Leonardo da Vinci: Studium přírody

Hranice mezi šílenstvím a genialitou je křehká. Bohem a talentem políbení jedinci se většinou posuzují podle kreativity či intelektu.

Tajemství geniality Leonarda da Vinciho (15. 4. 1452 - 5. 1519) spočívalo v ideální rovnováze mezi levou a pravou hemisférou mozku. Zatímco levá hemisféra je zodpovědná za logiku, učení a praktičnost, pravá nám umožňuje být kreativní, intuitivní či emotivní. Leonardodokázal na sto procent využívat obě části, a proto vynikal v inženýrství stejně jako v umění, biologii, matematice či anatomii.

Těžko říct, jestli byl umělcem, který studoval vědu, nebo vědcem, který studoval umění. Leonardo byl vášnivým pozorovatelem a zcela bez zábran kombinoval odlišné předměty dohromady. Právě tato schopnost kombinace protikladů vedla k jeho neuvěřitelným objevům, které ve své době byly považovány za šílené a své uplatnění nacházejí až dnes v 21. století. Byl zkrátka mistrem křížení.

Například zkombinoval pohyb vody s pohybem lidských vlasů a jako první na světě v mimořádném detailu ilustroval množství neviditelných jemností vody v pohybu. Jeho pozorování vedla později k formulování mnoha fyzikálních zákonů platných dodnes.

I když je jeho jméno nejčastěji spojované s nejslavnějším obrazem všech dob, záhadnou Monou Lisou, předběhl velký myslitel s mimořádnou schopností dívat se na svět z tvůrčí perspektivy dobu i o několik set let, a to hned vícekrát. Tak například čtyřicet let před Mikulášem Koperníkem prohlásil, že Slunce se nepohybuje kolem Země a že naše planeta není středem vesmíru. Dvě stě let před Isaacem Newtonem navrhl teorii gravitace a celé čtyři stovky let před Charlesem Darwinem tvrdil, že člověk má stejný původ jako opice.

Čtěte také: Vzdělání podle Leonarda da Vinci

Zvědavost byla další z Leonardových dominantních vlastností, která ho provázela po celý život. Největší radost v životě mu nepřinášely ani tak světské radovánky, jako spíš radost z porozumění věcem. Prostě chtěl vědět! K poznání ho nevedla ješitná touha se proslavit, nebo se snad dokonce zapsat do dějin jako velký učenec. Ne, poznání jednoduše shromažďoval pro sebe.

Anatomické studie Leonarda da Vinciho

Jeho až obsedantní potřeba poznat a porozumět přírodnímu světu vedla k takovým výstřednostem, jako byly pitvy všeho, co mu přišlo pod ruku. Da Vinci studoval anatomii mnoha zvířat, včetně krav, ptáků, opic a žab. Měl povolení pitvat i lidské mrtvoly. Jako zdroj těl mu sloužili odsouzenci na smrt nebo zesnulí tuláci a opilci, ke kterým se nikdo nehlásil. To, co uvnitř našel, velmi podrobně zaznamenal. Vytvořil tak nejpodrobnějšístudii lidského těla, která vznikla před 20.

Tělo viděl jako stroj. Třeba aby pochopil, že kosti se svaly fungují jako páky, nahradil svaly strunami. Jako první popsal, že je páteř dvojitě prohnutá a tvoří tvar písmene S. Rozebral a nakreslil lidskou lebku a průřezy mozku, a to ve všech třech základních směrech: čelním, postranním i vodorovném. Zpracoval i detailní průřez močových cest a načrtl, jak to vypadá při souloži. Nezapomněl ani na plíce a správně popsal také uložení plodu v děloze. Jeho kresby anatomie ramene vypadají téměř jako moderní trojrozměrná vizualizace.

Vůbec nejvíce z celého těla Leonarda fascinovalo srdce. Poté, co zjistil, že kořen aorty je zahnutý a má hruškovitý tvar, byl už jen krůček k odhalení, jak funguje krevní oběh. A to celé století před tím, než se to povedlo formální vědě. Jak to dokázal? Pozoruhodným experimentem. Vstříkl roztavený vosk do srdce vola kolem aortální chlopně. Z voskového odlitku vyrobil tenkou skleněnou formu, dokteré nalil vodu smíchanou s travními semeny, a pozoroval, jak se za chlopní tvoří víry.

Ve vědeckém článku z roku 1968 v časopise Nature o aortální chlopni byl jediný odkaz, a to právě na pět set let starý experiment. Kromě takových drobností, jako že srdce je sval, který neohřívá krev, se do oboru kardiologie da Vinci zapsal i dalším činem. Když pitval srdce stoletého muže těsně po jeho smrti, vytvořil první známý popis onemocnění koronárních tepen.

