Naše planeta za 20 let pokud nebudeme třídit odpad

14.04.2026

Na začátku jsem byla zapálená ekologistka. Když jsem poprvé začala věnovat pozornost ekologii, byla jsem úplně nadšená. Třídění odpadu mi připadalo jako první krok k záchraně planety.

Ale postupem času jsem začala mít pochybnosti: Má to vůbec smysl? Když jsem viděla, jak snadno se kolem mě všechno hýbe ve starých kolejí - plastové tašky v obchodech, jednorázové láhve na každém rohu, odpadky v lesích - začala jsem cítit jistou bezmoc.

Nedávno jsem na toto téma narazila na zajímavý článek, ve kterém autoři zkoumali co má vliv na naše ekologické chování. Právě představy, že člověk dělá něco „jinak než ostatní“ jsou u nových typů ekologických chování překážkou. Toto zjištění ve mě rezonovalo ještě nějakou dobu. Uvědomila jsem si, že to, co mě brzdilo, nebyl jen vlastní pocit, že mé kroky jsou příliš malé na to, aby měly vliv, ale i to, že se moje okolí k těmto změnám nehlásí.

A právě tady nastal ten klíčový moment - zjistila jsem, že tento pocit „jinakosti“ není překážkou, ale ta hybná síla, kterou máme každý z nás. To, že se rozhodneme dělat věci jinak, může být tím, co začne měnit celkový přístup našeho okolí. Proč? Protože každý z nás nějakým způsobem ovlivňujeme své okolí - lidé, kteří nás vidí, slyší a často se od nás i mohou učit. A tak jsem se rozhodla, že místo abych se dál trápila tím, že mé drobné změny nic neznamenají, začnu na ně nahlížet jako na příležitost, jak inspirovat druhé.

Každý se někdy potřebujeme ujistit, že to, co děláme, má smysl. Každá jednotlivá zelená rozhodnutí mají velkou váhu - nemusíme hned změnit celý svět, ale třeba svým dnešním rozhodnutím změníme myšlení někoho okolo sebe. Čím byste motivovali své okolí vy?

Čtěte také: Českého Středohoří

Současný stav a co můžeme změnit

Jak nakládáte se svými plastovými odpadky: házíte je do řeky, škrtnete pod nimi sirkou anebo je jen tak necháváte ležet na hromadě? Návodná otázka, u které se, doufám, dá trochu předpokládat nesouhlasná odpověď. Názorně ale demonstruje jeden fakt. To, že nejspíš patříte k 5,5 miliardám lidí na světě, kteří mají možnost využívat nějaký centrální systém nakládání s odpady, včetně plastů. Současně však upozorňuje i na skutečnost, že zhruba 2 miliardy lidí tuhle možnost nemají. A proto nejspíš bude v roce 2040 problém s plastovým znečištěním zase o něco horší.

Co se dá udělat pro to, abychom nezanechávali v životním prostředí a světových oceánech tolik plastů?

Vzniku až 30 % plastových odpadů můžeme předejít tím, že je nebudeme coby jednorázové produkty vůbec používat. Můžeme je buď úplně zrušit nebo použít znovu a tím prodloužit jejich životnost.
Až 17 % dalších plastových odpadů můžeme vyřadit tím, že je nahradíme jinými produkty. Třeba papírové sáčky.
Kolem 20 % plastů můžeme efektivně recyklovat.
Zredukovat plastové výrobky můžeme o 23 % i tím, že je budeme správně třídit do kontejnerů.
A je tu také 10 % pro zlepšení, když budeme bojovat proti jejich nelegálnímu skládkování.

Zmíněná čísla vychází z práce badatelů univerzity v Leedsu, kde si dali hodně práce s tím, aby zmapovali konkrétní cesty plastových odpadů do oceánů, kde se většina nesprávně odložených plastů nakonec akumuluje. Vytvořili k tomu model Plastic-to-Ocean (P₂O), na jehož základě dokázali vypočíst, kde je prostor pro zlepšení. A rovnou nabízí i výhled do budoucnosti: Pokud bychom všichni zapracovali a začali naplňovat ony procenty výše vyjádřené aktivity, kolik plastů by se do oceánů dostalo v roce 2040?

Čekáte nulu? Odpověď nepotěší. Bylo by to kolem 480 milionů tun. Další 2,2 miliardy tun by byly spáleny a 850 milionů tun by zůstalo ležet jen tak někde na zemi. Jak to? Problém je v onom slůvku „všichni“. Už teď jsou tu 2 miliardy lidí, kteří nemají možnost nakládat s plastovými odpady jiným způsobem než je odhození-spálení-spláchnutí řekou do oceánu. A v roce 2040 jich bude ještě víc. Takže i když teď 5,5 miliard lidí „šlápne do pedálů", nejlepší, čeho mohou dosáhnout, je potenciální snížení množství plastových odpadů v životním prostředí o 430 milionů tun. On to není úplně zlý výsledek. Kdyby se nesnažil vůbec nikdo, v roce 2040 by do oceánů mohlo zamířit až kolem 1,3 miliardy tun plastových odpadů.

