Občanské sdružení a jeho role v ochraně životního prostředí v České republice

Neziskové organizace (NNO) působící v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje jsou významnou součástí občanské společnosti v naší zemi. Po roce 1989 jejich počet velmi narostl a dnes jich aktivně pracuje několik stovek.

Jejich zaměření je velmi pestré - od environmentální (ekologické) výchovy přes poradenství, ochranu přírody a krajiny až po kampaně zaměřené na spotřebitele či politiku životního prostředí. Navíc se mnoho organizací věnuje více tématům současně a některé organizace jsou aktivní v oblastech, které přesahují téma životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí již od svého vzniku finančně podporuje pestrou škálu aktivit NNO. Jedná se o podporu formou dotací ze státního rozpočtu na konkrétní projekt trvající jeden rok. Dotace jsou poskytovány v rámci otevřeného výběrového řízení.

Významný objem těchto prostředků jde na projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny (v roce 2010 je to 34 %). Jedná se jednak o malé projekty s rozpočtem od cca 50 do 300 tisíc Kč a dále o velké koordinační projekty, které řeší problematiku ochrany biodiverzity a pozemkových spolků na národní úrovni.

Je třeba zdůraznit, že hlavním cílem této finanční podpory je rozvoj a stabilizace neziskového sektoru v oblasti životního prostředí. I z tohoto důvodu je každoroční nabídka témat, do kterých mohou organizace podávat své projekty, velmi široká. Program by měl mj. organizacím umožnit přicházet s novými a inovativními projekty.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Zároveň, vzhledem k tradičnímu nedostatku peněz v této oblasti, je třeba prostředky využít i na podporu tradičních a osvědčených aktivit. Projekty zaměřené na ochranu přírody a krajiny mají oproti ostatním svá specifika. Jedním z nich je dobrovolná práce členů nebo sympatizantů organizací.

MŽP se doposud snažilo umožnit čerpání dotací i těmto malým neprofesionálním organizacím, mj. rozumnou administrativou a nastavením nižší maximální částky na projekt. Další odlišností bývá úzké odborné zaměření některých projektů. V těchto případech je nutná spolupráce a provázanost s orgány v ochraně přírody.

Např. údaje získané při mapování a monitorování by měla každá organizace poskytovat do Nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Nejčastější aktivitou, která se v projektech NNO objevuje, je ekologická výchova, přesněji environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO). U projektů v ochraně přírody a krajiny jde často ruku v ruce s dalšími činnostmi, jako jsou managementové práce, monitorování, práce s dobrovolníky apod.

Z našeho pohledu je právě výchovné působení hlavní přidanou hodnotou u mnohých projektů neziskovek v ochraně přírody. Nemusí se vždy jednat o výukové programy nebo kampaně. Pokud ochranáři budují hnízdní budky pro sýčky v zemědělských objektech, vzdělávají zároveň i zemědělce, pokud se z iniciativy ochránců přírody sejdou studenti a společně přenášejí přes silnice žáby za vodou, jedná se také o ekologickou výchovu.

Čtěte také: Účast občanů na klimatu

Na metodickou podporu v oblasti EVVO jsou zaměřeny projekty Sdružení středisek ekologické výchovy (SSEV) Pavučina. Patří sem například vydávání časopisu Bedrník nebo organizování veletrhu ekologických výukových programů.

Hlavním cílem veletrhu je rozvoj a podpora systému EVVO na celostátní úrovni a zvyšování kvalifikace pracovníků působících v této oblasti. Veletrh je určen zejména lektorům středisek ekologické výchovy, domů dětí a mládeže, středisek volného času, správ NP a CHKO i některých základních škol.

Probíhají zde prezentace ekologických programů a účastníci se seznamují s metodikami a měřítky kvality ekologické výchovy. V rámci veletrhu se konají diskusní a pracovní dílny, přednášky a besedy, burzy pomůcek a publikací a další doprovodné programy.

Několikadenní akce přispívá i k vzájemné výměně zkušeností a navázání nových kontaktů v oblasti praktické ekologické výchovy. V září 2010 proběhl již 17. ročník této akce v Kunžaku v Jihočeském kraji.

