Historie (resp. prehistorie) Přátel přírody sahá až do roku 1991. Tehdy v reakci na záměr zkolaudovat obří toxickou skládku Spolchemie na kraji města vznikla Občanská liga města Ústí.
Před jeden a čtvrt stoletím, 16. září 1895, byla v rakouské Vídni založena turistická skupina Přátelé přírody (Naturfreunde), z níž se velmi rychle rozrostlo stejnojmenné mezinárodní hnutí, jehož členové dnes působí na všech obydlených světadílech naší společné planety.
Již od počátku nešlo Přátelům přírody jen o turistiku. Klíčovým zájmem hnutí vždy byl udržitelný rozvoj společnosti v souladu s potřebami životního prostředí. Za těch 125 let historie jejich hnutí se Přátelé přírody snažili tyto cíle uvádět do praxe tisíci drobných místních, národních, ale i celosvětových aktivit.
Zasazovali a zasazují se o volný přístup do krajiny, rozvoj ekologicky a sociálně příznivého cestování a nabídek pro smysluplné trávení volného času. Spolek Přátelé přírody, z. s. je národní nestátní nezisková organizace, jejíž místní skupiny a přidružení členové působí v několika krajích Česka. Zabývá se přírodou, kulturou a historií Českých zemí, poznáváním jiných krajů a kultur a aktivně spolupracuje s podobně naladěnými kolektivy v Česku i jinde ve světě.
Náš spolek je součástí mezinárodního hnutí Přátel přírody (Naturefriends International, Naturfreunde Internationale) založeného v r. 1895. V březnu 1895 učitel Georg Schmiedl a jeho přítel Franz Katz uveřejnili ve vídeňských Dělnických novinách výzvu k založení turistické skupiny.
Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu
O necelého půl roku později, 16. září 1895, byl založen turistický spolek Přátelé přírody. Jako první předseda spolku působil Alois Rohrauer, a to až do své smrti roku 1923. Hnutí Přátel přírody si kladlo za cíl povznést náplň skrovného volného času pracujících a vyvést je z hostinců do přírody.
Během první světové války byla činnost Přátel přírody omezena a v plném rozsahu byla obnovena teprve až po roce 1918. Na mezinárodní úrovni hnutí Přátel přírody zapustilo kořeny v Americe, Anglii, Austrálii, Belgii, Brazílii, Bulharsku, Československu, Dánsku, Finsku, Francii, Jugoslávii, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Švýcarsku.
Záhy po založení spolku ve Vídni se hnutí Přátel přírody silně rozvinulo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. První spolek Přátel přírody na území dnešního Česka byl založen v Trnovanech u Teplic roku 1897 (hned po Štýru je to druhý nejstarší mimovídeňský spolek Přátel přírody). Roku 1921 se v Praze konala schůze zástupců místních spolků ČSR, kterou byl založen turistický spolek Přátelé přírody v ČSR.
Vznikají první okrašlovací spolky (Kutná Hora - první okrašlovací spolek, r. 1861; Prostějov - první okrašlovací spolek na Moravě, r. 1873; Polská Ostrava - první okrašlovací spolek ve Slezsku, r. 1893) v r. 1904 sdružené do Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny, který se programově od r. 1909 věnoval ochraně cenných území.
Svaz pro okrašlování a ochranu domoviny byl ve své době bezesporu nejvýznamnější nestátní institucí věnující se ochraně přírody a krajiny. I mnohé další dobrovolné spolky se zaměřovaly na ochranu vybraných cenných přírodních území.
Čtěte také: Občanské sdružení
Od svého založení v r. 1912 se ochraně přírody věnovala Česká botanická společnost, v jejíž prospěch bylo státem v r. 1923 vykoupeno a v rámci pozemkové reformy 16. 4. 1935 jí přiděleno naleziště koniklece jarního u Vlkova.
Také sdružení turistů patřila mezi organizace usilující o ochranu konkrétních přírodních a kulturních památek. Např. severočeský „Excursions-Club“ dosáhl již v r. 1895 ochrany území „Hollengrund“ u České Lípy (dnes NPP Peklo) či Vrkoče u Ústí nad Labem (dnes NPP Vrkoč). Klub československých turistů dokonce vlastnil 570 ha pozemků za účelem péče o památky přírodní a historické.
