Nutrie říční: Bionomie a charakteristika

Nutrie říční (Myocastor coypus) je jihoamerický hlodavec s kombinovanou užitkovostí. Na území České republiky byla dovezena panem Kinclem v roce 1925 a chov se postupně rozšířil. Zároveň se nutrie dostala i do volné přírody jako invazivní druh. V roce 2016 vyšlo v platnost prováděcího nařízení Evropského parlamentu.

Součástí bakalářské práce je také popis nutrie říční, historie tohoto druhu i jednotlivých u nás vyšlechtěných plemen nutrie standardní českého typu, moravské stříbrné i přeštické vícebarevné. Cílem této práce bylo sledování počtů jednotlivých barevných typů nutrie říční, které jsou uchovávány jako genetické zdroje v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Zjištěné výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů, ze kterých je patrný vývoj těchto populací. Bylo zjištěno, že dochází k jejich nárůstu.

Od roku 2016 do roku 2019 je průměrný roční nárůst v populaci nutrií standardních o 2,3 jedince, nutrií moravských stříbrných o 17,6 jedinců a u vícebarevných přeštických je nárůst o 1,6 jedince.

Charakteristika nutrie říční

Nutrie říční se v naší přírodě vyskytuje přibližně 50 let. Její populace byla zpočátku málo početná a její přítomnost byla v minulosti zcela přehlížena. Takový vývoj se odehrál i v naší přírodě v průběhu posledních padesáti let. Ze sporadického výskytu na několika málo lokalitách se nutrie v posledních deseti letech postupně rozšířila do povodí řek v nížinách a místy i v pahorkatinách.

Nutrie říční je typický býložravec, živočišnou potravu nevyhledává, ale příležitostně ji konzumuje. Složení potravy nutrie je závislé především na potravní nabídce. V oblastech původního rozšíření (jihoamerická pampa) se živí většinou vodními a suchozemskými jednoděložnými bylinami, dvouděložné rostliny konzumuje v menší míře. V zimě se potravní podmínky nutrie zhoršují, zejména při sněhové pokrývce.

Čtěte také: Více o břehuli říční

V její potravě potom převládají málo výživné zdřevnatělé části bylin, ze země vyhrabává a konzumuje kořeny a oddenky rostlin a v nouzi ohlodává také kůru dřevin. Na zimu si nutrie nevytváří žádné zásoby potravy. V období mrazů ale dokáže snížit svůj metabolismus a omezuje aktivitu. To jí pomáhá v přežití tuhých zim. Jiná situace je na místech, kde lidé nutrie pravidelně krmí.

Bionomie nutrie říční

Nutrie je dobře přizpůsobena k účinnému využívání rostlinné potravy. Nutrie má potenciál rozmnožovat se v průběhu celého roku, pokud má dostatek potravy a může tak mít mladé až třikrát do roka. V jednom vrhu bývá nejčastěji 5 až 6 mláďat, která se rodí zcela vyvinutá a již po pár dnech se mohou přiživovat na zelených bylinách. Odstavena bývají po 5 až 6 týdnech. Samice ale může být oplodněna záhy po vrhu mláďat, doba březosti trvá 130 dnů.

Naše klimatické podmínky nejsou pro nutrii optimální, zejména proto, že v zimě zde nenachází dostatek potravy, což významně omezuje její reprodukci (málo početné vrhy, vysoká úmrtnost mláďat).

Pobytové znaky nutrie říční

Nutrie ve volné přírodě žije vcelku skrytým způsobem života, ale její přítomnost prozradí výrazné pobytové znaky. Z úkrytů vylézá navečer, často ještě za světla, a na hladině rybníka nebo vodního toku ji nelze přehlédnout. Na náplavech a obnaženém bahnu můžeme najít otisky chodidel nutrie, které se podobají zmenšeninám stopy bobra, a zároveň svojí velikostí výrazně převyšují délku chodidla ondatry. Nezaměnitelný je také trus. Má podobu válečků, které jsou dlouhé okolo 3 cm, a jejich průměr je přibližně jeden centimetr. Čerstvý trus se vyznačuje jemným podélným rýhováním. Takové bobky neprodukuje žádný jiný savec v naší přírodě.