Na ochranu přírody je zaměřeno i mnoho výukových programů, které nabízejí ekocentra působící po celém území České republiky. Ekocentra pracují nejen s dětmi a studenty, ale i se širokou veřejností, s pracovníky státní správy a podnikateli.

Čtěte také: Občanské sdružení

Formy programů jsou velmi rozmanité, od terénních programů a exkurzí přes klasické výukové programy až po celoškolní ekologické projekty a kampaně pro veřejnost. V nedávné době byl zprovozněn oficiální portál Ministerstva životního prostředí www.ekocentra.cz, který by měl zprostředkovat nabídku sítě ekocenter školám i široké veřejnosti.

Tento typ projektů, kdy se organizace zaměřuje ve svých výchovných aktivitách na více témat z oblasti životního prostředí, je v dotačním schématu MŽP řazen mezi tzv. průřezové projekty.

Velmi důležitá je role neziskových organizací coby iniciátorů inovačních přístupů k systému EVVO. Příkladem mohou být projekty zaměřené na zakládání a rozvoj lesních mateřských škol v České republice.

Prvními vlaštovkami jsou Dětský klub Márynka, provozovaný od září 2009 sdružením Ekodomov v Praze, a modelová lesní mateřská škola v Toulcově dvoře. Tento projekt realizuje s dotací MŽP od ledna 2010 obecně prospěšná společnost Mateřská škola Semínko.

V souvislosti s rozvojem předškolní ekologické výchovy vydalo MŽP v roce 2010 publikace Manuál pro ekoškolky a lesní mateřské školy a Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu.

Ochrana přírody je důležité téma i v oblasti environmentálního poradenství, které je rovněž součástí EVVO. Ekoporadenský portál MŽP na adrese www.ekoporadny.cz zahrnuje síť environmentálních informačních a poradenských center v České republice a je určen odborné i široké veřejnosti.

Informace o všech projektech nestátních neziskových organizací podpořených v letech 1997-2009 je možné najít v databázi na webové adrese www.mzp.cz/projekty, kterou provozuje odbor nástrojů politiky životního prostředí MŽP. Jsou zde přehledně uspořádány závěrečné zprávy a další výstupy z projektů.

Přehled by měl sloužit veřejnosti, veřejné správě, médiím i všem dalším zájemcům o spolupráci s NNO. Zároveň umožňuje veřejnou kontrolu toho, co neziskovky udělaly v oblasti ochrany životního prostředí za státní peníze v posledních třinácti letech.

Příkladem tradiční ochranářsko-výchovné aktivity může být dlouholetý projekt Hnutí Brontosaurus „Akce příroda“. V jeho rámci dobrovolníci během víkendových akcí pro středoškoláky a vysokoškoláky pečují o vybrané lokality ČR a hlavním smyslem je spojení konkrétní práce pro přírodu, zážitkového programu a vzdělávání v oblasti ochrany přírody.

Například v rámci projektu podpořeného MŽP v roce 2008 se uskutečnilo téměř padesát víkendových dobrovolnických akcí na pomoc přírodě, z toho devatenáct bylo orientováno na výsadbu stromků a následnou péči v rámci akce Zasaď si svůj strom.

Příkladem výchovného projektu zaměřeného na popularizaci biodiverzity v okolí lidských sídel je „Živá zahrada“ Českého svazu ochránců přírody. Jedná se o soutěž pro vlastníky a uživatele zahrad (též pro školy), kdy soutěžící dvakrát ročně vyhledává a zapisuje druhy na své zahradě a tento průzkum opakuje několik let po sobě.

Zájemci dostávají zároveň informace, jak mají vytvořit na svých zahradách vhodné prostředí pro různé druhy živočichů. Např. v loňském roce byla vydána publikace Proč nemáte na zahradě ještěrku, slepýše nebo užovku?

Cílem projektu je motivovat veřejnost k úpravám zahrad tak, aby sloužily i potřebám volně žijících živočichů.

Projekt Environmentální občanské poradenství společně realizují sdružení BEZK, Econnect a Asociace občanských poraden. Je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky. Projekt začal v červenci 2006 a potrvá až do července 2008.

