Aktuální hrozby v Německu

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich bylo více než 50 000, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím. Na tiskové konferenci to řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV).

Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží. V roce 2023 odhadovala BfV počet pravicových extremistů v Německu zhruba na 40 000. Loni mezi nimi bylo zhruba 15 300 lidí, kteří jsou ve snaze prosazovat svůj světonázor připraveni sáhnout i k násilí.

Za znepokojivý označil ministr počet mladých mužů mezi příznivci krajní pravice. Připomněl například nedávnou razii proti pravicové teroristické skupině Poslední obranná vlna, při které bylo zadrženo pět mladíků.

Spolkový úřad na ochranu ústavy před měsícem označil parlamentní stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana to odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do rozhodnutí soudu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.

Podle BfV souvisí nárůst počtu pravicových extremistů v Německu mimo jiné právě s AfD. Strana má nyní 50 000 členů, 20 000 z nich lze přitom podle tajné služby označit za pravicové extremisty. V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Další pravicové extremisty BfV vidí v příznivcích hnutí takzvaných říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871 a odmítá uznat existenci spolkové republiky a pravomoci jejích úřadů.

Kromě počtu pravicových extremistů roste podle Dobrindta i počet příznivců krajní levice a radikálního islamismu. Islamistů je podle zprávy v Německu zhruba 28 000, z toho 9500 jich je připraveno sáhnout k násilí. Zhruba 38 000 lidí považuje úřad na ochranu ústavy za levicové extremisty, v roce 2023 to bylo 37 000. Násilné sklony má podle zprávy 11 200 z nich.

„Německý ústavní řád je téměř denně vystaven útokům,“ řekl na tiskové konferenci Dobrindt. Dodal, že se Německo na obranu před rostoucím ohrožením intenzivně vyzbrojuje. Nasadit chce mimo jiné umělou inteligenci (AI). Jedním z faktorů, které podle ministra přispěly k nárůstu extremistických tendencí ve společnosti, je válka v Pásmu Gazy.

Mezi hrozbami, které zmiňuje úřad na ochranu ústavy ve své zprávě, je také špionáž a sabotáž. Podle Dobrindta vycházejí takové hrozby především z Ruska a stále častěji je provádí „neškolení pachatelé“. Ruské tajné služby využívají osob, které nemají zpravodajský výcvik, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním akcím. Například na konci května začal soud se třemi muži, kteří čelí obžalobě ze špionáže pro ruskou tajnou službu.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt chce posílit civilní tajnou službu, aby se země dokázala lépe bránit před špionáží a sabotáží, řekl na ceremonii u příležitosti 75. výročí založení Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který je civilní vnitřní zpravodajskou službou.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Kybernetická bezpečnost

Nová studie odhaluje znepokojivý stav připravenosti na kybernetické hrozby. Sedm z deseti Němců považuje svou zemi za nedostatečně chráněnou před kybernetickými útoky. Za největší kybernetickou hrozbu jsou považovány Rusko a Čína; třetina však vidí nebezpečí také v USA. V Německu se šíří obavy z kybernetických útoků, a dokonce i z kybernetické války. Současně se má za to, že úřady a správa jsou na tyto hrozby nedostatečně připraveny.

Celkové riziko kybernetické kriminality hodnotí 70 % obyvatel Německa jako vysoké a stejně tolik lidí považuje Německo za špatně připravené. Takové jsou výsledky studie, kterou zadalo digitální sdružení Bitkom a v jejímž rámci bylo v Německu telefonicky dotazováno 1115 osob starších 16 let.

Podle jiné analýzy o kybernetické bezpečnosti společnosti Bitkom, která byla v polovině února rovněž představena, byly zároveň dosud realizovány pouze 2 programy z 30 kybernetických projektů obsažených v Národní bezpečnostní strategii.

„Německo je každý den vystaveno digitálním útokům. Hranice mezi kybernetickou kriminalitou a hybridní válkou, mezi soukromými a státními aktéry, se nyní stírají,“ konstatuje prezident společnosti Bitkom Ralf Wintergerst.

Zatímco pouze 37 % obyvatel Německa považuje hrozbu pro sebe a svou rodinu za velmi vysokou (11 %) nebo spíše vysokou (26 %), 7 z 10 vidí ohrožení pro Německo jako takové obecně za velmi vysoké (33 %) nebo spíše vysoké (37 %).

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

Z pohledu obyvatelstva přichází největší kybernetické nebezpečí z Ruska (98 %) a Číny (84 %). Se značným odstupem následuje Severní Korea (44 %). Třetina obyvatel (32 %) má za největší hrozbu pro kybernetickou bezpečnost v Německu USA, a to před Íránem (29 %), Běloruskem (17 %) a východoevropskými zeměmi mimo EU (14 %).