Zdokonalením odpadových strategií, provázaností recyklace s cirkulární ekonomikou, technickou inovací a prevencí vzniku odpadů dokáže část světa teoretiky snížit množství vlastních produkovaných odpadů do roku 2040 až o 80 %. Což zní hezky. Jenže se zapomíná na to, že tam, kde odpadové hospodářství prakticky neexistuje (to jsou ony více než 2 miliardy lidí) je dnes na váhu „produkována“ nadpoloviční většina veškerých globálních odpadů.

Z práce badatelů v Leedsu a výstupů Plastic-to-Ocean modelů tedy vychází, že jestli chceme mít plastových odpadků v oceánech za příští dvě dekády méně, musíme začít přemýšlet o dvou a více miliardách lidí, kteří zatím nemají možnost, jak lépe nakládat s odpady. Tedy, ne že by se vůbec nesnažili. V sektoru odpadového hospodářství“ - tedy kusového sběru, pytlování, svozu, třídění, rozebírání (a pálení) tu nejisté zaměstnání nachází kolem 11 milionů lidí (což je 58 % všech lidí zaměstnaných v odpadovém hospodářství na celém světě). Jenže to na dlouhou trasu a společný cíl, oceán bez plastových odpadků, nestačí.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Jednoduché kroky, jak se chovat lépe k životnímu prostředí

Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše zdraví až z 20 %. Pokud se k němu nebudeme chovat jakž takž zodpovědně, můžeme si být jisti, že nám nic moc dobrého nevrátí. Existují nějaké jednoduché kroky, jak se k životnímu prostředí chovat lépe?