Environmentální občanské poradenství je projekt, který má svým klientům poskytnout odpovědi na dotazy legislativního charakteru a na dotazy, jak se může občan zapojit do rozhodovacích procesů.

„Domníváme se, že lidé často ani nevědí, že se mohou obrátit na svůj obecní úřad, kraj nebo ministerstvo s žádostí o informace. Mají k tomu dva nástroje, zákon o přístupu k informacím a zákon o přístupu k informacím o životním prostředí. Pokud člověk ví, co se v jeho okolí děje, může se pak i lépe zapojit do rozhodování,“ říká vedoucí ekoporadny Martin Mach.

Aby informace nebyly přístupny jen pro uživatele internetu, jsou do projektu prostřednictvím Asociace občanských poraden zapojeny i vybrané občanské poradny, které zdarma a anonymně poskytují sociálně-právní služby svým klientům.

V rámci projektu bude také provedena aktualizace starých odpovědí, které jsou na stránkách ekoporadny Zelená domácnost.

„První dotaz, který na našich stránkách visí, je z roku 1997, kdy se Zelená domácnost objevila na internetu. Od té doby řada odpovědí ztratila svou aktuálnost, ať už co se týče zveřejněných kontaktů a internetových odkazů, tak i po faktické stránce.

„To, že je projekt dlouhodobý, je velké pozitivum. Lidé se musí nejprve zvyknout využívat služeb občanských poraden nebo internetové poradny Zelená domácnost. My zároveň budeme mít více času na oslovování veřejnosti,“ říká Martin Mach.

Organizace zapojené do projektů:

• Občanské sdružení BEZK (www.bezk.ecn.cz) se věnuje šíření informací o životním prostředí. K tomu slouží tištěný měsíčník EkoList (www.ekolist.cz/ekolist.stm) a internetový deník EkoList po drátě (www.ekolist.cz).
• Občanské sdružení Econnect (www.ecn.cz) provozuje zpravodajství ze světa neziskových organizací a tématické informační portály jako např. Praktické informace, nástroje, které může občan využít při snaze ovlivňovat běh věcí veřejných, a rady, jak překonávat překážky, nabízí od roku 2003, průběžně je aktualizován.
• Občanské sdružení Asociace občanských poraden (www.obcanske-poradny.cz) zastřešuje a sdružuje občanské poradny a poskytuje jim služby, které přispívají ke zvyšování kvality občanského poradenství. Občanské poradny poskytují rady, informace a pomoc všem, kteří se na ně obrátí. Jsou nezávislým místem bezplatné, diskrétní a nestranné pomoci, provázejí občany při jejich obtížích. Usilují o to, aby lidé netrpěli neznalostí svých práv a povinností.

Ekologické organizace a hnutí se snaží prosadit, hájit a uskutečňovat veřejný zájem na zdravém prostředí pro život a na ochraně přírody. Usilují o legislativní změny, které povedou k ochraně zdraví všech lidí před znečištěním, pečují o vzácné části přírody, budují a provozují naučné stezky, zajišťují ekologickou výchovu a vzdělávání a spolupracují s obcemi při zavádění ekologicky šetrných projektů.

Mezi další občanská sdružení patří:

• Agentura GAIA, která vznikla v roce 1997.
• BUFO o. s., dobrovolné, nevládní, nepolitické a veřejně prospěšné občanské hnutí.
• EKO-LAB Žamberk spol. s r. o., poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby v oblastech, které jsou neziskové.
• Sdružení Země, které se snaží o všestranné hledání cest k trvalé udržitelnosti.

Vlády napříč Evropou, Jižním Kavkazem a Střední Asií stále častěji nedodržují závazky vyplývající z Aarhuské úmluvy - mezinárodní dohody, která garantuje přístup k informacím o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování a právo na spravedlnost.

Stínové zprávy připravené organizacemi občanské společnosti před nadcházejícím zasedáním smluvních stran v Ženevě ukazují, že ačkoli vlády zavádějí rozsáhlé legislativní změny, jež na papíře vypadají progresivně, jejich skutečné uplatňování stagnuje nebo se dokonce zhoršuje.

