Prevence nemocí a úrazů na škole v přírodě

Blíží se konec školního roku a s ním i různé školy v přírodě, školní zájezdy nebo výlety. Právní předpisy se totiž ve svém vývoji stávají stále obecnějšími a kromě stále většího množství povinností přesouvají na ředitele školy nutnost stanovit konkrétnější podmínky konání akce.

Základem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách je § 29 školského zákona, zákon o ochraně veřejného zdraví, který upravuje pravidla pro zotavovací akce a školy v přírodě z hlediska ochrany zdraví, a stále platný Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT z roku 2005.

Právní rámec a odpovědnost

V § 29 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) se hovoří o tom, že školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb jsou povinny poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

Nejdůležitější osobou vztahující se k mimoškolním akcím pořádaným školou je ředitel školy, jehož minimální povinnosti stanovuje § 164 školského zákona. Ředitel školy vydá školní řád, který upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.

Zásady v Metodickém pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT ze dne 22. prosince 2005 č. j. 37 014/2005-25 platí stále, i když zde najdeme odkazy na již neplatné předpisy. Můžeme z něj vycházet při stanovení potřebného počtu pedagogů na mimoškolní akci nebo počtu žáků ve skupinách apod.

Čtěte také: Znečištění vody fekáliemi a zdraví

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, § 8 je definována škola v přírodě a zotavovací akce. Školou v přírodě se rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola. Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením této akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví náležitosti uvedené v § 8 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví také stanoví podmínky zdravotní způsobilosti dítěte nebo žáka, který se účastní mimoškolní akce.

K častým dotazům patří, zdali musí být na škole, školce v přírodě a různých akcích školy zdravotník. Z § 11 zákona č. 258/2000 Sb. vyplývá, že musí být zdravotník v případě zotavovací akce 1/2004a školy (školky) v přírodě na dobu delší než 5 dní.

Hygienické podmínky na zotavovací akci stanovuje vyhláška č. 106/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případě mimoškolních akcí se spíše jedná o jiné podobné akce pro děti podle § 12 zákona o ochraně veřejného zdraví, tzn. organizovaný pobyt dětí v počtu menším než 30 dětí nebo po dobu kratší než 5 dní.

Při mimoškolních akcích se klade zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence všemi účastníky mimoškolní akce. Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků. Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.

Podle § 6 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, při akcích konaných mimo školu nebo školské zařízení, kdy místem pro shromáždění žáků není škola nebo školské zařízení, začíná dohled nejpozději 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce se oznámí nejméně jeden den před konáním akce zákonným zástupcům žáků. Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.

Čtěte také: Dezinfekce znečištěné vody

Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Podle § 391 odst. 2 zákoníku práce za škodu, která vznikla žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy. Tedy i na výletech, zájezdech, sportovních a turistických kurzech apod., i v případě, že děti dostanou na výletě rozchod. Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž se úraz žáka ohlásí, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu. Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy žákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými zástupci žáka nebo se zletilým žákem.

Podle § 29 odst. 3 školského zákona školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, a vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Podrobnosti stanovuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhl.

Školský zákon pojem „školy v přírodě“ výslovně neuvádí, ale musíme si uvědomit, že je zde skryt pod nadřazeným obecným pojmem „školské zařízení“. A z toho již vyplývají určité povinnosti ředitele školy. Především musí vydat vnitřní řád tohoto školského zařízení, a to plně ve smyslu § 30 školského zákona, s důrazem na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků. S pořádáním školy v přírodě souvisí tolik úkonů, že pro ředitele je nejlepší varianta vytvořit vnitřní řád školského zařízení nejen z povinnosti, ale zpracovat jej jako přehledný manuál přípravy akce, jako praktický návod na zajištění přípravy, provedení a vyhodnocení akce, jako konkrétní popis, kterým se pak řídí pedagog pověřený přípravou a provedením akce. Čím podrobněji, tím více sníží riziko chyb pro svoji osobu i pro všechny účastníky akce.

Zdravotní způsobilost a souhlas rodičů

Škola může na školu v přírodě vyslat jen dítě, které je zdravotně způsobilé k účasti na ní (posudek vydává lékař), nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu) a ve 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření (toto prohlášení odevzdávají rodiče při odjezdu, nesmí být starší více než jeden den).

