Navštívit Central Park, prohlédnout si panorama mrakodrapů z Empire State Building nebo se dotknout Sochy svobody je snem mnoha lidí. Cestování po státu New York se však nemusí smrsknout jen na „Velké jablko“. I když je tato metropole velkým lákadlem a má opravdu co nabídnout, území státu nabízí mnohem více.
New York - stát, je jedním ze 13 původních států USA, který leží na východním pobřeží Spojených států amerických. Ze severu a severozápadu jej obklopují kanadské provincie Ontario a Quebec, z jihu americké státy New Jersey a Pensylvánie, na východě hraničí s Connecticutem, Massachusetts a Vermontem a z jihovýchodní strany je obklopen Atlantským oceánem.
Rozloha státu New York činí 141 300 km², což z něj dělá 27. největší stát USA. Tento stát je státem kontrastů. U Atlantiku se táhnou dlouhé pláže Long Islandu, Manhattan je poset mrakodrapy, ve vnitrozemí je pak plno řek, hor i planiny v regionu Great Lakes.
První osadníci území, kde dnes leží New York, byli Holanďané. Stalo se tak kolem roku 1604 a roku 1614 byly položeny základy dnešního hlavního města. V období Americké války o nezávislost se zformovaly dnešní hranice a mapa státu se od té doby nezměnila. V průběhu 19. a 20. století byl New York hospodářsky na vzestupu a po roce 1900 se stal nejlidnatějším státem, což mu vydrželo až do 60. let 20. století. Oficiálním jazykem je angličtina.
Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že hlavním městem New Yorku je stejnojmenný New York přezdívaný Big Apple, který patří k nejznámějším městům na světě. I když na sebe tato metropole strhává velkou pozornost, hlavním městem je o dost menší Albany. V Albany ležícím 219 km severně od New Yorku žije zde necelých 100 000 obyvatel a jedná se o 4. nejlidnatější město státu. Ekonomika New Yorku patří k nejsilnějším na světě. Jedná se o centrum byznysu, které stále láká mnoho investorů. Středobodem všeho je bezesporu město New York, které spolu s Londýnem a Tokiem tvoří hlavní centrum světové ekonomiky.
Čtěte také: Funkční odpadkové koše: Inspirace New York
New York je státem, který si může užívat všechna čtyři roční období. Nejchladnějším měsícem v roce bývá leden s průměrnými teplotami od -2 do 4 °C, v červenci a srpnu se teploty pohybují kolem 25-30°C. Teploty se však mírně liší napříč státem, v severních oblastech bývají nižší. Počasí v New Yorku - městě, kam nejvíce cestovatelů míří, umí někdy překvapit. V zimě zde každoročně napadne až necelých 90 cm sněhu a teploty klesají hlouběji pod nulu, pobřeží čas od času sužují bouře.
Dovolená ve státě New York se nemusí soustředit pouze na stejnojmennou metropoli, jelikož má tento stát rozhodně co nabídnout i mimo zdi mrakodrapů. Zajímavosti, které stojí za to, zde naleznete jak v případě přírodních, tak kulturních památek. Přírodní památky nabídne některá ze státních přírodních rezervací, za návštěvu stojí i hora Mount Marcy nebo rekreační oblast Finger Lakes.
Brooklynský most patří k monumentům New Yorku. Jedná se o památku pocházející z roku 1883, která spojuje newyorské městské čtvrti Manhattan a Brooklyn, které odděluje řeka East River. Ve své době se jednalo o technologický div, který otestovalo stádo slonů.
Není pravděpodobně větší ikony New Yorku a dost možná i celých Spojených států, jakou je Socha svobody. Jen tři roky poté, co byl slavnostně otevřen brooklynský most, se Socha svobody poprvé rozhlédla ze svého podstavce na newyorském Liberty Island. Francouzi ji roku 1886 darovalo Američanům jako důkaz přátelství. Socha měří i s podstavcem 92 metrů a váží 225 tun. K památce zapsané v programu UNESCO se dostanete trajektem z Manhattanu, musíte si však zaplatit vstup, a to buď k soše, do jejího podstavce nebo do její koruny.
Mrakodrap Empire State Building o výšce 448 metrů má celkem 103 pater a vyhlídkovou terasu. Budova pln kanceláří byla slavnostně otevřena roku 1931 a dodnes láká cestovatele z celého světa. V noci je ikonický vrcholek budovy výrazně nasvícený, takže si tento mrakodrap nelze s ničím jiným splést. Budovu můžete navštívit, počítejte však s velkými frontami.
Čtěte také: Bezdotykové koše New York: Detaily
Rockefellerovo centrum je komplexem obchodních budov, jež jsou typické svým jednotným architektonickým stylem, který jinde nemá obdoby. Jedná se o jakési městské centrum, které žije odkazem kdysi nejbohatšího muže světa J.D. Rockefellera. Jeho rodina tento obrovský komplex dodnes stále vlastní. Jsou zde různé obchody, kina, restaurace i výstavní síně a na Vánoce se na zdejším náměstí rozsvěcí vánoční strom a zřídí kluziště.
Jedny z nejznámějších vodopádů světa jsou ty Niagarské. Nacházejí se na severozápadě země u hranic s Ontariem, zhruba 500 km od New Yorku. Niagarské vodopády dosahují výšky až 52 metrů a pohled na ně nabízí přilehlá vyhlídka. Část vodopádů už se nachází na kanadské straně. Za vstup se platí v řádu několika dolarů (něco kolem 13 USD). Za cenu kolem 5 000 Kč si můžete užít vyhlídkové lety vrtulníkem nad vodopády, v jejich okolí jsou k dispozici i další atrakce.
