Občanský sektor v ohrožení: Recenze a zamyšlení nad současným stavem

Dnes bych se s vámi chtěl podělit o několik alarmujících skutečností týkajících se občanského sektoru v ČR. Vycházím z informací z publikace „Občanský sektor v ohrožení“, kterou vydalo nakladatelství SLON. Pod vedením doc. Pavola Friče se na tvorbě téměř tří set stránkové knihy podílel kolektiv autorů z okruhu FSV UK.

V úvodu knihy „Občanský sektor v ohrožení“ doc. Frič píše: „Občanská společnost patří k těm uklidňujícím samozřejmostem vyspělých demokracií“. Ovšem jak z následného textu vyplývá, pomalu bychom mohli začít říkat „patřila“. Smutným poznáním je, že na oslabování neziskových organizací jako školy demokracie má lví podíl „…institucemi veřejné správy a Evropskou unií preferovaný … manažerský přístup k rozvoji občanského sektoru.“ (s. 9) V této knize je velmi precizně popsáno a zargumentováno, jak se to v praxi děje.

Modernizační procesy a evropeizace

Publikace se soustřeďuje na analýzu modernizačních procesů v občanském sektoru. Autory zajímá profesionalizace občanských organizací a individualizace občanské participace, které se prolínají se strategickými procesy evropeizace a budování participační demokracie.

Hledají odpovědi na otázku, co se vlastně pod vlivem uvedených modernizačních procesů v jednotlivých segmentech občanského sektoru aktuálně děje. Zjišťují, že s rostoucí profesionalizací a úpadkem členství v občanských organizacích klesá jejich demokratický potenciál.

Hodnota občanských organizací jako participační infrastruktury občanů upadá, čímž tyto organizace ztrácejí podstatné odůvodnění své existence, tj. schopnost socializovat občany k demokracii. Růst profesionalizace a pokles členů občanských organizací je na druhé straně doprovázen nástupem občanského "aktivismu na volné noze". Jde o tzv. individualizované formy aktivismu, které se už tak pevně nevážou na členství v občanských organizacích a nemají stabilní organizační zázemí.

Čtěte také: Občanský průkaz: Co potřebují vědět studenti FŽP

Vliv Evropské unie a financování

Ještě zajímavější číslo je počet zaměstnanců neziskových organizací. V nových servisních, tj. těch, které jsou Evropskou unií nejvíce podporované, pracuje téměř 50 % všech zaměstnanců v neziskovém sektoru. Občanský sektor dříve působil jako platforma pro realizaci společných aktivit občanů na daném území nebo s podobným okruhem zájmů (sportovní organizace, zájmové spolky, profesní organizace atd.). Pro činnost těchto organizací je klíčová členská základna a poskytují služby především pro své členy. Toto ovšem není Evropskou unií podporováno a tyto organizace horko těžko přežívají, fungují převážně na dobrovolnické bázi, členská základna jim neustále klesá.

Zato nové servisní a advokační organizace, silně finančně podporované z EU, nemají téměř žádnou členskou základnu, zato mají profesionální, často z fondů EU placený, aparát pro vyvíjení své činnosti. Ale je to celé ještě „špičatější“.

V programovém období 2007 až 2013 evropské peníze čerpalo pouze 1 % občanských sdružení. To v praxe znamenalo, že mezi 1370 organizací se na 2 480 různých projektů rozdělilo přes 11 mld. Kč. A pokud se podíváme na ještě větší špičku, tak 60 organizací realizovalo projekty v objemu přes 50 mil. Kč, 25 organizací v objemu přes 100 mil. Kč a čtyři v objemu přes 0,5 mld. Kč. Nejvíce čerpající nová servisní organizace se nachází až na 12. místě s přiklepnutými necelými 250 milióny.

Problém by ani nemusel být v tom objemu financí a v tom, že si na ně „sáhne“ jen nepatrný zlomek fungujících organizací. Problém je v tom, „co za to“. Tyto peníze totiž nejsou příjemcům dávány jen tak, ale na konkrétní aktivity v rámci předem daných priorit a cílů. Ten, kdo peníze chce, musí projekt zaměřit na tyto priority a cíle. Byť oficiálně by tyto priority měly vycházet z místních potřeb, v reálu jsou to priority EU, které se promítají do priorit jednotlivých operačních programů, přes které se peníze do jednotlivých států distribuují. Jinými slovy občanský sektor za peníze EU v místních poměrech prosazuje politiku Evropské komise.

Paradoxní je, že obsahový základ publikace byl vytvořen v rámci zakázky pro Zastoupení Evropské komise v ČR při výročí desetiletého členství ČR v EU. Ovšem když se zástupci Evropské komise s našimi výsledky seznámili, veškeré původní nadšení z veřejné prezentace výstupů opadlo. Ano, i to je ukázkou „fungování demokracie“ v pojetí Evropské komise.

Čtěte také: Dopady profesionalizace na občanský sektor

Díky velkému úsilí hlavního editora se konečně podařilo po několika letech dílo v upravené a rozšířené podobě za podpory FSV UK vydat jako vědeckou publikaci. Ta prošla běžným recenzním řízením. Můžete si ji zakoupit jak přímo v nakladatelství SLON, tak v řadě běžných knihkupectví a pár výtisků mám i u sebe. Kdybyste chtěli ušetřit na poštovném, můžete si knihu objednat přímo u mě.

Čtěte také: Občanský zákoník a ochrana před hlukem

tags: #občanský #sektor #v #ohrožení #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Historický kontext budování vodních děl
• Ekologické čištění WC
• Zelená příroda Norska
• Ekolog Vrubel
• Udržitelná budoucnost ČD