Obecné ohrožení z nedbalosti

Aby bylo možné považovat určitý čin za trestný, vyžaduje se zavinění pachatele. Pro některé trestné činy se předpokládá úmyslné jednání, pro jiné nedbalost. Trestní zákoník přitom předpokládá zpravidla zavinění úmyslné, pokud nestanoví výslovně u konkrétního trestného činu (resp. U přestupků se uplatňuje výše uvedená zásada opačně. Jedna ze zásad trestního práva říká, že bez zavinění není trestného činu ani trestu. Existují ale různé formy zavinění.

Uvedené dvě formy se od sebe liší výskytem dvou složek, a to vědění (vím s jistotou či s určitou pravděpodobností jisté skutečnosti) a vůle (chci něco učinit nebo jsem srozuměn, že k tomu dojde). Úmysl zahrnuje obě dvě složky, nedbalost pouze složku vědění. Není přitom podstatné, zda složka vědění a volní přesně odpovídá objektivní realitě.

Skutková podstata § 273 trestního zákoníku

§ 273 trestního zákoníku definuje obecné ohrožení z nedbalosti takto:

(1) Kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

Čtěte také: Česká Třebová: Zřícená střecha

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) škodu velkého rozsahu nebo těžkou újmu na zdraví.

(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) smrt.

Subjektivní stránka - nedbalost

Obecné ohrožení z nedbalosti je nedbalostní trestný čin. Úmysl není vyžadován.

Také nedbalost se dále dělí, a to na vědomou a nevědomou.

• Vědomá nedbalost: Řidič jede v hustém provozu po městě rychlostí 70 km/h, přestože si uvědomuje, že tím porušuje dopravní předpisy a zvyšuje riziko nehody. Spoléhá se však, že zvládne vozidlo ovládat a nic se nestane.
• Nevědomá nedbalost: Jde o situaci, kdy osoba neví, že se může svým jednáním dopustit trestného činu, ovšem vzhledem k okolnostem to však mohla vědět a vědět to měla.

Rozumí se jí vyšší stupeň míry nedbalosti, ať již vědomé či nevědomé, kdy přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o jeho zjevné bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákonem.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Příklady nedbalosti

1. Vědomá nedbalost: Paní Malá věděla, že je na střeše jejího domu poškozená krytina, která může spadnout. Přestože byla varována, že by měla nechat krytinu opravit, nevěnovala tomu pozornost, protože se domnívala, že nic nestane.
2. Nevědomá nedbalost: Paní Černá se vydala na návštěvu muzea. Expozice jí zajímala jen do té chvíle, kdy si všimla tlačítka požárního alarmu. Vzpomněla si na svá studentská léta a připadalo jí zábavné alarm spustit a utéct. Domnívala se, že spuštěním vyvolá příchod pracovníků a spuštění zvukového signálu. Neuvědomila si, že spustí současně i systém hasicího zařízení, který vypouští několik set kilo hasicího plynu. Škoda byla vyčíslena na tři miliony korun.
3. Hrubá nedbalost: Paní Tupá odjela na týdenní dovolenou a svým třem psům nechala v uzavřené kůlně jednu misku vody a jednu misku granulí. Jeden pes sedmidenní pobyt v uzavřeném prostoru bez vody nepřežil, ostatní dva jsou těžce dehydratovaní a v kritickém stavu.
4. Dopravní nehoda - Vědomá nedbalost: Při prudkém brzdění kvůli chodci na přechodu však srazí dítě, které utrpí těžká zranění.
5. Dopravní nehoda - Nevědomá nedbalost: Řidič se vrací večer domů a zapomene si rozsvítit světla. Neuvědomuje si, že je špatně vidět, a kvůli tomu přehlédne cyklistu jedoucího po krajnici. Do cyklisty narazí a způsobí mu vážná poranění.
6. Dopravní nehoda - Hrubá nedbalost: Řidič usedne za volant po požití alkoholu a vydá se na cestu domů. Ztrácí kontrolu nad vozidlem, vyjede do protisměru a čelně narazí do jiného auta, jehož řidič na místě zemře.
7. Epileptický záchvat: Paní Vetchou postihl epileptický záchvat, při němž shodila litinový věšák v obchodě a způsobila tak obchodníkovi škodu na majetku (zničená dřevěná podlaha a prosklená vitrína) a jinému zákazníkovi zlomeninu ruky a poranění střepy poté, co spolu s věšákem do vitríny spadnul.

Obhajoba

Možností obhajoby je celá řada. S ohledem na skutkovou podstatu tohoto trestného činu se nabízí např. V případě nepříčetnosti pachatele nemůžeme hovořit o zavinění. Nemusí jít nutně o nepříčetnost v obecném pojetí, tedy ve smyslu nějaké duševní poruchy či omezení svéprávnosti. Může se jednat o okamžitý stav v řádu sekund či minut, způsobený například epileptickým záchvatem.

Výjimku tvoří případy, kdy by se někdo záměrně uvedl do stavu nepříčetnosti požitím alkoholu či jiné obdobné látky. Pokud se výše uvedený úmysl neprokáže, je pachatel souzen pro trestný čin opilství, za nějž hrozí odnětí svobody na tři až deset let.

Judikatura

Dopravní nehoda způsobená řidičem autobusu převážejícího větší počet osob (nejméně 7), která byla zapříčiněna tím, že řidič autobusu jel nepřiměřenou rychlostí a nepřizpůsobil jízdu stavu a povaze vozovky a dalším okolnostem, a při níž sjel autobus do příkopu, narazil do stromu a převážené osoby utrpěly zranění, je obvykle charakterizovaná stavem obecného ohrožení, pro který je typické přiblížení k poruše (bezprostřední a konkrétní nebezpečí) a dále určitá živelnost a neovladatelnost průběhu událostí. Takové jednání řidiče autobusu vykazuje znaky přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr.