Letchworth State Park je státní park nacházející se zhruba 56 kilometrů jihozápadně od Rochesteru. Parku se přezdívá Grand Canyon východu, protože je také tvořen kaňonem vyhloubeným řekou, všem v o poznání menším měřítku. Na rozdíl od Grand Canyonu však překypuje zelení. Na jeho území je několik vodopádů, přes 100 kilometrů turistických tras a mnoho vyhlídek.
Pine Barrens ve své typické podobě zabírají rozlohu přibližně 4 500 km2 v americkém státu New Jersey. Územím protékají krásné říčky a potůčky, jejichž voda však není čirá, jak bychom od písčitého území čekali, ale od přítomných huminových kyselin má barvu slabého čaje. Podobné porosty existují na východním okraji ostrova Long Island v těsném sousedství New Yorku, menší fragmenty pak lze najít podél celého východního pobřeží USA až po stát Maine.
Pro ctitele hlubokých hvozdů se statnými velikány mohou být Pine Barrens určitým zklamáním. I staré porosty jsou totiž nevysoké a tudíž světlé. Na některých místech má les stěží dvoumetrovou výšku a tak můžete zažít neobvyklý pocit, že máte přehled i v korunách. Důvody, proč se na ploše více než 20 km2 vytvořil takto extrémní porost, jsou předmětem podrobného výzkumu. Nebylo odhaleno mnoho rozdílů v půdních vlastnostech a tak budou patrně hlavní příčinou časté požáry, které nedovolí dřevinám dorůst výše a nutí všechny stromy a keře tvořit po ohni nové výmladky. Pokud se požáry opakují v intervalu 10-20 let, zůstává na místě nízký pokřivený les.
Čtěte také: Ekonomika třídění odpadu v New Yorku
Výzkumy ukazují, že zakrslé porosty existují již dlouhou dobu a třeba místní borovice tuhá (Pinus rigida) je zde geneticky odlišná od borovic z vyšších porostů a má opožděné otevírání šišek po požárech. Spolu s ní jsou dalšími hlavními dřevinami dva duby (Quercus marilandica a Q. ilicifolia), na místech s přítomným vyšším lesem se zapojují i další druhy dubů. V podrostu převládají drobnolisté keříky z čeledi vřesovcovitých, zejména libavka poléhavá (Gaultheria procumbens). Z kapradin je velice hojná i nám známá hasivka orličí (Pteridium aquilinum), z bylin například černýš (Melampyrum lineare), časté jsou také různé mechy a lišejníky.
Nejen v lidské společnosti, ale i v rostlinném světě platí, že chudoba vyvolává extrémní řešení. Jednou z reakcí na nedostatek živin u rostlin je masožravost, tedy schopnost využít živiny z živočišné (zejména hmyzí) kořisti. Nejnápadnější rostlinou je špirlice Sarracenia purpurea. Její baňaté přízemní pasti se růžicovitě rozprostírají v rašeliníku, ostřicích, či na volném podkladu. V květnu až červnu kvete velkými jednotlivými květy na tuhých drátovitých stvolech.
Z rodu rosnatka lze potkat tři druhy. V rašeliništích roste i nám známá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Také rosnatka prostřední (D. intermedia) je k vidění v České republice, ale většina lidí tuto raritu nezná. Nejvzácnějším druhem je jedinečná rosnatka niťolistá (Drosera filiformis), endemit písčitých nížin USA od Cape Cod po Floridu. Ta roste z amerických rosnatek na nejsušších, ale pořád ještě hodně vlhkých místech. Voda je pak domovem necelé desítky druhů bublinatek. Jejich tělo se nerozlišuje na stonek, kořen a list, vše jsou jen prýty.
Ačkoliv jsem se vás na úvod pokoušel přesvědčit, že Pine Barrens jsou územím takřka neobydleným, není to pochopitelně úplně pravda. V tak hustě zabydlené krajině probíhalo mnoho snah o využití každé plochy a v Pine Barrens stále existuje několik menších sídel. Dnešní hlavní aktivity jsou dvě - těžba dřeva na palivo či výrobu papíru a pěstování klikvy („cranberry“), která je u nás často mylně překládána jako brusinka. Pro její pěstění jsou vytvořeny ohrázované nádrže s vrstvou písku na dně. Založený porost začíná plodit pátý rok a může být plně plodný i po více než sto letech. Počátky pěstování spadají do období první poloviny devatenáctého století.
Cenný svět Pine Barrens požívá různé kategorie ochrany. Celé jsou chráněny státem New Jersey od roku 1978 jako Pinelands National Reserve a od roku 1983 jsou biosférickou rezervací UNESCO. Uvnitř tohoto prostoru jsou pak ještě tři zvlášť chráněná území, tzv. státní lesy - Bass River State Forest, Wharton State Forest a Brendan T.
Ačkoli lokalita je známá především díky své flóře, žije zde i velké množství nejrůznějších druhů zvířat. Borovice tuhá (Pinus rigida) by mohla být vzorem skromnosti i pro naše borovice, břízy, osiky a podobné stromy. Vydrží růst i na extrémně neúživných podkladech, poradí si s biotopy suššími i vlhkými a přežívá i časté požáry. Roste hodně pomalu, a tak není hospodářsky příliš využívaná, sem tam pro stavební dřevo, výrobu celulózy a hlavně jako zdroj pryskyřice - odtud pochází anglický název „Pitch pine“. Dorůstá výšky 2-20 metrů. Nejstarší, přibližně třistapadesátiletý strom je doložen ze státu New York, nejsilnější kmen dorostl průměru 1,29 m ve státě New Hampshire.
tags: #příroda #státu #New #York