Současné Závody Ohrožení: Kartely a Terorismus v České Republice


23.11.2025

Dohody narušující soutěž bývají často označovány jako kartely, ačkoliv zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, pojem kartel neužívá.

Soutěžní zákon užívá pojem „dohody narušující soutěž“, za které považuje dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže.

Na právní kvalifikaci to však nemá vliv, všechny tři typy jednání jsou stejně zakázané a též sankciované.

Zakázané dohody představují zásadní narušení hospodářského prostředí a s tím související snížení blahobytu spotřebitelů.

Zakázané jsou především dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení (hard core). Takové dohody mají už ze své podstaty (pro svůj cíl, object) negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jsou tedy bez dalšího považovány za protisoutěžní bez nutnosti zkoumání jejich skutečných konkrétních účinků na trh, resp. zkoumání, zda k narušení soutěže skutečně došlo či nikoliv.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Soutěžitelé tyto dohody uzavírají s cílem omezit soutěž, rozdělit si a ovládnout trh.

Nejznámějším a nejvíce nebezpečným příkladem zakázaných dohod jsou dohody o přímém určení cen.

Spotřebitel v takových případech nemá možnost nakupovat zboží či služby za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou, které bývají zpravidla vyšší.

Neméně závažné jsou také dohody o rozdělení trhu, na němž si pak soutěžitelé přirozeně nekonkurují, trh se nevyvíjí a stagnuje. Takovým jednáním si soutěžitelé udržují pozici na trhu a brání vstupu nových konkurentů.

Zakázané ovšem nejsou pouze typické „tvrdé kartely“, tedy dohody o rozdělení trhu nebo určení cen.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Zakázané jsou všechny dohody, jejichž cílem nebo výsledkem může být narušení soutěže na trhu, pokud nemají pouze zanedbatelný dopad na hospodářskou soutěž.

Podle vymezení kartelových dohod v soutěžním zákoně totiž není nutné, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla nebo aby následek fakticky již nastal.

K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, pokud dohoda k takovému následku může vést, a to bez ohledu na úmysl, který k přijetí takové dohody vedl.

To znamená, že uzavření kartelové dohody je přestupkem ohrožovacím, jehož následkem je ohrožení (tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy) zájmu chráněného zákonem.

Potencialita narušení soutěže je přitom vztažena k protisoutěžnímu cíli dohody i k jejímu protisoutěžnímu následku.

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

Není to pouze cíl dohody, co způsobuje její potenciální negativní dopad na soutěž.

Efektivním nástrojem v boji s kartely je tzv. leniency program. Účastník kartelu má možnost informovat Úřad o existenci kartelové dohody a po splnění stanovených podmínek může buď dosáhnout výrazného snížení pokuty, nebo dokonce vyváznout zcela bez ní.

Zakázané dohody lze dále dělit podle úrovně jejich působení na trhu, a to na horizontální a vertikální.

Horizontálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na stejné úrovni trhu, tzn. strany příslušné dohody působí na stejné úrovni výroby nebo distribuce určitého zboží či služeb. Jedná se o dohody mezi konkurenty, např. výrobci stejného nebo vzájemně zastupitelného zboží.

Existenci působení na stejné úrovni téhož relevantního trhu je třeba interpretovat z pohledu dodavatele či navazujícího odběratele předmětného plnění.

Dva soutěžitelé mohou být podle charakteru své činnosti na různých relevantních trzích ve vzájemně odlišném postavení.

Vertikální dohody představují další typ zakázaných dohod, u nichž soutěžitelé působí na různých úrovních trhu (různé úrovně distribuce nebo výroby).

Nejčastěji se vyskytují ve formě ujednání o přímém určení prodejních cen nebo minimálních prodejních cenách (mezi výrobcem zboží a jeho distributorem, velkoobchodníkem a maloobchodníkem apod.); v kontextu unijního soutěžního práva lze hovořit i o ujednání ukládajících absolutní zákaz vývozu.

U vertikálních dohod, které lze zařadit k dohodám, u nichž nelze dovodit jejich primární protisoutěžní účel, Úřad zpravidla zkoumá jejich účinek na trh, neboť musí být schopen s ohledem na znění, cíle, ekonomický a právní kontext dohody doložit, že daná dohoda vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti, že je narušení soutěže větší než zanedbatelné a není možné aplikovat některou z výjimek.