K zařazení žáka do školy v přírodě je třeba písemný souhlas zákonného zástupce dítěte. Na školu v přírodě nemusí vyjíždět jen třídní kolektivy, může jít také o tematická soustředění v rámci projektů, sportovních soustředění a podobně, kterých se mohou účastnit žáci několika tříd a ročníků.

Čtěte také: Důvody nemocí: přírodní pohled

Personální zajištění

Pro zajištění celodenní péče o jednu třídu se zdá být optimální počet tří pracovníků. Péči o děti je nutné zajistit po dobu 24 hodin denně. Počet osob musíme určit podle vykonávané činnosti. Během výuky o třídu pečuje jediná osoba, ale pokud po výuce následuje vycházka, pak dohled musí vykonávat již dvě osoby. Z organizace akce, denního režimu pak vyplyne počet pracovníků, kteří musí s dětmi v dané době pracovat. Mezi ně rozdělíme péči o děti tak, aby byla zajištěna opravdu 24 hodin denně, a aby si každý pracovník odpracoval svoji pracovní dobu.

Třídní učitelky většinou požadují, aby se akce zúčastnily i vychovatelky školní družiny. Výhodnější je varianta využití externích pracovníků - ochotných rodičů, studentů. Je zapotřebí zdůraznit to, co není ve školských předpisech dostatečně výrazně uvedeno, že totiž jakákoli osoba vykonávající na škole v přírodě práci učitele, vychovatele, zdravotníka a podobně, by měla takovouto činnost vykonávat zásadně v rámci pracovněprávního vztahu ke škole. Bez uzavření pracovněprávního vztahu nemají osoby přítomné na akci žádnou odpovědnost za průběh akce, ani za bezpečnost a ochranu zdraví. Nelze jim svěřit ani výuku, ani dohled nad dětmi. Pak je samozřejmě také nezbytné odvedenou práci řádně odměnit, i když to zvyšuje finanční požadavky na provedení akce. Před akcí je pak nutné provést rozpis pracovní doby všech osob, které se akce účastní. Hlavní princip je velmi jednoduchý - zajistit péči o děti 24 hodin denně. Pomocí rozpisu pracovní doby pak lze zpětně určit, kdo za děti v kterém okamžiku odpovídal. Pokud škola akci obsadí pouze vlastními pracovníky, obvykle zjistí, že je to velmi finančně náročné, pokud jde o prostředky na platy a raději pak část svých zaměstnanců nahradí externími pracovníky.

Pro vyslání pracovníka na pracovní cestu je zapotřebí jeho souhlas (§ 42 ZP). Pro pobyt dětí škola uzavřela s dodavatelem smlouvu. Pomocí smlouvy může škola přenést řadu svých povinností na dodavatele - zajištění lékařské péče, lékárniček, ohlášení akce. Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje hygienické podmínky ubytovacího a stravovacího zařízení a podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky v souladu s vyhláškou č. 106/2001Sb., dále splňuje nároky bezpečnosti práce a protipožární ochrany. Dodavatel dále prohlašuje, že používaná voda je z vodovodu pro veřejnou potřebu. Dodavatel prohlašuje, že uvedený objekt splňuje podmínky pro zabezpečení výchovy a výuky, zejména dostatek výukových místností.

Základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených zákonem, kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem). Za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci a student lékařství po ukončení třetího ročníku.

Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musí být k této činnosti zdravotně způsobilé. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává praktický lékař, který fyzickou osobu registruje. Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických a zdravotnických pracovníků, vysílajícímu zařízení nebo škole nebo pořádající osobě. Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných (musejí mít zdravotní průkaz).

Sestavení upraveného učebního plánu školy v přírodě s přihlédnutím k místním podmínkám tak, aby souběžně s výchovou a výukou mohlo být dosaženo ozdravného účinku. Plán výuky doplněný o rozpis režimu dne předloží nejpozději týden před odjezdem řediteli školy.

Personální obsazení - odborně i zdravotně způsobilý doprovod v takovém počtu, aby byla zajištěna výchova a výuka žáků, včetně žáků se zdravotním postižením, jejich bezpečnost a ochrana zdraví podle příslušných právních předpisů, dohled nad žáky během výuky, odpoledních činností, noční služby.