„USA byly a jsou pro Německo a Evropu důležitým partnerem. Vnímání lidí však ukazuje, že hranice mezi spojencem a nepřítelem již nejsou tak jasně narýsované jako před 10 nebo 20 lety,“ říká Wintergerst.

Tváří v tvář rostoucím hrozbám je Německo považováno za nedostatečně připravené na kybernetické útoky. Pouze 23 % respondentů se domnívá, že veřejná správa a instituce, jako jsou policie nebo Bundeswehr, jsou pro takové situace ve velmi dobré nebo poměrně dobré kondici. Naopak 29 % dotázaných je považuje za nepříliš dobře připravené a 41 % za zcela nepřipravené.

Podle 71 % respondentů budou i války v budoucnu vedeny převážně digitálními prostředky. Kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu představují pro Německo podle 63 % účastníků ankety větší hrozbu než konvenční vojenské útoky. V souladu s tím se 2/3 (66 %) domnívají, že by se s kybernetickými útoky mělo zacházet stejně jako s útoky vojenskými.

Wintergerst k tomu poznamenává: „Kdo je zranitelný vůči útokům v kyberprostoru, nebude se moci úspěšně bránit ani ve fyzickém světě. Aktuálním příkladem znepokojivých útoků na kritické digitální infrastruktury je několik útoků na podmořské kabely, které jsou klíčové pro zajištění fungování internetu. Téměř 2/3 (63 %) Němců jsou znepokojeny tím, že mezinárodní datový provoz lze tak snadno sabotovat a vyřadit z provozu. Proto je 80 % respondentů pro položení většího počtu kabelů, aby se snížila závislost na jednotlivých přerušeních.

Po speciálních jednotkách, které by škody co nejrychleji napravily (77 %), a po jednotkách, které by identifikovaly pachatele (68 %), volá také jasná většina. 7 z 10 oslovených (69 %) uvádí, že útoky na podmořské kabely by měly být hodnoceny jako vojenské útoky. A 6 z 10 (60 %) je pro lepší ochranu kabelů, například prostřednictvím bezproblémového satelitního dohledu.

63 % Němců očekává, že se soukromé subjekty budou stále více zapojovat do krizí a incidentů prostřednictvím kybernetických útoků.

Strach z kybernetické války je velmi rozšířený: 61 % respondentů se v současnosti takového scénáře obává. Mladší lidé (59 % osob ve věku 16 až 29 let a 30 až 49 let) se obávají o něco méně než starší lidé (69 % osob ve věku 75 let a více), zatímco ženy (65 %) se obávají o něco více než muži (58 %).

Především ty země, které jsou považovány za kybernetickou hrozbu, mají podle respondentů dobré technické možnosti pro takový konflikt. Na prvních místech tohoto seznamu jsou Rusko (76 %), USA (75 %) a Čína (74 %).

Přestože se většina respondentů (téměř 2/3) domnívá, že Německo má technické možnosti pro vedení kybernetické války, v praxi se má za to, že Německo má v současnosti pouze omezené obranné schopnosti v kyberprostoru.

Na otázku ohledně nezbytných opatření ke zlepšení situace 75 % respondentů požaduje zřízení systému pro kontrolu digitálních katastrof, 73 % investice do kybernetické bezpečnosti kritických infrastruktur a 71 % vytvoření vlastních kapacit pro případ kybernetických útoků.

Realizace projektů kybernetické bezpečnosti, které německá vláda stanovila v Národní bezpečnostní strategii, však vázne. Celkem vyhlásila 30 specifických programů. Podle analýzy společnosti Bitkom však byla dokončena pouze 2 z těchto 30 opatření, 19 se jich realizuje a 9 nebylo ani zahájeno.

Wintergerst komentuje dosavadní progres takto: „Ambiciózní strategie a programy jsou k ničemu, pokud zůstanou na papíře. Byly zavedeny možnosti testování kritických systémových komponent v komunikačních sítích a kybernetická agentura rovněž zahájila práce podle plánu a zadává zakázky na cílený výzkum. Opatření pro digitalizaci a zavádění digitálních technologií se alespoň postupně realizují, ačkoli finanční prostředky byly nedávno sníženy. Plánované rozšíření Spolkového úřadu pro informační bezpečnost (BSI) na Centrální úřad kybernetické bezpečnosti nezískalo parlamentní většinu a bylo odloženo na další legislativní období. Ani ohlášená zvýšená spolupráce s průmyslem se nedala do pohybu a trpí nedostatkem finančních prostředků. Cíle spočívající ve zvýšení investic do kybernetické bezpečnosti kritické infrastruktury nebo v zavedení robustních koordinačních a rozhodovacích procesů v případě kybernetické krize zcela ztroskotaly.

tags: #aktuální #hrozby #v #Německu

Oblíbené příspěvky:

• Phoenix WT recyklace
• Informace o odpadech
• Instalace rohového dřezu
• Ochrana ovzduší: Technologie
• Úspěšnost recyklace