Úřad je proto povinen vymezit relevantní trh, geografický a produktový.

Vymezení trhu představuje východisko analýzy všech soutěžně relevantních jednání.

Úřad pomocí analýzy stanoví soubor zboží či služeb, které lze z pohledu spotřebitele považovat za zaměnitelné nebo substituovatelné z hlediska vlastností, ceny a zamýšleného užití apod. (tj. produktové vymezení) a oblast, v níž jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a odlišné od sousedních oblastí a dotyční soutěžitelé se zde účastní dodávky a poptávky výrobků nebo služeb (tj. geografické vymezení).

Nová Opatření Proti Terorismu

Vláda schválila návrh Ministerstva vnitra (MV) na revizi systémů stupňů ohrožení terorismem. Systém z počátku rou 2016 bylo nutné aktualizovat a přizpůsobit současným bezpečnostním podmínkám.

Systém teď rozlišuje čtyři stupně ohrožení terorismem, které jsou navíc nově místo čísel označeny písmeny A, B, C a D. Stupeň „A“ - nízké ohrožení, stupeň „B“ - mírné ohrožení, stupeň „C“ - značné ohrožení a stupeň „D“ - kritické ohrožení. Jejich vyhlášení provádí vláda na návrh Společné zpravodajské skupiny.

Připravit revizi systému uložila resortu vnitra vláda, materiál projednala také Bezpečnostní rada státu. Na základě doporučení Společné zpravodajské skupiny vláda současně vyhlásila stupeň „B“. Ten odpovídá aktuální bezpečnostní situaci u nás i ve světě.

V souvislosti s doporučením Společné zpravodajské skupiny a po zhodnocení aktuální situace zůstávají v platnosti aktuálně přijatá opatření.

„Systém potřeboval po devíti letech změnu, která nám umožní flexibilněji reagovat na aktuálně dynamicky se měnící situaci. Případná změna stupně ohrožení pro nás neznamená jen zavedení přísnějších opatření, ale také vyslání zprávy pro veřejnost, že je nutné dbát zvýšené bdělosti,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

Platí, že v případě vysoce aktuálního nebezpečí může změnu stupně vyhlásit ministr vnitra na návrh Společné zpravodajské skupiny.

Systém neobsahuje pevně daná bezpečnostní opatření pro daný stupeň, ale katalog vhodných opatření, ze kterých Společná zpravodajská skupina navrhne nejvhodnější dle konkrétní povahy možné aktuální hrozby.

Upozorňuje na existenci obecného ohrožení terorismem, vyplývající ze situace v zahraničí nebo z mezinárodních aktivit Česka, zároveň ale není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území ČR.

Nově je první stupeň doplněn o situaci, kdy riziko vyplývá pouze z obecné mezinárodní situace a příslušnosti ČR k euroatlantickým strukturám nebo kdy vyplývá z nesouvisejících poznatků bezpečnostních složek. Při tomto stavu je třeba dbát obecné všímavosti.

Stav, kdy není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území ČR, došlo však k výraznému zhoršení mezinárodní situace, a to do takové míry, že její projevy mohou významně ovlivnit bezpečnostní situaci v ČR. Při tomto stavu je třeba dbát zvýšené ostražitosti.

Stav, kdy je známa konkrétní hrozba teroristických aktivit nebo teroristického útoku na území ČR a její možné či předpokládané projevy byly na území ČR objektivně bezpečnostními složkami potvrzeny.

Stav, kdy bezpečnostní složky potvrdily projevy teroristických aktivit na území ČR a teroristický útok je očekáván s vysokou pravděpodobností nebo již proběhl.

Místo dosavadních tří stupňů ohrožení terorismem má systém čtyři stupně (nově A, B, C, D). Jde o reakci státu na aktuální mezinárodní situaci a potřebu na ni efektivně a flexibilně reagovat.

Vláda současně vyhlásila stupeň ohrožení „B“, což odpovídá aktuální bezpečnostní situaci i aktuálně přijatým bezpečnostním opatřením. Bezpečnostní situace v Česku se však nezhoršuje a odpovědné složky neregistrují žádné akutní ohrožení.

tags: #současné #závody #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]