Rozpis služeb pedagogických pracovníků tak, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud možno aby u zaměstnanců školy nevznikala přesčasová práce. Písemný rozpis odevzdá před odjezdem řediteli školy ke schválení.

Vedoucí školy v přírodě a všichni zúčastnění pracovníci jsou povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Stejnou pozornost jako smlouvě s dodavatelem je nutno věnovat „smlouvě“ s rodiči dětí. Pro ně musí být před podáním přihlášky vypracována podrobná informace o průběhu akce, včetně rozpočtu akce. Jsem si vědom toho, že do školy v přírodě nemůže být vyslán žák, jehož zdravotní stav by mohl být tímto pobytem ohrožen a žák, který by mohl zdravotně ohrozit ostatní žáky. Prohlašuji, že mé dítě ______________ je způsobilé zúčastnit se školy v přírodě ____ (místo, termín). Prohlašuji ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, že ošetřující lékař nenařídil výše jmenovanému dítěti, které je v mé péči, změnu režimu, dítě nejeví známky akutního onemocnění a okresní hygienik ani ošetřující lékař mu nenařídil karanténní opatření. Není mi též známo, že by v posledních 14 dnech před odjezdem do školy v přírodě přišlo toto dítě do styku s osobami nemocnými infekčním onemocněním nebo podezřelými z nákazy.

Prevence úrazů

Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví ve školství lze postupovat podle Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25, kde je obsažena definice úrazu žáků. Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při zde uvedených činnostech, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Můžeme tedy konstatovat, že tím je každý úraz, který se stal žáku při výchovné a vzdělávací činnosti školy od vstupu žáka do prostor školy, po dobu jeho pobytu v nich až po odchod z nich a každá činnost vyplývající z přímé souvislosti s vyučováním a výchovnou činností konanými ve škole.

Škola v přírodě je pro většinu dětí nejen příjemnou změnou oproti běžnému školnímu režimu, ale často i prvním delším pobytem mimo domov bez přímé přítomnosti rodičů. Přináší spoustu pozitiv - čerstvý vzduch, pohyb, upevnění vztahů mezi spolužáky a nová dobrodružství. Každý pedagog, který se takového výjezdu účastní, by si měl být vědom nejen právní odpovědnosti, ale také konkrétních rizik, která s sebou podobná akce přináší. Včasná prevence, správné plánování a důsledný dohled přitom mohou většině úrazů zabránit. A především by na jakoukoliv problematickou situaci měla být připravena škola.

Škoda v přírodě má sloužit pobytu na zdravém vzduchu - jenže právě příroda, respektive terén, je častou příčinou úrazů - lesní stezky, strmé svahy, zarostlé louky nebo kamenité cesty. Děti v zápalu hry snadno přehlédnou výmol, klouzavý kořen nebo díru ve vysoké trávě, a následkem bývají výrony kotníku, odřeniny nebo pády. Zejména při běhání z kopce nebo při lezení na stromy je riziko pádu výrazné. Velmi nebezpečné jsou i aktivity v okolí vodních ploch. Nekontrolované koupání v rybnících, říčkách nebo přírodních nádržích bez dozoru může vést nejen k podchlazení, ale i k tonutí. Riziko zvyšuje neznámý terén pod hladinou, kluzké kameny nebo prudký přechod do hloubky.

Prostory samotného ubytování často nebývají konstruovány s ohledem na dětské skupiny. Kluzké dlaždice, volně přístupné schodiště nebo nezabezpečené balkóny se tak mohou snadno stát dějištěm úrazů. Běžné jsou i nehody na prolézačkách, hřištích a při sportovních hrách - zvlášť pokud není povrch rovný, děti nejsou poučeny o pravidlech nebo pokud aktivity nejsou přizpůsobeny jejich věku a schopnostem. Specifické riziko představují noční aktivity. Tma snižuje orientaci, únava tlumí pozornost a neosvětlené přechody mezi budovami, stezky odvahy nebo bojové hry za šera mohou snadno skončit zakopnutím, pádem nebo nárazem.