Neznehodnocujte potraviny: Každý rok se během výroby, sklizně nebo zpracování potravin "ztratí" nebo vyhodí cca třetina celkové produkce. Řešení tohoto problému je přitom velmi jednoduché a elegantní. V supermaketech, jako je Penny, Tesco nebo Lidl, dnes už také najdete tzv. "křivé" ovoce a zeleninu, které by ještě nedávno skončily v kontejneru jen proto, že nemají dokonalý tvar nebo velikost. Skvělá je i aplikace Nesnězeno, kde můžete pomoci zachránit jídlo, které se neudalo v restauracích, kavárnách nebo cukrárnách. Kromě dobrého pocitu a plného žaludku ještě ušetříte i nějaký ten peníz.
Šetřete vodou: Vodu potřebujeme k životu všichni, o tom není pochyb. I přesto jí však využijeme pouhých 44 % a zbylých 56 % odchází nevyužitých ve formě odpadních vod do životního prostředí. V zemích EU se navíc na osobu za jediný den spotřebuje cca 5000 litrů vody za účelem výroby potravin. I tyto drobnosti dokáží ušetřit obrovské množství vody. Za 3 minuty sprchování přece budete stejně čistí a voňaví jako po 20 minutách.
Omezte plasty: V roce 2017 bylo celosvětově vyprodukováno neuvěřitelných 348 milionů tun plastu, přičemž každoročně skončí cca 8 milionů tun v oceánech. Tam zabíjí vodní živočichy a ptáky a ve formě mikroplastů se dále hromadí v rybách, čímž vstupují do našeho potravního řetězce. V celosvětovém měřítku se v množství takto spolykaných mikroplastů za týden dostáváme až na 5 g, což odpovídá kreditní kartě.
- Láhev na vodu - Namísto každodenního kupování PETek a vytváření nového odpadu si raději pořiďte jednu pořádnou lahev, se kterou nejen že vyprodukujete méně plastového odpadu, ale navíc získáte skvělý módní doplněk.
- Kelímek na kávu - Místo každodenního vyhazování kávových kelímků si raději pořiďte vlastní termohrnek, který udělá hodně parády za málo peněz, nebo využijte službu otoč kelímek.
- Znovupoužitelné pytlíky na ovoce, zeleninu nebo pečivo - Zkuste si vzpomenout, kolik mikrotenových sáčků ze supermarketu jste využili jen na převoz potravin domů a následně vyhodili. Málo jich nebude, že? Tuto obrovskou ekologickou zátěž nám pomohou vyřešit znovupoužitelné pytlíky, díky kterým ušetříme spousty a spousty těch plastových.
- Krabička na jídlo - Ke každému jídlu s sebou dostáváme i nepěkný bonus v podobě jednorázového obalu. I tady ale existuje lepší varianta. V restauracích, bistrech a kavárnách zapojených do projektu rekrabička si můžete jídlo nechat zabalit do znovupoužitelné krabičky, kterou můžete následně buď vrátit, nebo ji používat dokola a dokola. Stejnou službu nabízí i projekt vratné misky.
- Nerezová a bambusová brčka - Jen v USA se každý den vyhodí cca 500 milionů plastových brček, která pak stejně jako další plastový odpad často končí v oceánech. Přitom stačí tak málo. Klasická plastová brčka skvěle nahradí znovupoužitelné alternativy z nerezu nebo bambusu.
Omezte kapsle do kávovarů: Připravit si šálek kávy je dnes neuvěřitelně jednoduché - vložíte kapsli, zmáčknete čudlík a během 30 vteřin je hotovo. Naše pohodlnost si však svou krutou daň vybírá na životním prostředí, tyto kapsle jsou totiž většinou vyrobeny z plastu a hliníku a jako celek je vlastně nemožné je recyklovat. Pokud si takto dopřejeme třeba 2 šálky denně, za týden máme 14, za měsíc 60 a za rok 720 kapslí. Dejte proto kapslovému kávovaru vale a raději si pořiďte moka konvičku, french press, aeropress nebo dripper.
Nakupujte bez obalu: Téměř v každém větším městě dnes najdete bezobalové obchůdky, kde si potraviny sami navážíte a odnesete si je domů ve vlastních nádobách. V Brně jsou to např. A jak to vlastně funguje? Nejdříve si zvážíte prázdnou nádobu, abyste opravdu platili jen a pouze za váš nákup. Pak si do nádobky nasypete/nalejete, co hrdlo ráčí, a vše zaplatíte na pokladně, kde vám bude odečtena hmotnost prázdné nádoby. Stejně tak i tuhá mýdla, sprcháče a šampony mají oproti běžné kosmetice jednu nespornou výhodu - nemusí být v plastových obalech, které po pár týdnech končí v koši. Tyto výrobky pořídíte téměř v každém bezobalovém obchodě a kromě nejrůznějších vůní a univerzálnosti použití vás mile překvapí i svou dlouhou výdrží.
Omezte spotřebu masa: Množství obyvatel na planetě se zvyšuje, mnoho států bohatne a celosvětová spotřeba masa neustále stoupá. V reakci na vyšší poptávku narůstá i trend výkrmů a velkochovů, ve kterých ale není prostor pro zajištění welfare (pohody) zvířat, a ta tak často žijí v nevyhovujících podmínkách, což se mimo jiné odráží také na kvalitě masa. Větším či menším omezením konzumace masa odlehčíte nejen planetě a peněžence, ale i vašemu zdraví. Snahy o snížení jeho spotřeby jsou dnes rozšířeny po celém světě, populární je např. hnutí Meatless Monday, které nabádá k alespoň jednomu bezmasému dni v týdnu. Ve Velké Británii tento projekt pod názvem Meat Free Monday propaguje i bývalý člen skupiny The Beatles - Paul McCartney.
Třiďte odpad: Díky třídění můžeme část vyprodukovaného odpadu zrecyklovat a znovu použít. Proces recyklace je sice na energii nebo vodu stejně náročný jako jakákoliv jiná výroba, omezuje však nutnost další těžby a využívání primárních zdrojů, a přeměňuje tak odpadní materiál na druhotné suroviny.
Šetřete energií: Všichni tak nějak tušíme, že energie (ať už tepelná, elektrická nebo jakýkoliv jiná) neroste jen tak na stromech, ale musí se nějak vyrobit. A nezřídka kdy právě i z těch stromů.
Používejte ekologické čistící prostředky: Úklid typu "přejet všechno vlhkým hadříkem" není z hlediska hygieny úplně to pravé, není tedy divu, že bez chemických přípravků si dnes uklízení, praní nebo mytí nádobí představíme jen těžko. Jde to ale i lépe. A kde tyto výrobky sehnat? Více se třeba o přírodní kosmetice dočtete ve článku s názvem Jak se liší přírodní a konvenční kosmetika?
Nakupujte udržitelné oblečení: Jedním z předních znečišťovatelů životního prostředí je i textilní průmysl. Co s tím? Preferujte oblečení, které nebylo vyrobeno tisíce kilometrů daleko, staré oblečení si upravte, přešijte, pošlete ho dál (např. na Vinted.cz) nebo ho darujte. Při hledání nových kousků také občas navštivte nějaký ten second hand, čímž pomůžete již vyrobené oblečení dále využít, a snížit tak množství textilního odpadu.

Ať se nám to líbí, nebo ne, planetu, na které můžeme žít, máme jen jednu. Způsobů, jak být k našemu životnímu prostředí šetrnější, je mnoho. A většina z nich je velmi snadná. Za pouhou minutu sprchování proteče téměř 9,5 litru vody. Jestliže čas strávený ve sprše stáhneme z 10 minut na 5, ušetříme tím krásných 47 litrů. Pokud by každý obyvatel ČR navíc denně ušetřil 2 plastové obaly, za celou republiku se za tento jediný den dostaneme ke 20 milionům ušetřených obalů.

