. Zimuje v podzemí.
• Netopýr pestrý - Středně velký až velký netopýr, 12-23 g. Málo početný a málo známý. V létě tvoří menší až středně velké kolonie v lesích i v lidských sídlech.
• Netopýr rezavý - Velký netopýr, 16-36 g. Stromový druh, ve stromových dutinách vzácně i zimuje. V létě tvoří středně velké kolonie o několika desítkách jedinců. Na podzim se běžně vyskytuje i ve městech, když si hledá zimoviště na půdách domů. Netopýři obývající severnější oblasti patří mezi dálkové migranty. V zimě u nás najdeme jak zvířata, která se zde narodila, tak i přivandrovalce z chladnějších krajů. Má jeden z nejsilnějších hlasů mezi netopýry, je možné ho slyšet i pouhým uchem. Dokáže přeletovat na vzdálenost desítek až nižších stovek km.
• Netopýr severní - Středně velký netopýr, 8-17 g. Nejotužilejší z netopýrů. Jako jediný žije až za polárním kruhem. V Krkonoších vystupuje až po nejvyšší hřebeny hor. V letním období sídlí v různých štěrbinách budov i v jehličnatých a smíšených lesích. Zimuje v podzemí. Přestože nepatří k nejběžnějším druhům, při zimních kontrolách štol je nacházený jako druhý nejpočetnější.
• Netopýr ušatý - Malý až středně velký netopýr, 6-11g. Snadno zaměnitelný s netopýrem dlouhouchým. Velmi hojný netopýr. V létě tvoří menší kolonie v dutinách stromů nebo budovách. Velkým městům se však vyhýbá. Přezimuje v podzemí i na půdách domů. Při zimním spánku si schovává ušní boltce pod blány křídel.
• Netopýr večerní - Velký netopýr, 13-30 g.
• Netopýr velkouchý - Malý až středně velký netopýr, 7-12 g. Stromový druh netopýra, V létě žije v malých koloniích o několika zvířatech. Dává přednost listnatým a smíšeným lesům. Zimuje v podzemí.
• Netopýr vodní - Malý až středně velký netopýr, 6-11g. Jeden z nejběžnějších krkonošských netopýrů. Patří ke stromovým druhům. V létě se ukrývá ve štěrbinách stromů nebo skal. Zimuje v podzemí, ve sklepích i štolách.
• Netopýr vousatý - Jeden z nejmenších netopýrů, 4,5-6,5 g. V Krkonoších poměrně početný. Velmi podobný a obtížně rozeznatelný je netopýr Brandtův. Rozlišeni byli až v roce 1970.
• Netopýr řasnatý - Malý až středně velký netopýr, 5-12 g. Na létací bláně má dvě řady brv, pomocí kterých dokáže shrabávat hmyz z větviček a listí. Zimuje v podzemí i ve štěrbinách skal a staveb.

Další ohrožené druhy

• Plšík lískový - Hlodavec. Početně rozšířený, ale díky noční aktivitě téměř neznámý. Žije samotářsky na okrajích lesů i v ledovcových karech až do nejvyšších poloh hor. Staví si kulovitá hnízda v dutinách stromů, v husté vegetaci nebo i v ptačích budkách. Od října do dubna spí zimním spánkem ve velkém hnízdě vybudovaném u země v mechu nebo listí.
• Rejsek horský - Hmyzožravec. Patří mezi glaciální relikty, tedy mezi druhy, které se do vyšších poloh stáhly při oteplení klimatu po konci poslední ledové doby. Obývá vlhká a chladná stanoviště v e středních a vysokých polohách hor. Vyhovují mu podmáčené smrčiny, rašeliniště, imisní holiny i ledovcové kary. Aktivní je celoročně a neupadá do zimního spánku. Potravu si dokáže vyhledat i pod sněhem.
• Vlk obecný - Na území Krkonoš se zatím trvale nevyskytuje. Pravidelně, i když velmi zřídka, jsou pozorovaní migrující vlci. Nejbližší smečky žijí v Jizerských a Vraních horách a vlčích teritorií u nás stále přibývá.
• Rys ostrovid - Kočkovitá šelma. Rys byl v minulosti vyhuben a na přelomu tisíciletí se sem vrátil. Nacházela se zde tři rysí teritoria a rysové se začali i rozmnožovat. Pravděpodobně díky pytlákům po několika letech opět vymizel. Mladí rysové migrují na dlouhé vzdálenosti a není vyloučené, že se zde znovu v budoucnosti objeví. Osidlují rozlehlé lesy a vyhýbají se otevřené krajině. Na odpočinek vyhledávají skalnatá místa.
• Vydra říční - Lasicovitá šelma. Kdysi byla v Krkonoších úplně vyhubena. V posledním desetiletí se k nám znovu rozšířila a najdeme ji na Labi, Jizeře, Úpě i jejich přítocích. Snadný zdroj potravy nachází v rybích sádkách a rybnících, kam rybáři vysazují velké množství ryb pro jejich vlastní potřebu. Vydra se pro ně stala úhlavním nepřítelem. Protože je aktivní v noci, spatříme ji velmi zřídka. Nejsnáze se prozradí v zimě podle charakteristických stop ve sněhu. Ty vedou pouze po břehu a nepokračují dál od vody. Vydry mají své nory v březích toků a vstup do nich je pod hladinou. Nepotřebují se tedy od vody nikam daleko vzdalovat.
• Veverka obecná - Hlodavec. Nejčastěji ji najdeme v parcích, alejích a velkých zahradách. Žije i v lesích po horní hranici lesa. S přibývající nadmořskou výškou vzrůstá i větší procento tmavě až černě zbarvených kusů. Využívají tak výhody rychlejšího prohřívání za slunečních dní. Rezavé veverky žijí především v podhůří. Pohybuje se ve větvích stromů, kde si staví kulovitá hnízda. Ve svých příbytcích přečkávají i zimu, ale neupadají do zimního spánku.

