Neživá příroda a stavební materiály: Přehled druhů

Neživá příroda hraje klíčovou roli v životě živých organismů, včetně člověka. Poskytuje nezbytné podmínky pro život, jako je voda, živiny z půdy, oxid uhličitý ze vzduchu, teplo a světlo ze Slunce, a kyslík. Povrch naší planety Země tvoří nerosty a horniny.

Složky neživé přírody

Mezi základní složky neživé přírody patří:

• Nerosty (minerály) a horniny
• Půda
• Teplo a světlo ze Slunce
• Voda
• Vzduch

Nerosty a horniny

Nerosty (minerály) jsou anorganické, homogenní přírodniny, které vznikají přírodními procesy bez činnosti člověka. Fyzikální a chemické vlastnosti nerostu jsou stejné v každé jeho části a lze je definovat chemickým vzorcem. Horniny jsou nehomogenní materiály s proměnlivým chemickým a mineralogickým složením, většinou složené z několika minerálních druhů, pravidelně nebo nepravidelně rozmístěných. Hornina může být tvořena i jedním jediným minerálem, například vápenec.

Horniny se dělí na:

• Vyvřelé (magmatické) - vznikají krystalizací magmatu.
• Usazené (sedimentární) - vznikají usazováním úlomků hornin.
• Přeměněné (metamorfované) - vznikají přeměnou magmatických, sedimentárních i metamorfovaných hornin za působení teploty a tlaku.

Nerostné suroviny

Nerostné suroviny, které zahrnují nerosty a horniny, se těží a zpracovávají na nejrůznější výrobky. Dělí se na:

Čtěte také: Geologie pro malé objevitele

• Nerudní suroviny
• Rudy

Příklady hornin

• Žula - stavební a dlažební kámen, skládá se z křemene, živce a slídy.
• Vápenec
• Pískovec - zpevněná zrna různých nerostů.
• Mramor

Půda

Půda vzniká zvětráváním a rozpadem nerostů a hornin a působením půdních organismů. Skládá se z humusu, vlastní půdy, původní pevné horniny (matečné), půdní vody, půdního vzduchu a živých organismů. Humus tvoří zbytky odumřelých těl rostlin a živočichů.

Druhy půd:

• Jílovitá
• Písčitá
• Hlinitá
• Kamenitá

Význam půdy:

• Pro rostliny
• Zdroj živin pro živočichy, člověka a houby
• Úkryt pro mnohé živočichy

Vesmír

Součástí vesmíru je Slunce, hvězdy i naše planeta Země a velké množství těles, které drží pohromadě gravitační síla. Sluneční soustava zahrnuje Slunce, planety a jejich měsíce, planetky, komety, meteorická tělesa, prach a plyn. Kolem Slunce obíhá 8 planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Stavební materiály

Horniny těžíme v lomech a používáme je jako stavební materiál, obkladový materiál, na štěrk na stavbu silnic a dálnic, jako plnivo do některých stavebních materiálů, na výrobu vápna, cementu, popřípadě jako výchozí surovinu pro výrobu dalších složitějších výrobků (horninové litiny, vlákna). Některé horniny jsou těženy jako ruda, z níž jsou získávány kovy jako např. železo, hliník, měď, nikl, cín, zlato či platina.

Čtěte také: Výuka živé a neživé přírody: Praktický průvodce

Kamenické práce mají svůj původ v přírodě, kde se s horninami setkáváme v podobách, kterým obvykle říkáme „skály, balvany a kameny“. Kamenické práce a kamenictví se zabývají a pracují s minerály (nerosty) vznikající krystalizací z taveniny nebo z roztoku. Krystalizace je proces, při němž se molekuly chemických látek shlukují do uspořádané pravidelné pevné struktury (krystalu). Krystal vzniká (roste) postupným přikládáním atomů (molekul), tzn. že roste od středu ven, na jeho povrch se přikládají další a další vrstvy atomů.

V kamenictví se pod pojmem stavba, která představuje u hornin součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů, minerálů v těchto agregátech, skupin iontů i jednotlivých iontů, vytvářejících mřížky) se dá zahrnout vše, co se označuje v horninách jako textura a struktura. Textura všesměrně nepravidelná je po technické stránce příznivou vlastností hornin, jak pokud jde o stavební hmoty, tak o základové půdy. Póry a dutiny neobyčejně zvětšují povrch hornin vystavený účinkům vnějších činitelů (voda, plyny), které rozrušují horniny mechanicky i chemicky. Takové horniny snáze větrají a mají i menší pevnost, houževnatost i únosnost.

Vlastnosti hornin

Technické vlastnosti hornin podmíněné jejich strukturami jsou většinou závislé na velikosti krystalů. Čím je hornina jemnozrnnější, tím má zpravidla lepší technické vlastnosti (pevnost, houževnatost, trvanlivost). Naproti tomu velmi hrubozrnné horniny a horniny s velkými vyrostlicemi jsou obyčejně málo pevné a snadněji větrají.

Tvar jednotlivých nerostů v hornině je závislý na tom, zda minerální součást krystalovala buď v počátcích tuhnutí magmatu nebo v jeho pozdějších fázích. Jsou-li krystaly dokonale vyvinuty (hrany, rohy, krystalové plochy), označují se jako idiomorfní (pravidelné). Jsou-li vyvinuty jen částečně pravidelně, mluvíme o hypidiomorfních minerálech. Konečně můžeme pozorovat i minerály zcela nepravidelné - alotriomorfní.

Čtěte také: Znalosti o neživé přírodě

tags: #neziva #priroda #stavebni #materialy #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Typy kontejnerů v Kroměříži
• Výhody plastového kompostéru
• Zpracování hroznového vína
• Informace o Odpadu v Otesicích
• Legislativa environmentálního dohledu vodních děl