Nepromokavé oblečení a jeho vliv na životní prostředí

Oblečení do deště je aktuální téma po celý rok, zvláště pak na podzim. Ačkoli nás ještě čeká babí léto, nekompromisně se blíží podzimní plískanice a mlhy. Na co se tedy zaměřit při výběru oblečení do deště?

I když občasné zmoknutí nikomu neublíží, dlouhodobé setrvávání v mokrém oblečení, zvláště v chladnějším počasí, může vést ke zdravotním obtížím. Od rýmy a problémů s dýchacími cestami až po záněty močových cest. V krajních případech se mohou přidat i komplikace, jako je zápal plic nebo revmatické potíže.

Faktory při výběru oblečení do deště

Dříve než začnete řešit problematiku oblečení do deště, je třeba zvážit několik faktorů:

• Pro koho oblečení sháníte?
• Pro jakou příležitost je oblečení určeno?
• Jakou činnost hodláte v tomto oblečení provádět? Důležitý je i typ sportu či aktivity.
• Jak dlouho má oblečení „vydržet“ nepromokavé?

Nepromokavé vs. méně promokavé oblečení

Málokdo je ochoten investovat do profesionálního vybavení, obzvlášť pro děti. Většina z nás tedy hledá adekvátní variantu. To skutečně nepromokavé je gumové. Každá membrána má sice jistou odolnost, ale při určité zátěži promokne. Je jedno, jak se membrána nazývá nebo co slibují letáčky a testy.

Drahé boty i oblečení dospělého, které mají „zaručenou nepromokavost“ jsou vlastně jen méně promokavé! Gumové (i pogumované) oblečení nedýchá. Je třeba si uvědomit, že pod pláštěnkou a v holínkách si vytvoříte vlastní mikroklima. Nezmoknete, ale můžete se nepříjemně zpotit. Proto je určeno spíše pro vydatnější deště.

Čtěte také: Nepromokavé kozačky: Pohodlí a ochrana

Ti, co se nepromokavostí skutečně zabývají jsou myslivci, vojáci, rybáři. Sportovní nepromokavé oblečení je zpravidla určeno jen pro „přežití“ doby, po kterou danou aktivitu provozujete. Oblečení s membránou přežije menší intenzitu kapek. Výhodou je, že nehrozí, že se úplně zpotíte. Při intenzivním dešti sáhněte po ponču či skutečné pláštěnce z pevnějšího materiálu (ano, vyrábí se i pro dospělé a stojí pár korun). Zapomeňte na ty divadelní, které kolem vás vlají, ale příliš nechrání.

Obuv jako klíčový prvek

Samostatnou kapitolou je obuv. Zatímco na bundě či kalhotách můžeme „ušetřit“, boty jsou bohužel tím, co je skutečně zásadní. Turistikovat v mokrých botách není nic příjemného. Navíc, pokud bota vydrží pár kapek nebo sněhových vloček ve městě, neznamená, že přežije jeden výlet v mokré trávě nebo pořádnou bouřku!

Aby vám boty dobře sloužily, pořádně si je vyzkoušejte, a to v ponožkách, které v nich plánujete nosit. Nikdy nesmí nikde tlačit (při chůzi z kopce nesmíte prsty cítit přední část boty).

Péče o oblečení s membránou

Nikdy nesušte oblečení s membránou přímo na topení nebo u otevřeného ohně. Důvod je prostý: membránu zničíte (nemusí být vidět zvenku), navíc dobře hoří. O oblečení s membránou musíte pečovat! Aby byla funkční musíte mít i speciální prací prostředek, a hlavně oblečení impregnovat = posilovat její vlastnosti. U bot je lepší tenká vrstva speciálních vosků než jen spreje, které bývají jen „berličkou“.

Čím víc švů, tím vyšší riziko průniku vody. Elegantní kapsičky tedy značí spíš potenciální problém. Jednoduché pravidlo: do přírody vybírejte podle funkčnosti. Do města si dovolte i eleganci.