Mezi nejběžnější úrazy patří odřeniny, škrábance a pohmožděniny. I když působí neškodně, pokud nejsou řádně ošetřeny, mohou se zanítit. Časté jsou také podvrtnutí a výrony - většinou při běhu po nerovném povrchu nebo při nepozorném došlápnutí. Tyto úrazy si mohou vyžádat několikadenní klid a návštěvu lékaře. Méně časté, ale závažnější, jsou zlomeniny - typicky při pádu z výšky, srážce při sportu nebo při šplhu na nevhodná místa. Významným rizikem jsou i alergické reakce na bodnutí hmyzem - včelami, vosami nebo při přisátí klíštěte. U alergických dětí je klíčové, aby měl pedagog informace o zdravotním stavu a případně k dispozici medikaci.

Prevenci úrazů je třeba věnovat důslednou pozornost už v přípravné fázi. Dobrý základ představuje znalost prostředí - je vhodné, aby se vedoucí předem seznámili s místem pobytu, identifikovali riziková místa a domluvili se s provozovateli na případném zajištění. Stejně důležité je získání zdravotních údajů všech dětí - alergie, chronické nemoci, psychické potíže i kontakty na rodiče.

Prevence infekčních onemocnění

Prevence infekčních onemocnění je realizována ve dvou rovinách - v rámci nespecifických opatření a prostřednictvím specifických opatření. Nespecifická preventivní opatření, mezi která patří všeobecně hygienická opatření a zdravotní výchova, mají za cíl jednak zamezit účinku nepříznivých vlivů životního prostředí na lidský (zvířecí) organizmus, jednak zlepšit úroveň lidského chování na základě získaných informací. Do této skupiny opatření patří především zabezpečení zdravotně nezávadné pitné vody, nezávadné odstraňování odpadních vod, zajištění vysokého hygienického standardu v potravinářství, vytvoření podmínek pro adekvátní výživu a bydlení.

Očkování neboli vakcinace představuje jeden z nejúčinnějších způsobů prevence infekčních onemocnění. Princip očkování spočívá v navození zvýšené odolnosti vůči některým infekčním nemocem, a to buď vpravením částic jejich původců (nejčastěji bakterií a virů) do lidského (zvířecího) organizmu, nebo aplikací určitých specifických látek. V prvním případě se jedná o aktivní imunizaci, při které organizmus očkovaného jedince začne vytvářet vlastní protilátky proti vpravenými částicím určité bakterie či viru.

Podmínky zdravotní způsobilostí dětí k pobytu ve škole v přírodě a na zotavovacích akcích vymezuje primárně zákon ve svém paragrafu 9 a 10. Lékařská vyšetření osob před a po absolvování pobytu v oblastech s vyšším výskytem přenosných nemocí nejsou, mimo mimořádné situace, zákonem požadována.

Doporučení k předcházení šíření přenosných onemocnění ve školách a školských zařízeních

• Zajistit neustálý kontakt s rodiči, přimět rodiče neposílat děti s příznaky onemocnění (horečka, kašel, rýma) do školy.
• Omezit kolektivní akce.
• Omezit nebo odložit pobytové akce - lyžařské kurzy, školy v přírodě apod.
• Nespojovat třídy v mateřských školách.
• Zajistit zvýšený úklid všech prostor s desinfekcí hygienických zařízení a míst, kde se předpokládá dotyk rukou: klik, zábradlí, hraček, pomůcek…
• Zajistit odpovídající důkladné větrání všech prostor, zejména pobytových místností.
• Připomínat zásady obecné osobní hygieny - u mladších žáků a dětí MŠ připomínat i kontrolovat důkladné mytí rukou před jídlem, po použití WC.
• Připomínat omezení blízkých osobních kontaktů, nebo zbytečného dotýkání obličeje rukama.
• Při kašli a kýchání používat k zakrytí úst hygienický kapesník (pokud není k dispozici třeba rukáv, šátek), ne ruce!

tags: #nemoc #na #škole #v #přírodě #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Vliv invazivních druhů na ostrov odpadků
• Využití recyklace komunikací
• Srovnání tlakových čističů odpadů
• Více o ohrožení výkonu rozhodnutí
• Absolventi environmentálních studií a sociální práce