Významné prvky přírody na písmeno E: Právní aspekty ochrany přírody v České republice

Název článku jsem zvolila jako parafrázi již značně letitého příspěvku M. Zákon č. 114/1992 Sb. přírody a krajiny (ZOPK) rozeznává dva typy VKP.

Dle § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK první skupinu tvoří VKP (tzv. VKP ze zákona), které jsou uvedeny přímo ve znění § 3 odst. 1 písm. b) ZOPK . Jedná se o lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.

Druhou skupinu tvoří části krajiny, které orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad) zaregistroval jako významný krajinný prvek (tzv. registrované VKP). Dle § 3 odst. 1 písm. a odkryvy. (§ 4 odst. 2 ZOPK).

Z výše uvedeného vyplývá, že „tradiční“ přístup aplikační praxe k otázce určení subjektu odpovědného (resp. subjektů odpovědných) za deliktně významné jednání podle zákona č. 114/1992 Sb. je takový, že za čin odpovídá vždy osoba, která jednání vlastním jménem fakticky provedla (zhotovitel díla) - přestože se takový přístup zdá laikům na první pohled „nespravedlivý“.

Důvodem existence sporné právní otázky, tedy zda je odpovědný „ten, kdo držel pilu“ (resp. jiné deliktně významné jednání vlastním jménem fakticky provedl - zhotovitel díla), nebo „ten, kdo deliktně významné jednání inicioval“ (zadavatel díla), případně oba, je absence trestnosti účastenství (organizátorství, návod, pomoc) v oblasti správního trestání (na rozdíl od trestního práva).

Čtěte také: Volně žijící živočichové a legislativa

Pokud kácení pro toho, kdo nesplnil oznamovací povinnost (např. správce vodního toku), provede jím najatý subjekt, je nutné jeho jednání kvalifikovat jako kácení bez povolení (dřeviny byly pokáceny nelegálně, přičemž jednání najatého subjektu nelze kvalifikovat jako nesplnění oznamovací povinnosti, neboť tuto povinnost neměl).

Jestliže je o skácení stromů požádána osoba odlišná od osoby, která má právo o povolení ke kácení žádat, je na ní a v jejím zájmu, aby se přesvědčila, že kácení stromů, které má skácet, bylo pravomocně povoleno. Pokud tak neučiní, ale stejně, pokud tak učiní, avšak je vlastníkem stromů (tím, kdo ji požádal o provedení kácení) informována nepravdivě, nese důsledky svého protiprávního jednání.

Na v praxi nejfrekventovanější případy nelegálního pokácení dřevin najatou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající dopadá konstantní judikatura, podle níž je odpovědnost za správní delikt zničení dřevin bez povolení podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb. odpovědností objektivní bez ohledu na zavinění.

Nedávno se Nejvyšší správní soud jednoznačně a přesvědčivě vyslovil k této otázce, i pokud jde o vliv nesprávného postupu ze strany obce (jejíž obecní úřad je orgánem příslušným ke správě dřevin rostoucích mimo les, tj. především k vydávání povolení ke kácení) na deliktní odpovědnost kácejícího zhotovitele díla, resp. na její rozsah.

„Pokud žalobce jakožto fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti zničil bez povolení skupinu dřevin rostoucích mimo les, dopustil se protiprávního jednání v rozporu s ust. § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, a došlo tak k naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle ust. § 88 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

Čtěte také: Ekologické dopady

Nejvyšší správní soud konstatuje, že shora zmíněný nekompetentní postup orgánů Obce R. a Obce V. je nezbytné zohlednit z hlediska výše uložené pokuty, a nikoliv z hlediska posouzení samotného naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle ust. § 88 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny“.

Připouštím, že u fyzických osob, které kácení nebo jinou činnost deliktně významnou z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny provedou „jednorázově“ bez souvislosti s podnikáním by bylo možné podle okolností konkrétního případu uvažovat i o úplném vyloučení deliktní odpovědnosti, zejména pokud na jejich jednání měl významný podíl chybný postup „orgánů veřejné moci“.

Ovšem i u fyzických osob při výkonu jejich podnikatelské činnosti si lze představit případy, kdy se neuložení sankce za jimi provedené jednání naplňující znaky skutkové podstaty některého správního deliktu podle zákona o ochraně přírody a krajiny jeví jako „právně přiměřené“.

