Komentované ustanovení definuje předmět úpravy, který vychází z čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (dále jen "ústavní zák. o bezpečnosti ČR"), a je tak dle našeho názoru projevem nedůslednosti zákonodárce.
V § 1 zákonodárce používá pojem "krizová situace". Ten je definován v § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) (dále jen "KriZ"), jako mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
Není jednoduché provést přesné vymezení krizové situace. Uvádí její definice např. (Vaníček a kol., 2006, s. 37). Je to situace, ke kterým již v minulosti došlo nebo které v budoucnu nastanou.
V § 1 je dále použit pojem "ochrana kritické infrastruktury". KI je definována v § 2 písm. h) KriZ jako prvek KI.
V § 1 odst. 2 se zákonodárce odvolává na právo EU, které je zapracováno v KriZ. Evropskou právní úpravou je směrnice Rady č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posuzování potřeby zlepšit ochranu takových infrastruktur (dále jen "směrnice č. 2008/114/ES"), jejíž narušení nebo zničení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie [§ 2 písm. i)].
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Cílem směrnice č. 2008/114/ES je zlepšení ochrany kritické infrastruktury ("EPCIP") přijaté v roce 2005. Směrnice č. 2008/114/ES navazuje na program pro ochraně obyvatel (srov. čl. 1 směrnice č. 2008/114/ES).
Nové znění je dílem novely KriZ, která byla provedena zákonem č. 430/2010 Sb. lze označit jako jednu z velkých novel KriZ. Zákon č. 430/2010 Sb. zavedl do KriZ ochranu KI.
Je nutné si uvědomit, že pro některé situace mají vlastní mimořádný stav jako např. stav ropné nouze [zákon č. 109/1994 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavu ropné nouze a o změně souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy)], v plynárenství [zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)] a v teplárenství [zákon č. 458/2000 Sb.] a stav kybernetického nebezpečí [zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)].
Při použití gramatického výkladu § 2 písm. b) KriZ se mimořádná událost nespojuje s ohrožením života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. IZS provádí záchranné a likvidační práce.
Krizová opatření jsou nařizována v souvislosti s vyhlášením příslušného krizového stavu. Krizová opatření nejsou uvedena jen v KriZ. Tato opatření lze užít (nařídit) v době krizového stavu. Krizová opatření zasahují i do práv a svobod jednotlivců. Samozřejmě v takovém případě platí ústavní a mezinárodní limity. Nemohou být krizová opatření nařizována a realizována. Na nichž spočívá demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny).
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Pracovní povinnost lze nařídit jen za krizové situace. Pracovní povinnost lze nařídit jen za krizové situace, při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu. Svoji pravomoc hejtman vykonává na území kraje. Hejtman kraje může nařídit pracovní povinnost pro celé území kraje, nebo jeho část. Stav nebyl vyhlášen.
Pracovní výpomoc se týká jednorázového a mimořádného úkolu (§ 31 odst. 6 KriZ). KriZ v § 31 odst. 7 vydá potvrzení fyzické osobě po skončení pracovní výpomoci. Z § 14 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b) KriZ vyplývá, že zaměstnavatel je povinen uvolnit zaměstnance z pracovního nebo služebního zařazení.
Nemovitou věc definuje občanský zákoník v § 498 odst. 1. Věcí jsou ale také např. energie, pokud jsou způsobilé k obchodování jako např. elektrická energie. Patří sem ale i teplonosné látky, které slouží k přenosu např. tepla (Lavický a kol., 2014, s. 1760).
Vlastnické právo není podmínkou k poskytnutí věcného prostředku. Věcný prostředek může být uložen i nevlastníku, např. nájemci, jemuž svědčí právo s movitou či nemovitou věcí disponovat. Po využití věcného prostředku obdrží dotčená osoba potvrzení o využití věcného prostředku (§ 29 odst. 6 KriZ).
V § 29 odst. 1 KriZ je uvedeno, že v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu hejtman kraje. Svoji pravomoc hejtman vykonává na území kraje a vláda na celém území státu. Hejtman kraje může uložit povinnost poskytnout věcné prostředky pro celé území kraje, nebo jeho část.