Po vzniku samostatného československého státu v r. 1918 byla rozvíjena státní ochrana přírody a nová chráněná území byla zřizována především v rámci první pozemkové reformy, realizované prostřednictvím záborového, přídělového a náhradového zákona.
Přestože vydávané akty se jmenují většinou „dohoda“, šlo vždy o vrchnostenské rozhodnutí státního pozemkového úřadu. I v nelehkém období druhé světové války byla nestátní ochrana přírody rozvíjena.
Zmínit je třeba zejména činnost moravské odbočky Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny, která ve 30. a 40. letech zřídila formou dohody s vlastníky nebo jinak 46 soukromých rezervací. Období komunismu znamenalo konec soukromoprávních snah v ochraně přírody a krajiny.
Čtěte také: Sdružení ochránců přírody
Nástup totalitního režimu ukončil v r. 1951 také půlstoletí trvající úspěšnou činnost Svazu pro okrašlování a ochranu domoviny. Stal se jí v r. 1958 TIS - nezávislé sdružení přátel přírody (tehdy pod názvem „Sbor ochrany přírody Společnosti Národního musea v Praze“). Ten však byl v období normalizace v r. 1979 rozpuštěn.
V roce 1974 se zrodila v rámci režimního SSM „Akce Brontosaurus“, která se mj. věnovala zajišťování péče o vybrané lokality. 11. 9. 1979 vzniká Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který se stal brzy platformou pro četné dobrovolnické aktivity v oblasti praktické ochrany přírody a památek i ekologické výchovy.
Všechny zmíněné organizace se snažily (v mezích umožněných tehdejším právním řádem) o získávání užívacích práv k pozemkům v cenných přírodních lokalitách a ohroženým památkám. V současné době u nás soukromé rezervace zřizují fyzické osoby a nestátní právnické osoby (převážně spolky), celkový počet takto chráněných lokalit činí přibližně 573.
Pozemkové spolky se nesoustředí jen na ochranu přírodního, ale i kulturního dědictví. Vedle neziskových organizací akreditovaných jako pozemkové spolky se i některé další neziskové organizace snaží chránit vybraná cenná území prostřednictvím užívacích práv k pozemkům.
Dne 18. října 1991 se konala zakládající valná hromada v zasedací síni Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou, účastni byli i zástupci zahraničních skupin Naturfreunde. Už 24. září 1991 byly Ministerstvem vnitra České republiky schváleny stanovy a následně bylo Československé turistické sdružení Přátelé přírody zapsáno do seznamu občanských sdružení.
Dne 16. února 1994 totiž již zmíněné Čs. turistické sdružení Přátelé přírody spolu se sdružením dětí a mládeže Duha založily občanské sdružení Přátelé přírody České republiky. Vznikla tak organizace o zhruba 5000 členech.
V červnu 2015 vystupuje ze spolku organizace Duha, členy zůstává asi 500 převážně dospělých Přátel přírody z několika krajů Česka. V říjnu 2015 spolek přijímá kratší název Přátelé přírody z.
Subjekt SDRUŽENÍ PŘÁTEL PŘÍRODY A HISTORIE POŠUMAVÍ v likvidaci spolek je v obchodním rejstříku zapsána pod spisovou značkou L 13090/MSPH. Společnost vznikla 1. 1. 2014 a sídlí na adrese Točník 23, 267 51 Točník - Točník.
Usnesením Městského soudu v Praze č.j. 87 Cm 1335/2024 - 7 ze dne 13.9.2024 byla právnická osoba zrušena s likvidací a jmenován likvidátor. Usnesení nabylo právní moci dne 5.10.2024.
Ze spolkového rejstříku se vymazává SDRUŽENÍ PŘÁTEL PŘÍRODY A HISTORIE POŠUMAVÍ v likvidaci, IČO 266 06 216, sídlem č.p. 23, 267 51 Točník. Likvidátor z důvodu, že nebyl zjištěn a zajištěn žádný faktický majetek, který by mohl být zpeněžen, konstatuje, že zjištěný majetek je nedostačující i k pokrytí nákladů likvidace.
Likvidátor má za to, že byly naplněny zákonné podmínky ust. § 82 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, ve znění pozdějších předpisů. Likvidátor zjistil, že společnost nemá dostatek majetku ani na úhradu nákladů likvidace.
Likvidátor prohlašuje, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby, a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení.
tags: #sdružení #přátel #přírody #historie