Vyvození deliktní odpovědnosti objednatele prací bylo po řadu let vnímáno jako problematické, pokud svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty „samostatně“ dopadající na jeho jednání (viz výše zmíněný příklad nesplnění ohlašovací povinnosti podle zákona).

V roce 2008 se objevil další judikát podporující odpovědnost zadavatele díla, konkrétně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2008, č. j. 8 Ca 317/2005-37, podle nějž „žalobce jednal na základě vůle třetí osoby, tedy jednal pouze jako nástroj tohoto subjektu“.

Čtěte také: Ochrana přírodních lokalit

Ve zcela nedávné době pak Městský soud v Praze (rozsudek ze dne 26. 2. 2009, č. j. 7 Ca 252/2007-29) vyslovil velmi kontroverzní právní názor na otázku subjektu potenciálně odpovědného za porušení základní ochranné podmínky několika kategorií zvláště chráněných území - zákazu „hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch“, pokud jde o hospodaření na lesních pozemích.

Městský soud v Praze vyslovil velmi sporný právní názor, že žalobce (tedy zhotovitel díla) nemohl být subjektem, který porušil zákaz podle § 26 odst. 3 písm. a zákona č. 114/1992 Sb., protože „v lese nehospodaří“, „podle ust. § 2 písm. d) lesního zákona č. 289/1995 Sb. je hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Je to zásadně vlastník lesa, kdo v lese hospodaří, tedy vykonává dlouhodobou činnost“.

Lze vyslovit jen politování, že proti citovanému krajně kontroverznímu rozsudku Městského soudu v Praze nebyla Ministerstvem životního prostředí podána kasační stížnost.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 1.

• l) prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů (dále jen „invazní nepůvodní druh“) do krajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
• m) stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, (dále jen „nařízení Rady (ES) č.

Čl. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1a) v České republice soustavu Natura 2000.

Funkce. Orgánu ochrany přírody. Vyžaduje předchozí závazné stanovisko orgánu ochrany přírody) umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Systémů. Nevyžaduje. Ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Ochrany přírody s žádostí o vydání závazného stanoviska.

U VKP ze zákona (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy) je pro Letovice a přilehlé okolí příslušným orgánem ochrany přírody k vydávání stanoviska MěÚ Boskovice, Odbor tvorby a ochrany životního prostředí (obec s rozšířenou působností). U 10 registrovaných VKP na území Letovic je příslušným úřadem k vydávání stanoviska MěÚ Letovice, Odbor výstavby a životního prostředí (pověřený obecní úřad). Od 1.1.2024 novelou zákona č. 114/1992 Sb. došlo k přesunu pravomocí týkající se RVKP na MěÚ Boskovice, Odbor tvorby a ochrany životního prostředí.

ESG je dnes už ve světě hlavním proudem a v posledních letech se objevil poměrně vysoký počet standardů a rámců pro hodnocení. Nejznámější jsou standardy od iniciativy GRI (Global Reporting Iniciative).

Environmentální pilíř E je v rámci standardů EFRAGu rozčleněný do pěti oblastí: E1-změna klimatu, E2- znečištění, E3-voda a vodní zdroje, E4- biodiverzita a E5-cirkulární ekonomika. Přičemž všechny tyto oblasti se částečně překrývají.

Například vysoká závislost na fosilních palivech může ohrožovat podnik finančními riziky v souvislosti s přibývajícími regulacemi souvisejícími s klimatickou změnou. Zatímco emise oxidu uhličitého nebo množství vypouštěného znečištění je poměrně snadno měřitelné, mnohem složitější bude hodnocení významnosti například v oblasti biodiverzity.

Hlavními hnacími silami poklesu biodiverzity jsou přitom změna využívání ploch, přímé poškozování a ničení biotopů, změna klimatu, znečišťování prostředí a zavlékání invazních druhů do nepůvodních lokalit.

tags: #niceni #prirody #na #pismeno #e

Oblíbené příspěvky:

• Výzkum v oblasti geoekologie na Karlově univerzitě
• Podmínky pro pořádání školy v přírodě
• Legislativa ČR pro dřeviny
• Rostliny a druhy v ekosystému potoka a řeky
• Proč je environmentální výchova důležitá?