Čtěte také: Pracovní rizika
Zákon u slov "bezpečnost státu" v poznámce pod čarou odkazuje na čl. 2 odst. 4 zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Poznámka pod čarou má jen jaksi ulehčit orientaci v právu. Podle našeho názoru je to právě tento případ. Obecného lze s takovýmto vymezením pojmu "bezpečnost státu" v čl. 2 odst. 4 zákona č. 110/1998 Sb. souhlasit. Bezpečnost státu není jen o územní celistvosti, ale i o ochraně zdraví osob nebo ekonomikou státu.
ČR by mělo závažný dopad i na další členský stát EU. Směrnice Rady č. 2008/114/ES definuje evropskou kritickou infrastrukturu v čl. 2 písm. a) tak, že se jedná o prvek KI, jejíž narušení nebo zničení by mělo závažný dopad pro nejméně dva členské státy.
Stavbou stavební zákon v § 2 odst. 3 rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Veřejnou infrastrukturu stavební zákon v § 2 odst. 1 písm. k) definuje jako stavby, zařízení, pozemky a další věci, které jsou určeny k zajištění potřeb veřejnosti, a jsou užívané ve veřejném zájmu.
Může jím být ale i surovina (např. ropa), živočich (např. dobytek), služba (např. vyplácení dávek aj.). To vše lze vyčíst z nařízení vlády č. 432/2010 Sb. Tyto prvky KI jsou určeny podle průřezových a odvětvových kritérií. Usnesením č. 934 ze dne 14. prosince 2009 vláda ČR určila prvky KI, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.
Funkce jejího prvku. Nebo zranitelnosti, zmírnit je a neutralizovat [čl. 2 písm. c) směrnice č. 2008/114/ES], které zpracovávají subjekty KI (§ 29b KriZ). Za citlivé informace považuje právě informace týkající se ochrany KI. K plánování a provádění činnosti s cílem narušit nebo zničit zařízení KI [čl. 5 písm. d)]. Proto např. osoby, které se s utajovanými informacemi ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Provozování KI není spojeno s jejím vlastnictvím. Subjekty KI patří např. státní správy např. Je poněkud zvláštní, že v případě krizové situace, vyjma § 12a odst. 1 písm. f) KriZ žádné zvláštní krizové opatření ve vztahu k subjektům KI. S tím, že na tyto subjekty lze vztáhnout krizová opatření jako např. pracovní povinnost, pracovní výpomoc, poskytnutí věcných prostředků dle potřeb.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb. stanoví podrobnější členění, rozsah, objem atp. U elektřiny se uvádějí např. 100 MW, u plynu např. 700 mm nebo podzemní zásobník plynu se skladovací kapacitou nejméně 50 mil. m3, u ropy a ropných produktů např. 100 000 m3, u tepelné energie např. tepelnou energií s výkonem nejméně 500 MW, u vody např. 10 mil. m3, u rostlinné výroby např. 65 mil. litrů, u živočišné výroby např. mléka a mlékárenských výrobků nejméně 65 mil. litrů, pozemní komunikace, která je zařazena do kategorie dálnice a silnice I. třídy, pro ni neexistuje objízdná trasa, v případě železniční dopravy např. 6000 osob denně, v případě letecké dopravy letiště, které je schopné např. odbavit 800 tis. cestujících ročně, u komunikačních a informačních systémů např. přenosu nejméně 1 Gbit/s, u finančního trhu a měny např. 100 tis. klientů, např. v případě státní sociální podpory např. 100 tis. klientů, v případě sociální pomoci např. 100 tis. klientů.
Jak jsme již uvedli výše, množství, rozsah, objem atp. Hodnoty, jež představují odvětvová kritéria, stanoví vláda. Č. 432/2010 Sb. Tato odvětvová kritéria, jakož i průřezová kritéria, platí obdobně pro EKI. Počítá směrnice Rady 2008/114/ES (čl. 3 odst. 1. Samozřejmě směrnice nebrání v určení tzv. národních kritérií, u níž je dodržen postup před...
tags: #nevojenská #ohrožení #krizové #situace #definice