Usnesení Nejvyššího soudu:

• Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2022, sp. zn.
• Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn.
• Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn.
• Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn.

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. května 2015 dovolání obviněného Z. B., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 6 To 356/2014, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 6 T 139/2014, byl obviněný Z. B., uznán vinným přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. b) tr. jako provozovatel a majitel autobusu tov. zn. Karosa, nezajistil jeho řádnou údržbu, zejména brzdné soustavy, povolil, aby byl užit dne 1. 12. 2011 k provozu na pozemních komunikacích k zajištění přepravy většího počtu osob na školní výlet (38 nezletilých dětí ve věku 7-8 let v doprovodu čtyř dospělých osob) přesto, že nesplňoval podmínky stanovené zvláštním předpisem a uvedené v ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sbírky - o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, následně kolem 14:25 hod. při jízdě v P., v L. t. v blízkosti nouzového východu se autobus stal neovladatelným pro uvolnění matic, vypadání šroubů a úplný rozpad přírubového spoje spojovacího hřídele, jehož volný konec v důsledku neřízené rotace poškodil elektroinstalaci a vzduchové potrubí, pro vadný přepouštěcí ventil a nefunkčnost pružinových válců nedošlo k zabrzdění autobusu, začal samovolně couvat ze svahu, řidič Z. B. se ho pokusil zastavit stočením řízení vpravo a nárazem do stěny tunelu, před zastavením autobus dřel 14 metrů o stěnu tunelu, došlo k utržení výstražného světla tunelu, k obnažení tunelové elektroinstalace, která přišla do přímého kontaktu s karosérií autobusu, u vozidla byl poškozen pravý zadní sloupek a roztříštěno zadní sklo, úlomky nalétaly do vnitřní části autobusu, kde seděly nezletilé děti, z autobusu vyteklo palivo, čímž se vytvořila 13 m dlouhá kaluž, přičemž s ohledem na značný provoz a místo nehody (uzavřený prostor tunelu) došlo k vydání nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví minimálně více než 10 osob sedících v zadní části autobusu a na majetku fy Ředitelství silnic a dálnic ČR byla způsobena škoda ve výši cca 37 800.- Kč a jednání se dopustil proto, že porušil ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. Za to byl odsouzen podle § 273 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců a podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byli M. Š., jako zák. zástupce poškozeného D. Š., L. S., jako zák. zástupkyně poškozeného V. S. a Ředitelství silnic a dálnic ČR, středisko správy a údržby dálnice č.

Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 6 T 139/2014, podal obviněný Z. B. a státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 odvolání, o kterých rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 6 To 356/2014, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek ohledně obviněného Z. B., zrušil toliko ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že jmenovaného obviněného při nezměněném výroku o vině přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku odsoudil podle § 273 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu provozování prostředků hromadné přepravy osob v trvání pěti let. Odvolání obviněného Z. B., bylo podle § 256 tr.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 6 To 356/2014, podal obviněný Z. B., prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V rámci své dovolací argumentace namítl, že svým jednáním nenaplnil znak skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku - „obecné nebezpečí“ -, neboť autobus se nestal zcela neovladatelným a nebezpečí tak nemělo živelný charakter. Podotkl, že k obecnému ohrožení dojde tehdy, když vznikne taková situace, která se svým rozsahem, intenzitou a povahou vzniklého následku rovná nebezpečím živelných pohrom, výbuchům plynu, elektřiny či jiných nebezpečných látek, v důsledku čehož hrozí lidem bezprostřední nebezpečí smrti, jiné těžké újmy na zdraví či škody velkého rozsahu. V této souvislosti poukázal na dosavadní judikaturu - tj. R 1/1966, R 27/1967, R 62/1967 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2012, sp. zn.

Přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.

Ze skutkových zjištění vyplývá, že obviněný jako jednatel společnosti J. R. Kovovýroba spol. s r.o. na základě smlouvy o dílo prováděl dodávku a montáž kotevních patek a nosných sloupů, příhradových vazníků svislého a vodorovného zavětrování pastevního přístřešku půdorysu 19,5 x 54 m v katastrálním území H., určený pro volný pohyb koní při pastvě za nepříznivého počasí a k dočasnému uskladnění krmiva a podestýlky pro koně. Z provedeného dokazování (znalecký posudek z oboru stavebnictví, odvětví statika a dynamika staveb na č. l. 102 a násl. tr. spisu, odborné vyjádření z oboru kriminalistika na č. l. 94 tr. spisu, výpověď znalce Ing. J. Chalupského na č. l. 351 tr. spisu a z dalších důkazů) je nepochybné, že při realizaci smluvně převzaté povinnosti nepostupoval obviněný v souladu s projektovou dokumentací ani v souladu s platnými normami ČSN, připustil tak, aby byl na stavbu použit materiál, který neodpovídal stavební projektové dokumentaci, konstrukce tak byla vlivem změny tloušťky materiálu poddimen...

tags: #obecne #ohrozeni #z #nedbalosti #anglicky

Oblíbené příspěvky:

• Pedálový koš 30l - recenze
• Nízkoemisní zóny Chomutov
• Studie o vlivu přírody na psychiku
• Zpracování odpadu v ČR - recenze
• Jak správně třídit odpad v ČR