Čtěte také: Barevné potisky na kabelkách

Dopad výroby na životní prostředí

Společnost Fjällräven si dobře uvědomuje, že vše, co dělá, má vliv na svět kolem nás, a na lidi a zvířata, kteří v něm žijí. Děláme maximum proto, aby naše ekologická stopa byla co nejmenší. Ať už rozhodujeme o tom, jaký materiál vybereme, nebo kde budeme naše oblečení vyrábět, neustále myslíme na to, jaké budou mít naše rozhodnutí dopady na životní prostředí.

Při hledání dokonalého kousku je ale také důležité dbát na rovnováhu mezi jeho funkčními vlastnostmi a dopady na přírodu a životní prostředí. Mnoho syntetických materiálů, které jsou v outdoorovém průmyslu využívány, jako například polyester nebo nylon, jsou z hlediska funkčnosti pro tento účel výborné - rychle schnou, péče o ně je snadná - z hlediska udržitelnosti to s nimi ale není tak pozitivní, jsou totiž vyrobeny z fosilního paliva.

Ve Fjällräven řešíme tuto otázku dlouhodobě a vidíme největší budoucnost v používání již existujících materiálů, je to totiž nejlepší způsob jak omezit spotřebu zdrojů a energie.

Problém PFC

Většina voděodolného outdoorového vybavení v současnosti obsahuje PFC - tedy sloučeniny skupiny chemických látek zvaných fluorokarbony nebo také perfluorované sloučeniny. Fluorkarbony vynikají chemickou stálostí, odpuzují vodu i olej. To jsou zároveň vlastnosti, které je činí tak nebezpečnými pro životní prostředí i pro člověka.

Rozkládají se jen velmi pomalu a v přírodě zůstávají i několik set let. Některé z fluorkarbonů jsou navíc toxické, pronikají do vody, půdy a hromadí se v živých organismech včetně lidského těla. Vědecké výzkumy prokázaly, že jsou příčinou poškození imunitního systému u dětí, vedou ke vzniku rakoviny nebo neplodnosti, spojovány bývají také s poškozením jater, nepříznivým vlivem na vývoj plodu během těhotenství a také jsou považovány za endokrinní disruptory (látky narušující správnou funkci hormonů).

Čtěte také: Tipy pro recyklaci dětského oblečení

Proto bylo používání sloučenin PFC zakázáno v mnoha zemích, zákaz schválený před třemi lety ve většině států EU měl platit od roku 2020, jejich technologické nahrazení ve výrobě se ovšem zatím daří jen pomalu.

Eco-Shell jako alternativa

A tak se zrodil Eco-Shell, materiál vyrobený ze směsi recyklovaného a nového polyesteru a ošetřený přípravkem bez fluorokarbonů. Během dalšího vývoje však bylo potřeba udělat několik kompromisů, neboť odolnost vůči špíně a mastnotě nebyla dostatečná. Ani voděodolnost materiálu bez PFC nebyla tak vysoká jako u těch, které PFC obsahovaly. Zároveň jsme museli naše zákazníky naučit, jak mají své oblečení správně ošetřit, aby si zachovalo optimální funkčnost.

Chemie v oblečení

Oblečení je v bezprostředním kontaktu s kůží, proto by mělo být bez toxických a zdraví ohrožujících látek. Evropská unie v roce 2020 omezila používání 33 chemických látek využívaných při výrobě oblečení a dalšího textilu kvůli jejich zdravotnímu riziku. Zákaz se vztahuje na všechny textilní výrobky, které se v EU vyrábějí nebo se na evropském trhu prodávají. Jedná se nicméně jen o zlomek chemikálií.

Studii zveřejnily organizace European Sustainable Development Organisation (ESDO) a International Physical Activity and Environment Network (IPEN), které vystupují proti nebezpečným chemickým látkám v životním prostředí. Jednalo se o 27 z 31 vzorků povrchové vody (87 %). Hladiny PFAS ve většině vzorků výrazně překračovaly současné nebo navrhované regulační limity v Evropské unii či USA.

Arnika nedoporučuje nakupovat boty a oblečení z PVC, jako jsou holínky či pláštěnky. Ty obsahují zmiňované ftaláty.

Udržitelnost v outdoorovém průmyslu

Témata ekologie, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí jsou skloňována stále častěji také v outdoorovém průmyslu. Planetu máme jen jednu, proto nejen vlády, ale i sami výrobci hledají způsoby, jak ekologický dopad produkce minimalizovat.