Návrh vyhlášky 2010 - Obratlovci

Novelou seznamu zvláště chráněných obratlovců byla připravována již v letech 2005-2007, a to včetně její prezentace odborné veřejnosti a zapracování připomínek. V roce 2010 AOPK ČR provedla revizi seznamu formou menších úprav a doplnění kritérií a novou oponenturou vybranými odborníky na jednotlivé skupiny. Výchozím kritériem bylo zařazení druhů do červených seznamů ČR (dále též ČS), konkrétně byly bodově hodnoceny pouze druhy zařazené do kategorií zranitelný (VU), ohrožený (EN) a kriticky ohrožený (CR). V odůvodněných případech se však na seznam dostaly i druhy, které nejsou v těchto třech kategoriích či nejsou v ČS zařazeny (v ČS nejsou např. posuzovány nehnízdící migrující druhy ptáků na území ČR).

Na seznam proto byli zařazeni například orel skalní (Aquila chrysaetos), orlovec říční (Pandion haliaetus) či dřemlík tundrový (Falco columbarius) a také někteří obojživelníci a plazi, kteří jsou v ČS zařazeni do nižších kategorií. Červený seznam obojživelníků a plazů z roku 2003 (Plesník et al. 2003) již v řadě případů neodráží skutečnou míru ohrožení druhů.

Užovka hladká (Coronella austriaca) obývá teplejší oblasti prakticky po celém území ČR, nikde ale není příliš hojná a ve stávající vyhlášce i v novém návrhu je proto zařazena jako silně ohrožená. Zohledněna byla i míra ohroženosti bio­topu druhů, a také zda jsou druhy přímo fyzicky ohrožovány člověkem a zda jsou předmětem manipulací, např. zda jsou druhy předmětem chovu v zajetí a hrozí jejich odchyt z volné přírody. Doplněno bylo kritérium odrážející vývoj početnosti druhu v ČR.

Na základě výsledného bodového zisku byly druhy rozřazeny do jednotlivých kategorií ohrožený (O), silně ohrožený (SO) a kriticky ohrožený (KO). V případě potřeby došlo na základě expertního posouzení k přesunu druhů mezi kategoriemi. Na seznamy byly dále automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy. Zařazení některých druhů do těchto příloh nemusí odrážet míru jejich ohrožení na území České republiky, ale vyplývá ze závazku ČR Evropským společenstvím. Na seznam se tak dostaly druhy, které by za normálních okolností nemusely být zvláště chráněné, například křeček polní (Cricetus cricetus) nebo investory oblíbená ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Z tabulky 1 vyplývá, že ve srovnání s vyhláškou z roku 1992 nedošlo k výrazným změnám v počtu zařazených druhů obratlovců; došlo spíše k dílčím přesunům mezi kategoriemi a bylo vyškrtnuto či naopak nově zařazeno několik málo druhů. Na seznam se tak nově dostal například losos obecný (Salmo salar), orel královský (Aquila heliaca) či čolek dravý (Triturus carnifex). Zařazen byl také skokan hnědý (Rana temporaria), jediná původně nechráněná žába: v jeho případě ukazují výsledky mapování výrazný pokles početnosti, a je tak v současné době ohroženější než některé jiné druhy již chráněných žab.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

Některé druhy ze stávající vyhlášky naopak zařazeny do seznamu nebyly, například proto, že došlo ke stabilizaci populace daného druhu na území ČR, nebo se jedná o druhy, které jsou na našem území dlouhodobě vymizelé, či o druhy naprosto závislé na doplňování jedinců člověkem. Z ryb nebyl nově zařazen například mník jednovousý (Lota lota), ze savců plch velký (Glis glis), veverka obecná (Sciurus vulgaris) či rejsek horský (Sorex alpinus).

Ptáci mají oproti ostatním druhům obratlovců „výsostné“ postavení, neboť díky Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, jsou chráněny na úrovni jedinců všechny druhy ptáků žijící na evropském území členských států Evropských společenství. U ptáků byla proto navržena na vyškrtnutí řada druhů, u kterých je jejich ochrana dostatečně zajištěna prostřednictvím výše zmíněné obecné ochrany. Konkrétně nebyl do nového seznamu zařazen například kormorán velký (Phalacrocorax carbo), neboť se jedná o druh vyskytující se na území ČR v hojném počtu, se stabilizovanými hnízdními populacemi.

Pozn.: Ve stávající i navrhované vyhlášce jsou některé druhy sloučeny do vyšších taxonomických skupin (netopýři a vodní skokani). Zkratky: VU - zranitelný, EN - ohrožený, CR - kriticky ohrožený O - ohrožený, SO - silně ohrožený, KO - kriticky ohrožený

Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší

tags: #nejvíce #ohrožení #savci #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Rostliny v okolí domů
• Úmrtnost zvířat v důsledku plastů
• Dopad vegetariánství na klima
• Ohrožené druhy zvířat
• Chování sojky chocholkaté