Současná ekologie videa

V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) zavítáme do Západní Austrálie, která od června do října rozkvétá oslnivou záplavou pestrobarevných květů. Vydejte se s námi na výlet za florou, která patří k tomu nejpůsobivějšímu, co může Austrálie nabídnout. V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vypravíme k největšímu korálovému útesu světa, k Velkému bariérovému útesu.

V reportáži pořadu Objektiv (2020) se vypravíme do jednoho z nejstarších pralesů na světě - do australského Daintree, jehož stáří se odhaduje až na 135 milionů let. Navštívíme místa, kde prales sahá až k okraji moře, takže se na pobřeží střídají písečné pláže s mangrovovými porosty.

S Janem Dungelem navštívíme brazilský Pantanal, mokřadní oblast v povodí řeky Rio Negro. Přestože byla velká část Pantanalu přeměněna na kulturní krajinu, které dominují pastviny, oblast je stále známá svou vysokou biodiverzitou i bohatým výskytem endemických druhů.

Mezi Branovem a Roztoky u Křivoklátu najdeme naučnou stezku U Eremita, podél které roste tis červený, jehličnan, který je v celé Evropě vzácný a přísně chráněný.

Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesích. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Jedním z vrcholových predátorů Amazonie je jaguár. Šelma je však ohrožena místními farmáři, kteří ji loví s cílem ochránit svá stáda. Nadace Panthera se proto snaží vybudovat pro jaguáry rozsáhlý bezpečný koridor, který vede od Arizony na jihu USA až po Argentinu. Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému.

Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků.

Navštívíme přírodní rezervaci Podlesí, nejvýznamnější mokřadní lokalitu CHKO Blaník. Na tamní mokřady jsou vázány unikátní druhy rostlin a živočichů. V uměle vyhloubených tůních se daří obojživelníkům včetně vzácné blatnice skvrnité. Z rostlin se zde vyskytuje například rosnatka okrouhlolistá.

Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají?

Ekvádorské souostroví Galapágy je známé svou přírodou tolik odlišnou od ostatního světa. Ostrovy se vynořovaly z Tichého oceánu v rozmezí několika milionů let. Jedná se o vrcholy obřích podmořských sopek. Život se na ně šířil postupně z vody nebo ze vzduchu.

Čtěte také: Proč studovat latinu?

Jak se zachraňuje malé srnče? Co vše to obnáší a proč nemáme z lesa nosit zdánlivě opuštěná mláďata? Podívejte se, jak o jedno takové "zachráněné" srnče postarala Hana Bandasová.

Nepatří na pekáč, ale do sportovní arény. I králíci totiž mají své mistry světa. Cyklus o úspěších a vítězstvích zájmových chovů tentokrát navštíví ušaté borce. Kromě toho, jak chovat králíky, se dozvíte i pravidla a podmínky králičích závodů. V jakých disciplínách králíci soutěží?

Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara - orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí.

Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.

Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů.

Čtěte také: Více o současné ekologii

Skokan hnědý obývá okolí rybníků a mokřin, které vyhledává zejména v období rozmnožování. Zimuje převážně ve vodě, v různých říčkách a potocích. Poté překonává dlouhé vzdálenosti až na místa rozmnožování.

Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší.

Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.

Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta - v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý.

Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí.

Pro někoho pochoutka, pro jiného medicína, pro každého nezbytná součást přírody. Ale čím jsou řasy tak důležité? Řasy nám sice občas dokáží znepříjemnit dovolenou, zároveň jsou ale velmi užitečné. Vyrábějí například polovinu kyslíku v atmosféře.

Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi.

Dalo by se říct, že každá doba má svého mafiána. V 90. letech to byl Ivan Jonák. Původně popelář, taxikář a vekslák, po sametové revoluci vážený podnikatel a král mafie i podsvětí se do historie zapsal porušováním zákonů a protiprávním jednáním. Byl hvězdou a v jeho podniku se rádi ukazovali politici, umělci a další slavné osobnosti. Byl opravdu nebezpečným zločincem. Že je lepší držet se od takového člověka dál? Určitě ano, přesto František Ortmann zatoužil tohoto kmotra moderních českých dějin vyfotografovat.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu.

Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step.

Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?

Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy - mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami.

Plány na vybudování megalomanského vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe snad míří do propadliště dějin. Avšak potenciální následky pro životní prostředí a způsob argumentace, kterým se plavební kanál prosazoval, mohou být mementem pro budoucnost. Pořad, který vznikal v době, kdy se s vodní stavbou ještě počítalo, ukazuje, jak může souviset ochrana unikátních krajinných prvků a snahy o splavnění meandrující řeky s dlouhodobým plánováním dopravní infrastruktury. Pokud stát nemá vizi, jak by měla vypadat dopravní síť za deset či dvacet let, pak může zbytečně přicházet o krajinné prvky s nevyčíslitelnou ekologickou hodnotou. Další věcí, o které se nemluví, je případná dopravní indukce.

Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit. Co s tím můžeme dělat?

tags: #obecna #ekologie #videa

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie hlavačky poloměsíčité
• Dopad elektrokol na životní prostředí
• Pavouci a ekosystém
• Ochrana přírody v očích Čechů
• Metody a materiály pro ekologické povrchové úpravy