Aarhuská úmluva, platná od roku 2001, je pilířem environmentální demokracie v Evropě, zemích bývalého Sovětského svazu a v Evropské unii. Nedávno se k ní jako první africká země připojila Guinea-Bissau.

V minulosti se nejvýraznější problémy týkaly zemí postsovětského prostoru a západního Balkánu, kde dlouhodobě selhávaly instituce, docházelo ke korupci a právo na informace nebylo účinně vynucováno.

Nejvýraznější propad je hlášen z Gruzie, která přijala zákon o „zahraničních agentech“ a fakticky zlikvidovala nezávislé organizace občanské společnosti - obdobně jako před lety Bělorusko. Bosna a Hercegovina se nadále potýká se slabou digitalizací, nedostupnými informacemi a zdlouhavými správními řízeními. Ukrajina navzdory legislativnímu pokroku čelí kvůli válečnému stavu a ruské agresi omezením v přístupu k informacím. Česká republika postupně zkracuje lhůty a zužuje okruh řízení, kterých se může veřejnost účastnit. Maďarsko nezveřejnilo žádnou zprávu, která by umožnila hodnotit jeho plnění.

„Problémem není nedostatek zákonů, ale jejich skutečné uplatňování a vymahatelnost. Z celkových 48 smluvních stran devět států nepředložilo své hodnotící zprávy za období 2021-2024: Ázerbájdžán, Francie, Guinea-Bissau, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Srbsko, Slovensko a Španělsko.

Během tohoto týdne budou státy projednávat závěry Výboru pro dodržování úmluvy a rozhodovat o opatřeních vůči zemím, které pravidla porušují. Podle stínových zpráv garantuje národní legislativa environmentální práva často jen formálně, zatímco přístup k informacím, účast veřejnosti a možnost napadnout škodlivé projekty jsou v praxi omezené.

Kromě národních příkladů upozorňuje občanská společnost také na nedostatečnou účast veřejnosti na globální úrovni. Organizace občanské společnosti požadují jasnější a odpovědnější systém podávání zpráv.

Doporučují sjednotit a standardizovat formát, aby byly zprávy jednotlivých států lépe porovnatelné, doplnit kvalitativní popisy a kvantitativní data a ukazatele a posílit metodické vedení národních kontaktních míst, zejména ministerstev životního prostředí.

Historicky bylo dlouhodobě základním ustanovením umožňujícím účast veřejnosti v řízeních týkajících se životního prostředí ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“). Ve znění před 1. 4. 2015 umožňovalo účast environmentálních spolků ve všech správních řízeních, při nichž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny.

Šlo tedy o široké vymezení předmětů řízení, do nichž mohly spolky vstupovat, které nebylo ani vázáno na to, že by řízení muselo být vedeno podle ZOPK, a ani na rozlišení, zda řízení podléhá či nepodléhá posuzování vlivů na životní prostředí. Typicky sem patřila i územní řízení (tedy řízení vedená podle stavebního zákona, pokud se týkala zájmů ochrany přírody a krajiny).

Od 1. 4. 2015 vstoupila v účinnost významná novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA), která účast veřejnosti ve věcech podléhajících posuzování vlivů „odklonila“ z režimu ZOPK do režimu zákona EIA, a to v rámci tzv. „navazujícího řízení“ EIA. Naopak v případech nepodléhajících EIA byla nadále umožněna účast ve správních řízeních podle § 70 ZOPK.

Šlo o mírné zúžení účasti veřejnosti, protože zákon EIA zavedl přísnější podmínky pro spolky pro to, aby se mohly navazujících řízení účastnit. Například požadoval existenci spolku alespoň 3 roky před navazujícím řízením nebo potvrzení podpory spolku alespoň 200 podpisy.

tags: #občanské #sdružení #první #environmentální #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Šumava - ochrana přírody
• Obnova dat z koše Windows 7
• Programy ekologické výchovy v USA
• Kvalita Ovzduší v Přerově
• Stavební řešení s Horváth