Občanský sektor v ohrožení? Analýza profesionalizace a jejích dopadů v ČR

26.11.2025

Publikace se soustřeďuje na analýzu modernizačních procesů v občanském sektoru. Autory zajímá profesionalizace občanských organizací a individualizace občanské participace, které se prolínají se strategickými procesy evropeizace a budování participační demokracie. Hledají odpovědi na otázku, co se vlastně pod vlivem uvedených modernizačních procesů v jednotlivých segmentech občanského sektoru aktuálně děje.

Zjišťují, že s rostoucí profesionalizací a úpadkem členství v občanských organizacích klesá jejich demokratický potenciál. Hodnota občanských organizací jako participační infrastruktury občanů upadá, čímž tyto organizace ztrácejí podstatné odůvodnění své existence, tj. schopnost socializovat občany k demokracii. Růst profesionalizace a pokles členů občanských organizací je na druhé straně doprovázen nástupem občanského „aktivismu na volné noze“.

Jde o tzv. individualizované formy aktivismu, které se už tak pevně nevážou na členství v občanských organizacích a nemají stabilní organizační zázemí. Analýza má výrazně procesuální charakter a zároveň jde do hloubky jednotlivých segmentů občanského sektoru, což publikaci dodává dynamický ráz, který je umocňován průběžně vedenou polemikou s technokratickým, respektive manažerským přístupem k podpoře a zkoumání tohoto sektoru.

Hrozby spojené s profesionalizací

Jak velké jsou hrozby spojené s profesionalizací v českém občanském sektoru? V první řadě je potřeba říct, že profesionalizace jako modelová strategie úspěšného rozvoje občanské organizace se v podmínkách ČR celkově prosazuje jen velmi pomalu. Důvodem je finanční nákladnost spojená hlavně s její zaměstnaneckou variantou, která je nedostupná pro naprostou většinu organizací.

Strategie profesionalizace občanského sektoru je drahá i celospolečensky. Asociace nestátních neziskových organizací ve svém strategickém dokumentu odhaduje, že souhrn nákladů na profesionální výkon občanských organizací i veřejné správy v ČR spojený s podáváním žádostí o státní dotace se ročně vyšplhá k jedné miliardě korun. A obdobné náklady odhaduje i v případě čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Samozřejmě přímé náklady na podávání žádostí o granty a dotace nevyjadřují celkové roční náklady na profesionalizaci občanských organizací, ke kterým je nutno ještě připočíst náklady na platy zaměstnanců, kteří se věnují získávání a administraci prostředků z jiných než z veřejných zdrojů, a taktéž je potřeba brát v úvahu náklady na řízení, lobbing, marketing, vzdělávání či trénink členů a zaměstnanců občanských organizací.

Čtěte také: Občanský průkaz: Co potřebují vědět studenti FŽP

Je potřeba otevřeně říct, že proces metamorfózy laických občanských organizací v profesionalizované nemá z hlediska českého občanského sektoru jako celku nějak zvlášť dramatický průběh, protože se pro ni nenašel dostatek zdrojů a ani politické vůle privatizovat oblast welfare služeb. Zatím nejde o žádnou masivní vlnu profesionalizace, ale o inkrementální proces. Od r. 1995 do r. 2011 tento podíl vzrostl jen o dvě desetiny procenta.

Dvourychlostní občanský sektor

Nízké procento organizací, které jsou schopny čerpat prostředky z evropských fondů, naznačuje, že v ČR se dlouhodobě formuje relativně malá skupina elitních, vysoce profesionalizovaných organizací, jejichž jádro je lokalizováno hlavně v oblasti poskytování sociálních služeb. Dle výsledků výzkumu agentury SANEK Ponte, do kterého se zapojilo více než čtyři sta organizací většinou z oblasti služeb, průměrný podíl pracovníků se zaměstnaneckým poměrem v těchto organizacích dosahuje hladiny 32 %. S jistou rezervou tedy můžeme říct, že až jednu třetinu těch, kteří pro tyto organizace nějakou formou pracují, tvoří profesionálové. Dvě z pěti ze zkoumaných organizací mají formálně vymezenou náplň práce pro všechny pozice.

Ukazuje se tedy, že v ČR se díky profesionalizaci formuje dvourychlostní občanský sektor, jehož menší a rychlejší „turbo část“ tvoří vysoce profesionalizované organizace nacházející se hlavně v segmentu welfare služeb. Odhad jejich podílu na celkovém množství občanských organizací můžeme odvodit od podílu organizací s vysokým indexem profesionalizace práce s dobrovolníky, který činí 12 %.

Profesionalizovaná organizační kultura sice staví občanské organizace do role konkurentů o zdroje, ale také je spojuje a pomáhá vytvářet specifické (jednotné) sektorové prostředí. Ideologie profesionalismu zatím nezvítězila totálně, alespoň ne v celém občanském sektoru. To, co dnes zažíváme, je jakési schizma mezi profesionály a amatéry, kterých je naprostá většina a tvoří tu pomalejší „maňana část“ sektoru. Schizma mezi „turbos“ a „maňanas“ jde napřič jednotlivými segmenty občanského sektoru.