Trus nutrie většinou odkládá do vody, proto se s ním nesetkáme tak často, jak u jiných býložravců. Nory, které si vyhrabává v březích, mají vchody v průměru okolo 20 cm a bývají umístěné na úrovni hladiny. V okolí nor bývá vypasená vegetace, okolo vody jsou často vyšlapané chodníky. Potravu nutrie přijímá ve vodě nebo v její těsné blízkosti. Od břehu se za potravou zřídka vydává dál než na 15 m. Nápadné jsou požerky nutrie v obilí nebo kukuřici.

Čtěte také: Kriticky ohrožená perlorodka říční

Nutrie stébla neodhryzává jako bobr nebo ondatra, ale láme je a povalené na zem potom na místě klasy požírá. Při ohryzu kůry se nutrie zakusuje i do dřeva a ohlodaná větev potom vypadá podobně jako při ohryzu zajíce.

Nutrie jako invazivní druh a regulace populace

Nutrie říční (Myocastor coypus) se stala trvalou součástí mokřadních ekosystémů v řadě oblastí České republiky. Zatím není lovnou zvěří, ale je vyjmenována mezi druhy, které může podle zákona o myslivosti usmrcovat hospodář a myslivecká stráž. Ve výkazech mysliveckého hospodaření se tento velký hlodavec objevil poprvé v roce 2003. První tři roky bylo vykazováno v průměru kolem 300 ulovených jedinců. Od té doby úlovek exponenciálně narůstá a v roce 2016 přesáhl 6000 jedinců. Nutrie se v řadě honiteb stává významným druhem, který je ceněný pro kvalitní kožešinu i dietní zvěřinu, ale zároveň je druhem v naší přírodě značně problematickým.

Chybí nám ale potřebné informace o biologii nutrie, na jejichž základě by bylo možné jednoznačně definovat její roli v naší přírodě. To jsou důvody, proč je nutrie říční v Evropě považována za nežádoucí druh a je uvedena v Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci, zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.

Jaké jsou příčiny nárůstu početnosti nutrie v naší zemi, o tom můžeme zatím jen spekulovat. Snad k tomu přispívají mírné zimy, když drsné zimní podmínky byly v minulosti považovány za hlavní faktor, který jí bránil prosadit se ve volné přírodě. Příčinou šíření nutrie může být skutečnost, že na okrajích obcí se tento jihoamerický hlodavec stal vítaným zpestřením fauny pro „milovníky zvířat“. Je zde chráněn a často i celoročně přikrmován. V důsledku toho se tu nutrie úspěšně množí a přírůstek odchází do volné krajiny, kde sice nenachází optimální podmínky, ale i tak zde úspěšně přežívá. Mýty o tom, že nutrie nepřežije tvrdší zimu, platí snad jen pro mladá zvířata.

Z vývoje populace nutrie říční je zřejmé, že je otázkou času, kdy se tento druh rozmnoží tak, že se stane obtížným, možná i nebezpečným elementem, který bude narušovat prostředí v blízkosti sídel člověka a následně i ve volné přírodě. Proto je potřeba na úrovni centrálních orgánů jasně definovat, že nutrie říční je v naší přírodě nežádoucí, a začít realizovat příslušná opatření vedoucí k regulaci její početnosti.

Čtěte také: Vydra říční - Česká republika

Co pro regulaci početnosti nutrie můžeme udělat v našich honitbách? Nejjednodušší je nepřikrmovat nutrii v zimním období. Nutrie se ve volné přírodě chová opatrně, jako jiné druhy zvěře, ale je vázána na vodní prostředí a okolí svých nor.

V současné době nutrie v honitbách nepředstavuje ve větším měřítku zásadní problém.

tags: #nitrie #ricni #bionomie #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s Rajče CK Sport
• Úpravy kotle Viadrus
• Odpad v České republice
• "V přírodě" od Hálka
• Znečištění ovzduší přes hranice