Čtěte také: Quittova klasifikace (1971)

Další zajímavosti o Leonardu da Vinci

• Existuje více než 7000 stran Leonardových zápisníků. Žádný z jeho spisů ale nebyl publikován za jeho života.
• Leonardo po sobě zanechal pouze jediný autoportrét.
• Leonardo psal pozpátku, protože byl levák a tato technika mu bránila, aby si rozmazal inkoust.
• Miloval anatomii, nikdy však nemaloval akty. Ze studia anatomie vzniklo 240 kreseb a více než 13 000 poznámek.
• Rád nosil šaty jasných barev a nebránil se odvážným odstínům - ani růžové.
• Rád se učil od ostatních a vždy byl připraven vzdát se svých teorií, jen aby se naučil něco nového.
• Jakožto nemanželský syn nedostal žádné formální vzdělání.
• Leonardo byl vegetarián.
• Leonardo da Vinci byl dyslektický.
• Leonardo byl gay.

Projekty Leonarda da Vinciho ve 20. a 21. století

Už v roce 1502 navrhl da Vinci most pro překlenutí Zlatého rohu při vstupu do ústí Bosporu pro Sultána Bayezida II. Kdyby byl návrh realizován, stal by se most nejdelším na světě.

Model ideálního města, který da Vinci navrhl koncem 15. století, dodnes inspiruje mnohé architekty při urbanistickém plánování.

V roce 2000 postavil dobrodruh Adrian Nichols prototyp padáku založený na designu da Vinciho a otestoval ho. Po úspěšném přistání řekl, že má hladší let než normální padáky.

Mapování a vědecké uvažování

Roku 1502 jste mohli na ulicích Imoly v severní Itálii potkat zvláštního muže. Chodil od jednoho rohu k druhému s kompasem v ruce. Kdybyste se ho zeptali, řekl by vám, že otáčení kola měří vzdálenost mezi dvěma body. A on, že se jmenuje Leonardo, pochází z vísky Vinci a zapisuje si úhly zdí a vzdálenosti všech rohů. Mapování (a nejen Imoly) dobře ilustruje da Vinciho legendární schopnost být o krok napřed. Pomáhalo mu v tom vědecké uvažování a pečlivé pozorování.

Mapy měst byly totiž na přelomu 15. a 16. Ukazovaly město z bočního pohledu, takže domy zakrývaly ulice a důležité budovy, například kostely, paláce a pevnosti, byly autorem schválně zvětšeny. Leonarda nezajímalo, že ostatní dělají městské mapy hezké na pohled. On chtěl přesnou mapu, podle které by se dala například naplánovat obrana města.

Čtěte také: Africké klimatické oblasti

Padák, kulomet, robot, tank, helikoptéra, letadlo, potápěčský oblek a městská kanalizace, to je jen stručný výčet nápadů, které si Leonardo zapsal a načrtnul do deníků. Malba, hudební kompozice, astronomie, paleontologie, hydraulika, botanika, geologie, architektura a anatomie - to je zas jen letmý přehled oblastí, kterými se hluboce zaobíral na přibližně 7000 stránkách.

Fascinace přírodou

Leonarda fascinovala příroda. Zvířata pro něj byla učebnicemi mechaniky, podle tvaru ptačích a zejména netopýřích křídel navrhoval létající stroje. V praxi se však nevznesly do vzduchu. Bylo to prokletí řady da Vinciho návrhů: Předběhly dobu. Důvodem může být naivní konstrukce (například helikoptéra poháněná lidskou silou) anebo nedostatek kvalitního konstrukčního materiálu. Uhlíková vlákna v 16. století zkrátka neměli.

Opisování od přírody šlo tak daleko, že se Leonardo účastnil nejedné pitvy člověka, při které si zakresloval detaily o stavbě těla a fungování svalových vláken. S jejich znalostí dokázal štětcem realisticky vystihnout držení těla i jeho drobné detaily. Po studiu optiky a chování světla zase v malbách zúročil, jak se světlo odráží od kůže a oblečení.

Svých 67 let prožil Leonardo především v Itálii, kde se k jeho mecenášům řadil i papež. Na poslední tři roky života pak přijal pozvání krále Františka I. na pobyt ve Francii. Na královském zámku Amboise až do své smrti roku 1519 studoval přírodu. Malovat už nemohl, podle nejnovějších analýz měl totiž ochrnutou ruku následkem pádu (zřejmě roku 1517). Pohřben byl v zámeckém kostele.

Poznámky Leonarda da Vinciho

Poznámky Leonarda da Vinciho pokrývají tisíce listů, které jsou zorganizovány do kodexů. Nejslavnější a nejobsáhlejší z nich se jmenuje Codex Atlanticus a da Vinci na něm pracoval celý svůj život. Originál je uložen v knihovně Ambrosiana v italském Milánu.

tags: #leonardo #da #vinci #studium #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Kozlany: Aktuální informace o skládce
• Studie o emisích z kamna
• Zkušenosti s terénní výukou
• Očkování proti příušnicím
• Příklady ekologické daně