Recyklace a třídění odpadu v České republice

Od počátku druhé poloviny 20. století se nejprve na západní a postupně i na východní polokouli planety začalo řešit téma odpadu a nutnosti najít řešení, co s ním. Ani naše prostředí nezůstalo hluché vůči těmto moderním výzvám a začalo postupně zavádět různá opatření, jak ulevit přírodě.

Milovníky historie jistě nepřekvapí, že sklo doprovází člověka již hodně dlouho. České sklářství má dokonce svoje kořeny tak hluboké, že jeho historie sahá až do 13. století. Budou ale budoucí generace také pozorovat v muzejních vitrínách sklo z naší doby, jako jsme zvyklí obdivovat skleněné nádoby z minulých staletí? Těžko. Dnešní doba si žádá jiná řešení než ta, která byla běžná v minulosti. Průmyslová revoluce nastartovala v minulých staletích diametrálně odlišnou spotřebitelskou dynamiku a dnes již žijeme v konzumní době, kdy si čísla prázdných skleněných obalů žádají konstruktivní řešení - tím je třídění skleněného odpadu a jeho následná recyklace.

Víte, jak dlouho se rozkládá v přírodě sklo? Je to opravdu dlouho! Sklo dokáže vydržet v půdě tisíce let v netknutém stavu. Pomáhá tak archeologům a historikům poznávat staré kultury. Prozatím nejstarší krásně zachovalé skleněné nálezy sahají do 3. Jak jsme již zmiňovali, v českém prostředí má sklo silnou tradici, velké oblibě se kromě skla na okrasu těšilo také jako obalový materiál.

Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

Původně se ale nejvíce řešil sběr papíru, který byl v období socialismu velmi populární a často se vyhlašovaly i soutěže v jeho sběru. Zpět ke sklu - první snahy o hospodárné nakládání s použitými skleněnými láhvemi a nádobami jsou patrné od 70. let 20. V socialistickém režimu byly priority více ekonomické než ekologické, a tak byl přístup znovupoužití (tzv. re-use) skleněných láhví a nádob více spojený s kulturou šetření. U použitých skleněných obalů se přistoupilo k jejich vracení do oběhu prostřednictvím zavedení tzv. zálohového systému. Určitě znáte pojem vratné láhve.

Obecně je princip jasný - skleněné láhve od nápojů se na určených místech za specifických podmínek vracejí a následně jsou znovu zpracovány.

Zálohované láhve pak mohou projít po návratu k výrobci složitým procesem čištění, přeetiketování a znovunaplnění (re-use), příp. Výzvu, která Českou republiku tehdy čekala, si málokdo uvědomoval. Dohnat ekologické trendy západní Evropy nebylo snadné. Jak se toho malá středoevropská země chopila?

Podle dostupných statistik skvěle! Nádob na třídění odpadu máme k dispozici přes 353 000 a průměrná vzdálenost k nim činí pouhých 92 metrů! Víte, jaké máme kontejnery na třídění skla? Obvykle jsou to kontejnery zvonového typu se spodním výsypem, které mívají uvnitř speciální povrchovou úpravu. Součástí tohoto fungujícího systému je i vztah Čechů k třídění skla. V roce 2016 se podle údajů z Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrně vytřídilo 49 kg odpadu na obyvatele, z toho 12 kg tvořilo sklo.

Skleněné láhve jsou v poslední době vytlačovány PET obaly.

Výsledky třídění odpadu za rok 2023

Mimo jiné se díky recyklaci v tomtéž roce vytřídilo až 86 % obalových odpadů - a to jak na recyklaci, tak i k energetickému využití.

Rychlá móda a její dopad na životní prostředí

I to, co nosíme na sobě, může mít dopad na životní prostředí. Rychlá móda je „dominantou“ dnešního rychlého a uspěchaného života. Neustále se měnící potřeby nás konzumentů vyvolávají u výrobců oblečení potřebu vytvářet každý týden nové kolekce oblečení. To zapříčiňuje i nikdy nekončící koloběh vyhazování oblečení, které již není „in“, a které končí na skládkách. V minulém článku jsem se přiznala k tomu, že i já, jako máma, jsem podlehla nakupování dětského oblečení v obchodech s rychlou módou (Pepco, Sinsay apod.).

Toxic-free domácnost

Přiznávám se, že naše domácnost není v tuto chvíli úplně toxic-free. Protože ekologické čistící prostředky využívají běžně dostupné přírodnější složky, jako je právě ocet, citronová šťáva či esenciální oleje, mají větší tzv.