Mezi pětici průmyslových odvětví, která nejvíc znečišťují životní prostředí, se řadí výroba oděvů. I když je oblečení vyrobené z přírodních materiálů, které patří k obnovitelným zdrojům a jsou lépe biologicky rozložitelné, např. z bavlny či vlny, stále za sebou nechává ekologickou stopu.

Alternativy a řešení

Milan Jurka, zakladatel české značky Sensor, k ekologii ve výrobě říká: „První bod je ten, že ať jde o jídlo, nebo oblečení, tak to musíš nějak vyrobit. Jakákoliv výroba i toho nejčistšího jídla nebo oblečení je zásah do přírody, ať to uděláš líp, nebo hůř. Jediná věc, kterou můžeš udělat, je minimalizovat dopad výroby. A to je potřeba si říct, že neexistuje výroba oblečení, která něčemu prospěje.“

Zásadní podle Jurky není jen poměr množství vyrobeného a recyklovaného materiálu, ale i jeho zdroj. A zdůrazňuje, že i přes zpřísňování norem výroby jsou, především v zemích třetího světa, barvírny příze a vláken největším znečišťovatelem životního prostředí.

Španělská Ternua je velice aktivní a inovativní v recyklaci materiálů, ze kterých vyrábí vlastní úplety a oblečení.

Patizon a většina světových značek navíc využívá peří s certifikátem RDS (Responsible Down Standard), který zajišťuje a stvrzuje, že bylo peří získáno etickým a odpovědným způsobem.

O recyklaci nejen svých GORE-TEXových bund se již snaží Šumperský Tilak, který spustil projekt Druhá šance. Ve spolupráci s nadací Armáda spásy a nadačním fondem Bez‑domova Tilak daruje, byť opotřebované, ale funkční, goretexové bundy terénním pracovníkům nebo lidem, kteří by si je nejspíše nikdy nemohli dovolit pořídit.

Pavel Habětín, zakladatel značky Warmpeace, má k ekologii ve výrobě jejich produktů tento názor: „Pokud je k dispozici jakékoli k přírodě šetrné řešení pro naše výrobky, neváháme jej použít, ale jen v případě, že se tím nezmění žádný z důležitých parametrů produktu. Příkladem je vodoodpudivá úprava PFC free na všech našich nylonech. Zvolili jsme ji hned, jakmile jsme si ověřili, že dokáže plně nahradit tradiční fluorcarbon. Ekologická řešení za každou cenu však nepovažujeme za užitečná.“

Udržitelné praktiky

• Zvažte, zda skutečně potřebujete voděodolné oblečení nebo obuv.
• Pokud raději impregnujete sami, používejte přípravky na bázi vosku a parafinu.
• Vyhýbejte se sprejům a impregnujte zásadně mimo uzavřené prostory.

Je jasné, že se náš přístup k textilu bude muset změnit, aby se radikálně snížila produkce oblečení a textilního odpadu. Jedním z hlavních úkolů ekologického podnikání nejen v textilním průmyslu je snaha o minimalizaci výrobního odpadu a škodlivých emisí.

Pronájem pracovních oděvů a cirkulární ekonomika

Pronájem pracovních oděvů přispějete zároveň k udržitelnosti díky nižší spotřebě vody, energií a pracích prášků. Vzdělávejte své zaměstnance v tématech ochrany životního prostředí prakticky.

Cirkulární ekonomika a udržitelnost jsou základními pilíři našeho podnikání. Náš obchodní model je založen na cirkulární ekonomice. Ušetříme více než 4 milióny kusů oděvů ročně tím, že opravíme více než 36 % pracovních oděvů v oběhu. Náš cíl je 100% recyklace pracovních oděvů na vlákna, která mohou být využita v další výrobě.

tags: #nepromokavé #oblečení #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Definice trvale udržitelného rozvoje
• Ohrožení životního prostředí z kosmu
• Studijní programy SZeŠ Kostelec nad Orlicí
• Návod k tlakovému čističi
• ČHMÚ o znečištění ovzduší