Amatérští maňanas si však stále více začínají uvědomovat, že strategie profesionalizace spojená s tyranií grantů a dotací není tou správnou cestou, po které by chtěli kráčet. Zároveň jsou přesvědčeni, že i oni jsou právoplatnou součástí občanského sektoru. Emancipace amatérských maňanas jako představitelů perspektivní a samozřejmé součásti občanského sektoru však musí překonávat hegemonii ideologie profesionalismu v relevantním prostředí české veřejné politiky, kterou aktivně prosazují profesionalizovaní turbos za vydatné podpory EK.

Čtěte také: Občanský zákoník a ochrana před hlukem

Ideologie profesionalismu a vliv EU

Nebezpečí nepředstavuje příliš velký rozsah profesionalizace, ale to, že ideologie profesionalismu, který vyzdvihuje právě zaměstnaneckou formu profesionalizace, ovládla veřejný diskurz o úspěšnosti občanských organizací a rozvoji občanského sektoru jako celku. Časy se ale mění a impulz profesionalismu, který po několik desetiletí určoval směr rozvoje občanských sektorů vyspělých demokratických zemí, začíná čelit významné rezistenci zdola i z akademické půdy a zastánci profesionalizace občanských organizací se dostávají do defenzivy. Duyvendak a jeho kolegové v reakci na to dokonce mluví o demontáži monopolu profesionálů na poskytování služeb. Upozorňují na probíhající vlnu deprofesionalizace a na ni reagující snahy o reprofesionalizaci.

Budování či posilování kapacit mělo stabilizovat občanský sektor a zvýšit jeho udržitelnost a podpořit schopnost realizovat vlastní projekty občanských organizací. Profesionalizace se EK jevila jako nejvhodnější strategie, jak toho dosáhnout. Profesionalizace zvyšuje absorpční kapacitu občanských organizací a otevírá i dveře k širší a intenzivnější top down evropeizaci občanské společnosti v ČR. Evropeizace a profesionalizace občanského sektoru od začátku postupují ruku v ruce. Úspěšné zvládnutí strategie profesionalizace zajistilo občanským organizacím dostupnost zdrojů z evropských fondů. Mnohé z nich by bez evropských fondů ani nevznikly.

Ilustruje to například situace v oblasti ženských advokačních organizací, kterou popisují Císař s Vráblíkovou. Konstatují, že v průběhu vstupování ČR do EU se téměř všechny ženské organizace profesionalizovaly a byrokratizovaly. Jejich schopnost otevírat občanům příležitosti pro participaci skrze členské aktivity však zůstala téměř nulová. Zvyšování profesionalizace českých advokačních organizací v důsledku čerpání evropských fondů potvrzují dostupné analýzy jejich aktivit. „Díky prostředkům z EU je možné rozvíjet stávající i zcela nové aktivity NNO, je tedy možné zaměstnat nové zaměstnance na nově vzniklá pracovní místa, stejně jako dále vzdělávat stávající zaměstnance. To následně vyvolává změny v organizační struktuře nestátních neziskových organizací, vznik nových pozic ovlivňuje vymezení kompetencí a odpovědnosti, vznikají např. nové organizační jednotky organizace, což často vede k profesionalizaci organizace.“

Rostoucí míra profesionalizace občanských organizací se projevuje jak v růstu počtu zaměstnanců, tak v zavádění manažerského či programového řízení a v „projektifikaci“ činnosti občanských organizací. Například menší občanské organizace působící hlavně v oblasti sociálních služeb podpořené v rámci Globálního grantu jako hlavní účinek této podpory uváděly zvýšení celkové profesionalizace organizací, „a to jak na úrovni zvyšování kvalifikace zaměstnanců, tak i organizačního uspořádání či provozních činností“. Naprostá většina z 215 dotazovaných organizací díky svému projektu v rámci Globálního grantu rozšířila počet svých zaměstnanců a restrukturalizovala svoje aktivity. Došlo u nich ke změnám v řízení a výběru zaměstnanců a jejich následného hodnocení.

V občanských organizacích zapojených do čerpání evropských fondů probíhají restrukturalizační procesy, protože tyto fondy podporují rozsáhlejší a komplexní projekty, které je nutí změnit přístup k projektovému řízení a řízení organizace jako takové. Vliv Evropské unie na profesionalizaci občanských organizací nelze spatřovat jen v realizaci projektů podpořených EU, které vyžadují jistou úroveň kvalifikace jejich realizátorů, ale i v průběžné podpoře vzdělávání členů a vedení občanských organizací. Podpora EU v oblasti poskytování vzdělávacích kurzů pro občanské organizace byla za posledních deset let skutečně masivní. V rámci jednotlivých programů bylo vzdělávání často jednou z hlavních priorit financování (jako příklad lze uvést program Phare, jehož součástí byl projekt „Posílení kapacity vzdělávání NNO“). Nejčastější oblastí vzdělávání bylo projektové řízení, fundraising a management.

Čtěte také: Sousedské vztahy a nový občanský zákoník

Snad nejdůležitější vliv EU na profesionalizaci českých občanských organizací má její široká podpora ideologie profesionalismu.